Pragerovy kostky se otevřou lidem

Desítky let se na střešní terasu Pragerových kostek v Emauzích lidé nedostali. To se teď změní. Tři modernistické budovy nesoucí zřetelný rukopis architekta Karla Pragera čeká nová kapitola. Práce na rekonstrukci ikonické stavby v sousedství kláštera Na Slovanech právě začínají.

Několik architektů, projektantů a stavitelů si obléklo bílý plášť a předstoupilo před novináře a před rýsovací prkno se smlouvou připravenou k podpisu. Hýřili úsměvy na všechny strany a vypadali natěšeně jako děti očekávající příchod Ježíška. Měli k tomu důvod. 

Po letech příprav a debat o tom, zda má brutalismus v architektuře právo na existenci, se věci daly do pohybu. V lednu vyzvali pražští zastupitelé vedení města, aby hledalo efektivní cestu k zahájení rekonstrukce Pragerových kostek, na jaře rozhodlo ministerstvo životního prostředí o dotaci 320 milionů korun. A výsledek? V úterý 5. srpna 2025 podepsali smlouvu u rýsovacího prkna zástupci společností PORR, Metrostav DIZ a Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který v areálu sídlí. Příprava na generální rekonstrukci, která bude stát přibližně 1,4 miliardy korun a hotova bude za několik let, může začít. Většinu peněz poskytne Magistrát hl. m. Prahy.

Ředitel IPR Praha Ondřej Boháč při podpisu smlouvy

„Ta budova je fantastická, ale ve špatném stavu. Chceme ji posunout tam, kam již Karel Prager nemohl. To, co nás čeká, až objekty rozkryjeme, bude výzva,“ konstatoval Dušan Čížek ze společnosti POOR, zhotovitele díla. Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče půjde o citlivou rekonstrukci, která ctí ideu Karla Pragera a zachová i autentické prvky v interiéru, jako jsou keramické materiály a dřevěné obklady, a dokonce i vrátí některé doplňky. Rekonstrukce bude pod dohledem památkářů –budovy sice nejsou památkově chráněné, ale stojí v památkově chráněném území pod ochranou UNESCO. 

Novinky po rekonstrukci

• zpřístupnění části střešní terasy

• nové bistro

• nově upravený park v nejbližším okolí budov (na základě krajinářské studie)

• propojení s celým emauzským areálem, včetně jižních zahrad opatství, jež se právě rekonstruují – v centru Prahy tak vznikne nová zelená oáza

• ekologický prvek: zadržování dešťové vody (včetně nádrží na zálivku)

• zpřístupnění atria, přízemí a dalších prostor

Zakázka je výjimečná i z jiného hlediska – IPR ji zadal takzvanou metodou design and build, kdy stavební firmy nejprve zajistí projektovou dokumentaci a poté i stavební práce. „Budovy byly navrženy jako prostory pro projektanty, pro lidi, kteří mají navrhovat a zabývat se městským plánováním. Tak mohou perfektně fungovat i dnes,“ říká architekt a spoluautor studie rekonstrukce ze studia IXA Benedikt Markel.

Na první pohled nebude patrné, že se něco změnilo. Rekonstrukce se bude týkat nosných ocelových konstrukcí, pláště i veškerých technologií, jako je chlazení či vytápění, které již neodpovídají současným normám. Zajímavé je, že všichni aktéři se shodli na tom, že Pragerovy kostky nepovažují za architekturu brutalismu, jak jsou dodnes označovány, podle nich jde spíše o konstruktivismus. Prostě unikát. I proto se na tu práci tak těší. 

kla, foto a vizualizace: IPR Praha

Historie budovy 

Toto místo vrhla architektovi Pragerovi do náruče tragická událost – spojenecký nálet 14. února 1945. Tehdy byla zničena nejen loď emauzského kostela Panny Marie, ale také budovy pivovaru Na Slovanech, k němu patřícího kina a dalších objektů. Do dnešních dní se z pivovaru dochovala jen nejstarší část: sklepy se základy pavilonu B, které naposledy sloužily jako sklad zeleniny a nyní na své další využití čekají.

Kostky stojí na místě, kde původně byla opatská reprezentativní zahrada kláštera Na Slovanech (Emauzy). Karel Prager ji v roce 1973 zastavěl třemi kvádry vznášejícími se nad prostorem, na projektu pracoval už od roku 1967. Oficiální název stavby byl Ateliéry GAMA Projektového ústavu Výstavby hlavního města Prahy, kde působil právě i Prager. Po dokončení měly sloužit jako sídlo Sdružení projektových ateliérů pro několik předních ateliérů, které vedli uznávaní čeští architekti. Vnitřní prostory byly proto navrženy tak, aby v nich pracovali architekti, projektanti a kreslíři u velkých stolů a rýsovacích prken. Architektonický návrh se ale realizoval pouze zčásti, čtvrtý a pátý pavilon nakonec nevznikl, protože z Pragera se během normalizace stala persona non grata. Dnes tu sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy – celkem 250 lidí v šesti podlažích, pro veřejnost jsou určeny akce v prostoru CAMP (Centrum architektury a městského plánování).