Strana 5
5
ČÍSLO 9 – ZÁŘÍ 2020
ROZHOVOR
Petr Kolouch stojí včele pražské záchranky už šestým rokem. Absolvoval jako lékař zahraniční misi vAfghánistánu. Navzdory tomu, nebo spíš právě
proto, není hazardér. Ipři záchraně druhého člověka je nutné myslet také nasebe.
Jste členem aktivních záloh Armády ČR. Co
vás vedlo ktomu donich vstoupit?
Pocházím zvojenské rodiny. Když jsem viděl, že
prezenčních příslušníků ubývá, nabídl jsem
svoji odbornost aarmádě se hodila. Aktivními
zálohami jsem se začal zabývat vdobě, kdy
začaly teroristické útoky vEvropě, někdy
vletech 2014–2015. Uvědomil jsem si, že
bohužel nejsme odtoho tak úplně daleko.
Zúčastnil jsem se mnoha mezinárodních
konferencí natoto téma akolegové, kteří
zodpovídají zazáchrannou službu vevelkých
metropolích, jako je Paříž nebo Londýn,
většinou měli vojenskou zkušenost ahodila se
jim. Také jsem chtěl poděkovat coby lékař zato,
že jsem zdráv. Měl jsem totiž jako dítě úraz.
Co se vám stalo?
Spadl jsem ze stromu azlomil si obratle. Ale
naštěstí jsem ztoho vyrostl. Právě vdobě, kdy
mě nachirurgii naBulovce dávali dohromady,
jsem uvažoval, že se stanu lékařem.
Byl jste dokonce jako první „záložák“, který
byl poslán namisi doAfghánistánu. Jakou
zkušenost jste si ztoho odnesl?
Poznatky vtraumatologii aurgentní medicíně
vždycky vznikaly veválečných koniktech apak
se transformovaly docivilního života. Tím
získávali civilní pacienti kvalitnější ošetření. To, co
jsem si zmise přivezl, je, že potřebujete pracovat
rychle adávat nasebe pozor. Zdravotník je
většinou zaměřený nanemocného amoc
nevnímá, co se děje kolem, což si vté vojenské
medicíně dovolit nemůžete. Ato je velká změna
naučit se vnímat ito kolem. Ale je to dobré ipro
bezpečnost kolegů. Apak je také dobré se
zaměřit načas. Všechny záchranné služby
vEvropě se shodly natom, že je potřeba zrychlit.
Nastala tam nějaká situace, se kterou jste se
těžko nebo déle vyrovnával?
Viděl jsem idětské úrazy, které sivždycky
zapamatujete. Spolu sAmeričany jsme byli
schopni děti ošetřit, ale jako lékař se ptáte, co
bude dál. Tady máme skvělou následnou
arehabilitační péči, což tam zdaleka není.
Vechvíli, kdy civilisty vracíte dotamějšího
regionálního zdravotnictví, víte, že jejich život
bude velmi složitý. Aspolečnost je nastavená
tak, že pokud by někomu zůstal handicap
zdětství, bude se velmi těžko prosazovat
vtvrdém životě, který tam mají.
Když jste se pak vrátil asrovnal podmínky,
jaké tu máme…
Přišlo mi to tady jako úplná pohoda. Ato jsem
opravdu tvrdý vtomto směru. Ale opravdu
není naco si stěžovat. Ano, každý zažil nějaké
špatné zacházení vnemocnici nebo při
komunikaci, ale co se týká péče, kekteré se
tady jako běžní občané dostaneme, je
nesrovnatelná isevropskými zeměmi. Kolik je
otevřených katetrizačních jednotek vPraze, jak
rychle se dostanete koperaci, to je unikátní.
Mluvil jste očasu, který si má záchranář
hlídat namístě prvního ošetření. Jste tedy
spíše pro to pacienta namístě ošetřit tak,
aby to bylo dostačující, arychle ho přepravit
donemocnice?
Ano. To znamená zajistit jeho vitální funkce,
zbavit ho bolesti ahlídat si veškerý čas
adostupné cesty donemocnice. Zbytečně se
namístě nezdržovat adávat pozor nasebe
asvé lidi. Nasadit třeba leteckou záchranku. Tu
začínáme využívat inaúzemí Prahy. Protože
máme spočítáno, že když například napraž-
ském okruhu zvedneme vrtulník, dostane se
donemocnice dříve než sanitka.
Kolik máme vPraze heliportů?
Nejlepší jsou vevojenské nemocnici avMo-
tole, kde vrtulník sedá nastřechu acesta nasál
je rychlá. Vpřípadě dětských pacientů je doba
předání tři minuty. Pak máme velmi obtížné
přistávací místo vevinohradské nemocnici. Teď
je ale naděje, že se to zlepší, protože došlo
kjednání mezi vládou aměstem avypadá to,
že by heliport mohl vzniknout tam, kde se léčí
popáleniny. Nejsložitější situace je veVFN.
Vrtulník přistává vlastně vparku, který se před
tím musí vyklidit auzavřít. Nyní se ale jedná
ovzniku pontonového heliportu naVltavě.
Takže doufám, že to vyjde. Dá se to velmi rychle
zprovoznit. Moc bych to kolegům veVFN přál.
Pak máme heliport vKrči, který je bezpečný, ale
je ulesa, což znamená znovu převézt pacienta.
Složitá situace bývala ivNemocnici NaHo-
molce, ale progresivní primář Zbyněk Fuksa
dokázal zařídit průjezd zARO kpacientovi.
