Strana 13
13
ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2020
VÝLETY DOHISTORIE
Že se narodil vroce 1851 vchaloupce pod hronovským kostelem, se uvádí vnesčetných biograích, které
mapují literátův život. Byl čtvrté zdevíti dětí, vletech 1857–62 chodil dohronovské jednotřídky. Avroce 1867
maturoval vHradci Králové. Vletech 1871–74 objevil při studiu historie, zeměpisu alologie naFilosocké
fakultě Karlovy university kouzlo stověžaté Prahy. Postudiích učil dlouhých 18 let naGymnasiu vLitomyšli,
stal se profesorem, oženil se sMarií Podhájskou, sníž měl šest dcer ajednoho syna.
6. září 1938
Před 82 roky se narodil Karel Benetka, grak, malíř,
ilustrátor, autor kresleného humoru aspisovatel.
8. září 1890
Před 130 roky se narodil Vilém Zítek, český operní
pěvec, basista, herec.
9. září 1925
Před 95 lety se narodila Soňa Červená, světově uzná-
vaná operní pěvkyně aherečka zvýznamné umě-
lecké rodiny.
10. září 1945
Před 75 lety zemřel Josef Gočár, český architekt apedagog.
14. září 1937
Před 83 roky zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, česko-
slovenský lozof, politik aprvní prezident Českoslo-
venské republiky, otec Jana Masaryka.
27. září 1905
Před 115 lety se narodil MUDr.Jiří Jesenský, český
lékař, šermíř, odbojář aoběť nacismu.
29. září 1890
Před 130 lety se narodil Alois Eliáš, voják, politik,
předsedaprotektorátnívlády, zaodbojovou činnost
byl popraven nacisty.
ZDROJ: ENCYKLOPEDIE.PRAHA2.CZ
rová pamětní deska. Před domem se ze-
lená nevelké náměstí, které nese jeho
jméno. VResslově ulici Jiráskovi žili
sedmadvacet let až do12. března 1930,
kdy Alois Jirásek odešel ztohoto světa.
Všechny ty tři domy jsou nedaleko
Žitné ulice, kde Jirásek učil dějepis aze-
měpis natamním gymnasiu. Když ale
projdete Žitnou ulicí, žádné gymnasium
nenajdete. Bylo založeno roku 1881
avroce 1916 přesídlilo zŽitné ulice
donové budovy vResslově ulici
č. 10/308. Vroce 1921 bylo přejmeno-
váno naJiráskovo gymnasium. Poválce
se zněj stala obecná, dnes základní
škola, ale název Jiráskovo gymnasium
nese nad vchodem vefasádě dodnes.
VLADIMÍR MATĚJČEK, HEREC,
HOST ČINOHRY ND, FOTO: ARCHIV AUTORA
OPŮVODU NÁZVŮ NAŠICH ULIC
Věděli jste, že Alois Jirásek většinu
svého života strávil naúzemí dvojky?
POSTOPÁCH LITERÁTA NANOVÉM MĚSTĚ
V
roce 1893 vzniklo dnešní Fügnerovo náměstí, které se stalo
jedním zpříjemných zelených zákoutí Nového Města. Tehdejší
projektanty jistě nenapadlo, jak zvláštním ostrůvkem klidu se toto
místo stane v2. polovině 20. století; povybudování Nuselského
mostu Fügnerovo náměstí sevřely nazápadě anavýchodě neko-
nečné proudy automobilů vSokolovské aLegerově třídě.
Spolu sTyršovou aSokolskou ulicí zapadá Fügnerovo náměstí
doskupiny komunikací pojmenovaných napočest tělovýchovné
jednoty Sokol. Ikdyž dr.Miroslav Tyrš je známějším zdvojice zakla-
datelů sokolského hnutí, význam českého podnikatele aekonoma
Jindřicha Fügnera (12. září 1822 Praha – 15. listopadu 1865 Praha)
nelze klást níže. Obchodování se věnoval velmi úspěšně (spíše
naotcovo přání – sám by raději studoval avěnoval se hudbě). Roz-
vinul unás pojišťovnictví, které dalo obživu značnému množství
lidí. Aosvé zaměstnance se velmi citlivý Fügner opravdu dobře
staral – dbal oto, aby jejich pracovní prostředí bylo příjemné, azahr-
noval je pozorností (svobodní úředníci například byli hosty uštěd-
rovečerní tabule Fügnerových). Blízkost administrativním úkonům
přispěla kFügnerovu nadšení pro těsnopis, najehož rozvoji včes-
kých zemích má obrovský podíl. Velmi vzhlížel kesvobodnějším
zemím avyjadřoval se tak, že habsburská monarchie jej vyloženě
dusí. Ikdyž sám vyrostl vněmeckém prostředí, stal se radikálním
českým vlastencem. Svého psa naučil zuřivě štěkat při vyslovení
jména pražského policejního šéfa Päumana. Věnoval se také osob-
nímu rozvoji – studiu nejrůznějších věd ajazyků asnažil se najít si
čas inasport. Proto se posetkání sTyršem nadchl pro myšlenku za-
ložení českého tělovýchovného spolku até následně věnoval
mnoho úsilí ipeněz. Přišel tak nejen osvé jmění, adokonce se iza-
dlužil. Když Sokol konečně vznikl, stal se Fügner jeho prvním sta-
rostou. Měl hlavní zásluhu navýstavbě první sokolovny vSokolské
ulici apřišel sněkolika základními pravidly (např. tykání aoslovo-
vání „bratře“). Zemřel vpouhých 43 letech napyémii, bakteriální
onemocnění krve. Jeho pohřeb se stal velikou národní manifestací.
