12
ČÍSLO 6 – ČERVEN 2023
DISKUZE
?
Říční romantika láká na náplavku ve dne i v noci. Platí tu však nová pravidla
Kousek Paříže, Berlína i Skandinávie v centru Prahy. Tímto sloganem zve jedno z bister na náplavku
Rašínova nábřeží, oblíbený turistický cíl zahraničních návštěvníků metropole, ale i řady Pražanů.
Rezidenti bydlící v okolí náplavky mají řeku nejraději brzy ráno, kdy je zde ticho a od vody se neline
žádná reprodukovaná hudba z plovoucích parníků. Městská část Praha 2 se vždy snažila o to, aby
byly při využití náplavky brány v úvahu i jejich potřeby. Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:
UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.
N Á Z O R Y KO A L I C E
JAN KOLÁŘ / ANO
Jste spokojeni
se současným
využitím náplavky
na Rašínově nábřeží?
NÁZORY OPOZICE
PAVLÍNA GJURIČ / PRAHA 2 SOBĚ
Náplavka pro všechny
Pro obyvatele Prahy 2 by náplavka mohla znamenat více
než jen prostor přenechaný turistům
Pražská náplavka na Rašínově nábřeží se stává rok od roku populárnějším cílem pro řadu
obyvatel i návštěvníků Prahy. Je to prostor, který nabízí širokou škálu využití a zároveň
poskytuje krásný výhled na řeku a historické panorama města. Proměny náplavky v uplynulých letech přinesly řadu pozitivních změn, zároveň však otevřely otázky, které je nutné řešit,
aby došlo ke kompromisu tzv. well-beingu neboli „pohody“ pro místní obyvatele při
současném zachování atraktivity tohoto místa. Náplavka nabízí, kromě netradičního místa
pro pasivní i aktivní odpočinek také bohatý, méně formální kulturní program, který se zde
pravidelně koná. Od koncertů a divadelních představení po různé festivaly a trhy. Díky tomu
se stává dalším přirozeným centrem společenského života. S tím se však pojí problém s její
omezenou kapacitou. Zvláště v plné turistické sezóně a za hezkého počasí se náplavka často
mění až v nepříjemně přelidněný prostor, kde je obtížné najít si volné místo. Dalším
problémem je nedostatek základní infrastruktury. Vzhledem k velkému množství lidí, kteří
sem přicházejí, by bylo vhodné zvýšit počet veřejných toalet, odpadkových košů a například
zavést fontánky s pitnou vodou. Rád bych viděl také četnější využití náplavky pro nekomerční kulturní akce pořádané městem, přeneseně městskou částí, které by rozumně
vyvážily poměrně odvážnou cenovou politiku místních podniků. Náplavka, vzhledem
ke svému charakteru a omezené kapacitě, nebude pro většinu lidí nikdy každodenním cílem,
přesto by měla nabízet zajímavý prostor všem.
V květnovém počasí jsem se procházela s kočárkem po náplavce. Za poslední rok se
velmi proměnila! Ačkoli nové kobky považuji za architektonickou chloubu Rašínova
nábřeží, něco mi zde přece jen chybělo. Místo, kde se donedávna scházeli lidé z obou
břehů Vltavy, se sice proměnilo v noblesní promenádu, ze strany Prahy 2 však považuji
za promarněnou příležitost nevyužít možnosti umístění nekomerčního projektu, jaké
vznikly na území Prahy 5: kobka č. 16 (sousedská dílna Městské knihovny) a kobka č. 17
(prostor pro nekomerční aktivity). Na Rašínově nábřeží se sice konají populární farmářské trhy, jiným sousedským setkáním, jako jsou sezonní oslavy, dobročinné bazary či
bleší trhy, však téměř není dopřán prostor. Co se týče možností pohybu, považuji
současný stav za vyhovující. Musím se totiž přiznat, že když jdu po náplavce s kočárkem,
ve kterém má usnout dítě, využívám pruhy z hladkých dlaždic vytyčující cyklostezku.
