Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 10 – ŘÍJEN 2020

VÝLETY DOHISTORIE

Kakademickým auniverzitním pracovištím odnepaměti patří také botanické sbírky. První cestovatelé, kteří se

od16. století plavili napříč oceány aobjevovali nové země, poznávali také jejich óru afaunu. Přenést květinu,

keř nebo strom avysadit rostlinu vnovém prostředí není zdánlivě tak těžké, aproto mnozí cestovatelé

přiváželi doEvropy různé cizokrajné rostliny, byliny, apostupně tak dali základ pro botanické zahrady.

VÝROČÍ MĚSÍCE

ŘÍJNA

11. 10. 1950

Před 70 lety zemřel Emil Votoček, vě-

hlasný chemik, pedagog, ale ihu-

dební skladatel

13. 10. 1940

Před 80 lety zemřela Anna Honzá-

ková, první česká lékařka

18. 10. 1890

Před 130 lety zemřel Josef Václav Frič,

novinář, spisovatel, radikální politik

20. 10. 1885

Před 135 lety se narodil Antonín Vlas,

kameraman, producent, konstruktér

první české kamery

21. 10. 1875

Před 145 lety zemřel František

Dittrich, podnikatel zPodskalí, me-

cenáš, politik, primátor Prahy

22. 10. 1850

Před 170 lety se narodil Josef Herold,

advokát, vinohradský politik, starosta

Vršovic

27. 10. 1845

Před 175 lety se narodil Josef Václav

Sládek, spisovatel, básník, novinář,

překladatel apedagog

ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ

formu jinanu dvoulaločného amnoho zajíma-

vých tropických asubtropických rostlin.

Vrámci výuky studentů biologických oborů

pracovníci zahrady zajišťují praktickou výuku,

odborné exkurze nebo prázdninové praxe.

Vrámci vědecké role zahrada slouží jako místo

pro pěstování vzorků pro diplomové adok-

torské práce, podílí se nařešení výzkumných

projektů ústavu životního prostředí PřF UK

aspolupracuje navýzkumných projektech

sdalšími institucemi. Nepochybně stejně vý-

znamná je irole zahrady jako místa pro spole-

čenské akulturní setkávání. Vzahradě se ko-

OPŮVODU NÁZVŮ

NAŠICH ULIC

Botanická zahrada slaví letos 120 let

I

když fotograf Jaroslav Kocourek dělal,

co bylo vjeho silách (riskoval dokonce

život vstupem dojízdní dráhy), aby za-

chytil Legerovu ulici vco nejpřitažlivější

formě, její fotograe naše oči stejně ne-

pohladí. Tato 1,6 km dlouhá komunikace

mezi Nuselským mostem ahlavním ná-

dražím se stala smutnou ukázkou toho,

jak někdejší vedení města podcenilo

možnou hustotu automobilové dopravy.

Jedná se odopravně nejvytíženější ulici

vcelé České republice azdejší vzduch ná-

leží mezi místa snejvyšším množstvím

prachových částic vestřední Evropě.

Kromě vysokého počtu automobilů, často

popojíždějících velmi pomalu či rovnou

stojících spuštěnými motory, je ne-

šťastným faktorem iznačná sevřenost

ulice poměrně vysokými domy ajejí se-

vero-jižní orientace (protože vítr vane

vPraze většinou ze západu, velmi špatně

se Legerova ulice provětrává). Vedení naší

městské části vyvíjí již řadu let úsilí, aby se

podařilo dostat co největší část zdejší do-

pravy dotunelu, ale budoucnost tohoto

projektu je přinejmenším velmi nejistá.

Můžeme si jen povzdychnout, že se tunel

nerealizoval spolu svýstavbou Nusel-

ského mostu.

Komunikace, která částečně kopíruje

někdejší novoměstské hradby, nesla vle-

tech 1885–1919 jméno Táborská, poté

doroku 1940 Legerova aza2. světové

války se jmenovala Havlíčkova (podle

K. H. Borovského). Vroce 1945 se vrátil

název Legerova arok 1978 přinesl pře-

jmenování natřídu Lidových milicí.

Mladším čtenářům objasníme, že Lidové

milice vznikly naprosto vrozporu

sústavou vúnoru 1948 jako ozbrojená

složka Komunistické strany Českoslo-

venska. Vdobě politických nepokojů se

tzv. ozbrojená pěst dělnické třídy vydá-

vala zrůzných koutů země dovelkých

měst, aby byla poruce jednotkám Státní

bezpečnosti. Tak tomu bylo ivlednu 1989

při tzv. Palachově týdnu adoPrahy dora-

zili milicionáři také povypuknutí same-

tové revoluce. Krozpuštění Lidových mi-

licí došlo ještě vroce 1989, kdy dojejich

šiků náleželo asi 80000 lidí.

Anazávěr se dostáváme ktomu nejdů-

ležitějšímu: proč se ulice nazývá Lege-

rova. Správně bychom měli vyslovovat

„ležerova“, protože původcem jména je

francouzský spisovatel avědec Louis

Léger. Ale již celá desetiletí Pražané mluví

o„Legerově“ a„Legerce“, amy se nebu-

deme pokoušet to změnit. Profesor Louis

Léger (1843–1923) patřil mezi největší zá-

padoevropské slavisty ajako veliký znalec

středoevropských poměrů prosazoval

myšlenku samostatného českého státu.

Aprotože Češi si takové podpory sku-

tečně vážili, dali vroce 1919 významné

moderní pražské ulici Francouzovo

jméno. Stalo se tak ještě zaživota veli-

kého přítele našeho národa, který se mi-

mochodem naučil hovořit ipsát česky.

