Strana 13

Noviny Prahy 2

Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
Červen 2020

Strana 13
13
ČÍSLO 6 – ČERVEN 2020
VÝLETY DOHISTORIE
Uvltavských břehů se naúzemí Prahy nalézalo několik vorařských
přístavů, vPraze 2 se nacházel ten největší. Byl veznámém, dnes již
zaniklém Podskalí.
K
de, kdy akdo nasvětě svázal první vor,
už asi nezjistíme. Pravdou je, že vory
byly pro Prahu odnepaměti velmi důležité.
První doložená zpráva ovoroplavbě naVl
-
tavě je zroku 1316, ale vory připlouvaly
doPrahy omnoho desetiletí dříve. Většina
znich končila svoji pouť pod Vyšehradskou
skálou nasoutoku Botiče sVltavou. Proto
zde vyrostla čtvrť Podskalí avorový přístav,
Dům Knihovny naVinohradech naVinohradské třídě
VÝROČÍ MĚSÍCE
ČERVNA
3. 6. 1745
Před 275 lety se narodil botanik,
mecenáš ahumanista Josef
Emanuel hrabě Canal
de Malabaila, zakladatel zaniklé
zahrady Kanálka
10. 6. 2015
Před 5 lety zemřel bojovník proti
nacismu Vladimír Kotinský,
čestný občan Prahy 2, autor
knihy oPražském povstání
12. 6. 2010
Před 10 lety zemřel divadelní
historik akritik František Černý,
čestný občan Prahy 2
17. 6. 1960
Před 60 lety zemřela Růžena
Nasková, herečka aspisovatelka
18. 6. 1942
Před 78 lety vboji snacisty
zahynuli vkostele sv. Cyrila
aMetoděje parašutisté ukrytí

poútoku naReinharda Heydricha
27. 6. 1950
Před 70 lety byla komunisty
popravena Milada Horáková,
právnička, politička, bojovnice
zapráva žen, symbol odporu
proti totalitě
27. 6. 1945
Před 75 lety zemřel Emil Hácha,
právník, politik, prezident
pomnichovské Česko-Slovenské
republiky astátní prezident
protektorátu
byla tehdy významnou složkou plavby aslou-
žila nejen dopravě palivového astavebního
dříví, ale idopravě zboží, především soli. Jen
doPrahy bylo např. vroce 1709 připlaveno
poVltavě na4500 vorů s432 tisíci tun dřeva.
Maxima bylo dosaženo vletech 1890–1910
(ročně 500000 m
3
dřeva). Vté době vznikla
vPodskalí iprofese hlídač vorů, mezi nimiž vy
-
nikala ijedna žena – paní Hájková. VPraze vět-
šina dřeva končila aodvážela se kezpracování.
Zbytek se převazoval aplul dál, hodně toho
bylo doNěmecka. Zánik voroplavby začal
stavbou první přehrady naVltavě. Řeka se

