Dům Popelky Bilianové: zde žila vlastenka a sběratelka mýtů

Pamětní deska na nenápadném přízemním domku mezi Táborskou a Leopoldovou bránou značí, že v něm žila ve své době známá a inspirativní osobnost. Dnes si na Popelku Bilianovou vzpomene málokdo, ale tahle žena nebyla jen spisovatelkou, dramatičkou a vášnivou sběratelkou místních mýtů a legend. Popelka Bilianová (vlastním jménem Marie Popelková, někdy uváděná jako Biliánová s dlouhým á) se na Vyšehrad přistěhovala ve svých třiceti sedmi letech v roce 1892, a tehdy už měla za sebou kariéru zejména ve vlastenecké, spolkové a charitativní činnosti. 

Angažovala se v ženském hnutí, pořádala sbírky bot a hraček pro chudé české děti, a byla také průkopnicí českého dívčího skautingu. Po smrti manžela, který spáchal v roce 1918 sebevraždu, zůstala na Vyšehradě sama a žila zde až do své smrti v roce 1941. Je autorkou několika románů, povídek a divadelních her, publikovala i pod různými pseudonymy.

Dům, ve kterém prožila podstatnou část svého života, postavila městská správa v roce 1841 pro úřadovnu a výběrčího mýta a potravní daně (tuto funkci zastával její manžel). Jedná se o klasicistní budovu, která sídlí v těsné blízkosti Jedličkova ústavu. 

tin