Strana 8

Noviny Prahy 2

Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.
Listopad 2020

Strana 8
8
ČÍSLO 11 – LISTOPAD 2020
TÉMA
N
apražském Albertově se 15. listopadu
1939 uskutečnil pohřeb medika Jana
Opletala, který byl 28. října 1939 postřelen
dobřicha během protinacistických demon-
strací vcentru Prahy. Nanásledky tohoto
zranění zemřel 11. listopadu 1939. Poslední
rozloučení, kterého se zúčastnily tisíce
studentů, se stalo manifestací odporu proti
okupaci. Nacisté se pomstili uzavřením
českých vysokých škol, odvlečením více než
1200 studentů dokoncentračních táborů
apopravou devíti představitelů studentských
organizací. Tradičně bývají tyto kruté události
připomínány uHlávkových kolejí, kde bydlel
Jan Opletal aodkud byla 17. listopadu 1939
odvlečena doSachsenhausenu část studentů.
Při příležitosti druhého výročí těchto
tragických okolností byl vLondýně nazase-
dání Mezinárodní studentské rady vyhlášen
17. listopad jako Mezinárodní den student-
stva. Opůlstoletí později se naAlbertově sešli
napamátku svých předchůdců studenti,
znichž se někteří poněkolika hodinách stali
obětí brutálního zásahu bezpečnostních
složek naNárodní třídě. Tato tragická událost
se stala příslovečnou poslední kapkou, kterou
přetekl pohár trpělivosti většiny společnosti
skomunistickým režimem.
Vletošním roce si 17. listopadu připome-
neme ještě jedno výročí, které je rovněž
spojené se studenty. Před šedesáti lety byl
vpodzemí pankrácké věznice oběšen posled-
ní protikomunistický odbojář Vladivoj Tomek,
který 16. prosince 1952 jako student gymná-
zia přepadl setřemi vrstevníky vojenskou
hlídku, jíž chtěli sebrat samopaly. Mladíci při
přestřelce vedle Nových židovských hřbitovů
jednoho zvojáků zastřelili adalšího těžce
zranili. Tomek, který vletech 1949–1953
studoval gymnázium vTruhlářské ulici
vPraze 2, plánoval také různé odbojové akce,
včetně výbuchu vbudově ÚV KSČ. Zatčen byl
vroce 1959. Jeho poprava se odehrála
vestejnýden, kdy byl změněn státní znak.
Místo královské koruny tehdy dostal český lev
pěticípou hvězdu. Vladivoj Tomek nemá hrob,
jeho popel byl podle pramenů patrně zničen.
Jeho památku připomíná pouze pamětní
deska vdomě vulici Dukelských hrdinů
vPraze 7, kde bydlel se svojí matkou. Pravi-
delně se zde 17. listopadu koná již řadu let
pietní vzpomínka nastatečného odbojáře.
Letos začne vpůl dvanácté.
PETR BLAŽEK, HISTORIK
P
rávě proto se naAlbertově
studenti setkávají apřipomína-
jí si události roku 1939 apředevším
roku 1989. Studenti Přírodovědec-
ké fakulty již několik let pořádají
diskuzní setkání nafakultě, kam
zvou své současné pedagogy, kteří
vroce 1989 byli utoho jako
studenti. Výměna informací,
zkušeností, zprostředkování
tehdejších pocitů, ale ipopis reality
všedního dne zpozdního totalitní-
ho období umožňuje mnohem
autentičtěji pochopit apoznat
tehdejší dobu inástroje moci
azvůle vládnoucí diktatury.
Studenti se velmi zajímají právě
oosobní příběhy, odrobné
maličkosti každodenního života
studentů v80. letech aneznají
důvody nebo atmosféru té doby,
kdy jsme byli studenty my.
Vroce 2019, tedy vroce
30. výročí, se vevelké aule
Přírodovědecké fakulty konala
diskuze snázvem Zapomínáme!
se zástupci studentů té doby,
kteří byli vestávkovém výboru
Přírodovědecké fakulty nebo kteří
se vprůběhu sametové revoluce
zapojili doveřejného dění
amnozí následně idopolitiky.
Diskutovat loni přišli bývalí
studenti Přírodovědecké fakulty
Alexandr Vondra, Michaela
Marksová-Tominová, Neela
Winkelmann-Heyrovská, Jan
Kára, Jan Černý. Diskutovat přišel
také jeden zvůdců studentské
stávky Martin Mejstřík aprorektor
JanKonvalinka. Plná aula nostal-
gicky vzpomínala narevoluční
dny apřítomní studenti nevěříc-
ně kroutili hlavami, když se
dozvěděli, že zprávy ainformace
se šířily ústně, ane posociálních
sítích, mailem nebo telefonem.
Kromě této velké akce se také
naAlbertově koná pravidelný
koncert pro studenty, kdy namís-
tě, kde vroce 1989 začínala
sametová revoluce, stojí pódium
aAlbertov se nadšeně raduje
sezpěváky známých hudebních
skupin, které rády natomto
legendárním místě vystupují.
Kpamětní desce, kterou radnice
Prahy 2 umístila nafasádu
Přírodovědecké fakulty „Kdo, když
ne my, kdy, když ne teď“, se
kladou nejen ociální věnce
institucí sídlících naAlbertově, ale
také mnoho svíček, květin
adalších drobností na připomín-
ku apoděkování všem, kteří se
podíleli napádu totality.
Jsme naAlbertově všichni
velmi rádi, že se toto místo
nestalo (až najeden fatální omyl
prezidenta Zemana) místem
ociálních aformálních oslav, ale
že je to místo neformálního
setkávání, které patří studentům.
Vroce 2020 bohužel akce
aoslavy „nejstudentovatějšího“
státního svátku zmizely vcovido-
vé mizérii. Nouzový stav aome-
zení studentských aktivit aakcí
neumožňují pořádat žádné
společenské akce a happeningy,
anebude tak možné důstojně
spolu se studenty oslavit tento
den. Uznejte sami, že virtuální
on-line oslava není nejlepší
nápad. Přesto věřím, že poskon-
čení restriktivních omezení se
Albertov znovu vrátí studentům
aže bude možné zase připomí-
nat, proč se právě studenti
bouřili jak vroce 1939, tak
ivroce 1989.
ZPRÁZDNÉHO ALBERTOVA
TEXT NAPSAL RADIM PERLÍN,
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UK
Svátek 17. listopadu je především připomínkou dvou generací vysokoškolských studentů
ajejich odporu proti totalitnímu režimu, který každá posvém podstoupila. Historické události
zlet 1939 a1989 jsou přímo spojené smísty nacházejícími se naúzemí městské části Praha 2.
Proč si připomínáme 17. listopad
Místa vPraze 2 spojená se
17. listopadem 1989
Byt Václava Bendy, Karlovo nám.
Vbytě chartisty se plánovala studentská demon-
strace, která rozžehla sametovou revoluci.
Napozvánce stála výzva, aby si každý vzal ssebou
květinu. „Chceme se aktivně přihlásit kideálům
svobody a pravdy, zaněž jejich účastníci obětovali
své životy (míněny protinacistické demonstrace
28. října 1939, při nichž přišel oživot student Jan
Opletal – pozn. red.). Neboť idnes jsou tyto ideály
vážně ohroženy amy se nechceme dát zahanbit
svými vysokoškolskými kolegy, kteří zaně před

