Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

9

ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2019

Mezi Výtoní a Albertovem prochází

dopravně velmi frekventovaná Svo-

bodova ulice. Přestože nejde o nijak

dlouhou komunikaci (měří zhruba

450 m), stojí tu několik významných

budov: Muzeem hl. m. Prahy spravo-

vaná Podskalská celnice na Výtoni,

bývalá tiskárna Unie (dnes moderní

hotel), školní komplex mezi ulicemi

Na Děkance a Vinařického a někdejší

nádraží Praha-Vyšehrad. Železniční

trať dodnes kopíruje jižní okraj ulice.

Od svého vzniku v roce 1884 nese

ulice současný název. Jméno Jan

Svoboda patří mezi nejfrekventova-

nější česká jména (Jan je druhé nej-

častější křestní a Svoboda zaují-

má druhou příčku v žebříčku

nejčastějších příjmení), a tak je

jistě nezbytné připomenout,

který Jan Svoboda dal ulici ná-

zev. Tento inovátor předškolní

výchovy, uváděný také jako

Jan Vlastimír Svoboda, se naro-

dil pravděpodobně 9. května

1800 vHořepníku naVysočině.

Studoval nakněžském seminá-

ři, ale vysvětit se nenechal,

araději se věnoval učitelskému

povolání. Jako pedagog si zís-

kal takový ohlas, že jej hrabě

Karel Chotek požádal, aby zalo-

žil tzv. opatrovnu, školu pro

děti vevěku oddvou došesti

let. Vulici NaHrádku (pod kos-

telem sv.Jana Nepomuckého Na

Skalce) v roce 1832 vznikla

předchůdkyně dnešních ma-

teřských škol. Důraz se v ní kladl na

pobyt na čerstvém vzduchu a také na

zpěv, říkánky a hry, které měly za

úkol nejen bavit, ale také co nejlépe

děti připravit na školní výuku. Své

zkušenosti Jan Svoboda sepsal do

několika knih, znichž některé se do-

čkaly vydání i vzahraničí. Zemřel na

tuberkulózu vroce 1844, na vrcholu

pracovních sil.

Na pomezí Vyšehradu a Nuslí svírají

ulice NaSlupi a Sekaninova trojúhel-

níkové Ostrčilovo náměstí. Od své-

ho vzniku v roce 1900 se na paměť

bájného knížete jmenovalo Přemys-

lovo, vroce 1947 se zněj na pět let

na počest slavného písničkáře Karla

Hašlera, jedné z obětí nacistických

perzekucí, stalo Hašlerovo náměstí a

od roku 1952 nese jméno hudebního

skladatele, pedagoga a dirigenta

Otakara Ostrčila (1879–1935), smí-

chovského rodáka. V meziválečném

období úspěšně řídil operu Národní-

ho divadla, když si předtím získal vě-

hlas vedením opery Městského diva-

dla na Vinohradech. Dominantou

náměstí je secesní budova hotelu

Union provozovaného už déle než

100 let.

Text: Jan Gross,

foto: Jaroslav Kocourek

Výlety dohistorie

O původu názvů ulic SVOBODOVA ULICE A OSTRČILOVO NÁMĚSTÍ

Průmysl a obchod na Královských Vinohradech (XIV.)

Československá tabáková režie

Když v dubnu roku 1348 český král

Karel IV. vydal zakládací listinu pro

Nové Město pražské, netušil, že jedno

z nejkrásnějších pražských náměstí

jednou ponese jeho jméno. Karlovo

náměstí, kdysi Dobytčí trh, je navíc

druhým největším prostranstvím do-

konce v celoevropském měřítku.

