Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Ještě jsem zažil skutečné plavce

Spolek Vltavan v Praze byl založen před více než sto padesáti lety v pražském Podskalí jako „Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných“. Původně sdružoval lidi pracující na Vltavě při plavení a zpracování dříví, ledaře a zaměstnance rozvíjející se nákladní a osobní paroplavby. Spolek z příspěvků podporoval členy a jejich rodiny v nesnázích a nemoci, a v případě úmrtí i pozůstalé. Dnes už voroplavba jako profese neexistuje. Tradice vorařství na řece Vltavě je zapsaná od roku 2017 na Národním seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a od roku 2022 je české vorařství na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Spolek Vltavan díky obětavosti, vlastenectví a úctě k tradicím přetrval dodnes. Jeho předsedy Václava Hodra jsme se zeptali:

Plavil jste se někdy na voru?

Měl jsem to štěstí, že jsem ještě stačil poznat skutečné plavce. Jako 21letý jsem se v roce 1971 zúčastnil stavby a plavby posledního voru z Vyššího Brodu do Týna nad Vltavou. Tehdy se toho ujala plavecká parta vrátného Bohumila Sypala. Celou stavbu dokumentovalo jihočeské muzeum a na závěr plavby natáčel i Zdeněk Podskalský s Jiřinou Bohdalovou záběry do televizního pořadu. To byla moje první zkušenost s vorařským řemeslem, stavbou voru i plavbou. 


Můžeme vůbec ještě dnes vidět stavět vor a plavit ho po řece? 

Této tradici se převážně věnují členové Vltavanu Purkarec, kteří po zániku vorařství vázali vory při příležitosti výročí spolků, jednou za pět let. Vory staví i dnes, ale jejich plavba na řece je omezená. Vadí hlavně nádrže přehrad, kde voda teče pomalu. A vory, které nemají žádný pohon a jsou závislé na proudící vodě, se musí tahat vlečnou lodí. Dalším problémem je dřevo na stavbu voru a jeho doprava na vhodné vaziště.


Čím žije Vltavan dnes?  

Podstatou naší činnosti je uchovávání tradic plaveckého řemesla pro další generace. Shromažďujeme dokumenty o práci plavců, plavecké nářadí, fotografie staré řeky, pořádáme výstavy pro veřejnost. Věnujeme se kulturní činnosti: pořádáme plesy a zábavy na parníku a přednášky pro děti. Spolupracujeme se ZŠ Vratislavova a Botičská – na závěr školního roku pro jejich žáky organizujeme výlety na parníku a soutěže. 


Co připravujete pro veřejnost v příštích měsících?   

Ve čtvrtek 22. června se s námi můžete setkat na tradičním „Country parníku“ – historickém kolesovém parníku Vltava. Na září opět chystáme pro veřejnost projížďky na replice historického šífu, která byla postavena ke stému výročí Československa v roce 2018. Spolek Vltavan totiž sdružoval nejen plavce-voraře, ale i šífaře. A tato replika je věrnou kopií šífu, který plul na počátku minulého století s výletníky po zaniklých Svatojánských proudech. To tehdy ještě nestála Štěchovická přehrada, která tento romantický, ale nebezpečný úsek Vltavy zatopila.                                             

mab

Foto: Archiv Vltavanu



Noviny Prahy 2