sposledním normálním vorem rozloučila
12. 9. 1960 napřehradě Orlík, když poslední
vory propluly Prahou vroce 1947.
který plně sloužil ještě nazačátku 20. století, ale
vory pluly velmi často doPrahy až téměř dopo
-
loviny 20. století. Ještě za2. světové války byla
voroplavba důležitá.
Nejvíce vorů sem připlouvalo ze střední Vl
-
tavy azdolních toků Berounky, Lužnice, Malše,
Otavy aSázavy. Plavba vorů byla prohlášena
zasvobodnou roku 1783, kdy byl zrušen pla
-
vecký cech vpražském Podskalí. Voroplavba
Termín „vorař“ je drsné české slovo,
dosvětových jazyků nepřeložitelné. Chlapům
navorech se říkalo plavci avorem se nazýval
vorový pramen. Plavci poražené kmeny
vlese odvětvili, zbavili kůry adovezli křece
navaziště. Práce navorech začínala již vzimě,
kdy se kácely stromy azmalých smrčků byly
ponapaření točeny houžve, kterými se pak
navazišti svazovaly vorové tabule zapomoci
dřevěných kolíků. Přední konec voru se spo
-
joval pomocí vařin (smrkové tyčky) azpev-
ňoval se jochy (příčné klády). Zadní konec
voru byl svázán houžvemi astažen pomocí
příčné klády. To už bylo najaře, když zřeky
odešly ledy. Spojené vory, čili pramen, byly
běžně dlouhé až 150 m aširoké 5–6 metrů.
První vor vprameni se nazýval předák, druhý
slabák atřetí zadák. Když bylo vorů víc, nazý
-
valy se ještě přední azadní šrekovej. Celý
pramen se udržoval vrovnosti pomocí rozvor
spojujících jednotlivé tabule ařídil se pomocí
vesel. Napředáku byla dvě vesla vpředu (rud
-
lata) ajedno vjeho zadních patrech (veslo
veslabejch). Nazadáku bylo jedno veslo
(opačina).
Včele vorařské party stál vrátný, který
prošel zkouškami azodpovídal zacelkovou
bezpečnost voru. Musel být zparty nejzruč
-
nější, nejzkušenější amusel znát řeku.
Osádka voru se skládala obvykle ze čtyř
plavců. Šťastné splutí pak parta oslavila
vplavecké hospodě; vPraze to bylo přede
-
vším vPodskalí. Svory má mnoho společ-
ného ikřižovatka vmístech dnes zaniklé
čtvrti Podskalí snázvem Výtoň. Zkaždého
voru se totiž vybíralo clo, podlouhá staletí
placené vnaturáliích, ato tak, že se vyťala
zvoru určitá část kmenů, nazývaná výtoň –
odtud název křižovatky adnešní tramvajové
zastávky.
JAN DVOŘÁK
Knihovna naVinohradech dnes vypadá jako čtenářsky přívětivé místo, které láká přízemními okny
svyhlídkou naregály plné knih. Jako instituce zažila ovšem odbojovou činnost zadruhé světové války, kdy
se vní skladovaly zbraně izakázané knihy, stejně jako loupež vrelativně nedávné době. Má již sto třicet pět
let avdomě naVinohradské třídě č. 69 sídlí odroku 2007.
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE PRAHY 2
SKRYTÉ PŘÍBĚHY DOMŮ
Vorařské blues
Plavci navoru (asi vroce 1927),
který se blíží napražskou Výtoň.
Ze snímku je vidět, že navorech
si plavci ivařili jídlo.
FOTO:WIKIPEDIE
S
amotný dům naVinohradské třídě vznikl
namístě někdejší populární zahrady
zvané Kanálka. Ta se rozkládala zhruba mezi
dnešní ulicí NaKanálce aItalskou ulicí, pat
-
řila doní ičást někdejších Riegrových sadů.
Její stavitel, hrabě Josef Emanuel Canal de
Malabaila, ji koncem 18. století vybudoval
namístě někdejších usedlostí spoetickými
názvy Saracinka, Kuchyňka, Švihanka... Vy
-
bavil ji sady, zahradními altánky, bota-
nickým ústavem imalou zoo. Vdruhé půli
19. století byla rozdělena napozemky
avznikl naní jeden zneorenesančních čin
-
žovních domů, které jsou typické pro vino-
hradský stavební boom konce 19. století.
Vedruhé půli 20. století bydlela vdomě
sestava hudebníků: étnista Jiří Válek, kyta
-
rista Jiří Jirmal, hráč nalesní roh Emanuel
Hrdina, hobojista František Kimel. Věnovali
se klasice ijazzu, skladbě ipedagogice. Žila
zde novinářka adisidentka Anna Marva
-
nová, takže vdomě probíhaly také schůzky
disidentů.
Samotná Knihovna naVinohradech má
přibližně stejně starou historii jako dům,
kde sídlí. Vznikla totiž už vroce 1885 jako
odborová knihovna zaměstnanců pošt ate
-
legrafů. Sloužila zřejmě kjejich sebevzdělá-
vání avůbec kušlechtilé spolkové činnosti.
Ta nabrala ještě dramatickou podobu
zadruhé světové války, kdy se stal jejím ře
-
ditelem Josef Mleziva. Tehdy se vní sklado-
valy zbraně pro odboj, stejně jako nacisty
stala obecní knihovnou Prahy 2 apřestěhovala
se naKorunní třídu. Tam ji ovšem vroce 2006
navštívili lupiči, kteří odcizili počítače. Knihy ne
-
chali napokoji, jako by se oddoby, kdy se zaka-
zovaly, změnila jejich důležitost. Totiž, ne tak
docela. Knihovna naVinohradech se vesvém
nynějším působišti zaměřuje nabohatou čin
-
nost pro veřejnost, zcela vsouladu se součas-
nými trendy, které pojímají knihovnu jako ko-
munitní akulturní centrum. Zjejích více než tří
tisíc kmenových čtenářů jsou zhruba polovina
děti, fond se blíží šedesáti tisícům titulů
aběhem jednoho roku se uskuteční přibližně
padesát tisíc výpůjček. Zásluhou zdejšího týmu,
jehož součástí je ibásník Robert Wudy, se zde
konají také prolované večery současné proza
-
ické abásnické literatury.
Knihovna naVinohradech nepatří dosítě
Městské knihovny vPraze, ale mezi knihovny
jednotlivých městských částí. VPraze jich je
načtyřicet, ovšem jen dvě, včetně Knihovny
naVinohradech, mají právní subjektivitu.
MAREK TOMAN, SPISOVATEL
zakázané knihy. To byla ještě umístěná naSeno-
vážném náměstí.
Poválce přesídlila doRadiopaláce naVino
-
hradské třídě, tehdy také spojila své jméno se
jménem básníka Petra Bezruče, zjevně ztoho dů
-
vodu, že básník byl hrdým příslušníkem pošťác-
kého cechu. Knihovna tehdy zasílala básníkovi
zdravice, ovšem on sám ji zřejmě nikdy nena
-
vštívil. Zato propůjčil knihovně svůj znak – ješ-
těradýmkou, který byl napapírových průka-
zech knihovny ještě nazačátku 21. století.
Bezruč sám sebe charakterizoval právě jako ne
-
vrlého starého ještěra skuřáckým návykem.
Snevrlým bardem kontrastuje skutečnost, že už
vpoválečných letech knihovna začala organi
-
zovat čtenářské přednášky abesedy.
ZRadiopaláce se knihovna přestěhovala
doNárodního domu nanáměstí Míru (tehdy
Ústředního kulturního domu železničářů). Dů
-
vodem bylo zřejmě to, že se poválce dostala
pod správu Svazu odborových zaměstnanců
vdopravě. Nanáměstí Míru začala její pravi
-
delná spolupráce se školami. Vroce 1996 se
- Strana 1
- Strana 2
- Strana 3
- Strana 4
- Strana 5
- Strana 6
- Strana 7
- Strana 8
- Strana 9
- Strana 10
- Strana 11
- Strana 12
- Strana 13
- Strana 14
- Strana 15
- Strana 16
- - ^search
  - Městská část Praha 2
  - Úřad a samospráva
  - Životní události
  - Mapový portál
  - Virtuální prohlídka
  - Platební brána
  - Kontakt
  - Zprávy
- - Podmínky používání
  - Správa cookies
  - O aplikaci
- 2018
- 2019
- 2020
- 2021
- 2022
- 2023
- 2024

