VÝLETY DO HISTORIE
ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2020
13
Před 600 lety se bojovalo o Vyšehrad, husité ho vyplenili
FOTO: NZP VYŠEHRAD
Koncem července roku 1420 opustil český král Zikmund Lucemburský po prohrané bitvě na Vítkově ležení před Prahou, aby se pokusil z Kutné Hory
ovládnout pokojnou cestou České království. V případě nezdaru se zde očekávaly vojenské posily. Na Vyšehradě a na Pražském hradě zanechal
poměrně skromnou posádku čítající několik set mužů. Pražané se cítili oběma hrady v držení královských posádek ohroženi, přičemž za nebezpečnější
považovali Vyšehrad. Proti němu totiž nebylo Nové Město opevněné, zatímco Pražský hrad ležel za řekou a most se dal celkem snadno hájit.
N
a přímý útok si však pražští husité netroufali, a proto se rozhodli posádku
ve vyšehradské pevnosti vyhladovět. Dne
15. září 1420 vybudovali na pankrácké planině v blízkosti kostelíka sv. Pankráce příkopy a valy, čímž znemožnili zásobování
Vyšehradu po benešovské silnici. Část obléhatelů pak obsadila údolí Botiče, kde
byly rovněž umístěny obléhací stroje – dva
praky a velká puška. Pražské husitské
vojsko tvořilo na 6000 mužů městské hotovosti, žoldnéřů a drobných šlechticů,
V ÝR O Č Í M Ě S Í C E
L I S T O PA D U
František Holoubek (1844–1919)
Před 600 lety se odehrála bitva u Vyšehradu, významný okamžik husitských bojů o Prahu
„Zpráva o Holoubkově úmrtí těžce dolehla na celé Vinohradsko. Továrník těšil
se u naší veřejnosti jako příkladný self made man nejen všestranné popularitě,
ale byl pro svoji bodrost a vlasteneckou obětavost i namnoze milován.“
10. 11. 1950
Před 70 lety zemřel Josef Jiříkovský,
sochař, medailér, autor reliéfů na budově Tabákové režie
T
13. 11. 1880
Před 140 lety se narodil Josef Chochol, architekt, představitel kubismu,
autor domů pod Vyšehradem
15. 11. 1865
Před 155 lety zemřel Jindřich Fügner,
podnikatel, mecenáš, spoluzakladatel
Sokola
16. 11. 1875
Před 145 lety se narodila Anna Honzáková, první česká lékařka
16. 11. 1810
Před 210 lety se narodil Karel Hynek
Mácha, spisovatel, básník, autor slavného díla Máj
17. 11. 1989
27. 11. 1895
Před 125 lety se narodil Jaromír
Krejcar, funkcionalistický architekt,
pedagog, designér
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
Před 31 lety na Albertově začala sametová revoluce, která přinesla
konec komunistického režimu
25. 11. 1870
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE PRAHY 2
P R Ů M YS L A O B C H O D N A K R Á L. V I N O H R A D E C H ( X V I.)
1. 11. 1420
Před 150 lety se narodil František
Studnička, akademik, přírodovědec,
lékař
kteří byli povinováni pražským městům vojenskou službou. Na pomoc jim prý přispěchalo
v říjnu tři až čtyři tisíce východočeských orebitů v čele s hejtmanem Hynkem Krušinou
z Lichtenberka, který i přes svůj nízký věk 25
let byl již uznávaným válečníkem. Rovněž se
zde po jeho boku objevil Diviš Bořek z Miletínka, jeden z pozdějších vítězů bitvy
u Lipan. Po čase se k obléhání připojily také
oddíly z Loun, Žatce a pod vedením hejtmana
Mikuláše z Husi ještě posily z Tábora. Situace
se pro izolovanou vyšehradskou posádku stávala svízelnou, proto začal vyšehradský
hejtman s husity vyjednávat. Dne 28. října se
sešel s Hynkem Krušinou, aby s ním uzavřel
dohodu o čestné kapitulaci, pokud do osmi
hodin ráno 1. listopadu nepřijde pomoc nebo
pokud se do té doby nepodaří získat větší
množství potravin.
