Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

5

ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2020

ROZHOVOR

Váš ateliér pracoval nastudii proveditel-

nosti nového centra neonatologie veVFN.

Včem byla pro vás taková práce výjimečná?

Nikdo se mě naten projekt nezeptal, jsem ráda,

že někoho zajímá, protože jsme mu věnovali

hodně práce. Vlastně to celé začalo tím, že pan

profesor Pařízek napsal, jestli bychom mu

nepomohli vyřešit stříšku nade dveřmi. Jednalo

se ovstup nakliniku pro maminky, které se tam

chodí školit. Abyl opravdu ošklivý. Apři té

příležitosti nám ukázal střechu jedné budovy

aříkal, že tam by se daly rozšířit prostory

porodnice. Také vysvětlil, že rychle potřebuje

navrhnout studii proveditelnosti, ale není čas

naorganizování architektonické soutěže. Ukázal

nám, vjak strašných podmínkách oni pracují.

Amy jsme souhlasili, že se nato podíváme.

Zjistili jsme brzy, že plocha střechy je naprosto

nedostačující nato, co oni potřebují.

Hlávkova budova je ale památkově

chráněná.

Ano, ale my vžádném případě nezasahujeme

dohistorické budovy nemocnice. Opravdu jsme

usilovně přemýšleli, co by se dalo pozměnit. Ale

nakonec jsme došli knázoru, že zkusíme

vyměnit pouze původní budovu kotelny, která

dříve fungovala jako prádelna adnes je vní

kuchyně. Prostudovali jsme historii budovy

aobjevili jsme, které části kotelny byly posta-

vené nebo upravené. To, co dnes stojí vareálu

nemocnice jako původní budova kotelny, není

originální Hlávkova architektura. Už vroce 1902

proběhla podél severní strany nová přístavba

abyl postaven nový komín. Poprvní světové

válce vroce 1921 byla kekotelně dostavěna

nová západní avýchodní část. Některé další její

úpravy proběhly vobdobí mezi léty 1921 až

1991 akompletní přestavba interiérů naku-

chyni, včetně výměny všech oken adveří,

proběhla vletech 2007 až 2012. Naté budově je

málo originálního. Tak jsme si budovu kotelny

troui vyměnit.

Myslíte, že se nová budova neonatologie

skutečně postaví?

Cesta odstudie keskutečnosti je nesmírně

dlouhá. Nebylo nám to zadáno jako projekt

krealizaci, ale přesto jsme to vzali vážně. Snažili

jsme se být realističtí vevšem, co navýkresech

je, aby se to dalo veskutečnosti realizovat. Ale

stejně se domníváme, že bude nutná architek-

tonická soutěž.

Když se řekne Praha 2, jaké stavby či užitné

prostory se vám vybaví?

Chodila jsem doškoly vNuselském údolí.

Myslím, že je to úžasná část Prahy. Tančící dům

je více méně jediná moderní budova, kterou

Praha 2 avlastně vůbec celá Praha má. Pro

budovu Franka Gehryho jsme vroce 1992

dělali část interiérů. Tenkrát mi všichni říkali, že

skleněnou příčku nejde udělat aperfektní

sádrokartonový strop, no to už vůbec ne. Když

odTančícího domu přejdeme nahoru, je tam

krásné Karlovo náměstí, acestou naI. P.Pavlova

stojí Lékařský dům aspousta zajímavé architek-

tury. Adále pokračujeme kLudmile nanáměstí

Míru. Je to opravdu krásná třída anejkrásnější

část Prahy. Navíc vporodnici UApolináře se

narodily všechny děti vnaší rodině.

Dvojka je vpodstatě celá zastavěná. Je to

podle vás výhoda, nebo spíše nevýhoda?

Navýhodu anevýhodu není žádné pravidlo.

Člověk musí najít vrámci toho, co je mu

kdispozici, to nejlepší řešení. Dvorky se vPraze 2

dají využít acivilizovat audělat znich hezké

prostory. Když jsme procházeli Nové Město, tak

ičást kolem nemocnice je velmi zastavěná

atěžko se tam dá něco postavit. Dvojka stejně

jednou podle mě bude muset akceptovat, že

některé stavby se budou muset vyměnit

zajiné. Akdyž se vrátím knemocnici, je ostuda,

že je vtakovém stavu.

Tvrdíte, že vevelkých městech je nutné

udržet život vhistorických centrech. Daří se

to podle vás vPraze?

Zrovna včera jsem měla interview vLondýně

vKrálovské akademii. Každý rok se tam

vystavují práce umělců, ale také architektů.