Noviny Prahy 2

Červen 2020

Strana 1

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5

Strana 6

Strana 7

Strana 8

Strana 9

Strana 10

Strana 11

Strana 12

Strana 13

Strana 14

Strana 15

Strana 16

^search

Městská část Praha 2

Úřad a samospráva

Životní události

Mapový portál

Virtuální prohlídka

Platební brána

Kontakt

Zprávy

Podmínky používání

Správa cookies

O aplikaci

Jak budou vypadat Riegrovy sady

Rozhovor s Liborem Boučkem

Doprava v Praze 2 v roce 2026

Zápisy do škol už bijí na dveře

Praha 2 má cenu Přívětivý úřad

Kyberbezpečnost je důležité téma

Soňa Červená byla přírodní úkaz

Tajemný a magický Vyšehrad

Rozhovor s Robertem Čásenským

Rozhovor s Kristýnou Frejovou

01/2026

12/2025

11/2025

10/2025

09/2025

08/2025

07/2025

06/2025

05/2025

04/2025

03/2025

02/2025

01/2025

12/2024

11/2024

10/2024

09/2024

08/2024

07/2024

06/2024

05/2024

04/2024

03/2024

02/2024

01/2024

12/2023

11/2023

10/2023

09/2023

08/2023

07/2023

06/2023

05/2023

04/2023

03/2023

02/2023

01/2023

12/2022

11/2022