Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 12

12

ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2020

DISKUZE

Den boje zasvobodu ademokracii

Odpamátného listopadu 1989 uplynulo již neuvěřitelných 31 let. Jaká je naše občanská společnost,

dokáže ivběžném životě naplňovat ideály demokracie ajak se nakomunální úrovni změnil život nás všech?

Zeptali jsme se proto zástupců politických klubů:

UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky natéto straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, zaobsah odpovídají jejich autoři.

Jak se žije

vPraze 2

31 let

posametové

revoluci?

?

NÁZORY KOALICE NÁZORY OPOZICE

JAN KOLÁŘ / ANO

Važme si toho, co máme

JAN KORSESKA / ODS

Polistopadovou svobodu projevu by nikdo neměl zneužívat

JAROSLAV ŠOLC / OSB

Nezapomínejme

MICHAL MIKEŠ / TOP 09

Dvojka je místo pro spokojený život

MONIKA HORÁKOVÁ / DVOJKA SOBĚ

Opozice vPraze 2 je potlačována

MAGDALENA VALDMANOVÁ / PIRÁTI

Svoboda acenzura vroce 2020

KAREL KOŽELUH / STAN

Návrat klistopadu

VPraze je blaze, říkává se. Aonaší městské části to rozhodně platí. Alespoň co doobčanské vybavenosti

akvality služeb ať už obecních, nebo isoukromých. Praha 2 je vlastně takový skanzen. Ovšem nikoli uzavřený

vjeho dávné minulosti, ale plně sledující moderní trendy, ze kterých jsou velmi pečlivě vybírána témata, jež se

snoubí shistorií ageniem loci azároveň přinášejí maximální možnou míru inovací ařešení zlepšující životní

úroveň. Praha 2 ale vžádném případě nezapomíná, že ještě před 30 lety vypadala situace úplně jinak. Četné

pomníky apamětní desky vulicích připomínají dobu, kdy svoboda ademokracie byla zakázaná slova.

Nesmíme zapomenout, jak dobře se nyní máme. Ato nejen vPraze 2, ale vcelé republice. Zvykli jsme si

natento vysoký standard avevztahu kvývoji událostí vesvětě zaposledních několik měsíců často slýcháme

připodobnění současných omezení ksituaci zaminulého režimu. To je naprosto nevděčné vůči všem, kteří

nyní stouhle patálií bojují vprvní linii. Je to výsměch lékařům, jednotkám IZS, vědcům, zkrátka těm, kteří se

aktivně snaží, abychom se ktomu, co považujeme zasamozřejmé, mohli vrátit co možná nejdříve. Máme

demokracii, máme svobodu, je potřeba ji hlídat. Ovšem nesobecky asohledem nacelou společnost.

Polistopadová éra dvojce svědčí – stačí se podívat nanaše upravené parky, domy nebo se projít Bel

-

gickou ulicí. Také Bělehradská ulice se před pěti roky proměnila velegantní bulvár sobchůdky apředza-

hrádkami, jako místostarosta jsem tam chodil nakontrolní dny avím, co úsilí to stálo. Mnohé se změnilo

ivnašich základních školách, které patří knejlepším vPraze. Jako člen rady ZŠ Sázavská sleduji, jak

výrazně se vsoučasném demokratickém režimu zrovnoprávnilo postavení rodiny vůči škole. Unás

nadvojce se daří isvobodě podnikání, kterou ODS vždy podporovala apodporuje. Praha 2 zato opako

-

vaně získává titul Město pro byznys. Letos vzáří jsem toto ocenění přebíral zarok 2019 ajsem naprven-

ství Prahy 2 mezi městskými částmi patřičně hrdý. Vestejné době ale napodnikatele tvrdě dopadla druhá

vlna koronavirové krize. Podle odhadů se letos tržby kamenných obchodů arestaurací propadnou

vcentru Prahy o40 %. Avtakovédobě, kdy lidé řeší existenční problémy, vytahuje opoziční subjekt

Dvojka sobě včele sOtto Schwarzem pseudoproblémy jako králíky zklobouku amyslí si, že osobními

útoky nakoalici spasí svět. Zazneužívanou svobodu projevu jsme vlistopadu 1989 nedemonstrovali.