Konkuruje mu pouze náměstí Svor-

nosti vPaříži. Pro obyvatele Prahy 2 je

bezesporu srdcem jejich městské

části. Nutno však podotknout, že se

oddoby císaře Karla IV. opravdu vý-

razně proměnilo. Dnes již nikdo netu-

ší, že zde stával tzv. „underlák“, což byl

domek, vněmž se prodávaly nasole-

né analožené ryby. Uprostřed obrov-

ského tržiště nakonci 14. století vy-

rostla také zajímavá kaple Božího Tě-

la, jejíž stopy bychom dnes na ná-

městí marně hledali. Byla osmihranná

aměla uprostřed vysokou věž. Právě

tam se měly vystavovat vzácné relik-

vie či korunovační klenoty.

Karlovo náměstí zůstává opravdovou

perlou idnes. Díky Novoměstské rad-

nici snádherným Mázhausem, jezuit-

skému kostelu sv. Ignáce či budově

Českého vysokého učení technické-

ho míří dotěchto míst nejeden zná-

vštěvníků Prahy. A všimli jste si ně-

kdy, kolik pomníků náměstí ukrývá?

Široké pravoúhlé ulice avýstavné do-

my, to je bezpochyby největší deviza

Nového Města pražského. Bohatství

apestrost stavebních slohů zněj dě-

lá skutečnou učebnici architektury.

Kde jinde najde člověk na jednom

místě románskou rotundu z12. sto-

letí, jako je ta NaRybníčku, unikátní

gotické malby, které zdobí klášter

v Emauzích, renesanční detaily No-

voměstské radnice či nádherné baro-

ko, vněmž Kilián Ignác Dientzenho-

fer postavil kostel sv. Jana naSkalce.

Tím ovšem výčet zajímavostí zdaleka

nekončí. Vždyť nejkrásnější moderní

architekturou Prahy – Tančícím do-

mem – se může pochlubit Praha 2.

Právě najejím nábřeží stojí.

Pražské Podskalí už je jen vzpo-

mínkou

Stačí ujít jen pár kroků proti proudu

řeky Vltavy a ocitnete se v úplně ji-

ném světě. Bývala tu osada rybářů,

vorařů a ledařů pod Vyšehradskou

skálou. Ano, tady se kdysi, to ještě

neexistovaly lednice, vysekával ze

zamrzlé řeky led, aby posloužil praž-

ským hospodám či domácnostem.

Minulost této čtvrti dnes připomíná

bývalá celnice pro plavení dřeva

naVýtoni.

Na Novém Městě pražském se do-

chovalo mnoho kuriozit, mezi něž

patří třeba pětice kostelů vytvářejí-

cích magický kříž žehnající městu,

nebo zapomenutá zahrada Ztracen-

ka, kdysi vinice ajedno znejroman-

tičtějších zákoutí Prahy 2, nyní zre-

konstruovaná městskou částí. Tolik

inspirace pro objevování!

Jaroslava Nováková, průvodkyně

aodborná konzultantka PIS

Podle novin to vroce 1926 omnoho

lépe nevypadalo ani se samotnou

stavbou budovy ředitelství českoslo-

venského tabákového monopolu,

která měla své nové sídlo najít právě

na Královských Vinohradech, tedy

vmonumentální budově veSlezské

ulici, kde se dnes nachází pražský

městský soud: „Budova dovýše první-

ho patra vyhnaná apak známou krizí

stavitele opuštěná tlí a znešvařuje

okolí. Občanstvo stěžuje si na ne-

schůdnost ulice Blanické aiokolí. Pří-

značné jest, že pražské radnici vůbec

opřípadu ničeho není známo aproto

se také nic nepodniká, aby byl vyjas-

něn.“ Kontroverzi vzbuzovala také

výstavba činžovních domů určených

pro úředníky ta-

bákové režie. Té-

to stavbě totiž

padla za oběť

jedna ze starých

vinohradských

zahrad: „Zahra-

da u vily Orlová

patřila k zelené-

mu pásu oblasti

vinohradsko-vr-

šovicko-nuselské.

