Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 8

8

ČÍSLO 6 – ČERVEN 2020

TÉMA

N

aúzemí Prahy 2 najdeme

mnoho významných míst

souvisejících snaší historií. Jedním

znich je jistě Vyšehrad. Dnes jde

oprostor vhodný kvycházkám

arekreaci, ale nelze přehlédnout,

že zůstává významným bodem

české země inyní. Jistě to naznačuje

vyšehradský hřbitov, tedy místo

vzpomínky amodlitby zařadu

osobností naší kultury, vzdělání

ipolitiky. Méně známé je, že

naVyšehradě sídlí jedna znejstar

-

ších institucí naší země. Ikdyž to

nevíme přesně, kolem roku 1070

král Vratislav (tedy přesněji vté

chvíli ještě kníže Vratislav II.) založil

naVyšehradě své sídlo se vším, co

bylo třeba kesprávě země. Astím

souviselo izaložení královské

kolegiátní kapituly.

Kníže Vratislav se ujal své vlády

vroce 1061 ajako první český

panovník dosáhl titulu král vroce

1085. Doba jeho vlády byla

bouřlivá, ale Vratislav se vtehdejší

politice neztratil adosáhl význam-

ného postavení mezi okolními

zeměmi včetně vazby nacísaře

Jindřicha IV. Jako každý kvalitní

panovník iVratislav potřeboval pro

své diplomatické kontakty

vzdělané aschopné lidi, což tehdy

byli většinou duchovní. Někdy tuto

roli plnili členové metropolitní

kapituly, tedy kanovníci, kteří stáli

kolem pražského biskupa. Král

Vratislav ale zvolil jinou cestu

azaložil samostatnou kolegiátní

kapitulu, která byla záhy obdařena

hojnými majetky, aby tito kanov-

níci mohli sloužit naplno svým

úkolům.

Vratislav žil vdobě vrcholícího

sporu oinvestituru, který fakticky

znamenal krizi modelu správy státu

úzce propojeného sbiskupem.

Jednou zcest, jak věc vyřešit, byla

snaha navázat vlastní kapitulu

přímo napapeže, anikoli namíst-

ního biskupa. Vladař vypravil

doŘíma poselstvo, které jednalo

přímo spapežem. Pokračovatel

Kosmovy kroniky Kanovník

popisuje radostné nadšení papeže,

když mohl rozhodnout ozaložení

samostatné kapituly. Ovšem

skutečnost mohla být poněkud

složitější.

Kronikáři naznačují, že kvytvo-

ření samostatného sboru kanov-

níků naVyšehradě mohly přispět

irozpory mezi Vratislavem ajeho

mladším bratrem, pražským

biskupem Jaromírem, který se ujal

svého úřadu vroce 1068. Ať již to

bylo jakkoli, poslové dosáhli

upapeže svolení se založením

kapituly. Avšak exempci, tedy

vynětí zpravomoci místního

biskupa, tehdejší papež Alexandr II.

neudělil. Kapitula získala jiné

výsady, jako bylo např. nošení

odznaků pro nejvyšší klérus při

liturgii.

Vratislav nechtěl nikoho nechat

napochybách, že kapitula je

spojená úzce sŘímem. Svědčí

otom již zasvěcení kapitulního

kostela sv. Petru, tedy prvnímu

papeži. Sv. Pavel se stal patronem

až později. Také starodávný znak

zkřížených klíčů veznaku kapituly

odkazuje napapeže. Nezávislost

namístním biskupovi, okterou král

odpočátku usiloval, kapitula

získala až odpapeže Lucia II. vroce

1144. Během prvních tří století

existence můžeme sledovat, že se

kapitula stala důležitou součástí

správy naší země. Tuto roli hrála až

doroku 1420, kdy celou zemi

zachvátila vlna devastace husit-

skými vojsky.

