Strana 3

Diskuse ČÍSLO 7 – ČERVENEC 2019 3 I o kultuře platí, že všeho s mírou Co někoho potěší, může jiného deptat. Kultura, která se odehrává pod širým nebem, je zpestřením pražského společenského života, ale neměla by rušit klid obyvatel žijících v okolí akce. Zeptejte se někdy lidí bydlících v oblasti Vyšehradu, co říkají například na hlučné hudební produkce plujících parníků. Není nutné dělat z metropole skanzen, ale ani babylon akcí přebíjejících se navzájem. Zajímalo nás, co si o tom myslí politici v zastupitelstvu naší městské části. Na zástupce politických klubů proto míří otázka: Jakou roli má mít kultura ve veřejném prostoru? UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah odpovídají jejich autoři. NÁZORY KOALICE ANO ODS Karel Stibor Ačkoli český právní systém ka příjmů soustřeďuje na Prahu 1, Prahu 2 dle zákona 128/2000 Sb. ne- a Prahu 5. Představa, že by příslušné radnice zná pojem veřejný prostor, v tomto sporu šly proti svým voličům, je vevšichni se asi shodneme skrze naivní a s velkou pravděpodobností buna definici, že se jedná o pro- dou připomínkovat současný návrh magistrástranství přístupná bez ome- tu na zmírnění vyhlášky č. 1/2016 Sb. (povolezení a bez ohledu na formu ní reproduktorů do 5 W apod.). Z praktického vlastnictví. Složitější je stano- hlediska se mi to pro náš obvod nezdá důleživení, že má sloužit obecnété, protože na I. P. Pavlova, Základní je program Tylově náměstí a v Jugoslávmu užívání, což si leckdo vyské jsou stejně pouliční vysvětluje po svém. a míra komerce Kultura do veřejných prostor stoupení zakázána a zřejmé historicky patřila a významově bezesporu pa- vítězství businessu na náplavce je plně v režii tří i dnes. Záleží jen na její formě a cíli. Protíná firmy TCP. Proti videomappingu a street artu se tu několik zájmových linií. Umělci a prota- zřejmě nikdo nic namítat nebude, zvláště gonisté volají po větší svobodě spontánního budou-li prezentovat neziskové organizace, a neoficiálního projevu, rezidenti z pochopi- školy aj. telných důvodů požadují striktní dodržování Veřejná prostranství jsou hledištěm i jevištěm zároveň. Je milé se tu ve shonu zastavit a pronastavené regulace. Rozhodující by měla být programovost a míra hlédnout či poslechnout si něco nápaditého. komerce. Například busking se právě z hledis- Pokud to ovšem neobtěžuje okolí. OSB Ondřej Machů Každý z nás si přeje, aby se prostoru je nedílnou součástí této debaty. Aby ve veřejném prostoru cítil se z konstruktivní diskuze nestala bezbřehá dobře. Všichni jsme rádi, když anarchie, nastavili jsme si jistá pravidla, která jsou kolem nás samé pěkné vymezují a usměrňují kulturu ve veřejném prodomy, na náměstích obdivuje- storu. me kvalitní architekturu a pro- Poslední dobou jsme bohužel svědky snahy kulcházíme se po hezky uprave- turu ve veřejném prostoru normalizovat. Místo ných ulicích. Někdo je nadše- abychom se legitimně bavili o mantinelech vyný, když veřejný prostor ožije vymezujících pravidla hry, pouštíNechme kulturu ve me se přímo do subjektivního dařenou hudební produkcí, originálním happeningem nebo veřejném prostoru žít posuzování, hodnocení, kádrobuskerským kouskem. Pro někování a následného zakazování. ho je dostatečným zpestřením již jen komorní Nechme kulturu ve veřejném prostoru žít. Její rolí divadelní představení, případně se spokojí se je uskutečnit představy jednotlivých uživatelů vezcela nehlučnou malou výstavou. Zkrátka každý řejného prostoru. Dovolme každému, kdo přijme máme svoji ideální představu o naplnění materi- pravidla hry, naplnit své kulturní vize. O veřejný ální i nemateriální složky kultury ve veřejném prostor se dělíme všichni rovným dílem. Každý prostoru. z nás má právo se ve veřejném prostoru realizoJenomže veřejný prostor je mimo jiné místo, vat. Kultura ve veřejném prostoru je synonymem ve kterém neustále probíhá debata uživatelů svobody. Je-li kultura svobodná, přináší pocit o svém postavení v něm. Kultura ve veřejném svobody nám všem. TOP 09 Jaroslav Šolc Kultura, jak už název napoví- ný z hudebních produkcí, jejichž