Vážení čtenáři,

v minulém čísle jsme se vás ptali: Kde najdeme plastiku vázy a z jakého okruhu pochází její autor, jehož jméno není známo? Správná odpověď: Váza s putti zdobí zahradu Michnovského letohrádku (též zvaného vila Amerika), jejíž sochařskou výzdobu dostala pravděpodobně na starost dílna Matyáše Bernarda Brauna. Výherce Alexandr Paikert má u nás v redakci dárek.

Tentokrát se zaměříme na dvojici plastických postav, které podpírají vystupující část fasády krásného secesního činžovního domu. Byl postaven v obtížných podmínkách první světové války a úpravami prošel ve 20. a 30. letech. Budova nese pamětní desku připomínající 26 statečných lidí, kteří se v jednom z místních bytů scházeli v rámci protinacistického odbojového hnutí a ukrývali další ohrožené osoby. Za své působení všichni, včetně pětice žen, zaplatili životem. Stalo se tak na různých místech v rozmezí let 1941 až 1945. V chodníku před domem jsou vsazeny dva z Kamenů zmizelých se jmény lidí odvlečených nacisty do koncentračních táborů, kde se jejich stopy ztrácejí. Krátce po svém dokončení dům ve svém přízemí nabídl moderní vegetariánskou restauraci. Dnes to nezní jako příliš veliká zajímavost, ale musíme vzít v potaz, že první jídelna orientovaná na bezmasé pokrmy na českém území vznikla až ke konci 19. století a první vegetariánská kuchařka v češtině spatřila světlo světa až roku 1908. Pro většinu československé veřejnosti mělo vegetariánství dlouho „sektářskou pachuť“, a tak se v období první republiky příliš nemluvilo o tom, že s tímto způsobem výběru potravin sympatizovali například spisovatel Franz Kafka, výtvarník František Kupka, a dokonce i sám prezident Masaryk. 

Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

Na jakém domě vidíme tento výjev?

Odpovědi posílejte na adresu redakce Novin Prahy 2, nám. Míru 20, 120 39 nebo e-mailem na: tajenka@praha2.cz, nejpozději do 26. července.