Proč nezakročila

Praha, proč se

neozvala Místní

rada vinohradská? Nepůsobí již tabá-

ková režie svému okolí dosti zla tím, že

udržuje na těle Královských Vinohra-

dů svou rozestavěnou centrálu?“

Natomto místě připomeňme, že au-

torem úřednických domů ve stylu

art deco vdnešní ulici Jana Masary-

ka a samotné impozantní budovy

ve Slezské ulici byl architekt Alois

Dryák, jehož jméno je spojeno

isdalšími pozoruhodnými stavbami,

které zaprvní republiky naVinohra-

dech vznikly.

Hotovo bylo až vjubilejním roce 1928:

„Budova zabírá téměř polovinu velikého

bloku na bývalém Seidlově poli, takže

má fronty dotří ulic. Vbudově jest cel-

kem 111 úřadoven, místnosti represen-

tační, sklady tabákových výrobků, ate-

lier pro expertisu tabáku aslužební byty.

Kvýzdobě vestibulu ahlavního schodiš-

tě bylo použito domácích mramorů sli-

veneckého, křtinského amramoru umě-

lého.“ Navenkovní apředevším vnitřní

výzdobě Ústředního ředitelství česko-

slovenské tabákové režie, jak zněl o -

ciální název, se podílelo mnoho špič-

kových umělců té doby, jako byli Jaro-

slav Horejc nebo Josef Jiříkovský. Část

budovy směrem doBlanické ulice byla

těžce poškozena při náletu na Prahu

vúnoru 1945, aby pak byla opět do-

stavěna dopůvodní podoby. Vdruhé

polovině minulého století budova

změnila své využití a postupně zde

sídlila různá ministerstva, a od roku

1993 zdejší prostory slouží pro potře-

by soudu.

A nakonec trochu dobové tabákové

statistiky: „Československých obcí

vekterých se roku 1928 pěstuje tabák

jest 309, pěstitelů tabáku bylo napo-

čteno 4611. Plocha osevu tabáku vy-

číslena na5961,96 hektaru.“ Ajak se

tehdy činili samotní kuřáci? Vrámci

tzv. Velké Prahy podávali vskutku

úctyhodné výkony: „Miliardu cigaret

ročně vykouří Velká Praha! Připočtě-

me 27 milionů kusů vykouřených

doutníků a 340 metrických centů vy-

kouřeného cigaretového tabáku. Šňu-

páci vPraze prošoupou ročně 30 met-

rických centů tabáku. Sečtěte! Ato jde

jen oVelkou Prahu. Což teprve celá re-

publika! Co by se ročně ušetřilo, aco

by za ušetřené peníze bylo obecně

prospěšného, kdyby každý svou kuřác-

kou a šňupáckou vášeň ukrotil jen

napolovici!“ Pro představu uveďme,

že oddva roky později, tedy vroce

1930, měla tehdejší Praha 848 823

obyvatel. Ajedna cigareta tehdy stá-

le přibližně dvacet haléřů…

Pozn. autora: Citace z dobového tisku

pochází zperiodika „Vinohradské listy“,

které je součástí fondů Národní knihov-

ny České republiky.

Michal Frankl

Vážení čtenáři, v této rubrice postupně představujeme jednotlivé části Prahy z pohledu historie. Po Královských Vinohradech a Vyšehradu nyní přichází řada na Nové Město.

Můžete nám psát své postřehy o tom, která část Prahy 2 je podle vašeho názoru nejhezčí. Těšíme se na vaše příspěvky na adrese redakce@praha2.cz, nejzajímavější příspěvky

zveřejníme.

„Již opět nové druhy tabákových výrobků ohlašuje naše režie. Budou-li ta-

kové jako například poslední doutníčky Damas, bylo by lépe s nimi nevy-

stupovati. Výrobky naší tabákové režie jsou poslední čas takové, že větši-

na kuřáků s choulostivějším jazýčkem kupuje raději produkty cizí.“

Nejkrásnější je… NOVÉ MĚSTO S PODSKALÍM (III.)

Nové Město je bohatstvím stavebních slohů učebnicí architektury

hl bi P h

Podskalská celnice