50 léty odvážně vystoupili,“ stálo napozvánce
nademonstraci. Demonstrace byla překvapivě
povolena, místo Václavského náměstí však
naAlbertově. Byt Bendových byl útočištěm lidí
zdisentu.
Hlávkova kolej, Jenštejnská ulice
Vysokoškolská kolej ČVUT, pojmenovaná pome-
cenáši Josefu Hlávkovi, jenž zde zřídil ubytování
pro chudší studenty. Právě zde bydlel Jan Opletal,
smrtelně zraněný při demonstraci 28. října 1939.
Nacisté Hlávkovu kolej stejně jako vysoké školy
zavřeli, studenty pozatýkali amnohé znich poslali
dokoncentračních táborů. Je to jedno zpietních
míst při oslavách 17. listopadu.
Patologický ústav
(Hlavův ústav) naAlbertově
Jedna zmnoha budov vuniverzitním Albertově je
pojmenována polékaři apatologovi Jaroslavu
Hlavovi. Právě odtud se 17. listopadu 1989 vydal
mohutný studentský průvod, kněmuž se cestou
přidávali další adalší lidé. NaAlbertov dorazilo
podle odhadů 15 tisíc lidí. Měli vlajky atranspa
-
renty shesly Máme toho dost, Jakeše dokoše.
Poněkolika projevech se průvod vydal nacestu
historickým centrem, která skončila krvavým
zásahem naNárodní třídě.
Slavín naVyšehradě
Studentský průvod se vydal podle plánu khrobu
Karla Hynka Máchy naVyšehradě. Lidé cestou
zapalovali svíčky, nálada byla euforická. Průvod se
vydal zAlbertova kulici NaSlupi, dále Přemyslovou
aSlavojovou doLumírovy ulice. Ulicí VPevnosti se
dostal doprostoru Vyšehradského hřbitova.
UMáchova hrobu zpívali písně astátní hymnu,
nahrob položili květiny. Pietní akt v18 hodin končí,
nikomu se ale domů nechce. Pokračují Vyšehrad
-
skou ulicí docentra. Už veVyšehradské ulici narazí
napolicejní kordon, dav ho ale protrhne. Tou
dobou už je naKarlově náměstí připraven pohoto
-
vostní pluk se štíty abílými helmami. To je však nic
vesrovnání stím, co se později stalo naNárodní
třídě. Těch několik hodin změnilo naše dějiny.
Pamětní deska naAlbertově
Je umístěna naalbertovském děkanátu Přírodo-
vědecké fakulty UK, přibližně vmístech, kde
17. listopadu 1989 stálo řečnické pódium. Stojí
naní: Kdo, když ne my, kdy, když ne teď! adatum
památného dne. Zainspirátorku hesla je považo
-
vána Květoslava Morávková, absolventka geobo-
taniky Přírodovědecké fakulty UK. Autorem desky
je Slovák Peter Oriešek, též autor busty Václava
Bendy naKarlově náměstí. Desku nechala nasvé
náklady instalovat městská část Praha 2. Radní
Prahy 2 včele stehdejším starostou Michalem
Baschem amístostarostkou Janou Černochovou
vybrali nadčasové heslo.
KLA
Studentské svátky naAlbertově budou letos jiné
Vletošním pandemickém roce je bohužel velmi obtížné organizovat jakékoliv studentské připome-
nutí výročí 17. 11. To je státní svátek, který je přímo pupeční šňůrou spojen sAlbertovem ase stu-
denty. Vroce 1939 to byli studenti, kteří byli obětí nacistické agrese, vroce 1989 to zase byli stu-
denti, kteří se naAlbertově apak vcelé Praze postavili komunistické zlovůli. Je důležité, že tento
státní svátek si právě studenti mimořádně připomínají. Vždyť současná generace vysokoškoláků se
narodila někdy okolo roku 2000 avýročí 1989 je pro ně vlastně dávná minulost aprehistorie.
- Strana 1
- Strana 2
- Strana 3
- Strana 4
- Strana 5
- Strana 6
- Strana 7
- Strana 8
- Strana 9
- Strana 10
- Strana 11
- Strana 12
- Strana 13
- Strana 14
- Strana 15
- Strana 16
- - ^search
  - Městská část Praha 2
  - Úřad a samospráva
  - Životní události
  - Mapový portál
  - Virtuální prohlídka
  - Platební brána
  - Kontakt
  - Zprávy
- - Podmínky používání
  - Správa cookies
  - O aplikaci
- 2018
- 2019
- 2020
- 2021
- 2022
- 2023
- 2024

