Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

9

ČÍSLO 2 – ÚNOR 2021

VÝLETY DOHISTORIE

Stavbou pod názvem Fantova budova si znalci Prahy představují pražské Hlavní

nádraží. Proč právě zmínka otomto objektu? Jednoduše proto, že letos je tomu právě

120 let, co novou secesní budovu největší pražské železniční stanice začal podle

plánu architekta Josefa Fanty stavět V. Gregor. Navýzdobě nové budovy nádraží se

vletech 1901–1909 podílela řada umělců.

letí. Pojejí výstavbě neslo nádraží

stále název podle rakouského cí-

saře ahale se začalo říkat Fantova

budova. Pozhroucení rakousko-

-uherské monarchie roku 1918

avnové Československé repub-

lice dostalo nádraží název Wilso-

novo. Bylo to podle jména prezi-

denta USA Thomase Woodrowa

Wilsona, který se velmi zasloužil

VÝROČÍ MĚSÍCE

ÚNORA

7. 2. 1951

Před 70 lety se narodil Jiří

Cieslar, lmový aliterární

kritik, esejista, pedagog

9. 2. 1921

Před 100 lety zemřel Jan

Kříženecký, průkopník české

kinematograe, fotograf

14. 2. 1945

Před 76 lety se odehrál

tragický nálet naPrahu,

naPopeleční středu

dopadaly bomby inaNové

Město aVinohrady

15. 2. 1831

Před 190 lety se narodil Josef

Hlávka, architekt, stavitel,

mecenáš, který mj. postavil

Zemskou porodnici azaložil

Hlávkovu kolej

17. 2. 1931

Před 90 lety se narodila Jiřina

Jirásková, herečka aředitelka

Divadla naVinohradech

21. 2. 1926

Před 95 lety se narodil

František Černý, divadelní

historik, teoretik akritik,

čestný občan Prahy 2

22. 2. 1756

Před 265 lety se narodil Fran-

tišek Josef Gerstner, mate-

matik, fyzik, profesor, který se

zasloužil ozaložení polytech-

niky, dnes ČVUT, naKarlově

náměstí

26. 2. 2011

Před 10 lety zemřel Arnošt

Lustig, spisovatel, scenárista,

čestný občan Prahy 2

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

Fantova budova bývala místem, kde to žilo

FOTO: SBÍRKA AUTORA 2X

D

řívější novorenesanční ná-

dražní budova nesla jméno:

Nádraží císaře Františka Josefa I.

astála 30 let vmístech bývalých

bran Koňské aNové, protože

tento prostor vtzv. pevnostním

pásmu při hradbách byl nezasta-

věný. Odzačátku 20. století se

tedy budovala nová odbavovací

hala místo té původní z19. sto-

tramvají. Dnes před ní vládnou

uhánějící čtyřkoloví plechoví mi-

láčci nabenzín anaftu pomagist-

rále, nalavičkách atrávě se pova-

lují bezdomovci.

Odroku 1977 byla zprovozněna

vbývalé pokladní hale secesního

nádraží Fantova kavárna, se stolky

kolem průhledu naspojovací

chodbu kvlakovým nástupištím.

Propojovala nostalgickou minu-

lost se současným provozem ná-

draží, sčekáním navlak, čekáním

nazákazníka, čekáním nalepší bu-

doucnost. Přítomnost kavárny

vmístech staré dvorany překvapo-

vala vzhledem kmístu, vcentru mo-

ovznik samostatného Českoslo-

venska. Bohužel nástup fašismu

(období 2. světové války) aporoce

1948 nástup komunistů byly pří-

činou přejmenování této želez-

niční stanice naHauptbahnhof čili

Hlavní nádraží. Vmluvě nejen sta-

rousedlíků to byla ale stále iFan-

tova budova.

Posedmdesáti letech byla kná-

draží přistavěna podle návrhu ar-

chitektů Dandy, Bočana, Šrámka

aŠrámkové nová odbavovací hala

spokladnami aobchody, pod níž

vede trasa pražského metra. Sta-

nice metra Hlavní nádraží byla

otevřena 9. května 1974. Odtéto

doby, vurčitých časových rozestu-

pech, začala modernizace nejen

této staniční budovy, ale ikole-

jiště. Ty tam jsou doby, kdy před

Fantovou budovou to sympaticky

žilo. Vparku plavaly kachny naje-

zírku, lidé spěchali navlaky, nastu-

povali dopřistavených taxíků,

nebo čekali napříjezdy svých

Černobílá poštovní

pohlednice zpřelomu

20. a30. let minulého

století stramvají

asvozidly taxislužby.

P

řed sto lety se nejen

nastránkách místního

tisku řešil další osud místa,

jehož historie byla ado-

dnes je nerozlučně spo-

jená sKrálovskými Vino-

hrady. Jednalo se ovinici

vHavlíčkových sadech,

poslední pozůstatek sta-

leté tradice pěstování

vinné révy naúzemí vino-

hradské obce. Nyní reálně

hrozilo, že tato vinice asní

i tradice výroby zdejšího

vína, nakterou hrdě odka-

zoval inázev obce

aměstský znak, zcela za-

nikne: „Městská rada se

nakonec rozhodla, že vi-

nice spříslušenstvím

přejde zrukou obce

dosprávy soukromé. Bude

proto vypsáno veřejné

ofertní řízení napronájem

celého našeho vinařství

spříslušenstvím.“ Nabíd-

nout vinici kpronájmu sou-

kromníkovi se nakonec je-

vilo jako nejlepší řešení.