TEXT: J. GROSS, FOTO: J. KOCOUREK

Legerova ulice

I

když Londýnská ulice náleží mezi ty méně

frekventované vinohradské komunikace, ur-

čitě si zaslouží pozornost. Její úsek odJugo-

slávské ulice kNuslím se nápadně rozšiřuje až

na30 m, napoměry Vinohrad úctyhodný roz-

měr. Toto výrazné odsazení západní avýchod-

ní fronty budov odsebe si vyžádala skuteč-

nost, že zbezpečnostních důvodů nebylo

možné činžáky stavět přímo nad Vinohrad-

ským železničním tunelem, dokončeným vro-

ce 1871. Ztohoto důvodu se ulici říkalo Tune-

lová či Tunelská (později Hálkova azaokupace

Mnichovská). Před domy tak kchodníku vybí-

hají zhruba 7 m široké předzahrádky scelou

řadou keřů astromů. Apozadu nezůstala ani

uliční stromořadí, která se chlubí jednak úcty-

hodným množstvím stromů, jednak druho-

vou pestrostí. Vkontrastu stím, že většinou se

vpražských ulicích sázely vždy jedna či dvě

odrůdy dřevin, vLondýnské ulici se popár

krocích setkáváme sjiným druhem, čímž

vznikla skutečně unikátní „botanická zahrada“.

Při procházce ulicí můžeme vestromořadí či

předzahrádkách zkusit určit například hned tři

druhy lip (srdčitou, zelenou, velkolistou), dále

javor mléč, platany javorolistý azápadní, jasan

ztepilý, pajasan žláznatý, trnovník akát, jilm

horský, třešeň ptačí, zjehličnanů borovici vej-

mutovku, smrk ztepilý, tis červený, zerav zá-

padní iřasnatý. Během 70. a80. let 20. století

NENÁPADNÁ BOTANICKÁ ZAHRADA vLondýnské ulici

PŘÍRODA PRAHY 2

P

rvní pražská botanická zahrada vznikla

roku 1775 naSmíchově unynějšího Ji-

ráskova mostu azbyla poní jenom ulice

VBotanice aDienzenhoferovy sady. Uni-

verzitní botanická zahrada vareálu

NaSlupi existuje odroku 1900 avždy byly

její součástí ipřírodovědné ústavy jak

české, tak iněmecké univerzity. Odzalo-

žení Přírodovědecké fakulty je zahrada

NaSlupi součástí právě fakulty, která má

studium přírody vpopisu práce.

Botanická zahrada postupně budovala

svoje skleníky arozvíjela kolekci pěstova-

ných rostlin, ale istromů. Postupné sadov-

nické azahradnické úpravy svahu mezi

ulicí NaSlupi aBenátskou naploše celkem

3,5 ha vytvořily krásnou aveřejně pří-

stupnou zahradu nadotyku sKarlovým

náměstím.

Botanická zahrada je nejen krásné místo

kprocházkám akekoukání, ale ivý-

znamné vědecké pracoviště. Již odroku

1997 plní roli záchranného centra pro za-

držené rostliny chráněné úmluvou CITES.

Naše botanická zahrada je také zakláda-

jícím členem Unie botanických zahrad ČR.

Pracovníci zahrady se starají nejen

ovlastní přírůstky, ale také se spolupracují

sdalšími zahradami pocelém světě.

Vrámci mezinárodní výměny semen Index

seminum spolupracuje univerzitní za-

hrada svíce než 300 botanickými zahra-

dami zahraničí.

Botanická zahrada se také díky dlouho-

letému astabilnímu vývoji může pyšnit

několika primáty. Zcela nejvýznamnější je

sbírka rostlin vzácných lokalit střední Ev-

ropy, další světově významné sbírky jsou

zaměřeny nakaktusy asukulenty, jihoaf-

rické cibuloviny adalší rostlinné druhy.

Vesbírkách najdeme vbotanické zahradě

nejstarší cykasy indické vEvropě, unikátní

se sice část předzahrádek ztratila anahradily

je vybetonované avydlážděné plochy

(ananich zeleň vmobilních kontejnerech), ale

vposledních letech se podařilo zeleň doLon-

dýnské ulice částečně navrátit. Tam, kde jsou

pozemky před domy vsoukromých rukou,

mohla radnice vydávat pouze doporučení, ale

mnohé ztěchto předzahrádek také stále napo-

máhají tomu, že Londýnská ulice představuje

vrušné části města tolik potřebný pás zeleně.

TEXT: JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOU

REK

nají různé nejen botanicky zaměřené výstavy,

ale ikoncerty, vzahradě také najdete kulturně

propagační akce aworkshopy.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy

NaSlupi láká každého knahlédnutí, akdo si

najde chvilku času, může se ponořit dozeleně

aprojít si některé cesty, podívat se doskleníku

nebo jen tak nachvíli se odreagovat odměst-

ského shonu aspěchu. Botanická zahrada je

otevřena každý den, adokonce vúterý vní

můžete navštívit ibotanickou poradnu, kde

vám poradí sidentikací konkrétního druhu

rostliny, jak léčit některé plísně nebo jak

správně vypěstovat třeba kaktusy vdomácích

podmínkách.

Součástí zahrady je idvoupatrový dům vza-

hradě blízko stanice tramvaje NaSlupi. Vsoučas-

nosti zde sídlí studijní oddělení Přírodovědecké

fakulty, ale pokud milujete příběhy avzpome-

nete si naLichožrouty, tak možná vdomě uvi-

díte dům stárnoucího profesora. Ano, itakový

lmový otisk má naše Botanická zahrada.

RADIM PERLÍN, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UK