hlasitost dá, má kultivovat naši duši, lze srovnat snad s letištěm, ani z tzv. živých aby nám bylo na světě lépe. soch či obrovských maskotů a jiných lákadel Doma, v divadle, koncertní na turisty, naštěstí spíše v Praze 1. Druhou síni či galerii, prostě kdeko- věcí je ale ta trvale přítomná kultura, kterou liv. I ve veřejném prostoru. veřejný prostor Prahy 2 oplývá. Krásné stavJednou věcí jsou akce jako by, fasády dýchající historií, sochy, pamětní desky připomínající úžasveřejné hudební produkce, ale i výstavy, divadelní né osobnosti, tajuplná záKultivovat. Záleží na koutí i udržované parky. představení, pouliční prokvalitě, míře a vkusu Za vším zajímavé příběhy. dukce a podobně. Zde záleží na kvalitě, míře a vkusu. Trocha kvalitní, Časem prověřená kvalita, kterou už někdy nepříliš hlasité hudby v parcích či jinde, di- ve spěchu a ruchu dopravy ani nevnímáme, vadelní scéna na Vyšehradě, grafika mla- nebo ji považujeme za samozřejmost. To by dých tvůrců na náměstí Míru či příležitostné byla škoda. Doporučuji – zpomalme, rozletní kino a podobné akce jsou příjemným hlédněme se a nechme na sebe působit to, oživením prostoru. Potěší kolemjdoucí a ne- čemu se říká kulturní dědictví. A s pomocí deptají okolní rezidenty. To stojí za podpo- internetové Encyklopedie Prahy 2 nebo ru. Na druhé straně, naprosto chápu zoufalé pragensií si o něm můžeme přečíst mnoho obyvatele domů u náplavky, kterým přemíra zajímavého. Lze vyzkoušet třeba hned toto oživení prostoru ruší spánek. Nejsem nadše- léto. Albert Kubišta ném prostoru“ nesmí stát zaklínadlo, které pod sebe skryje jakoukoli aktivitu, která probíhá na ulicích, náměstích, nebo v parcích. Hlasitá a agresivní hudba vyvolá zase agresivitu a budete-li cestou kamkoli zakopávat o sochy na každém rohu, stanou se z nich otravné překážky. Hudba, obrazy, divadlo nebo tanec už dávno nepatří do uzavřených prostor, gaších i politika. Je to „špetka neděle lerií nebo divadel a je to tak dobHlavní role kultury ve veřejném prostoru je podle mne vcelku ře, ale stejně tak musí veřejný do všedního dne“ prostor zůstat i místem pro běžjasná – zastavit nás a upozornit, že kultura je – stojíme-li o to – všudypřítomná. ný život. Nejvíc se bojím toho, aby potřeba čím Ať je to pouliční muzikant hrající třeba na saxo- dál většího počtu akcí ve veřejném prostoru nefon, nebo to může být letní kino vzniklé pro po- vedla k tomu, že je část obyvatel začne prostě těšení provozovatele i diváků a nebo neobvyklá odmítat. socha, která nás ráno překvapí na křižovatce, Role kultury ve veřejném prostoru je upozorňopřes kterou přecházíte každý den cestou do prá- vat na sebe, zneklidňovat vás, nutit nás o ní přece. Kultura ve veřejném prostoru je prostě „špet- mýšlet, ale ne za cenu toho, že nám ji tlak jejích tvůrců otráví a znechutí. Za to kultura, věřte mi, ka neděle do všedního dne“. Na druhou stranu se z pojmu „kultura ve veřej- nemůže, ta je v tom nevinně. Pod pojmem „veřejný prostor“ si každý představíme něco jiného, ale asi se většinově shodneme na tom, že veřejný prostor jsou místa, kde se lidé scházejí a „něco se tam děje“. V lepších časech je to kultura, v těch hor- NÁZORY OPOZICE DVOJKA SOBĚ Otto Schwarz Smyslem pod- i rumunský folklór. Úroveň kulpory kultury tury veřejného prostoru v širším ve veřejném smyslu, jako je čistota a pořáprostoru by dek, zvelebování okolí našich mělo být posi- domovů, není jen věcí obce, lování sociální ale každého z nás. Aby ovšem s o u d r ž n o s t i tohle fungovalo, musí si člověk obecní komu- k místu, kde žije, vytvořit osobnity. U nás to často vypadá, že ní vztah. Ten nevznikne ze dne se radnice vydala směrem na den, a tak je smutné, že rosopačným: občany naštvat a ro- te počet sousedů „starousedlíků“, kteří kvůli roszeštvat. Sousedský proZachovat toucím nájmům Prajekt komunitní zahrady, který byl originálním socio-kulturní hu 2 opouštějí. Ropříspěvkem ke zkulturstrukturu zumná bytová politinění veřejného prosto- rezidentů je ka by mohla exodu ru, byl rozprášen bez prioritou alespoň části z nich zabránit. Koalice se