Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Jako poslední z novostaveb vyrostl

véře první republiky napozemku bý-

valého Seidlova pole mezi lety 1926–

1928 reprezentativní funkcionalistický

dům svýraznou nárožní věží, ve kte-

rém našla své sídlo Česká zemská ha-

sičská jednota adalší přidružené insti-

tuce. Autory projektu

domu byla vinohrad-

ská stavební a pro-

jekční  rma architek-

tů Ing.Tomáše Pražá-

ka aIng.Moravce, je-

jichž kancelář realizo-

vala i mnoho dalších

vinohradských sta-

veb. Ke slavnostnímu

položení základního

kamene došlo 28. září

1926. Tomuto aktu

předcházel slavnostní

koncert vevinohradském divadle. Me-

zi velké podporovatele projektu patřil

itehdejší vinohradský starosta: „Jsme

hrdi, že tento dům státi bude naVino-

hradech, vsrdci města, které se vždy ho-

nosilo příkladným pochopením pro

dobrovolné hasičstvo. Našemu čacké-

mu hasičstvu ijeho sympatickému pod-

niku jménem celého Vinohradska zdar!“

V průběhu stavby bylo nutné překo-

nat mnohé obtíže, například rozpočet

byl nakonec překročen více než dvoj-

násobně. Výsledkem byl ovšem mo-

derní multifunkční dům, který posky-

toval zázemí mnoha hasičským insti-

tucím, kromě samotné jednoty zde

své sídlo nalezla Hasičská nákupna,

Hasičská vzájemná pojišťovna nebo

Hasičské muzeum. Součástí budovy

byly také obchodní místnosti, před-

náškové sály nebo oblíbený biograf

Varieté-Bio, v jehož prostorách bylo

kromě  lmů možné uvádět iživá hu-

dební a kabaretní představení.

Od podzimu roku 1945 zde nalezlo

sídlo loutkové Divadlo Spejbla aHur-

vínka, sjehož návštěvou mají Hasičský

dům spojený generace Pražanů. Ná-

vštěvníci domu se také mohli občers-

tvit v restauraci nebo si vybrat něco

z nabídky sousední jídelny a bufetu.

A po představení pak posedět ve vi-

nárně nebo baru. Odlouhodobou pří-

zeň hostů usiloval provozovatel po-

hostinství, pan Karel Zeidler: „Obecen-

stvo prosím opřízeň adůvěru aujišťuji,

že uspokojím všecky jeho požadavky jak

výbornou kuchyní, tak dobře vyleželým

plzeňským asmíchovským staroprame-

nem. Spolkům bude kpoužití ku pořá-

dání plesů, schůzí ajiných zábav pros-

torný sál.“ Neméně důležitá byla také

obytná funkce domu, kromě služeb-

ních bytů zde byly vybudo-

vány byty nájemní.

Hasičský dům byl úředně

zkolaudován v červnu roku

1929. Ke slavnostnímu ote-

vření objektu pak došlo vzá-

ří: „Nedělní otevření Hasičské-

ho domu bylo okázalou slav-

ností celé veliké hasičské rodi-

ny. Ze všech koutů republiky

sjeli se zástupcové hasičských

sborů, aby byli přítomni vr-

cholné chvíli realisace svého

pohádkového snu. Zástupco-

vé vlády, úřadů asoudružných korpora-

cí sešli se vevelikém počtu avzdali hold

svépomocnému počinu, jednomu znej-

příkladnějších, co jich unás odvystavě-

ní Národního divadla vykonáno.“ Ne-

mohl chybět ani vinohradský starosta

JUDr. Otto Pavlík: „Váš mrakodrap je

majákem nad hlavami všech! Jsme naň

hrdi. Ano, hrdi, my všichni Čechoslováci,

my všichni Vinohraďané!“ Ovšem

v okolí ještě úplně hotovo nebylo:

„Hasičský dům naVinohradech jest ote-

vřen, také Tabáková režie aZemědělský

osvětový dům dávno jsou dohotoveny,

řádného náměstíčka mezi nimi však do-

sud není. Občas sice přijdou dělníci aně-

co tu kutí, co však jedni udělají, druzí

opět zruší.“ Dnes toto bezejmenné vi-

nohradské prostranství mezi ulicemi

Slezská, Blanická aŘímská slouží pou-

ze jako parkoviště. Odloňského léta je

ovšem možné vHasičském domě sty-

lově uhasit žízeň vezdejším minipivo-

varu. Michal Frankl

9

ČÍSLO 6 – ČERVEN 2019

Pražský rodák získal výtvarné vzdělání

ve Vídni a již coby dvaadvacetiletý se

podílel na výzdobě Zlaté kapličky, kde

vytvořil osm lunet zobrazujících alego-

rie jednotlivých dramatických žánrů ve

spojovací chodbě slavnostní-

ho foyeru. Jeho zřejmě nej-

známějším dílem, které vy-

tvořil ve spolupráci s brat-

rem, rovněž malířem Karlem

a Vojtěchem Bartoňkem, je

impozantní diorama zobra-

zující boj pražských studentů

se Švédy na Karlově mostě

vr. 1648 vneogotickém pavi-

lonu Klubu českých turistů

naJubilejní výstavě vr. 1891.