Avšak ani Zikmund nezahálel. Po celý říjen
kroužil kolem Prahy, ale k přímé vojenské akci
se neodhodlal. Teprve uzavřená dohoda jej přiměla k útoku, i když jeho vojsko, které mělo
šestnáct až dvacet tisíc mužů, nemělo proti
stejně silnému, ale navíc opevněnému nepříteli
příliš dobré vyhlídky na vítězství. Kromě toho –
než se jeho vojsku podařilo na pankrácké pláni
sešikovat, uběhla dohodnutá lhůta, kdy mu
ještě mohla vyšehradská posádka účinně pomoci. Oddíly z Uher, Německa, Slezska a Lužice
čelně zaútočily proti opevněním na Pankráci,
čeští a moravští šlechtici pod Zikmundovými
prapory dostali za úkol napadnout husity
z boku po strmém svahu od Podolí. Jejich útok
znamenal pro tyto oddíly těžké ztráty. Hlavním
Zikmundovým silám se však podařilo pankrácká opevnění překonat, ale Hynek nasadil
ze zálohy cepníky, a bitvu tak rozhodl.
Vyšehradská posádka, věrná slibu, do boje
nezasáhla, i když její útok do zad husitů mohl
v bitvě přivodit zásadní zlom. Zikmund po nezdaru kvapně opustil Prahu. Dohodu husité
neporušili, nechali vyšehradskou posádku
opustit pevnost se ctí a za dodržení slova ji zásobili potravinami a vozy. Řada vyšehradských
žoldnéřů poté dokonce vstoupila do služeb
Pražanů. Ale po ovládnutí Vyšehradu zde začali husité loupit a ničit vše včetně královského paláce a chrámů. Z výstavného hradu
tak po jejich řádění zůstaly jen trosky a rozvaliny, z nichž již nikdy toto někdejší sídlo králů
k původní slávě ani výstavnosti nepovstalo.
ěmito vzletnými slovy se Vinohradské listy na konci
února 1919 loučily s Františkem Holoubkem, který
na pomezí Královských Vinohrad a Nuslí vybudoval
úspěšnou továrnu na výrobu
mýdla a svíček. Příběh rodáka
z Hostomic pod Brdy připomíná pohádky, které později
nechával tisknout na reklamní
kartičky svých výrobků. Počátky jeho vinohradského působení jsou spojené s dnešní
Bělehradskou třídou: „Pozbyv
v Hořovicích veškerého majetku, zcela chud přišel
do Prahy, a najal si v Havlíčkově
třídě prostý krámek, kupoval
mýdlo a obcházel s ním domy.
Obchodu se dařilo, takže brzy
mohl si snaživec pořídit příruční vozík a vrhnouti se
na vlastní výrobu. V hostincích
získával tuky, v noci je přepouštěl a čistil, ve dne pak výrobek
zpeněžoval.“ Milníkem se stal
rok 1882, kdy zakoupil starý
mlýn u Botiče. Stal se základem úspěšné továrny,
v jeho blízkosti na volných pozemcích postupně vznikly další
výrobní objekty a k produktům se přidaly svíčky,
umělé máslo, vodní sklo a voňavky. V roce 1895 se ve vinohradském průvodci píše: „Továrna na margarin s výrobou
mýdla a veškerých druhů
svíček a vlastní výrobou stearinu, nalézá se v Nuselském
údolí čp. 639. Výroba umělého
másla jest jediným českým závodem tohoto druhu, který
však soutěží s neobyčejným
úspěchem i s velikými továrnami cizozemskými.“
Ještě před koncem století
přistupuje do firmy zkušený
chemik František Holoubek ml.