náhrady, zato třeba decibelovou „kulturu“ na náplav- ovšem zcela iracionálně rozce Rašínova nábřeží si mohou hodla volné obecní byty promístní vychutnat skoro denně. dat na volném trhu a de facto A radnice tu není z obliga, pro- tak podpořit krátkodobé protože stačí polechtat ego a pod nájmy turistům. O spíše nega„záštitou“ člena rady teče pivo tivním efektu tohoto fenoméanebo luxusní lodě střídají lu- nu na kulturnost našeho okolí xusní auta. Koho zajímá, že tu není pochyb. Snaha o zacholidé chtějí hlavně bydlet? Ušet- vání socio-kulturní struktury řen často není ani Mírák, když rezidentů Prahy 2 není „sociálpaní starostka, požádána o zá- ní inženýrství“, ale zodpovědný štitu, s bolestí ve svém „rocker- politický přístup k její budoucském“ srdci skousne třeba nosti. PIRÁTI Lydie Franka Bartošová Jaká má být informačních sítí je human cenkultura veřej- tered design. Tento koncept ného prostoru, znamená trend poskytování sluaby zohledňo- žeb a modelování prostoru val potřeby ve- s ohledem na člověka a jeho pořejnosti? Tra- třeby, např. z knihovny se tak diční chápání stává komunitní prostor k tvorkultury nejde bě, sdílení informací, participaci, dál za představu kulturních akcí prostor společný. Můžeme poujako volnočasového vyžití pro žít analogii pro představu, jak by občany, jakési nadstavby v po- měl být modelován veřejný prostor, aby reprodudobě festivalů, farNelze hovořit koval tento pamářských trhů s kapelou a stán- o veřejném prostoru, tern. Na kulturu lze nahlížet jako kem místního ananiž by nešlo tikvariátu, letního o prostor kulturní na prostředek k vytváření příležikina nebo světelné show. Budeme-li zkoumat vý- tostí k ekonomickému rozvoji znam pojmu kultura hlouběji, a základní podmínky udržitelcoby způsobu utváření a kon- ného rozvoje. Záleží na osvíceceptualizace světa, můžeme za- nosti územních samospráv, jak znamenat jeho proměny, přede- jsou schopny zahrnout kulturní vším v posledních desetiletích. aspekt a souvislosti do územníJsou dobře zřetelné například ho plánování. Především v přív transformaci v knihovnách padě investičních projektů můa informačních institucích obec- že nedostatečné povědomí ně, či v moderních postupech o podílu společenského zázemí architektury webů nebo biblio- na kvalitě života znamenat krografických databází. Společným mě špatného nakládání s veřejjmenovatelem sociálních inova- nými penězi i citelný zásah cí, tak i struktury a funkcionalit do živé kultury obce. STAN Jan Ruml Veřejný pro- respektu mezi vystupujícími stor bývá mís- a přítomnými diváky či poslutem, kde se chači. Vztahy mezi lidmi jsou scházejí lidé ušlechtilejší, ale především přia kde se něco nášejí respekt k druhému, a urděje. A tak čitou velkorysost k chování ve své sponta- mezi sebou navzájem. A oteneitě veřej- vřenost s nezbytnou dávkou nost tento prostor naplňuje, ať slušnosti, protože nároky už pasivně či aktivně, potom si na přítomné bývají vyšší než uvědomuje lépe život ve spole- v kamenných koncertních síních či divačenství. Kultura dlech. Nejde o je pak především Vzorce chování nic více ani mév původním smyně. Kultura ve slu slova péčí o duši. A tak kultura ve veřej- své rozmanitosti se vrací na veném prostoru představuje řejnost, ve veřejném prostoru možnost setkání a sdílení urči- se koná řada akcí a ten se pak tých vzorců chování a umožňu- stává větším či menším jevišje tak pro skupinu lidí na da- těm a hledištěm zároveň. Vede ném místě pečovat o mezilid- to také k občanské odpovědnosti k věcem veřejným, kdy se ské vztahy. V Praze 2, v onom historicky ukazuje, že lidem není všechno kulturním prostředí, pak veřej- jedno. Uvědomují si lépe své ná prostranství slouží k nejrůz- možnosti mluvit i o tématech, nějším kulturním aktivitám a je jejichž garantem bývá vždy nutné dát příležitost těm, kdo sám člověk se svými sklony setkávání a setkání organizují, k dobrému a zlému. Ve spolepokud se tak neděje kreativně čenství s druhými se pak snaží samo o sobě. Záleží vždy na zá- o dialog, který je nezbytným jmu přítomných a vzájemném předpokladem demokracie.