Strana 5
Exstue rnní rtul, ter b člověu zstl
šťstn den
Je nesmírně důležté vstvt se co nedříve
po proctnutí přrozenému dennímu světlu –
vít n tersu, otevřít on necht n sebe
působt denní světlo Světlo e neslněší
strtér nšch pevně vrozench bolocch
rtmů, e to ten nepřrozeněší neslněší
stmul pro moze, b se zpnul Vnímní
světl tm e zódovno vnšch orns
-
mech od nšch bolocch předchůdců
dž to neudělm, co se stne
Nevužete nplno pctu mozu budete
více nchln podléht stresu Vdíme to ve
šolních třídch, tm, de se nevětr, podví
dět horší von Zvlšť důležté e to pro
dobr duševní žvot bez smutné nld
úzostí Pro depresvní pcent e tpcé,
že netěžší potíže mí rno, pro což se vžl
nzev rnní pessm, ter mohou trvt celé
dopoledne, b se ldé cítl nelépe vpod
-
večer Azvlšť rzové e to utěchto pcentů
vdobě, d se mění letní čs n zmní
nop Zpohledu pschtr b měl bt
en eden, spíš ten zmní
J n ldsou pschu působí léto Je to
pro pschtr ldněší období
Určtě Azse sme usvětl, terého e vlétě
víc, eho vlvu n funovní ldsého mozu,
le podepsue se n tom dob dovolench
dvouměsíčních przdnn, ted obecně nžší
mír stresu Smozřemě nní se do toho
promít vl n Urně, netvních
nformcí e olem ns hodně zevní udlost
ovlvňuí nše duševní pochod úvze e
té ft, že pomlu mez nm převldí t,
teří nd vlečné strst nezžl nebo bl
hodně mlí Ipřes nformce, teré mme,
sou nše předstv ovlce možn velm
nvní
Tže sme vmírovch dobch méně
pschc odolní
D se to t říct Žeme ve společnost, ter
s zvl n blhobt, dostte všeho
dovolené umoře, le n druhou strnu
prožívme chronc stres zvšudpřítomného
tlu n prcovní von vdělvní hodně
peněz Přestože žeme vtěch nelepších
čsech ldsého btí, t sme trochu rozmz
-
lení Změn žvotního stlu vedou tomu, že
ldé sou nchlněší e vznu duševních
poruch dleo menší mír stresu m
způsobue nepohodlí Npříld moderní
společnost zcel reznovl n denní světlo,
teré e td mlrd let, pšně s mslíme,
že dž s dom rozsvítíme lmpču, t e to
vpořdu Ateď se nm to vrcí
Jé pschcé nemoc poruch sou
momentlně n vzestupu
Emoční problém dospívících dětí Jedn se
zemén odshrmonc vvo osobnost,
ter se proeví vtom, že především dív, le
chlpc trpí emoční nevrovnností mí
tendenc sebepošozovní Adruh oblst
udětí se t poruch přímu potrv Mldch
ldí sproblém e nní tol, že pct
pschtrcch mbulncí ln nestčí
port ech potřeb Pschtrů e mlo
těch dětsch obzvlšť
Způsobl tento soov nrůst zolce
během pndeme coronvru
Čstečně no, e to omplexní ev Je pro
-
zno, že zolce m netvní vlv n muntní
sstém, ted celové zdrví člově Z
vedoucí příčnu toho, proč vst pschcch
onemocnění nrůst zemén vzpdních
cvlzcích, povžue řd odborníů příchod
soclních médí Zčlo to už přblžně deset
let před pndemí covdu odborníc to dví
do souvslost snstupem Instrmu Od té
dob vrzně stoupl počet sebepošozovní
mldstvch vrůznch zemích, covd tento
trend en celerovl Apodobně od rou 2013
stoupl počet sebevržd, nevětší nrůst bl ve
věové teor 10–19 let
Tže bste dětem zzl soclní sítě
Nevím, něteré země už to uděll, le třeb
mé dět soclní sítě nepoužíví, nebví e to,
le z dleo důležtěší povžu celov
žvotní stl Osvětle sem už mluvl eho
vznm e t zřem, že se vléčbě světlo
použív už mnoho let, npř n nší lnce to
dělme už ptnct let Mme speclní
stmulční lmp, teré mí spetrum světl
soro stené o sluneční svt Důležt e
vš té pohb, což e zroveň nelepší
preventvní ochrn před demencí Podle
edné stude neúčnněším sportům ptří
tens ízd n ole J sem le přesvědčen,
že stčí 30 ž 45 mnut rchlé chůze denně
Ado třetce sou to ldsé vzth ole
Rde Ptče uns n lnce čsto přpomín
ednu stud, ter více než 85 let probíh n
Hrvrdu se zvěrem, že nedůležtěší
vltou žvot sou vřelé ldsé vzth Jsou
neslněším predtorem šťstného, zdrvého
dlouhého žvot
ol tovch vzthů b vdelním
přípdě mělo bt
As pltí, že čím více, tím lépe, musí bt
dlouhodobé Vpržsém prostředí e vel
problém to, že zde že nevíc ldí vednočlen
