Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 9

Borův Prh še tš

pro bzlu

T

š ztšu e svěl npd,  může

doolv přspět noprvu břdlcové

střech všehrdsé bzl sv Pet

-

r Pvl, ter prvě probíh Je té

uzou toho,  různorodé nsttuce sídlící

nVšehrdě doží žít vevzemné sm

-

bóze, zníž mí užte všchn – vtomto

přípdě nezsov ornzce Borův Pr

-

h Všehrds ptul, ter noprvu

chrmové střech vpsl veřenou sbíru

reonstruc relzue Je to ednoduché

dž s vpoldně všehrdsé bzl z

-

oupíte pltěnou tšu uštou švdlenm

zBorův, prvě ste zpltl ednu novou

střešní tšu zbřdlce Aurčtě tím udělte

rdost obecně prospěšné společnost

Borův Prh, ter sídlí nVšehrdě

vrelu Jedlčov ústvu už sedmdvcet

let pomh ldem shndcpem

Pětce švdlene pod dohledem ms

-

trové zchrněné díln nVšehrdě ušl

těch pltěnch tše 700 – sou světlé nebo

tmvé, se speclním potsem „Neužší

vzth mme sJedlčovm ústvem N

-

dcí Jedlčov ústvu, le ontt udržu-

eme sVšehrdsou ptulou Vzemně

se nvštěvueme – děn Všehrdsé

ptul Mchl Němeče se přšel podívt

nm dochrněné díln,  se tš ší,

ld zBorův zse pozvl doběžně ne

-

přístupného prostoru rozestvěné střech

bzl,“ potvrdl ředtel Borův Prh

Len Ndvorníov

Snpdem tš ztšu přšel prvě

děn Všehrdsé ptul „M sme n

chvlu nevhl Tš sme šl už dřív, tže

věděl, že e umíme vrobt oprvdu vltní

Apro ns e pomoc ptule příležtostí u

-

zt,  sme rd, že sídlíme prvě nV-

šehrdě,“ vdřl se Len Ndvorníov

Borův Prh e sVšehrdem těsně spt

– td sou eí ncelře, td e eí obchů

-

de, otevřen žd den, nbízeící vrob

dětí zchrněnch dílen zcelé republ šv

-

dlene zBorův Je to místo, de mldí

ldé shndcpem zísví vrmc ročního

trénnu prtcé prcovní soclní zuše

-

nost, teré upltní vpozděším změstnní

Je to místo dobrch sutů lsvé pomoc

ldem shndcpem vhstorc cenném

území, de b to mlodo čel kla

SVšehrdem e úzce spt

Jedlčův ústv



pržsému Všehrdu už více než sto

let neodmsltelně ptří nš Jedlčův

ústv dž vstoupíte Tborsou brnou,

t eho tzvnou Strou budovu nlezne

-

te nlevé strně s podvou stech metrech

chůze Toto rsné místo nVšehrdě

ds vbrl zldtel, profesor Rudolf

Jedlč, chrur, novtor, mecenš prů

-

opní rentenoloe vČechch

olemdoucí zumou on vzdoben

vrob ze zdeších terpeutcch dílen,

něteří chtěí nhlédnout zmohutn dře

-

věn vrt nndvoří tohoto pvlčového

domu Veřenost sem vš může en občs,

npříld během dnů otevřench dveří

př rních nebo dventních trzích Místo

e určené pro vzdělvní dětí mldch

ldí stělesnm č ombnovnm postže

-

ním

Jedlčův ústv šol ch nvštěvuí

ndvě stov sou m zde postovn

té soclní služb vpodobě omplexní

rehbltce, ubtovní, volnočsovch

tvt, různch terpí podobně Nbíd

-

 šol e pestr, odmteřsé šol, přes

učební obor ž pomturtu Nědo doíždí

žd den, n e ubtovn odpondělí

doptu To vše se pochoptelně nevede

doedné budov Něol dlších stoí před

relem Všehrdu T sou sce núzemí

Prh 4, le sídlo ofclní dres nší

nsttuce e už odrou 1913 VPevnost 4,

Prh 2

Radek Musílek, Jedličkův ústav

Všehrds stršdl

ern pní ptron oplců

Ztímco přes den e Všehrd přívětvm místem, de mohou nvštěvníc nčerpt

ener ocht se eho stroblou mesttní tmosférou, vnoc se zde prohní

spoust stršdel Něteré znch pro ns vrozhovoru předstvl Ev Hotovcov,

odbornce npržsé leend přízr průvodně potemnch zoutích hlv

-

ního měst

Všehrd e bezesporu mcé místo

e opředen řdou mtů, to neen

těch neznměších Jou leendu v

osobně mte nerdě

Odpovím zešro původním povolním

sem učtel Všehrd vnímm o

vel smbol nšeho nrod Pověst be

sou moí velou všní Všehrd neptří le

