Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13
ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2020
VÝLETY DOHISTORIE
Koncem července roku 1420 opustil český král Zikmund Lucemburský poprohrané bitvě naVítkově ležení před Prahou, aby se pokusil zKutné Hory
ovládnout pokojnou cestou České království. Vpřípadě nezdaru se zde očekávaly vojenské posily. NaVyšehradě anaPražském hradě zanechal
poměrně skromnou posádku čítající několik set mužů. Pražané se cítili oběma hrady vdržení královských posádek ohroženi, přičemž zanebezpečnější
považovali Vyšehrad. Proti němu totiž nebylo Nové Město opevněné, zatímco Pražský hrad ležel zařekou amost se dal celkem snadno hájit.
N
apřímý útok si však pražští husité ne-
troufali, aproto se rozhodli posádku
vevyšehradské pevnosti vyhladovět. Dne
15. září 1420 vybudovali napankrácké pla-
nině vblízkosti kostelíka sv. Pankráce pří-
kopy avaly, čímž znemožnili zásobování
Vyšehradu pobenešovské silnici. Část ob-
léhatelů pak obsadila údolí Botiče, kde
byly rovněž umístěny obléhací stroje – dva
praky avelká puška. Pražské husitské
vojsko tvořilo na6000 mužů městské ho-
tovosti, žoldnéřů adrobných šlechticů,
ROČÍ MĚSÍCE
LISTOPADU
1. 11. 1420
Před 600 lety se odehrála bitva uVy-
šehradu, významný okamžik husit-
ských bojů oPrahu
10. 11. 1950
Před 70 lety zemřel Josef Jiříkovský,
sochař, medailér, autor reliéfů nabu-
dově Tabákové režie
13. 11. 1880
Před 140 lety se narodil Josef Cho-
chol, architekt, představitel kubismu,
autor domů pod Vyšehradem
15. 11. 1865
Před 155 lety zemřel Jindřich Fügner,
podnikatel, mecenáš, spoluzakladatel
Sokola
16. 11. 1875
Před 145 lety se narodila Anna Hon-
záková, první česká lékařka
16. 11. 1810
Před 210 lety se narodil Karel Hynek
Mácha, spisovatel, básník, autor slav-
ného díla Máj
17. 11. 1989
Před 31 lety naAlbertově začala sa-
metová revoluce, která přinesla
konec komunistického režimu
25. 11. 1870
Před 150 lety se narodil František
Studnička, akademik, přírodovědec,
lékař
27. 11. 1895
Před 125 lety se narodil Jaromír
Krejcar, funkcionalistický architekt,
pedagog, designér
pokud se doté doby nepodaří získat větší
množství potravin.
Avšak ani Zikmund nezahálel. Pocelý říjen
kroužil kolem Prahy, ale kpřímé vojenské akci
se neodhodlal. Teprve uzavřená dohoda jej při-
měla kútoku, ikdyž jeho vojsko, které mělo
šestnáct až dvacet tisíc mužů, nemělo proti
stejně silnému, ale navíc opevněnému nepříteli
příliš dobré vyhlídky navítězství. Kromě toho –
než se jeho vojsku podařilo napankrácké pláni
sešikovat, uběhla dohodnutá lhůta, kdy mu
ještě mohla vyšehradská posádka účinně po-
moci. Oddíly zUher, Německa, Slezska aLužice
čelně zaútočily proti opevněním naPankráci,
čeští amoravští šlechtici pod Zikmundovými
prapory dostali zaúkol napadnout husity
zboku postrmém svahu odPodolí. Jejich útok
znamenal pro tyto oddíly těžké ztráty. Hlavním
Zikmundovým silám se však podařilo pan-
krácká opevnění překonat, ale Hynek nasadil
ze zálohy cepníky, abitvu tak rozhodl.