Kapitula byla adosud je

společenstvím kněží, kteří žijí

samostatně, nikoli vespolečném

klášteře, amají své jednotlivé úkoly

aslužby. Scházejí se naspolečnou

modlitbu apři důležitých církev-

ních svátcích slaví společně

bohoslužby. Ovýznamných

záležitostech jednají vkolegiu

arozhodují hlasováním. Včele

kapituly stojí probošt. Později

pozaložení přibyla ještě role

děkana kapituly, který se stará

omajetkové záležitosti. Sbor

kanovníků se nejprve skládal

zdvanácti členů. Později se počet

různě měnil. Prvním proboštem se

stal pravděpodobně Polák

Benedikt aběhem následujících

století ho vystřídaly velmi vážené

osobnosti. Můžeme vzpomenout

např. Přemyslovce Jindřicha

Břetislava (proboštem byl vletech

1178 až 1182), který se vroce 1182

stal pražským biskupem

anasklonku života rovněž českým

knížetem, nebo královského

kancléře Arnolda (1219 – před

1240).

Vroce 1226 došlo ktrvalému

spojení hodnosti vyšehradského

probošta sfunkcí královského

kancléře. Proboštem kapituly se

vté době stal např. bratranec krále

Václava I. Filip, pozdější salcburský

biskup, nebo Diviš, kancléř

Přemysla Otakara II. Významnou

postavou byl rozhodně Petr

zAspeltu (asi 1250–1320), který

studoval hned naněkolika

univerzitách Evropy. Vroce 1297 se

stal kancléřem českého krále

Václava II. aproboštem vyše-

hradské kapituly (1297–1305).

Později byl zvolen mohučským

arcibiskupem.

Dějiny kapituly jsou bohaté.

Obsahují okamžiky velké slávy

itemná údobí ataké znovu

okamžiky nového povstání. Je

živou knihou dějin této země

ajejích osudů. Ale tomu bude

třeba se věnovat vněkterém

zjiných článků.

MICHAL NĚMEČEK, DĚKAN KAPITULY

Kapitula byla odjakživa významným duchovním akulturním centrem, místem vzdělanosti. Vjejím majetku jsou památné domy naVyšehradě, movité

památky, vinice ipoklady duchovního avotivního života. Vbudově Nového děkanství sídlí vsoučasnosti probošt, nejvyšší představitel Královské

kolegiátní kapituly sv. Petra aPavla naVyšehradě. Tu vsoučasnosti tvoří 13 duchovních – kromě probošta kapitulní děkan akanovníci. Vdobách

Českého království měl probošt Vyšehradské kapituly hodnost královského kancléře apodílel se navnější ivnitřní politice českého krále.

Vyšehradská kapitula je spojená sprvními Přemyslovci

Zlomové okamžiky…

Varhany jsou

královským nástrojem

V

skutku krásným adůstojným

protějškem oltáře vinteriéru

baziliky jsou velké varhany, jejichž

výtvarná izvuková podoba dokonale

souzní svýzdobou. Přestavba baziliky

napřelomu 19. a20. století byla pojata

velkolepě astejně tak byla pojata

istavba nových varhan. Prací nanich

byla pověřena rma bratří Paštiků, která

své dílo dokončila vroce 1903.

Impozantní je už samotná skříň – vy-

zdobená řezbami vneogotickém stylu

podle návrhu F. Mikše. Hlavní hodnota

našich varhan však spočívá vezvu-

kovém bohatství, které nabízejí. Díky

velkému množství rejstříků, které jsou

pečlivě diferencované, nástroj posky-

tuje širokou škálu zvukových barev.

Vcelých varhanách napočítáme přes

dva tisíce píšťal!

Varhany jsou zachovány zvětší části

vpůvodní podobě. Poslední velká

oprava proběhla vletech 1992–1994.

Odté doby je nástroj pravidelně

udržován renomovanými varhanáři.

Nejsou to však jediné varhany

vbazilice! Většina návštěvníků si možná

ani nevšimne, že vŠancovské kapli stojí

ještě jeden nástroj. Jde otzv. varhanní

pozitiv (typ malých varhan). Jsou sice

malé, ale jedná se ovzácný barokní

nástroj zachovaný téměř vpůvodní

podobě – zroku 1717. Nasvé znovuoži-

vení tyto varhany ještě čekají.