Pavilon imitující zbořenou

vyšehradskou bránu zvanou

Špička byl později zpražské-

ho výstaviště vHolešovicích přenesen

naPetřín anachází se vněm také oblí-

bené bludiště.

Liebscher byl ve své době velice žáda-

ným výtvarníkem a jeho tvůrčí záběr je

mimořádně široký. Podívejme se ales-

poň na jeho tvorbu v naší městské čás-

ti. V letech 1893–1894 ozdobil svými

rozsáhlými malbami strop hlavního sá-

lu v neorenesanční, reprezentativní bu-

dově vinohradského Národního domu

na tehdejším Purkyňově náměstí (dnešní

náměstí Míru), kde v hlavním poli

úchvatně zobrazil Apoteozu vlády Otce

vlasti Karla IV. Vr. 1897 získal první mís-

to vsoutěži namalby okenních vitráží

v nově postaveném vinohradském

chrámu sv. Ludmily. Avr. 1902 vytvořil

v neogotické kapli sv. Kříže v budově

Zemské porodnice vApolinářské ulici

cyklus šesti půvabných lunet, zobrazu-

jících výjevy ze života Panny Marie.

Naúzemí Prahy 2, vposvátné půdě ná-

rodního pohřebiště Vyšehradského

hřbitova, nalezl konečně imísto svého

posledního odpočinku.

V den 100. výročí jeho skonu, v úterý

11. června, bude ve vinohradském

chrámu sv. Ludmily v 16:30 sloužena

administrátorem vinohradské farnosti

P. Jakubem Karlem Berkou O. Praem.

mše sv. zatohoto výtvarného umělce.

Po jejím skončení v cca 17:15 bude

vkostele následovat přednáška Micha-

ela Soukupa, kulturního

publicisty a lektora

dramaturgie Volksoper

Wien natéma Osobnost

malíře generace Národ-

ního divadla Adolfa Lieb-

schera a jeho tvorba

na území městské části

Praha 2.

Popřednášce je napro-

gramu komplexní ko-

mentovaná prohlídka

chrámového interiéru

s odborným výkladem

Michaela Soukupa za-

měřená nabohatou chrámovou výmal-

bu, umělecky hodnotný neogotický

asecesní mobiliář apředevším skvost-

né okenní vitráže. Posluchači se dozvě-

dí jména jejich autorů, uvidí dvě okna

vytvořená podle Liebscherových návr-

hů, poznají zobrazené světce i jména

a osudy některých donátorů.

Na závěr zástupce Sdružení Liebscher,

které vzorně pečuje o umělcův odkaz,

seznámí přítomné se svými aktivitami.

sou

Výlety dohistorie

KVĚTNOVÁ PIETA: Tradiční vzpomínkové shromáždění kuctění památky obětí Pražské-

ho povstání se konalo vprvní květnovou neděli ubudovy Českého rozhlasu naVinohrad-

ské třídě. Zaměstskou část Praha 2 zde položil věnec místostarosta Jaroslav Šolc. Ten naši

městskou část reprezentoval iden poté vpondělí 6. května, kdy se upamětní desky vMu-

zeu Policie ČR naKarlově vzdával hold pražským policistům, padlým nebo popraveným

zasvoji vlasteneckou činnost v letech 1938–1945. red

Průmysl a obchod na Královských Vinohradech (XII.) HASIČSKÝ DŮM

Začátek samostatnosti se tedy datuje ro-

kem 1849, kdy byl vydán zatímní zákon

obecní. Na jeho základě byly gubernál-

ním nařízením ze dne 13. června toho ro-

ku pod číslem 86 sloučeny usedlosti a po-

zemky z bývalých Hor viničných za brana-

mi Slepou, Žitnou, Koňskou, Novou a Po-

říčskou, pod místním názvem Vinohrady,

v samostatnou obec katastrální. Po zruše-

ní vinic byla vinohradská půda na mnoha

místech pustinou, ale ruce zemědělců ji

zase učinily úrodnou. Obilí se pak rodilo

třeba na nynějším náměstí Míru. Avšak

pole a zahrady mizely a vznikaly na nich

domy a ulice. Ponejprv se stavělo samo-

zřejmě kolem silnic, vedoucích ven z ne-

daleké Prahy.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. 1. 1867

se vinohradské obci dostalo statutu krá-

lovská Vinohradská obec azačalo se jí ří-

kat Královské Vinohrady. Vroce 1875 byla

tato královská obec rozdělena nadvě, ato

Vinohrady I. díl (Žižkov) aVinohrady II. díl

(Královské Vinohrady). Dalším nejvyšším

rozhodnutím ze dne 26. 9. 1879 byla tato

obec povýšena naměsto, které si vroce

1890 vymohlo povolení užívat zvláštního

znaku.

Vpolovině 19. století bylo natomto úze-

mí roztroušeno 68 domů, vnichž žilo 169

obyvatel. Roku 1857 už měla obec 93 do-

mů a1688 obyvatel avroce 1869 zde žilo

5318 obyvatel ve205 domech. Celá obec

před svým rozdělením v roce 1875

na Vinohrady a Žižkov měla 589 domů;

naVinohrady připadalo 235 domů s8930

obyvateli.

