Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 1

Dnem válečných veteránů, který připa-

dá na11. listopad, si (zejména anglo-

saský) svět připomíná oběti válečných

kon iktů. Praha 2 se ktéto tradici při-

pojila vroce 2015. Kde jinde než sym-

bolicky na náměstí Míru se i letos

uskuteční celodenní program. Dopo-

lední část bude věnována základním

školám a jejich soutěžím. Slavnostní

zahájení za účasti starostky Prahy 2

Jany Černochové, vrcholných představi-

te

lů ministerstva obrany aArmády ČR

adalších významných hostů se usku-

teční ve14.00. Odpolední blok bude

opět moderovat známý vojenský his-

torik Eduard Stehlík. Zakončí jej pří-

mluvy v podání otce Jakuba Berky,

faráře v kostele usv. Ludmily, aJiřího

Laňky, jáhna karlovského kostela.

Program roku 2019 připomene patnáct

let od vzniku Aktivních záloh

Armády ČR, celkově je však vě-

nován Vzdušným silám Armá-

dy ČR. Součástí pestré ukázky

armádní techniky tak bude

(po modelu stíhačky Spit re

v loňském roce) opět vzdušný

stroj, plně funkční jednomoto-

rový vrtulník Enstrom.

Vlčí máky, symbol Dne váleč-

ných veteránů, pro Prahu2 le-

tos znovu vyrobily ženy od-

souzené k odnětí svobody

ve věznici ve Velkých Příle-

pech. Nejen květ doklopy, ale

také symbolický křížek kzasa-

zení dopietního místa natráv-

níku obdrží zájemci nastánku

městské části Praha 2.

Již od1. 11. může každý, kdo navštíví

radnici Prahy 2, vepsat svůj vzkaz pro

příslušníky Armády ČR do pamětní

knihy vrámci pietního místa vevesti-

bulu radnice. Partnery Prahy 2 při pří-

pravě Dne válečných veteránů jsou

Armáda ČR, Československá obec le-

gionářská, Vojenský historický ústav,

Sdružení válečných veteránů a LOM

Praha, s. p. kav

11

LISTOPAD

Vydává městská část Praha 2

ZDARMA

2019, ročník 21

Vstávám pozdě.

Na koleji jsme dlou-

ho do noci řešili, co

napsat na transpa-

rent. Nakonec nám vy-

šlo „Studenti, svědo-

mí národa“, není to

moc troufalé? Poma-

lé ráno, naštěstí má-

me přednášku až od-

poledne. Na fakultu

jdu pěšky, všude klid,

možná před bouří, i když vlastně

bouři oproti dřívějším demonstra-

cím moc nečekám. Prý je to povo-

lené! VBenátské hned vedle fakul-

ty zažívám šok, vidím desítky anto-

nů smilicionáři, 50+ let, kouří, urči-

tě nejsou zPrahy. Naprvní pohled

jsou nervózní, je jich hrozně moc!

Popřednášce jdeme pomalých al-

bertovských schodech dolů, krva-

vý západ slunce. Říkám: „Dnes bude

téct krev.“ Nikdo se nesměje.

Ze všech stran se stékají stružky

spolužáků a učitelů. Je nás hod-

ně, sakra hodně, to by mohlo ně-

co znamenat. Pohlcuje mne atmo-

sféra. Projevy, už si je nepamatuju,

špatně řečníky vidím islyším, leze-

me nastrom před patologií. Vyvě-

šujeme transparent. Máme nako-

nec VIP místo apohlcuje nás elek-

trizující atmosféra. Projevy končí,

vyrážíme na plánovaný pochod

naVyšehrad. Jdu mezi posledními,

před sebou vidím zaplněnou ulici,

až dolů k Revmaťáku! Není mož-

né, aby nás dnes konečně nebylo

dost! Skandují se hesla, je to živý

myslící organismus, kreativní, po-

etický, žádná agresivita. Předhá-

níme se, kdo vymyslí lepší hlášku.

Vedle mne se rodí „NaŠtěpána bez

Štěpána“ a pak někdo zvedá svůj

svazek klíčů akřičí: „Poslední zvo-

nění.“ Během chvilky zvoní dese-

titisíce klíčů. Přicházíme naVyše-

hrad azpíváme „Ach synku, synku.“

Je to zvláštní, už nejsem nakonci,

okolo je spousta lidí, křičí „A teď

naHrad“. Jasně! Vždyť nás už mu-

sí být dost! S tímhle přeci nemů-

žou už nic udělat. Mám intenziv-

ně opojný pocit, že jsem součástí

něčeho velkého. Jdeme ponábře-

ží, zastavují tramvaje, vystupují li-

dé, připojují se kprůvodu. Otevíra-

jí se dveře domů, další adalší lidé

se přidávají.

Zastavujeme, na Hrad je cesta

zahrazená kordonem policistů.