Věci se během roku daly

postupně dopohybu. Nej-

prve padlo rozhodnutí, že

budova vinárny, tedy do-

dnes stojící objekt při

hlavním vchodu doHa-

vlíčkových sadů, se na-

konec pronajímat nebude

aprostory budou ponut-

ných úpravách složit jako

kanceláře: „Budova vi-

nárny promění se vobecní

úřadovny, anásledně

pojme, dle všeho, frekven-

tovaný úřad bytový.“ Sna-

pětím se stále čekalo, kdo

zvážných uchazečů opro-

nájem vzejde zboje jako

vítěz. Péče otento, po-

hříchu zanedbávaný vino-

hradský klenot měla být

spíše jakýmsi posláním:

„Ohled místní nutká nás

žádat, aby drahocenná vi-

nice pronajata byla,

pokud jen trochu možno,

Vinohraďanu, jenž by ji

pietně pěstil. Nájemce ta-

kový nesmí být ovšem

amatér, nýbrž zkušený

vinař, vládnoucí nadto do-

statečným kapitálem.“

Zdnešního pohledu mu-

síme uznat, že najít tako-

vého člověka nebylo

vůbec snadné. Ale na-

konec se to přece jen po-

dařilo, ikdyž nový ná-

jemce byl původem

zBalkánu, ale naVinohra-

dech dlouhodobě pod-

nikal: „Vinařství vHavlíčko-

vých sadech pronajato

bylo místní vinařské rmě

Roko Bradanovič. Nájemní

lhůta jest šestiletá. Roční

nájemné 15.000 korun

platiti se bude předem.

Nájemce jest zároveň po-

vinnen vinici zrestauro-

vati, hlavně hnojivem

audržeti ji izařízení vnej-

lepším stavu.“ První změna

klepšímu se ukázala již

během vinobraní. Oproti

minulému roku se vý-

znamně zvýšila úroda

hroznů: „Vinice skytla

letos úrodu, která slibuje

30 hektolitrů vína oproti

loňským 20. Pokrok tento

přičísti dlužno navrub zve-

lebení vinice, které provádí

nasvůj náklad nájemce

pan Roko Bradanovič.“ Zá-

sadní bylo, že vysílená

půda vinice byla konečně

řádně prohnojena. Ná-

sledné lisování hroznů na-

konec proběhlo mimo vi-

nohradskou vinici: „Víno,

vylisované vevlastních li-

sech rmy Bradanovičovy,

uvede se doobchodů pod

názvem Vinohradské víno.“

Nazdraví!

MICHAL FRANKL

P

od klášterem NaSlovanech probíhá doPodskalské

ulice podél Ministerstva práce asociálních věcí ČR

velmi krátká ulice NaPoříčním právu (ještě vroce 1921

nesla název Bezejmenná). Vznikla namístě zbořených

budov starého Podskalí vroce 1925 aodté doby nese

dnešní název. Poblíž stával navltavském břehu dům čp.

383, doroku 1784 sídlo poříčního práva. Tato soudní insti-

tuce měla nastarosti především stanovování pravidel pro-

vozování plaveckého cechu, dohlížení najejich dodržování

ataké některé další záležitosti obce Podskalí, atak nesla

označení „Podskalská radnice“. Podskalští plavci se zabývali

především dopravou vytěženého dřeva poVltavě ajeho

prodejem ataké dobýváním ledových bloků ze zamrzlé

řeky ajejich distribucí dohostinců askladů potravin.

Bývalý soudní dům obsahoval niku se sochou sv. Miku-

láše, která připomínala, že tu dříve stával svatomikulášský

kostelík. Budovu vroce 1839 koupil mecenáš, podnikatel,

průkopník paroplavby, politik apražský primátor Fran-

tišek Dittrich (1801–1875). Dům, vněmž vté době byla

ihospoda, rozšířil astrávil vněm zbytek svého života.

Ksídlu poříčního práva se svým názvem vztahovala dnes

již zaniklá Soudní ulice, kterou zakončoval dům čp. 384,

poúpravách stavebně spojený se soudní budovou. Další

výraznou stavbou starého Podskalí býval vedle stojící

dům čp. 382, jediný alespoň třípatrový objekt vtéto ob-

lasti. Všechny tři jmenované domy vblízkosti dnešní ulice

NaPoříčním právu byly zbořeny vroce 1911. Při prohlí-

žení pohlednic smotivy starého Podskalí (např. nawebu

Starapraha.cz vsekci Nové Město, kde jsme získali několik

zajímavých údajů) poznáte někdejší soudní budovu

podle vížky.

JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOUREK

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

NAPOŘÍČNÍM PRÁVU

„Stav naší vinice rok odroku schází, režie udržovací

stoupá avýsledný užitek jest pranepatrný. Najde se český

podnikatel, který by poslední zbytek proslulého

vinohradského vinařství pietně vedl arozšafným

hospodařením nejen obci zachoval, ale izvelebil?“

PSALO SE PŘED STO LETY

Dnes ovinohradské vinici

Dvorana bývalé hlavní vstupní budovy nádraží skavárnou vmístě původních po-

kladen se současným přístupem na1. nástupiště akdalším nástupištím vsuterénu

vroce 2018.

numentální haly nádraží se zacho-

vanými auž nefunkčními

pokladnami. Vroce 2015 dostala

kavárna název Café Coee Day.

Fantova budova byla projektována

vdobě rakousko-uherské monar

-

chie jako reprezentativní brána

doměsta. Dnes Fantovu budovu

tedy odměsta odděluje pražská ma

-

gistrála akrása secesní budovy ná-

draží bohužel tím ustoupila dopo-

zadí. Vletech 2006–2014 prošlo

nádraží částečnou rekonstrukcí

oditalské rmy Grandi Stazioni.

Více ostavbě Hlavního nádraží

najdete vEncyklopedii Prahy 2.

JAN DVOŘÁK