-
nch domcnostech Zvlšť ustrších ldí e to
problém Důležté e, b senor udržovl
soclní ontt Smot nedostte
soclních onttů e t vznmn ftor,
že m vlv n prores průběhu onemocnění
čstěší hosptlzce
Vposlední době se čsto mluví ostřecé
demenc Alzhemerově chorobě Dosthl
ns ž teď, nebo td bl vždc
Vmnulost ldé dřív umírl, většnou n
chorob, teré už dnes umíme léčt Posunul
se dob dožtí vpopulc, souvsí to se
zdrvěším žvotním stlem sldbou
potrv, d nevětší so nstl po smetové
revoluc Té sme vmnoh medcínsch
oborech zznmenl vel posun, třeb
oleové zrdoloe uděll vel us prce,
tže nm už ldé tol neumírí n rdo
-
vsulrní chorob Obevl se nové způsob
léčb onolocch onemocnění, le
vmedcíně e třeb vše brt vontextu Po
nfrtu 40 % ldí do půl rou onemocní
depresí Nebo oprvíme cév srdce, le cév
mozu strdí Ale nede ždého pcent
Pouhé ležení v postel eště noho nevléčlo z duševní chorob
Světlo, pohb vltní dlouhodo-
bé ldsé vzth To sou podle
doc MUDr Mrtn Anderse, n-
šeho předního odborní v oboru
pschtre, tř líčové věc v ochr
-
ně před demencí ve stří S lsou
hovoří neen o svém medcínsém
oboru, le té o Pschtrcé
lnce 1 LF U VFN v Prze,
terou vede ln sídlí v Prze 2
u Zhrd lšter uustnne
(teřnsé zhrd)
zždého oboru poslt pschtrov Vnší
zem e 40 000 dotorů, ztoho e 1000 ps-
chtrů Vnch zemích sou n tom eště hůř
Mm něol stove pcentů, mez nm
Čech žící vNorsu, létí rdě do Čech,
protože tm b n všetření čel ro
omu hrozí demence
ždému zns Neslněším rzovm
ftorem e přítomnost něého duševního
onemocnění, teré e nedosttečně terpeu
-
tc ovlvňovné nebo doonce vůbec ne, to
pltí npříld oneléčench depresích, de e
rzo vznu demence něolnsobně všší
P e to léčb dbetu rdovsulrních
chorob vso cholesterol, to vše e třeb
léčt, protože to m vzth neurodeenerc
Vpschtrcch mbulncích, teď ne
-
mluvím en odemenc, se vČesu léčí
700 000 pcentů, dlších s 100 000 e
hosptlzovno dlší doství lé od
nch dotorů nebo s e volně oupí vlér
-
nch Tže stou šedou zónou to odhduu
n dv mlon ldí ročně, teří bouí sps
-
chcm obtížem, což e pětn populce
Doporučl bste tového pcent umístt
do centr Nov domov, ter plnue
postvt městs čst Prh 2, m
zhrnovt pcent sdemencí Alzheme
-
rovou chorobou
dbch něomu měl rdt nebo dt něoho
blízého stouto nemocí do domov senorů,
určtě bch se zíml oto, mír fzcé
tvt e tm pro pcent přprven,
npříld estl e tm rehbltce podobně
Ležení vpostel eště noho nevléčlo
zduševní chorob ve stří to pltí dvo
-
nsob Aestl tm mí místnost dostte
světl, což třeb ídeln Nového domov m
mít, poud s to dobře vbvu
m edete n dovolenou
Jedu scelou rodnou n chlupu do Lužcch
hor, mm nové olo, t se n to moc těším
Mm tř dět svou rodnu povžu z
nevětší žvotní dr Učím své dět, že důležté
e vzdělní fzc tvt, dvě znch
hrí n hudební nstro, což m docel
zvdím Ahlvně e učím nevmlouvt se
nelht Poctvost e totž nelepší polštř
Ptala se: kla
1
DO JE MARTIN ANDERS
Doc MUDr Mrtn Anders, PhD, vstudovl
mnzum se změřením n vpočetní
technu vroce 1988 zhl stud n
1 léřsé fultě (Fultě všeobecného
léřství) Unverzt rlov Od té dob ž
mpus fult nd neopustl Po
úspěšném doončení studí zhl postr
-
dulní studum bomedcín voboru
neurověd n Pschtrcé lnce 1 LF U
VFN v Prze uončl e vroce 2002
obhobou dzertční prce Hbltční prc
obhl vroce 2012 n tém „Vznm
depresvní poruch vsoučsné medcíně
společnost“ Dlouhodobě prcue o spe
-
clst oboru pschtre postue péč
svužtím moderních léčebnch postupů
Čerstvě se věnue prc přednost Psch
-
trcé ln 1 LF U VFN vPrze
Nevětší zem dlouhodobě směřue do
oblst mezoborové medcín, zemén
detece léčb pschcch poruch
vpopulc tělesně nemocnch pcentů
Jeho prce bl oceněn něol cenm
Pschtrcé společnost ČLS JEP Společ
-
nost pro bolocou pschtr Je bvlm
předsedou Pschtrcé společnost ČLS JEP,
pro nž ndle vonv čnnost onzul
-
tnt rnt pro pschofrmolocé
otz ve vzthu Ústvu pro ontrolu
léčv
ČÍSLO – ČERVENEC
5
ROZHOVOR