Chvilka vyjednávání, volná je ces-

ta na Národní. Směřujeme k Má-

ji, pořád se ohlížím, jestli zaplní-

me Národní. Všude plno, vyhráli

jsme, jiná možnost není! Jsem asi

v desáté řadě, zastavujeme. Před

námi najednou těžko-

oděnci, štíty, obušky,

pamatuji si velmi mla-

dé tváře. Skandujeme,

zpíváme. Jsme vyzýváni

krozchodu. Jako odpo-

věď zní naše „Máme holé

ruce, Nejsme jako oni“...

Někteří lidé naokrajích

odcházejí, my moc ve-

předu nemůžeme, přeci

to teď nevzdáme, vždyť

jsme přeci už vyhráli! Když nere-

agujeme na výzvy, je jasné, že se

něco bude dít. Nastupují mlátičky,

unás doprovázené skrčkem vcivi-

lu, který ukazuje, koho vytáhnout

azmlátit. Držíme se zaruce, většinu

zachráníme. Hlavní emocí ale není

strach. Je jím deziluze z toho, jak

snadno aefektivně probíhá demo-

lice tak nadějného vítězství. Strach

nasebe ale nenechá dlouho čekat.

Nastupují psovodi se psy. Těžko

říct, kdo je více hysterický, zda psi,

nebo ti, kdo je vedou doakce. Na-

jíždějí auta splotovými dílci atla-

čí. Jsem těsně u psovodů a mlá-

tiček, vidím jim zblízka do očí. Je-

den zpsovodů má podivné zornič-

ky, jak vtom černobílém  lmu. Co

snimi udělali, než je nanás posla-

li? Dostávám ránu přes hlavu azá-

da, pěkná pecka, chvíli nevím, co se

se mnou děje. Zvedám se ze země,

točí se mi hlava, psovodi aplotové

díly jsou zamnou. 10 sekund, nebo

víc? Cesta je volná, nikdo mne ne-

obtěžuje, pomalu se sunu Národní

směrem nakolej. Postranách sto-

jí antony, možná plné, příslušníci

mne pozorují. Nejsem sám, je nás

víc, je mi hrozná zima, kolej je tak

blízko.

Nakoleji se pomalu scházíme, vy-

kulené oči, sem tam šrám. Pocit

zmaru, když už ani tohle nebylo

úspěšné, tak je to zas na několik

let, třeba se to nikdy nezlomí.

Zklamaný mířím na poslední vlak

doHradce. Poslouchali jsme před

tím na koleji rádio, nikde nic, tak

proč bych to nevzal přes Národní.

Oficiálně se přeci nic nestalo. Krá-

čím podlažbě, kde před chvílí tak

efektivně zasáhla ozbrojená pěst

naší dělnické třídy. Metaři zameta-

jí ulici, nahromádkách jsou různé

části oděvů, boty, několik rukavic,

čepice. Za chvíli nezbyde jediná

stopa. Dějiny píší vítězové, nedivil

bych se, kdyby vše bylo profesio-

nálně utajeno a překrouceno, ja-

ko vminulosti tolikrát. Doma jsem

příchodem probudil mamku. Vy-

právím odnešním zážitku, vstává

táta, pouštíme Svobodnou Evro-

pu, konečně nějaké informace.

Svět to ví! Tohle neprojde.

Prof.RNDr.Jan Černý, Ph.D.,

Přírodovědecká fakulta UK

PrahyNoviny 2

Nové Město VyšehradNusle Vinohrady

Praha 2

Slovo úvodem

Můj Albertov 17. 11. 1989

Den válečných veteránů v Praze 2 již popáté

Nahlédněte do

našich škol

Představujeme

základní školy

Botičskou

a Štěpánskou

strana 4

Ohlédnutí za

listopadem ´89

Osobnosti se

svěřují, jak prožily

významný den pro

českou demokracii

strana 5

Varhaník

z Vyšehradu

Další díl rubriky Žijí

mezi námi představuje

Ondřeje Valentu

strana 7

SVATOMARTINSKÉ NANÁPLAVCE Každou sobotu se náplavka mění vcentrum plné stánků snejrůznějšími pochutinami. Zájemci

u nich mohou nakoupit soustu dobrot. Oblíbeným artiklem je lokální čerstvá zelenina a ovoce, dále masné a mléčné výrobky. Právě

vprůběhu listopadu se nanáplavce naRašínově nábřeží bude konat ioslava letošního prvního vína. Lahve se svatomartinským vínem se

letos neotevřou 11. 11. v11 hodin a11 minut, ale už otři dny dříve. Vinařský fond totiž povolil otevírání mladého vína již vpátek 8. listopadu.

Svatomartinské tak nadšenci ochutnají nastejnojmenných slavnostech nanáplavce již vsobotu 9. listopadu. Více na straně 12. je