Vpražské záchrance pracujete spřestáv-
kami už odroku 1993, vpozici ředitele jste
odroku 2015. Co vás kzáchranářské práci
přivedlo?
Začínal jsem tu jako medik napřelomu let 1988
a1989. Kolegové, kteří mě tenkrát vedli, byli
skvělí. Anazáchrance bylo možné rychle začít
pracovat, což mi povahou práce vyhovovalo,
protože to je péče, která začíná akončí.
Například internisté se věnují pacientům
dlouho ačekají navýsledky své péče. Tuhle
ambici aschopnost já nemám. Mně vyhovuje
nasazení aukončení nějaké péče abuď je
vyhráno, nebo bohužel ne. Musíme počítat
stím, že někdy neuspějeme.
Nevadí vám, že nevíte, jak to spacientem
nakonec dopadne?
My se snažíme nazpětné vazbě pracovat. Mám
smíšený úvazek, ještě sloužím naurgentním
příjmu vMotole. Snažím se zpětnou vazbu
dohledávat. Vpražských nemocnicích pracuje
hodně našich lékařů nazkrácený úvazek. Což je
trend, který prosazuji.
Chtěla jsem se zeptat, zda není ředitelování
trochu nuda, ale koukám, že se docela
zabavíte.
Začínám šestý rok uzáchranky ananudu si
nestěžuji. Práci kombinuji sdalšími úvazky,
isleteckou záchrankou, acítím se ještě
vevěku, kdy mám sílu něco budovat. Nechci
záchranku jen udržovat. Otevřeli jsme
výjezdové stanice, obnovili jsme vozový park,
máme kvalitní uniformy asystém vzdělávání.
To mě hodně naplňuje, protože unás pracuje
hodně mladých lékařů. Bohužel se množí
mimořádné události avtéto oblasti máme
ještě velké pole působnosti. No apořád ještě
nesídlíme vnové budově…
Jak moc je limitující, že pražská záchranka
stále nemá své vlastní centrální sídlo?
Teď máme reálnější naději, protože pozemek
MUDr.Petr Kolouch, MBA (* 1969)
Uzáchranné služby absolvoval hned
svou první praxi při studiích na1.
lékařské fakultě Univerzity Karlovy
vPraze. Už nikdy zachraňování vpřední
linii neopustil. Pozískání odborné
způsobilosti anesteziologa, více než
20leté praxi voboru, rozvíjel nejen
medicínské, ale imanažerské doved
-
nosti. VeFakultní nemocnici vMotole,
vefunkci náměstka ředitele pro kvalitu,
zodpovídal zarozvoj urgentní medicíny,
intenzivní péče atraumatologický plán.
Zde se zasloužil ovybudování největ
-
šího urgentního příjmu vČechách. Jako
člen zálohy AČR se vroce 2019 účastnil
zahraniční mise vrámci operace NATO
Resolute Support. Funkci ředitele
záchranné služby Praha vykonává
odroku 2015, jako lékař slouží uletecké
výjezdové skupiny anazdravotnickém
operačním středisku.
Je potřeba pracovat rychle adávat nasebe pozor
zapoliklinikou naProseku je magistrátu, což je
zásadní. Ahlavně Praha 9 je také pro. Ato je
poprvé. Nyní už bude záležet, jak dlouho
budou trvat architektonické soutěže. Ale už se
začíná projektovat. Vprvní fázi chceme
naProsek přesunout sklady aVzdělávací
avýcvikové středisko. Administrativu necháme
tady vKorunní, směstskou policií jsme
dohodnuti, že by tu zůstalo izáložní operační
středisko. Základen bude přibývat, chceme-li
zachovat krátké dojezdové časy, musíme
doplnit výjezdová místa podle toho, jak
houstne počet obyvatel.
Prý se plánuje, že by jedno zvýjezdových
míst záchranky bylo vSokolské ulici?
Ano. Vechvíli, kdy hasiči dostaví výjezdové
místo vArgentinské ulici, uvolní se nám
vSokolské. Měli bychom výjezdovou základnu
pro to nejužší centrum.
Máte představu, kdy to bude?
Podle hasičů asi tak dodvou let.
Je záchranka připravená napodzimní
období, kdy se může střetnout koronavi-
rová nákaza schřipkovou epidemií?
Chceme pro naše pracovníky sehnat vakcínu
nachřipku, abychom neměli zkřížené riziko.
Apředzásobili jsme se ochrannými pomůc-
kami.
Bojíte se nákazy relativně neznámým virem
vy sám či se obáváte, aby ho nedostal někdo
zvaší rodiny?
Já ne, mám vsobě hodně vakcín aleccos
vydržím. Jde oto, že můžete mít smůlu
aprůběh může být těžký. Děláme všechno pro
to, abychom se nenakazili zbytečně. Ale je to
virus, takže jediné, co můžete dělat, je
posilovat přirozenou obranyschopnost
organismu. Možná jsem trochu zvolnil
vefyzické přípravě. Je něco jiného, když máte
volný den, jdete si zasportovat avše je dobré.
Ale když jste po12hodinové směně nebo
poprobdělé noci, tak asi není úplně dobré
ještě sportovat. Endorny sice přijdou, ale
určitě se nezvedne imunita. Hlídáme si tedy
odpočinek, pak přijdou babičkovské slepičí
vývary, sádlo, škvarky někdy se islivovička
může ohřát smedem. Ato vlastně může
nakonec pomoct, protože budete mít
přirozenou obranyschopnost. Kolegům říkám,
že nejedeme rychle, ale nadlouho.
PTALA SE: JE
FOTO: TIN 2X