Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

ČÍSLO 7 – ČERVENEC 2020

VÝLETY DOHISTORIE

Vpovědomí široké veřejnosti jsou dodnes jména vinohradských uzenářů, jakými byli Antonín Chmel,

Emanuel Maceška nebo Josef Beránek. Kromě nich khospodářskému rozvoji obce přispělo mnoho dalších

řezníků auzenářů, kteří vprůběhu let prošli vinohradským Společenstvem řezníků auzenářů aobchodníků

masem, odjehož založení letos uplyne 122 let.

arozdíl odsousední Prahy naVino-

hradech neexistovala tradice řemesl-

ných cechů. Živnostenská společenstva

vznikala postupně, tak jak Královské Vino-

hrady, odroku 1879 samostatné město,

rostly. Stoupající počet obyvatel také zvy-

šoval nároky nazásobování obce. Proto

také stoupal počet živností, které se zabý-

VÝROČÍ MĚSÍCE

ČERVENCE

6. 7. 1907

Před 113 lety se narodil Jaroslav

Foglar, redaktor, spisovatel askaut

12. 7. 1895

Před 125 lety se narodil Jaromír

Korčák, významný geolog,

geograf, statistik aprofesor

namnoha školách

12. 7. 1875

Před 145 lety se narodil Emil

Hácha, právník, spisovatel,

prezident Československé

republiky aprotektorátu

21. 7. 2015

Před 5 lety zemřel Ladislav

Horáček,

redaktor azakladatel

nakladatelství Paseka

30. 7. 2015

Před 5 lety zemřela Ája Vrzáňová,

světově známá krasobruslařka

30. 7. 1419

Před 601 lety se odehrála první

pražská defenestrace na

Novoměstské radnici

Společenstvo úředně zaniklo vroce 1921, kdy

vrámci vzniku Velké Prahy byla také slučo-

vána jednotlivá živnostenská společenstva.

Hlavním posláním společenstva bylo hájit

zájmy jeho členů, odůležitých otázkách vy-

jednávat směstskou radou adalšími správ-

ními úřady. Mezi hlavní povinnosti členů na-

opak patřilo řádné provozování řemesla.

Společenstvo rovněž dbalo nadodržování

zdravotních vyhlášek anařízení anaprovoz

městských jatek. Významná byla rovněž

funkce vzdělávací asociální. Mistři zodpoví-

dali zavýchovu učňů, nemocným aprácene-

schopným členům se vyplácely příspěvky

znemocenské pokladny. Příjmy společenstva

pak tvořilo zejména zápisné odnových členů

apoplatky zavydání výučního listu. Členy

společenstva nebyli pouze živnostníci zKrá-

lovských Vinohradů, ale řezníci auzenáři zce-

lého politického okresu vinohradského, který

kromě Vinohrad tvořil sousední Žižkov, Vršo-

vice, Nusle, ale také obce vzdálenější jako Pan-

krác, Podolí, Braník nebo Hrdlořezy.

Svýkonem živností spojených se zpraco-

váním masa úzce souvisel provoz vinohrad-

ských jatek. Desítky let se hovězí dobytek po-

valy výrobou aprodejem potravin, mezi kte-

rými zaujímaly významné postavení právě

obory spojené se zpracováním aprodejem

masa. Včele společenstva stál správní výbor

tvořený starostou, jeho náměstkem adalšími

dvanácti členy. Ozásadních otázkách rozho-

dovaly pravidelné valné hromady, které se ko-

naly vněkterém zvinohradských hostinců.

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

Společenstvo řezníků auzenářů

PRŮMYSL AOBCHOD NAKRÁLOVSKÝCH VINOHRADECH XV.

Přírodovědecká fakulta slaví sté výročí

VPraze 2 existuje jeden vlastně docela ojedinělý soubor staveb.

Narozhraní Nového Města Pražského aVyšehradu vznikl napočátku

20. století univerzitní kampus Albertov, který si stále zachovává svůj

původní výraz asvoji univerzitní tvář. Dominantním impulsem pro

postavení kampusu bylo založení nové Přírodovědecké fakulty vroce

1920, tedy přesně před 100 lety. Aprávě tato fakulta, která je pevně

spojená pocelou dobu sPrahou 2, dnes slaví 100 let své existence.

řírodovědecká fakulta

vznikla nazákladě rozvoje

přírodních věd vdruhé polo

vině 19. století avyjadřovala

touhu mladého Českoslo

venska nejen podpořit, ale

idlouhodobě podporovat

rozvoj kvalitní vědy načeské

univerzitě. Proto se odpo

čátku nafakultě rozvíjejí čtyři

hlavní směry výzkumu

astudia. Biologie má tradičně

svoje pracoviště vbudovách

veViničné aBenátské ulici

okolo univerzitní botanické

zahrady NaSlupi. Chemické

obory se rozvíjejí vareálu

kampusu naAlbertově vbu

dově chemických ústavů

vHlavově ulici ageograe

spolu sgeologií se odpočátku

fakulty rozvíjejí vhlavní bu

dově PřF UK naAlbertově.

Stoleté dějiny fakulty jsou

spojené jak svelmi význam

nými objevy, tak ise zásad-

ními společenskými zvraty,

které rámují naše dějiny.

Nafakultě působil prof.Jaro

slav Heyrovský, jediný český

nositel Nobelovy ceny vob

lasti vědy zaobjev polaro-

grae. NaAlbertově je ulo-

ženai světově proslulá

mapová sbírka, která schra

ňuje nejstarší mapy, globy

ajiné kartogracké památky

světového významu. Její za

kladatel prof.Václav Švam-

bera může nasvé následov-

níky shlížet sradostí apýchou

voku. Veřejnosti je dobře

známá Mineralogická sbírka,

která si nezadá s podobnou

sbírkou vNárodním muzeu.