Jsem ráda, že cyklisté, kteří mají naspěch, mohou ke své cestě využít rovněž cyklostezku
vedoucí paralelně v uliční úrovni. Náplavka tak může sloužit chodcům, cyklistům
i dětem, a další regulace by byla nadbytečná. K nedávno proběhlé rekonstrukci bych
ještě dodala, že velmi oceňuji umístění veřejných toalet pod úroveň ulice. Místo už tedy
(obvykle) nehyzdí mobilní plastové WC. Pokud má náplavka skutečně zářit, měly by
i kontejnery na tříděný odpad získat novou podobu, která bude současně diskrétní
i srozumitelná.
LUCIE PECHOVÁ / ODS
Náplavka na Rašínově nábřeží v Praze je pro mě symbolem
pozitivního městského rozvoje
TOMÁŠ ČADA / PIRÁTI
Za náplavku kulturní, ne pouťovou
Rašínovo nábřeží v Praze je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších nábřeží ve městě,
s okouzlujícím výhledem na Pražský hrad a Vltavu. Jeho historie sahá až do 19. století, kdy
bylo vytvořeno jako součást regulačních prací na Vltavě. Dnes se zde konají oblíbené
farmářské trhy, uplatňuje se udržitelná mobilita, pořádají se zde kulturní akce, festivaly
a výstavy, včetně vystavování veřejných uměleckých děl. Ačkoliv na tuto lokalitu nemá
Praha 2 přímý vliv, velice úzce spolupracuje s hlavním městem a dalšími subjekty, které
podobu a dění na náplavce ovlivňují. Rašínovo nábřeží je tak skvělým příkladem úspěšné
proměny městského prostoru. Díky rekonstrukci kobek, za kterou získal jejich autor, architekt
Petr Janda, nejedno ocenění, žije náplavka celý rok. Z náplavky na Rašínově nábřeží se tak stalo
moderní, inspirativní a udržitelné místo, které oslovuje všechny generace. Takto proměněná
náplavka je pro mě symbol pozitivního rozvoje, kde nejen obyvatelé Prahy mohou trávit svůj
volný čas. Abych toto místo jen nechválila, je potřeba zmínit, že jsem velice ráda, že se Praha 2
podílela na přijetí nového provozního řádu, kterým se život a provoz na Rašínově nábřeží řídí,
a že se tak dosáhlo konsensu, který pozitivně ovlivnil komfort života občanů, již v bezprostřední blízkosti náplavky bydlí. A co do budoucna? Bude zrealizován třeba projekt plovoucích
lázní, za jehož návrhem stojí též Petr Janda, autor již zmíněných kobek? Jako občana naší
krásné městské části by mě to velmi potěšilo. Necháme se překvapit.
Náplavka na Rašínově nábřeží patří k fenoménům Prahy. První kulturní lodi, pro ni tak typické,
zde začaly kotvit na sklonku roku 2011 a rybí oči z dílny architekta Petra Jandy shlížejí na Vltavu
od roku 2019. Dnešní náplavka se z nevzhledného parkoviště vyloupla mezi roky 2007–2009.
A byla u toho právě kultura. Paradoxně má velká část z ní kvůli městské vyhlášce stopku. Její
opravou je třeba začít. Nikomu dnes nemusíte vysvětlovat, jaký potenciál korzo u Vltavy skýtá.
Náplavka je jeden z nejzřetelnějších důkazů, že kultura umí generovat nemalý zisk. Místo je
však i ukázkou, že bez řádné správy duch zaniká a na ostatcích mohou relativně dlouho
hodovat mrchožrouti. Náplavka tak právě v době největšího zájmu potřebuje více kultury.
A uklidnit a uklidit! Lodí na březích je moc, jejich trupy kryjí to podstatné, řeku. Navíc je i přes
cenami ověnčenou architekturu do značné míry pořád místem, kde se preferují „buřty, pivo
a nenávist“. Aktuálně spíš burger a aperol, ale efekt je stejný. Včetně vizuálního i zvukového
smogu. Problémem náplavky je její atraktivita pro pestrou směs společenských aktivit. Správní
firma TCP je vystavená mnoha tlakům, musí vyvažovat mix zájmů kulturních, obecně prospěšných i čistě komerčních. Náplavka jako ukázkový veřejný prostor musí dokázat v udržitelné
podobě obsáhnout většinu z nich. Základem pro udržitelné fungování náplavky jsou jasná,
vymahatelná a předvídatelná pravidla pro všechny. Což ocení nejen návštěvníci, ale i rezidenti,
jimž nekonečný mejdan pochopitelně vadí.