Vyšehradská posádka, věrná slibu, doboje
nezasáhla, ikdyž její útok dozad husitů mohl
vbitvě přivodit zásadní zlom. Zikmund pone-
zdaru kvapně opustil Prahu. Dohodu husité
neporušili, nechali vyšehradskou posádku
opustit pevnost se ctí azadodržení slova ji zá-
sobili potravinami avozy. Řada vyšehradských
žoldnéřů poté dokonce vstoupila doslužeb
Pražanů. Ale poovládnutí Vyšehradu zde za-
čali husité loupit aničit vše včetně králov-
ského paláce achrámů. Zvýstavného hradu
tak pojejich řádění zůstaly jen trosky arozva-
liny, znichž již nikdy toto někdejší sídlo králů
kpůvodní slávě ani výstavnosti nepovstalo.
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE PRAHY 2
kteří byli povinováni pražským městům vojen-
skou službou. Napomoc jim prý přispěchalo
vříjnu tři až čtyři tisíce východočeských ore-
bitů včele shejtmanem Hynkem Krušinou
zLichtenberka, který ipřes svůj nízký věk 25
let byl již uznávaným válečníkem. Rovněž se
zde pojeho boku objevil Diviš Bořek zMi-
letínka, jeden zpozdějších vítězů bitvy
uLipan. Počase se kobléhání připojily také
oddíly zLoun, Žatce apod vedením hejtmana
Mikuláše zHusi ještě posily zTábora. Situace
se pro izolovanou vyšehradskou posádku stá-
vala svízelnou, proto začal vyšehradský
hejtman shusity vyjednávat. Dne 28. října se
sešel sHynkem Krušinou, aby sním uzavřel
dohodu očestné kapitulaci, pokud doosmi
hodin ráno 1. listopadu nepřijde pomoc nebo
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
František Holoubek (1844–1919)
„Zpráva oHoloubkově úmrtí těžce dolehla nacelé Vinohradsko. Továrník těšil
se unaší veřejnosti jako příkladný self made man nejen všestranné popularitě,
ale byl pro svoji bodrost avlasteneckou obětavost inamnoze milován.
T
ěmito vzletnými slovy se Vi-
nohradské listy nakonci
února 1919 loučily sFran
-
tiškem Holoubkem, který
napomezí Královských Vino
-
hrad aNuslí vybudoval
úspěšnou továrnu navýrobu
mýdla asvíček. Příběh rodáka
zHostomic pod Brdy připo
-
míná pohádky, které později
nechával tisknout nareklamní
kartičky svých výrobků. Po
-
čátky jeho vinohradského pů-
sobení jsou spojené sdnešní
Bělehradskou třídou: „Pozbyv
vHořovicích veškerého ma
-
jetku, zcela chud přišel
doPrahy, anajal si vHavlíčkově
třídě prostý krámek, kupoval
mýdlo aobcházel sním domy.
Obchodu se dařilo, takže brzy
mohl si snaživec pořídit pří
-
ruční vozík avrhnouti se
navlastní výrobu. Vhostincích
získával tuky, vnoci je přepou
-
štěl ačistil, vedne pak výrobek
zpeněžoval.“ Milníkem se stal
rok 1882, kdy zakoupil starý
mlýn uBotiče. Stal se zá
-
kladem úspěšné továrny,
vjeho blízkosti navolných po
-
zemcích postupně vznikly další
výrobní objekty a kpro
-
duktům se přidaly svíčky,
umělé máslo, vodní sklo avo
-
ňavky. Vroce 1895 se vevino-
hradskémprůvodci píše: „To-
várna namargarin svýrobou
mýdla aveškerých druhů
svíček avlastní výrobou stea
-
rinu, nalézá se vNuselském
údolí čp. 639. Výroba umělého
másla jest jediným českým zá
-
vodem tohoto druhu, který
však soutěží sneobyčejným
úspěchem isvelikými továr
-
nami cizozemskými.
Ještě před koncem století
přistupuje dormy zkušený
chemik František Holoubek ml.
Ochrannou známku rmy
vtéto době tvoří dva stylizo
-
vaní holoubci sedící proti sobě
nalipové ratolesti. Vroce 1912
předal František Holoubek
rmu svému druhému synovi
Ferdinandovi aodešel naodpo
-
činek doPikovic nad Sázavou.