Koncem roku 1880 stálo naKrálovských

Vinohradech 343 domů, kde žilo 14831

obyvatel. Zadalších deset let vzrostl po-

čet domů na703 aobyvatelstvo na34531

lidí. Při sčítání lidu roku 1900 bylo napo-

čteno v 1080 domech 52 504 obyvatel

a jejich počet každým rokem stoupal.

Do roku 1922, kdy Vinohrady splynuly

shlavním městem Prahou, zde žilo v1750

domech 83367 obyvatel. Ztěchto čísel je

vidět, že vzrůst Královských Vinohrad byl

tak prudký, že neměl vČechách obdoby.

Královské Vinohrady se rozkládaly naplo-

še téměř 371 000 hektarů na planině,

která vystupuje 60–80 m nad vltavskou

hladinou a 235–255 m nad mořskou hladi-

nou. Původní obyvatelstvo bylo zeměděl-

ské. Byli to majetníci jednotlivých usedlos-

tí a jejich čeleď, vinaři a jejich pomocníci.

Venkovské obyvatelstvo se přistěhováním

cizího živlu zpočátku povlovně, později ra-

pidně měnilo v městské. Královské Vino-

hrady byly později vyhledávány jako oblí-

bené bydliště zejména těmi, kteří měli za-

městnání v Praze (úředníci, obchodníci, uči-

telé, studenti, umělci). Ti se pyšnili, že bydlí

v moderně a hygienicky založeném čes-

kém městě, kde vznikají nové školy, banky,

kostely, kulturní stánky…

Vinohradské obyvatelstvo pečlivě dbalo,

aby Královské Vinohrady měly český ráz, a

to správa obce podporovala. V těch do-

bách, kdy Praha iněkterá předměstí měla

ulice značeny dvojjazyčně, německy

ačesky, byly naKrálovských Vinohradech

jen české tabulky. Podobně si počínali

místní obchodníci aživnostníci ačesko-

-německé  rmy tady byly vzácností.

Jako v jednom z největších měst v Če-

chách tu byla vpolovině roku 1897 zave-

dena pouliční elektrická dráha. Provoz

zajišťovalo pět zeleně natřených tramvají

na okružní dráze městem. Bohužel pod

vinohradskou obec tato doprava spadala

pouze půl roku; odroku 1898 už ji řídila

obec pražská, když se oba dopravní pod-

niky spojily.

Delšího samostatného trvání mělo vino-

hradské železniční nádraží. To bylo pod

Nuselskými schody vybudováno původ-

ně jako zastávka (od1. 10. 1888), později

změněná na železniční stanici. Na nalé-

hání vinohradské obce byla v letech

1913–1914 postavena nová nádražní bu-

dova současně s rekonstrukcí trati

naSmíchov. Vnové budově bylo zřízeno

dopravní stanoviště aotevřeny dvě osob-

ní pokladny. Tato budova stojí dodnes,

ale už několik desetiletí jako stanice či

zastávka nefunguje.

Dnešní Královské Vinohrady jsou od roku

1960 rozdrobeny (protože zde ve volbách

komunisté dosahovali nižších hodnot, než

si přáli) do tří pražských obvodů: druhého,

třetího a desátého.

Jan Dvořák

foto: archiv autora

V úterý 11. června uplyne 100 let od smrti významného českého malíře Adolfa Liebschera (*11. března 1857 v Praze,

†11. června 1919 v Potštejně), příslušníka slavné generace umělců Národního divadla, jehož díla můžeme obdivovat

také na území městské části Praha 2.

„Z celých Čech sjeli se representanti dobrovolného hasičstva, aby byli svědky splnění dávné své tužby, počátku stavby

vlastního ústředního domu, z něhož by se po vlasti šířila blahodárná míza hasičské lidumilnosti, bratrskosti a lásky k ná-

rodu i vlasti.“

Jubileum samostatné vinohradské obce

Vinohrady získaly statut samostatné obce vroce 1849, naměsto byly povýšeny

vroce 1879. Dne 1. 1. 1922 se staly součástí Velké Prahy.

Vzpomínková akce ke 100. výročí skonu malíře Liebschera

VÝZVA Sbíráme staré fotogra e

Oddělení územního rozvoje ÚMČ Praha 2 se obrací na všechny, kteří mají ve svých domácích archivech staré fotogra e

veřejných prostranství naší městské části z druhé poloviny 20. století. Pro dokumentační a výstavní účely shromažďu-

jeme snímky parků, nábřeží, náměstí, ulic a domů Prahy 2 z období 50.–90. let minulého století. Máte-li doma takové,

budeme rádi, když oskenované fotogra e pošlete na e-mail: sylvie.hajkova@praha2.cz, případně je osobně donesete do

kanceláře oddělení územního rozvoje (Ing. Sylvie Hájková, nám. Míru 20, 1. patro, místnost č. 102), kde je pracovníci toho-

to oddělení oskenují a hned vrátí.