TEXT: J. GROSS, FOTO: J. KOCOUREK
FÜGNEROVO NÁMĚSTÍ
P
otok Botič, méně známý pod
jménem Vinný či Viniční po-
tok, je svými 34,5 kilometry nej-
delším potokem naúzemí Prahy.
Dohistorie města neodmyslitelně
patří, neboť poháněl již vestředo-
věku mnoho mlýnů (svého času
jich prý bylo vprovozu i30 najed-
nou) ajeho čistou vodu využívaly
mimo jiné pivovary, některé vý-
robny potravin, mandly azahrad-
nictví. Vsouvislosti sprudkým za-
stavováním svých břehů v19.
století posloužil jako kanalizační
stoka pro průmyslový ikomunální
odpad. Nepůsobil vůbec vábně,
aovyužívání jeho vody nemohlo
být kekonci19. století ani řeči.
Zatímco horní část toku (zejména
kolem Hostivaře) si zachovala pří-
rodní ráz, naúzemí naší městské
části je od30. let 20. století koryto
regulované azpevněné, čímž do-
chází kminimálním škodám při
velké vodě. Tuto ochranu před po-
vodněmi ještě umocnilo vybudo-
vání Hostivařské přehrady vroce
1962. ZaFolimankou se potok do-
konce stáhne dopodzemí azno-
vu se objeví až při svém ústí doVl-
tavy naVýtoni. Takovéto
„zkrocení“ kdysi velmi živého vod-
ního toku si vyžádala nová zástav-
ba azpevnění (aznačné zvýšení)
vltavského břehu. Každoročně lze
obdivovat hrdinství vodáků, kteří
při větším upouštění vody zHosti-
vařské přehrady vyrážejí proplout
místy velmi divokým korytem,
které kromě přírodních překážek
obsahuje také několik jezů aneo-
světlených tunelů. Zvláště zcela
temný závěr před vyústěním
doVltavy není pro každého.
Doupraveného koryta zpřírodní
části potoka často zabloudí někte-
rý zvodních živočichů, například
ropucha obecná aropucha zele-
ná, pod hladinou se můžeme se-
tkat skaprem obecným, štikou
obecnou, úhořem říčním, perlí-
nem ostrobřichým, ploticí obec-
nou adalšími druhy ryb.
TEXT: JAN GROSS, FOTO: JAROSLAV KOCOU
REK
BOTIČ, VÝZVA PRO ODVÁŽNÉ VODÁKY
PŘÍRODA PRAHY 2
R
oku 1888 se autor Filosofské historie stal
profesorem pražského Gymnasia vŽitné
ulici aodtéto chvíle je život jeho icelé ro-
diny spjatý smetropolí, konkrétně jejím
Novým Městem.
První místo, kde Jiráskovi pobyli jen dva
roky, bylo vHálkově ulici č. 6/1631 vpro-
stém čtyřpatrovém domě nedaleko ro-
mánské rotundy sv. Longina agotického
kostela sv. Štěpána. Hálkova ulice leží mezi
Žitnou aJečnou aje snimi rovnoběžná.
Pobásníku V. Hálkovi byla pojmenována
roku 1886. Druhý Jiráskův byt byl vRu-
munské (tehdejší Vávrově) ulici č. 8/1829,
tedy oněco výš navinohradské stráni pod
náměstím Míru. Je to rohový dům očtyřech
poschodích, sbohatou fasádou nakřižo-
vatce sLegerovou ulicí. Vněm Jiráskovi žili
čtrnáct let, ato doroku 1903.
Třetí Jiráskovou adresou byla Resslova
ulice č. 1/1775, rozlehlý čtyřposchoďový dům
nanábřeží Vltavy. Nadomě je veliká mramo-
VÝROČÍ MĚSÍCE ZÁŘÍ