Fakultní Botanická zahrada

NaSlupi je místem, které

slouží nejen kvýzkumu, ale je

izelenou avelmi navštěvo

vanou oázou klidu apohody

vcentru města astala se pří

jemným centrem ispolečen-

ského života. Přírodovědecká

fakulta UK není uzavřená

sama dosebe adosvých vý

zkumných projektů, ale podílí

se jako významný partner

inapostupném zlepšování

nejbližšího okolí Albertova.

Naschodech směrem doVi

ničné fakulta vybudovala

malé posezení samteátrem,

který slouží veřejnosti. Stu

denti se snaží obnovovat

audržovat zeleň naalbertov

ských stráních abudovy uni-

verzity jsou otevřeny veřej-

nosti ipro další akce.

Univerzita nemůže exis

tovat bez svých studentů.

Aprávě studenti psali často

dějiny univerzity anaší fa-

kulty. Již vroce 1939 při za-

vření vysokých škol se bezpro-

střední represe dotýkala celé

řady členů akademické obce

fakulty. Vroce 1989 studenti

naAlbertově sehráli zcela zá

sadní roli azahájili spole-

čenské změny, které vedly

kpádu totalitního režimu.

Praha 2 proto již vroce 1999

umístila nabudovu PřF UK pa

mětní desku se známým slo-

ganem „Kdo, když ne my, kdy,

když ne teď“. Takový slogan

platí stále aje pouze nakaž-

dém znás, jak se vyrovná svý-

zvami, které před nás staví bu-

doucnost. Přírodovědecká fa-

kulta se stakovými výzvami

vypořádává za100 let své exi

stence velmi dobře.

Slavnostní zasedání

koslavě 100. výročí Přírodově

decké fakulty proběhlo 24. 6.

od10:00 zaúčasti zástupců

vlády, Univerzity Karlovy

adalších fakult. Městskou část

Praha 2 naslavnostním zase

dání reprezentoval místosta-

rosta Jaroslav Šolc.

RADIM PERLÍN

PŘEDSEDA AKADEMICKÉHO

SENÁTU PŘF UK

rážel vbývalé usedlostičp. 29 NaCikánce“

kousek pod náměstím Jiřího zPoděbrad.

Tato soukromá porážka však již okolo roku

1900 neodpovídala potřebám rostoucího

města. Kezlepšení zdravotních ahygienic-

kých podmínek při prodeji masa přispělo

zřízení krytého masného trhu vŘipské

ulici čp. 547, které bylo otevřeno roku

1890. Vletech 1897 až 1898 pak byla

vhorní části Korunní třídy postavena

účelová budova městské masné tržnice

čp. 973. Objekt byl následně doplněn pří-

stavbou, dokteré byl provizorně pře-

sunut provoz jatek z„Cikánky“. Toto „pro-

vizorium“ ovšem vydrželo až doroku

1929, kdy byly masná tržnice ajatka de-

nitivně uzavřeny. Areál dnes slouží jako

skladiště avýrobna divadelních kulis

adekorací.

Vinohradští řezníci auzenáři se rovněž

významně podíleli nakulturním aspole-

čenském životě města. Každoročně podni-

kali několik vycházek spraporem

ahudbou. Pro tyto účely byly také po-

stupně pořízeny spolkové stejnokroje

ačapky. Pýchou asymbolem společen-

stva byl zmíněný prapor, jehož pořízení

bylo především nancováno pořádáním

tanečních zábav ananční sbírkou mezi

samotnými členy společenstva. Veškeré

snažení vyvrcholilo slavnostním vysvě-

cením praporu, které proběhlo zahojné

účasti veřejnosti dne 15. srpna 1891 naTy-

lově náměstí. Celkové náklady naprapor

aslavnost dosáhly více než 2000 zlatých,

což byla tehdy opravdu úctyhodná suma.

MICHAL FRANKL

Růži pro Miladu

Skončila výstava Třicet let činnosti

Klubu dr.Milady Horákové. Shodou

nenadálých okolností byla asi nejdéle

trvající expozicí naradnici Prahy 2.

Náhoda? Možná účtování naší třiceti-

leté práce se chtělo dotknout až data

27. června, kdy život ženy – pro jejíž

památku akjejíž úctě byl Klub

ustaven – byl před 70 lety tím nej-

hrůznějším způsobem komunisty

ukončen. Copak asi prožívaly ten den

statisíce Čechů aSlováků, kteří pode-

psali komunistické petice pro udělení

tohoto ortelu? Mnozí ještě dnes žijí

…pamatují se nasvůj podpis? Aco

asi to časné ráno úterý 27. června

roku 1950 prožívala šestnáctiletá

dívka Jana, dcera paní Milady Horá-

kové? To není možné si představit.

Klub dr.Milady Horákové bude dál

připomínat tuto dobu svou činností

nakladatelskou, publicistickou, před-

náškovou, ipedagogickou vespolu-

práci sGymnáziem Milady Horákové,

aby nebyly zapomenuty historické,

politické aspolečenské okolnosti, kte-

rými lid Československé republiky

poúnoru 1948 byl načtyřicet roků za-

vlečen domorálního kalu.

JITKA TITZLOVÁ, ČLENKA VÝBORU KMH

Praha 2 se včervnu připojila kprojektu

Dekomunizace auctila památku Milady

Horákové upomníku vzahradě Ztracenka.

Nový ředitel Vyšehradu Petr Kučera seznámil radní Prahy 2 se svými plány.

Noviny Prahy 2