Listopad 1989 přinesl zásadní změny vcelé zemi. Konec komunistické totality, svobodu, začátky demo-

kracie ipříležitosti kuplatnění schopností. Svděčností vzpomeňme navšechny, kteří změně napomohli.

VPraze 2 nachartisty, studenty zAlbertova adalší. Nezapomínejme, ani po31 letech nejsou jimi vyzná-

vané hodnoty samozřejmostí aje třeba je střežit. Jsem vděčný, že Praha 2 patří kmístům, kde se daří

konzervativním idejím, že vzkvétá. Raduji se, že lze říkat nahlas, co si myslíme. Oceňuji opravené fasády,

udržované parky iulice (ipřes všechna ta nutná rozkopání). Už jsem málem zapomněl, co to bylo nedo-

statkové zboží. Vkultuře už není cenzura, nestojíme fronty naknihy. Praha 2 má sice odeset tisíc méně

obyvatel, ale vzásadě odolala tlaku turistického byznysu. Moderní doba přinesla více aut doulic apro-

blémy sparkováním, zakopávání okoloběžky, hrozby pro životní prostředí, všudypřítomnou reklamu,

internet amobily se všemi klady izápory. Teď inový virus aproblémy pro kulturu adalší odvětví. Zvláště

vtísni se ukazuje, že vPraze 2 žije stále spousta lidí, kteří ctí základní hodnoty jako solidarita, ohledupl-

nost, respekt kdruhým (iktěm sodlišnými názory), mají rádi vzdělání ikulturu. Anezapomínají. Dokud to

tak zůstane, bude vPraze 2 dobře.

Celý život bydlím ažiji vPraze 2, uJiráskova náměstí. Takže si pamatuji, jak jsme ze Strahova jezdili

autobusem 176 avystupovali uohrady splakáty, kde byl dříve dům, co padnul zaoběť nešťastnému

bombardování zúnora 1945. Teď tam stojí obdivovaný Tančící dům. Nadruhou stranu, přes náměstí

I. P.Pavlova vede stále jedna znejfrekventovanějších ulic. Takže se toho změnilo moc, ale něco nám

zauplynulých 31 let zůstalo. Přenechám kolegům výčet toho, co se povedlo anepovedlo, azaměřím se

naněco úplně jiného. Před časem jsem seděl nazahrádce napivu se svým tatínkem. Kestolku přisedl

tátův slovenský kamarád. Chvíli seděl, pozoroval dění. Pak pronesl krásnou slovenštinou: „Tu je to ako

nadedine.“ Narážel napřekvapivý fakt, že se zdravíme světšinou kolemjdoucích. Byli to místní staroused-

líci. Znašehodomu, ze sousedství nebo přátelé zokolních ulic. Myslím, že narozdíl odjiných částí Prahy

unás nadvojce zůstal krásný sousedský duch. Víte, kdo kde bydlí, čí je to pes nebo dokonce jaké auto

komu patří. Prostě jako na„dedine“. Samozřejmě spoustu starousedlíků nahradily byty pro turisty,

zněkterých domů se staly hotely. Byl bych moc rád, pokud by se tento přátelský duch Prahy 2 alespoň

nadalších 31 let nezměnil.