Letos jsem organizovala právě výstavu

architektury. Vysvětlovala jsem, co je tam

zaprojekty ajak by podle mě mělo vypadat

město budoucnosti. Vtéto době se hodně

mluví oekologii vysokých budov. Vysoké

budovy uvolňují veřejný prostor aprávě ten

bude čím dál víc potřeba aje neuvěřitelně

cenný vjakémkoli městě, ať je to Londýn,

nebo Praha.

Často slýcháme, že centrum ničí Airbnb.

Jaký nato máte názor? Jak sdílené ubyto-

vání funguje třeba vLondýně?

Kdyby byly hotely dostupné, tak myslím, že by

nikdo nepotřeboval být ubytovaný vAirbnb.

Moje učitelka jógy má zamanžela fotografa,

ale pro něj je velice málo práce. Mají tři děti

ajezdí každý rok pocelém světě. Celý byt

setřemi ložnicemi vlétě pronajímá. Kdyby

tento příjem neměla, nepodívají se nikam. Pro

Prahu bych musela znát konkrétnější čísla,

domnívám se však, že město to obecně neničí.

To ničí úplně jiné věci.

Unás je to spíš otom, že si stěžují sousedi

nadivoké večírky.

Bydlím vrezidenční čtvrti kousek odcentra

amyslím, že tento druh příjmů má víc lidí

zokolí. Slyším tu různé jazyky, ale nikdy se tu

nekonaly divoké party. Nájemníci vždy

podepisují velmi striktní smlouvu, apokud si

někdo stěžuje, jsou velmi drasticky vyhozeni.

Je pro vás příjemnější práce navrhovat

rodinné domy, nebo velké stavby pro rmy?

Nevím, jestli bych to mohla takhle oddělit. Bylo

velice málo věcí, které jsem vživotě odmítla,

spíše vždy řeknu ano. Když pracujeme

nanemocnici, kde se mají léčit lidé srakovinou

krve, avidíte ty dárce kostní dřeně, kteří jdou

naodběr třeba iden před svatbou, tak je to

úžasné. Ajsem strašně ráda, že jsme dostali tu

příležitost natakovém projektu pracovat.

Podobné je to sporodnicí, ale vypadá to, že asi

naní nebudeme nikdy pracovat.

Jak to vypadá sprojektem naŽižkově

namístě budovy Telecomu?

Zpracovávala se dopravní studie, zda počet

bytů dopravně příliš nezatíží okolí. Ale to snad

dopadne dobře. Ovšem co bude dál, to nevím,

protože postavit vPraze ipsí boudu trvá deset

let. Atohle je trochu komplikovanější. Systém

povolování je takový, že nikdo nechce nic

podepsat avzít nasebe tu odpovědnost

akdokoli se může proti čemukoli odvolávat.

Architekti aepidemie koronaviru. Jaké

dopady se podle vás vtomto odvětví dají

očekávat?

VAnglii je to katastrofa. Odúnora tu prakticky

nikdo nic nedělá. Kolegové vnaší kanceláři

vČeské republice stále pracují, ikdyž třeba

zdomova. Třikrát denně máme půlhodinové

zbyde. Je to vidět vevšech odvětvích, ivesta-

vebnictví. Když si Baťa postavil vilu, měl tam tři

ložnice, ato byl jeden znejbohatších lidí

vrepublice. Myslel nato, jak zvýšit životní

úroveň svých zaměstnanců. Dnes, když lidé

mají peníze, většinou je investují dosebe. Jen

málo znich podporuje dobročinné účely.

Možná, že nás tohle přinutí planetu šetřit.

Jsou východiskem sdílená pracovní místa?

Záleží nazpůsobu práce. Kamarádka prodává

starožitnosti, potřebuje jen počítač aje jí jedno,

kde sedí, ikdyž řídí dvanáct lidí. Já to říct

nemůžu. Mám kolem sebe různé tužky,

časopisy, iPad, telefon, druhý telefon, počítač…

My pracujeme vkolektivu ustolu, debatujeme

oproblému apak se ho všichni snažíme řešit.

Skanceláří komunikuju tak, že něco nakreslím,

naskenuju to, pak jim to posílám. Hodně by mi

ušetřilo práci, kdybych snimi mohla sedět

ustolu. Pro všechny výtvarné profese je to

těžké, protože vpočítači máte obraz, ale ne

měřítko.

Asi jste musela omezit cestování kvůli

epidemii. Jak ji vy sama vnímáte?