en Lbuš Hormírov Je spoen sřdou

zímvch příběhů, teré spdí donově

-

ší hstore Tto příběh zprcovvl , ro-

mě nch, dnes už poněud zpomenut

spsovtel Popel Blnov Sepsl

všechno, co se oVšehrdě povídlo Aže

toho blo Všehrd bl totž podlouhou

dobu voensou pevností Voc se t

stl svěd řd podvnch evů, neboť

musel vrtovt vhodně duchů Dovedete

s předstvt,  m s blo, dž musel

celou noc hlídt zbronc, ter stl hned

vedle hřbtov Mnozí se pr pomtl,

přestl mluvt, zešedvěl Ale vrťme se

vší otzce Mm fvortem mez vše

-

hrdsm zevením e Čern pní, ter

nří ustré studn Podle něterch e to

pr snd sm něžn Lbuše

Co nebo do onrétně ted nVše

-

hrdě strší

To b blo ndlouhé vprvění Npříld

uTborsé brn se zevue zhrobní očr

Noc co noc tud proíždí očr tžen čern

-

m oňm bez hlv, nozlíu sedí bezhlv

očí celé to příšerné spřežení doprovzí

čern pes, terému rovněž chbí hlv

Zímvé sou zbt brn zvné Špč,

terou nechl postvt rel IV ní se vže

leend, že poud e čes země vnebezpe

-

čí, nŠpču se vnoc snese heno rvců

Zrozbřesu se heno vznese odletí tím

směrem, odud Čechům ono nebezpečí hrozí

Údně mme nVšehrdě té evrop

-

sou rrtu mez přízr

Untním stršdlem e tzv Ptlov muž,

ter strší uFrncouzsé nebolLeopoldo

-

v brn Zsvého žvot bl zřemě řeme-

slníem, protože se zevue vés zstěře

zptlovn Tento duch lsplně pečue

opřípdné oplce, což nem vevropsém

městsém follóru obdob Stršdlo, teré

m souctn vzth oplcům, exstue en

vPrze nVšehrdě Apoud de oslvn

mén – nVšehrdě můžete vnoc nrzt

nsvtého Mrtn, ustré studn tu nří

dm včerném, pr snd něžn Lbuše,

občs zvít sm svt Vclv

Vděl ste tto zevení nvlstní oč

NVšehrdě ne, protože vhodně duchů

bvm už obvle nde Ale n mm

těchto zžtů řdu Čsto se zvířt, ter

sou nprnormlní ev ctlv Osttně

tov příběh se vže Bzlce sv Petr

Pvl, de strší Bíl pní Občs vstupu

-

e zedné zplí Ří se, že eden ostelní,

ter se í stršně bl, používl speclní

stršdeln test Poud se eho pes zrzl

pod schod odmítl doostel vstoupt, n

-

do b tm vtu chvíl nedostl n pníč

NVšehrdě dělte „stršdelné“ pro

-

hlíd Mí př nch nvštěvníc strch

Mm úmslem určtě není ld děst Nto

mm vsobě přílš mnoho úct respetu

tomu všemu M vprvění sou pln

spíše humoru ndsz T,  to děll

Popel Blnov Aco s budeme poví

-

dt – tupln vprvění sou roztomlou

zmnou vletu dohstore

Více nformcí ndete n

wwwstrsdelnprhcz tin

Dům Popel Blnové zde

žl vlsten  sběrtel mtů

P

mětní des n nenpdném přízem-

ním domu mez Tborsou  Leo-

poldovou brnou znčí, že v něm žl ve

své době znm  nsprtvní osobnost

Dnes s n Popelu Blnovou vzpome

-

ne mlodo, le thle žen nebl en

spsovtelou, drmtčou  všnvou

sběrtelou místních mtů  leend Po

-

pel Blnov (vlstním ménem Mre

Popelov, něd uvděn o Blnov

s dlouhm ) se n Všehrd přstěhovl

ve svch třcet sedm letech v roce 1892,

 tehd už měl z sebou réru zemé

-

n ve vlstenecé, spolové  chrttvní

čnnost

Anžovl se v žensém hnutí, poř

-

dl sbír bot  hrče pro chudé česé

dět,  bl té průopncí česého dív

-

čího sutnu Po smrt mnžel, ter

spchl v roce 1918 sebevrždu, zůstl

n Všehrdě sm  žl zde ž do své

smrt v roce 1941 Je utorou něol

romnů, povíde  dvdelních her, publ

-

ovl  pod různm pseudonm

Dům, ve terém prožl podsttnou

čst svého žvot, postvl městs

sprv v roce 1841 pro úřdovnu  vběr

-

čího mt  potrvní dně (tuto func

zstvl eí mnžel) Jedn se o lscst

-

ní budovu, ter sídlí v těsné blízost

Jedlčov ústvu tin

Takhle si umělá inteligence představuje vyše-

hradskou Bílou paní

9



  2

|

 2025

|

 9