MICHAL ORSÁG / TOP 09
PETR PAVLIŠ / SPD PRO PRAHU 2
Náplavka jako místo...
Náplavka je, zdá se, OK
Náplavka na Rašínově nábřeží je – nejen díky panoramatickému výhledu na Hradčany – již
mnoho let nedílnou součástí koloritu hlavního města. Ale k čemu by vlastně měla sloužit?
K trhům? Rekreaci? Setkávání s přáteli? Alkoholovým soaré? Ke kultuře? Či snad ku sportu?
K tomu všemu – a ještě i mnohému dalšímu. Vymezovat tento unikátní veřejný prostor pro
jediný účel nedává pochopitelně smysl. Osobně mě těší hlavně mezigenerační atraktivita
místa. Profil návštěvníků je pestrý a během dne tu skutečně potkáte všechny věkové
kategorie. O čem to vypovídá? Jednak o tom, že poskytované služby uspokojivě pokrývají
požadavky všech návštěvníků, jednak o bezpečnosti tohoto místa, která je zajišťována
hlídkami městské policie (případně seberegulací občanů samotných). Aby okolí sloužilo i pro
rezidenční bydlení, zasadili jsme se jako městská část o stanovení jasných pravidel, zde
namátkou: ukončení hlasité produkce do 22.00 či zákaz konzumace alkoholu po půlnoci
(stejný čas platí také pro provoz občerstvovacích zařízení). Oblastí, na které by se mohlo
zapracovat, je větší počet udržovaných venkovních toalet. Velmi kladně hodnotím širokou
škálu akcí. Ať už se jedná o ty jednorázové, či o pravidelné události, jako jsou sobotní trhy
nebo gastronomické festivaly. A kobky? Nejen že vypadají fantasticky a prodlužují náplavkovou sezonu na celý kalendářní rok, ale zároveň bezprecedentně změnily k lepšímu fazónu
značné části nábřeží. Tedy náplavka jako místo... Pro koho? To si prosím doplňte každý sám
za sebe – nezapomeňte však respektovat ostatní.
Pražská náplavka je oblíbeným místem pro Pražany i turisty. Což má svoje plusy
i minusy. Ale „minusů“ je podle mě spíše méně. Žádné vskutku zásadní změny
nejsou třeba. Ovšem spíše než nás, z Nuslí či Vinohrad, by bylo dobré se zeptat těch,
co poblíž náplavky bydlí. Jak je to s nočním hlukem, s alkoholem bez hranic,
s hygienou? (Tohle by stálo za malou anketku právě v Novinách Prahy 2.) Pokud vím,
nejčastější stížnosti jsou směřovány na mizernou kvalitu veřejných záchodů, ať už
jde o jejich počet či o úroveň údržby. Bylo by zapotřebí více tlačit na firmu, která má
tento byznys k dispozici, aby zlepšila kvalitu svých služeb. Ostatně i nájemci prostorů
by se měli sami, bez článků v novinách, opravdu starat. Mezi negativa náplavky
ale patří cyklisté, kteří si celý prostor podél Vltavy pletou se závodní dráhou
a slalom mezi lidmi, malými i velkými, berou jako vítanou „zábavičku.“ Myslím si,
že by městští policisté měli více vycházet ze svých kanceláří a pokutovat tyhle
bezohledné jezdce. Nebylo by od věci se v příslušné komisi rady MČ Prahy 2 zamyslet nad variantou vizuálního odlišení cyklostezky od ostatní „průchozí plochy“
samotné náplavky. A od této úvahy není daleko k další – jistě by bylo cenné zapracovat na celkovém vzhledu náplavky, tedy aby celý prostor měl jednotící architektonickou koncepci.