Teď jsem šest měsíců zavřená doma. Když

pojedu doČeské republiky, musím ponávratu

být dva týdny vkaranténě anemůžu vyjít ani

dozahrady. Pokud se přiblížím kněkomu, kdo

má covid, jdu rovněž dokarantény. Kdysi tu

byly hrozné chřipky aprůběh epidemií byl

takový, jako je dnes. Někdy se objeví azase

zmizí. Aco má vmém věku zasmysl být celý

rok uvězněná doma? Mám tolik známých, kteří

odúnora neviděli svá vnoučata, ato je pro

babičku adědu strašně těžké. Ale nadruhé

straně musí člověk uvážit, kolik lidí zato

zaplatilo životem.

Včeském studiu máte mladé kolegy. Jak se

vám snimi spolupracuje?

Je to taková výhoda varchitektuře, protože

lidé, kteří přicházejí, jsou stále mladší amladší,

amy jsme stále starší. Skolegou Petrem

Vágnerem jsme zrovna oslavili 21 let odzalo-

žení kanceláře. Máme spolu hezký vztah amoc

mi teď všichni chybí.

PTALA SE: JE

telefonáty. Ale londýnské kanceláře jsou

prázdné, nikdo donich nechodí. Dělají se sice

soutěže apořád se staví ohromné množství

kanceláří, ale já se obávám, že už nikdy nebude

situace taková, že budou lidé chodit pět dnů

vtýdnu dopráce.

Vjednom zrozhovorů jste řekla, že „muži

dnes chodí dokanceláří proto, aby si

odpočinuli odkřičících žen adětí, aženy

zase utíkají před domácími spotřebiči

arozvážením dětí doškolky“. Jak to vidíte

dnes, kdy se vbyznysu stále častěji prosa-

zují sdílená pracovní místa akanceláře?

Teď jsme na začátku přelomového období. Je

otázka, zda se udrží taková výkonnost lidí, když

budou pracovat zdomova, ajak se změní naše

podmínky doma. Kolegyně, které mají malé

děti, volají ponávratu dokanceláře, protože

doma snimi nemůžou pracovat. Lidé bydlí

většinou vmalých bytech, protože byty jsou

předražené. Otázka je, jak nato všechno

zareaguje ekonomika. Myslím, že vNěmecku

není ekonomická situace tak hrozná jako

vAnglii, která je ještě navíc jednou nohou

zEvropy. Myslím, že snad ani vČeské republice

to není tak katastrofální. Ale vAnglii je pošesti

měsících příšerná nezaměstnanost anakonci

října bude ještě větší. Vláda už také začíná

počítat, kolik nančních prostředků může

vynaložit napomoc lidem, kteří ztratili práci.

Domnívám se, že to je běh nadaleko delší trať

než narok, protože budeme měnit celý způsob

života. Ale vždycky věřím, že ikdyž změna není

příjemná, přinese něco nového.

Jaké bychom měli najít ponaučení?

Sledovala jsem pořad David Attenborougha

aten nadotaz, co je nejdůležitější říct lidstvu

dobudoucnosti, odpověděl: Neplýtvat. Ato je

přesně ono. Vyrostla jsem poválce, měla jednu

sukni, maminka ji večer vyprala aráno jsem vní

šla znovu doškoly. Ale když se podívám, co

mám sama zasebou veskříni aco mají moje

neteře, které toho mají dvakrát tolik… Akolik

jídla se vyhazuje… Poválce bylo všechno

nalístky amaminka nikdy jídlo nevyhodila.

Moje švagrová naopak vyhodí všechno, co

Eva Jiřičná

je českáarchitektkaadesignérka. Má dva architektonické ateliéry – vLondýně

aAIDESIGN se sídlem vPraze, který založila sarchitektemPetrem Vágneremvroce

1999. Narodila se veZlíně, vystudovala oborarchitektury naČVUT apotom AVU

vateliéruJaroslava Fragnera. Vlétě1968odjela nastáž doLondýna, ale českoslo-

venské úřady jí zabránily vnávratu posrpnové okupaci. Odroku 1997 je členkou

londýnské umělecké instituceRoyal Academy of Arts.Pro její stavby je charakteris-

tické použití skla abetonu, je známá také díky návrhům skleněných schodů. Žije

veVelké Británii, často ale cestuje doPrahy,Zlína,PařížečiNew Yorku.

Postavit vPraze ipsí boudu trvá deset let

Spojila své jméno sPrahou 2. Pro nový pavilon neonatologie veVšeobecné fakultní nemocnici naKarlově

náměstí (VFN) vypracoval architektonický ateliér Evy Jiřičné AI DESIGN studii proveditelnosti. Kolegy

zpražského studia kvůli koronaviru už půl roku neviděla, protože setrvává vLondýně. Doufá, že

současná pandemická situace přiměje lidi planetu trochu šetřit.

FOTO: JAN BARTOŠ