ZaFrantiškem Holoubkem zů
-
stává také společenská stopa:
„Dlouholetý člen samosprávy,
zastupitelstva irady města
Nuslí. Sokol nuselský nalezl
vněm jednoho ze svých zakla
-
datelů.Vroce Holoubkova
úmrtí vrcholí přípravy navznik
akciové společnosti, která
vroce 1920 sdružila pod ob
-
chodním jménem Saponia ně-
kolik významných rem navý-
robu mýdla adalších produktů
včetně Holoubkovy nuselské
továrny namýdlo asvíčky. V
-
kerá výroba společnosti Sa-
ponia byla přenesena domo-
derní chemické továrny
vNeratovicích, vNuslích zů
-
stalo ředitelství společnosti.
Nakostkách mýdla se místo ho
-
loubků objevil symbol čápa…
MICHAL FRANKL
OPŮVODU NÁZVŮ
NAŠICH ULIC
NAHRÁDKU
B
lok domů vsousedství Botanické za-
hrady obepíná spolu sulicemi Benát-
skou aVyšehradskou dopravého úhlu za-
lomená ulice NaHrádku. Odvzniku ulice
vroce 1890 se až dosklonku 19. století na-
vala „Hrádecká“ apoté získala již dnešní
jméno. „Nahrádku“ se tu říkalo více než
půltisíciletí, protože ještě před vybudo-
váním Nového Města tu stávalo šlechtické
sídlo. Oněm toho však víme velmi málo.
Vliteratuře se často objevuje stručné sdě-
lení, že nazačátku 14. století byl objekt
vevlastnictví Zbyňka Zajíce zHázmburka.
Když však zapátráme potéto osobnosti,
musíme mít napaměti, že se nejedná
otoho slavného Zbyňka Zajíce, který za-
stával vletech 1403–1411 post pražského
arcibiskupa akvůli radikálnímu přístupu
kespisům církevních reformátorů vzbudil
nevoli (astal se také objektem posměchu –
kvůli jeho negramotnosti mu pražští stu-
denti začali říkat „Zbyněk Zajíc Abeceda“).
Zajímá nás tedy Zbyněk Zajíc zHázmburka
starší, zakladatel rodu Zajíců zHázmburka.
Zastával vysoké posty vkrálovských úřa-
dech (jeho potomci poněm dědili úřad
nejvyššího číšníka Království českého).
Nazákladě cesty doPalestiny získal příz-
visko Zámořský. Podlouhé věrné službě
nadvoře císaře Karla IV. zemřel vroce 1368,
takže vpřípadě, že byl již nazačátku
14. století skutečně pánem některého
opevněného sídla, musel být velmi mladý.
Bližší informace onašem hrádku jsme našli
až veSborníku Jednoty starých českých
rodů vPraze, ato vpodzimnímvydání
zroku 1948. Postručném článku oúmr
dr.Edvarda Beneše následuje rozsáhlý text
Jiřího Pokorného snázvem Hazmburské ra-
psodie avněm nacházíme oZbyňku Zajíci
tuto zmínku: VPraze měl dům avinici
„nahrádku“ proti klášteru naSlovanech.
Dodnes se tam tak říká.“ Takže nikoliv vý-
znamný hrádek či tvrz, ale pravděpodobně
pouze dům. Není tedy divu, že otéto
stavbě víme tak málo. Můžeme jen usu-
zovat, že nějakým částečným opevněním
chráněná byla, tak jako jiné šlechtické ma-
jetky vblízkosti cest doPrahy. Zapřípadné
doplnění informací odnašich čtenářů bu-
deme velmi rádi.
Zajímavostí ulice se stala například ro-
hová klasicistní budova zroku 1861, pa-
mátkově chráněná odroku 1993. Vpřízemí
se nachází známá lékárna USpasitele. -
chodní části ulice NaHrádku dominuje vy-
soký cihlový komín, který náleží doareálu
Všeobecné fakultní nemocnice vPraze.
JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK
Před 600 lety se bojovalo oVyšehrad, husité ho vyplenili
PRŮMYSL AOBCHOD NAKRÁL. VINOHRADECH XVI.
FOTO: NZP VYŠEHRAD
Noviny Prahy 2