Ochrannou známku firmy
v této době tvoří dva stylizovaní holoubci sedící proti sobě
na lipové ratolesti. V roce 1912
předal František Holoubek
firmu svému druhému synovi
Ferdinandovi a odešel na odpočinek do Pikovic nad Sázavou.
Za Františkem Holoubkem zůstává také společenská stopa:
„Dlouholetý člen samosprávy,
zastupitelstva i rady města
Nuslí. Sokol nuselský nalezl
v něm jednoho ze svých zakladatelů.“ V roce Holoubkova
úmrtí vrcholí přípravy na vznik
akciové společnosti, která
v roce 1920 sdružila pod obchodním jménem Saponia několik významných firem na výrobu mýdla a dalších produktů
včetně Holoubkovy nuselské
továrny na mýdlo a svíčky. Veškerá výroba společnosti Saponia byla přenesena do moderní chemické továrny
v Neratovicích, v Nuslích zůstalo ředitelství společnosti.
Na kostkách mýdla se místo holoubků objevil symbol čápa…
MICHAL FRANKL
O PŮVODU NÁZVŮ
NAŠICH ULIC
NA HRÁDKU
B
lok domů v sousedství Botanické zahrady obepíná spolu s ulicemi Benátskou a Vyšehradskou do pravého úhlu zalomená ulice Na Hrádku. Od vzniku ulice
v roce 1890 se až do sklonku 19. století nazývala „Hrádecká“ a poté získala již dnešní
jméno. „Na hrádku“ se tu říkalo více než
půltisíciletí, protože ještě před vybudováním Nového Města tu stávalo šlechtické
sídlo. O něm toho však víme velmi málo.
V literatuře se často objevuje stručné sdělení, že na začátku 14. století byl objekt
ve vlastnictví Zbyňka Zajíce z Házmburka.
Když však zapátráme po této osobnosti,
musíme mít na paměti, že se nejedná
o toho slavného Zbyňka Zajíce, který zastával v letech 1403–1411 post pražského
arcibiskupa a kvůli radikálnímu přístupu
ke spisům církevních reformátorů vzbudil
nevoli (a stal se také objektem posměchu –
kvůli jeho negramotnosti mu pražští studenti začali říkat „Zbyněk Zajíc Abeceda“).
Zajímá nás tedy Zbyněk Zajíc z Házmburka
starší, zakladatel rodu Zajíců z Házmburka.
Zastával vysoké posty v královských úřadech (jeho potomci po něm dědili úřad
nejvyššího číšníka Království českého).
Na základě cesty do Palestiny získal přízvisko „Zámořský“. Po dlouhé věrné službě
na dvoře císaře Karla IV. zemřel v roce 1368,
takže v případě, že byl již na začátku
14. století skutečně pánem některého
opevněného sídla, musel být velmi mladý.
Bližší informace o našem hrádku jsme našli
až ve Sborníku Jednoty starých českých
rodů v Praze, a to v podzimním vydání
z roku 1948. Po stručném článku o úmrtí
dr. Edvarda Beneše následuje rozsáhlý text
Jiřího Pokorného s názvem Hazmburské rapsodie a v něm nacházíme o Zbyňku Zajíci
tuto zmínku: „V Praze měl dům a vinici
„na hrádku“ proti klášteru na Slovanech.
Dodnes se tam tak říká.“ Takže nikoliv významný hrádek či tvrz, ale pravděpodobně
pouze dům. Není tedy divu, že o této
stavbě víme tak málo. Můžeme jen usuzovat, že nějakým částečným opevněním
chráněná byla, tak jako jiné šlechtické majetky v blízkosti cest do Prahy. Za případné
doplnění informací od našich čtenářů budeme velmi rádi.
Zajímavostí ulice se stala například rohová klasicistní budova z roku 1861, památkově chráněná od roku 1993. V přízemí
se nachází známá lékárna U Spasitele. Východní části ulice Na Hrádku dominuje vysoký cihlový komín, který náleží do areálu
Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK