Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 4

4
„D
 se říct, že s ns tohle místo nšlo smo,“ usmív se
Luš Žďrs, potetovn pěttřctní, dž stoí
uprostřed tr sproslenm stropem schodštěm uprostřed,
teré lemuí rostln Po obou strnch rozlehlého prostoru tu
ustolů sedí prvě obědví desít ldí Než se den pře
-
houpne večeru, zdesíte sou stov
N Vnohrd Žďrsého přvedl nhod, potžmo spo
-
leční, ter prostor vZhřebsé ulc obevl Ačol Grm e
eho prvním vletem do svět všší stronome, není voboru
ždnm novčem Veho podntelsém portfolu nde
-
me zímvch podnů víc On eho tm stoí npříld z
svébtnm holešovcm Vntroblocem č z vhledvnou
vrnou, co hled méno n Smíchově Jech prvním proe
-
tem bl br Rdlc ulturní sportovn „Dřív sem se pohbo-
vl vonlne mretnu, p m le zchutnl reln vměn
enere se zzní dž podnte přes počítč, ld sou pro
vs en mnrní čísl ozvou se vm en tehd, dž něco
nefunue,“ vsvětlue, proč se vůbec n trntou cestu vstro
-
bznsu vdl „Mslel sme, že to bude en tov víendov
lerce, le zčlo ns to t bvt, že sme onlne proet
úplně upozdl,“ dodv
Původní mšlen bl otevřít s n Vnohrdech „en mlou
vrnu“ Po třech letech příprv reonstruce se vloupl
prostor, ter čít romě resturce té pernu (t zzní
-
 přvít prtc hned uvstupu), nově otevřenou zhrdu,
zsedcí místnost, de se dí pořdt onference event, le
té slepní prostor, teré s e možné npříld pronmout
n souromou oslvu „Do tohoto prostoru sme otsl, že sme
dospělí nechceme dělt věc pořd steně VPrze uspěí buď
oprvdu hodně monotemtcé proet, o dž dělte n
-
příld en hrnol, nebo nop místo, de věc ombnuete
snžíte se vstrovt růž n různé cílové supn Chceme,
b sem ldé měl důvod chodt čstě poždé z něčím
nm,“ ří Žďrs
Iztěchto důvodů se hosté mohou romě svělého ídl
ptí poocht vGrmu obrz Osttně de původně ole
-
r, terou oncem rou 2000 reonstruovl věhlsn rchtet
čestn občn Prh 2 Petr Frnt ždch pět tdnů se zde
on n vstv „Obrz ožvuí prostor zroveň e to pro
ns příležtost,  zde co pět tdnů udělt vernsž Přdnou
hodnotu to m pro umělce Uns ech dílo uvdí žd den
pět set ž tsíc ldí Mnohem víc, než db vstvovl v
-
ler,“ podot mtel Až do 20 července zde bude možné
vdět společnou vstvu umělců rolín oblen Romn
Lzr
Hlvním ldlem Grmu e le přece en uchně Restu
-
rce nbízí snídně, obědové večerní menu, tps n večer,
le dnes populrní brunche Avří tu svěle nvštěvníc
sem chodí především n lsc ídl, o e uře n pprce,
le vneotřelém, svěžím provedení „Respetueme, že sme
n Vnohrdech, m se hodí všší stronome Snžíme se
dělt moderní evropsou uchn Nevíc td letí uře n
pprce, teré ld zní zdomov sou převpen, že se d
přprvt moderněším způsobem Ld převpue svíčov,
terou dělme zprvé hovězí svíčové N zčtu se nšl
tcí, co nm včnl,  vůbec můžeme thle dobr us
steu vvlet vomčce,“ vzpomín Žďrs Jeho nevětším
fvortem zídelního lístu sou momentlně žebír „Děl
-
me le domcí rvol leh ídl, většnou veetrns,
doplňue Mez nvštěvní Grmu sou podle ně prvdelní
zzníc „Místní ld tu vídme čsto Něteří tu doonce ze
zčtu bl žd den, než se m nše ídlo přeedlo,“ směe se
resturtér pochvlue s, že ovíendech m Grm většnou
úplně plno „Gstronome vPrze m tu vhodu, že dž se
obeví nov podn, většnou se to rchle rozřne Ale dž
m něco velou relmu, čsto mí ld poct, že se sem steně
n nedostnou M říme, že sme pro ždého, le ne pro
všechn,“ ří Žďrs
J sm přznv, eho cest vresturčním bznse eš
zdle není uonce Stle e co obevovt zdoonlovt
„Zčl sme pržt nš vlstní vu, chstme té otevřít
oprvdovou pernu se vším všud,“ ří On stmem le
té chstí oncept, terému ztím přezdíví „nt-frn
-
číz“ sm chtěí pomht ndšencům, co zčíní podnt
vstronom „Předt m cenné now-how, teré sme z lét
vbznse zísvl, le té upozornt n něteré slepé ulč,
uzvír Jan Martinek
ČÍSLO – ČERVENEC 
Grm Resturce pro ždého, le ne pro všechn
Už od loňsého řín l neen vnohrdsé
urmn nov podn Grm v Zhřebsé ulc
Jde o neotřel oncept v zímvém místě, ter
v sobě ombnue bstro, resturc  umělecou
ler
ŽIJÍ MEZI NÁMI
Noviny Prahy 2