ONDŘEJ VALENTA, VYŠEHRADSKÝ VARHANÍK

V

yšehrad, jedna zkolébek křesťanství

vČechách, druhé místo české státnosti

poPražském hradu, je místem, kde kapitula

založená prvním českým králem Vratislavem se

může pochlubit téměř tisíc let trvající nepřetržitou

historií. Zastavme se tedy vdobě velkého výročí

Vyšehradské kapituly uněkolika takových

okamžiků, kdy jí hrozilo, že zmizí vpropadlišti dějin.

První zlomový okamžik se udál 1. listopadu

1420. Nakonci vlády Václava IV. se kapitula sklá-

dala vedle probošta aděkana ještě ze dvou

dalších prelátů – kustoda, scholastika

a22 kanovníků. Kekapitule kromě toho náleželo

další duchovenstvo, vyššího anižšího svěcení.

Při kapitulním chrámu sv. Petra aPavla působili

ikostelní zaměstnanci – tzv. bratrstvo kostelních

služebníků achoralisté. Novoměstská defenest-

obdobné církevní instituce pozoruhodný krok.

Ikdyž zůstaly formálně právně nezávislé, byly

personálně propojeny. Prostřednictvím

personálních unií se podařilo pospojovat zbylý

majetek avyužít takto získaných prostředků

kzajištění života achodu církve. Tak se podařilo

kapitule „přežít“ nejhorší období aznovu

obnovit svoji činnost naVyšehradě.

Vláda Leopolda I. přinesla doživota kapituly

poměrně zásadní změny. Souvisely svýstavbou

barokní pevnosti Vyšehrad. Vpolovině

18. století už bylo jasné, že pražské opevnění,

atím iVyšehrad ztrácí svůj strategický význam.

Atak jediné, čeho se dosáhlo, bylo systematické

adůkladné zničení zbytků středověkého

Vyšehradu, např. Karlova císařského paláce,

včetně dochovaných sakrálních staveb. Co

race vneděli 30. července 1419 anásledná smrt

krále Václava IV. přinesly zásadní změnu

dopostavení Vyšehradu akapituly vůbec.

Vítězství husitských jednotek nad vojskem krále

Zikmunda 1. listopadu 1420 předznamenalo

konec Vyšehradu jako občasného královského

sídla asoučasně ohrozilo existenci kapituly

vjejích základech. Kapitula přišla prakticky

nejen osvůj nemovitý majetek, ale ztratila

imožnost sídlit naVyšehradě. Loupeživá lůza

ničící arabující je patrně obecně zákonitým

doprovodným projevem všech revolučních

vystoupení. Vzápětí poté, co Vyšehrad opustila

královská posádka, vnikli naVyšehrad „revo-

luční Pražané“ (tak byli později pojmenováni

marxistickou historiograí). Vydrancovali

nejenom opuštěný královský palác akapitulní

okrsek, ale vyplenili isamotný chrám sv. Petra

aPavla. Kapitule se sice podařilo před zkázou

včas uprchnout dobezpečí, zmajetku však

mnoho nezachránila. Nepřišla vdobě husitských

bouří jen osvé nemovitosti. Byl zkonskován

také její poklad, zastavený později Zikmundem

veVratislavi za4000 hřiven, které použil

navedení války. Co však zachránila, bylo to

nejcennější apro právní kontinuitu nejdůležitější

– kapitulní archiv. Najeho základě pak

pokračovala vesvé činnosti, ikdyž jako chudá

venkovská církevní instituce, které král Ladislav

Pohrobek propůjčil zasídlo naVyšehradě jednu

zvěží vyšehradských hradeb.

Ekonomická základna církevních institucí,

které husitské bouře přežily, byla mizivá. Vtéto

době učinila Vyšehradská kapitula asní další

Vyšehradská kapitula,

historický poklad Prahy 2