Možnost svobodně prezentovat pestré politické názory je pro mě jedním

zvelmi důležitých odkazů listopadu 1989. Oto víc mě mrzí, že činnost opozice

vPraze 2 je dlouhodobě potlačována. Ato zejména přičiněním ODS, která se

zároveň často aschutí proti režimu před rokem 1989 vymezuje. Dokomunální

politiky jsem vstoupila před 7 lety, byla jsem také zastupitelkou. Minimálně

třikrát zatuto krátkou dobu zasáhla cenzura dočlánku opozice vNovinách

Prahy 2, ato jen proto, že obsah textu se nehodil ODS. Noviny si přitom

platíme znašich daní azvolené politické strany by tam měly mít adekvátní

zastoupení. Naredakční radě těchto novin jsem nesčetněkrát slyšela ze strany

ODS, že jedinou rubriku, vníž smí opozice pravidelně publikovat, by bylo lepší

zrušit. Zastupitelstvo, které jsme se pokusili svolat jako opozice, skončilo

během pár minut. ODS totiž pro jistotu neschválila ani program jednání.

Nečekám vpolitice žádné zázraky. Je však poškozující pro celou naši obec, že

ipřes snahu opozičních stran jsou 31 let posametové revoluci „nevhodné“

politické názory účelově tlumeny. Přitom reprezentují 40 procent obyvatel,

kteří mají jiný pohled nasvět než vládnoucí ODS.

VČesku stále žije dost lidí, kteří zažili své nejlepší roky vsocialismu, anelze se

jim divit, že natuto dobu vzpomínají snotnou dávkou nostalgie. Objektivně

bychom si ale měli přiznat, že nejlépe vhistorii se máme právě teď. Přicháze-

jí sice krize, ať už vsouvislosti spandemiemi nejrůznějších virů, nebo nega-

tivními pohyby nanančních trzích, stále ale máme to nejdůležitější – SVO-

BODU. NaPraze 2 je to přitom velké téma. Snedostatkem svobody pohybu,

shromažďování nebo náboženství se rozhodně nepotýkáme. Jsme jednou

znejkulturnějších městských částí aživotní úroveň unás dalece převyšuje

celostátní průměr. Jedna svoboda nám ale přece jen stále chybí. Pokud totiž

vNovinách Prahy 2 NESMÍ být zveřejněn natéto stránce, která je věnována

mimo jiné inázorům opozice, článek zastupitele Dvojky sobě Otto Schwarze

otom, že koalice svěřila stovky milionů korun zpeněz daňových poplatníků

dorizikových investičních fondů, nedá se mluvit oničem jiném než ocen-

zuře. Ato mě mrzí úplně stejně jako špatná dostupnost bydlení nebo rušení

komunitních zahrad.

Praha 2 stejně tak jako většina měst prodělala odrevoluce ohromnou

pozitivní změnu. Tento rozkvět byl důsledkem nezměrné individuální odvahy

akreativity, kterou umožnila nově nabytá svoboda. Vmunicipalitách, kde se

ktomuto úsilí přidala islušná amoudrá správa věcí obecních, reprezentovaná

kvalitními samosprávami, byl pak tento efekt znásoben. Vprvní fázi rekon-

strukce země se zcela prokázalo, že cesta knové prosperitě nevede skrze

všudypřítomnou státní regulaci apaternalismus, nýbrž tkví vredenování role

státu aobce. Poznání, že jsme si zřídili tyto instituce nikoli ktomu, aby nám

vládly, nýbrž kzajištění přesně určených agend je dnes oto aktuálnější, čím

více jsme svědky jakési recidivy „pocitu závislosti nastátu“. Současná vládní

garnitura ohrožuje budoucí prosperitu především svou snahou vštípit části

společnosti přesvědčení, že stát je odpovědný zajejí osud. Činí tak zcela

vzájmu svých osobních zájmů apod heslem „ponás potopa“. Dnešní

pandemická situace jen vplné nahotě odhaluje podstatu dnešního „vládnutí“.

Chaos azbabělost řízené sociologickými průzkumy avyužívající platformu

nakynutého sociálního státu nejsou dobrým receptem pro správu naší země.

Pro příští úspěch je tak důležité vrátit se klistopadovým hodnotám svobody

aodpovědnosti.