Noviny Prahy 2

Listopad 2020

Strana 1

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5

Strana 6

Strana 7

Strana 8

Strana 9

Strana 10

Strana 11

Strana 12

Strana 13

Strana 14

Strana 15

Strana 16

^search

Městská část Praha 2

Úřad a samospráva

Životní události

Mapový portál

Virtuální prohlídka

Platební brána

Kontakt

Zprávy

Podmínky používání

Správa cookies

O aplikaci

Jak budou vypadat Riegrovy sady

Rozhovor s Liborem Boučkem

Doprava v Praze 2 v roce 2026

Zápisy do škol už bijí na dveře

Praha 2 má cenu Přívětivý úřad

Kyberbezpečnost je důležité téma

Soňa Červená byla přírodní úkaz

Tajemný a magický Vyšehrad

Rozhovor s Robertem Čásenským

Rozhovor s Kristýnou Frejovou

01/2026

12/2025

11/2025

10/2025

09/2025

08/2025

07/2025

06/2025

05/2025

04/2025

03/2025

02/2025

01/2025

12/2024

11/2024

10/2024

09/2024

08/2024

07/2024

06/2024

05/2024

04/2024

03/2024

02/2024

01/2024

12/2023

11/2023

10/2023

09/2023

08/2023

07/2023

06/2023

05/2023

04/2023

03/2023

02/2023

01/2023

12/2022

11/2022