Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

ROZHOVOR

dž ste se zčl toult po horch vní-

mt ech rsu dvoost, npdlo vs už

tehd, že otom npíšete čtrnct nh, teré

se stnou nsprcí pro něol čtenřsch

enercí

Nd sem neměl mbc něomu měnt žvot

Chodl sem do hor, protože mě to bvlo, občs

spřtel nebo spoluž, le nečstě sm,

něd n něol tdnů vuse Ldé žící ve

městech už zpomněl,  povznšeící e po

-

hled n čstou, průzrčnou vodu nebo n ed-

nečnost ohně nocleh uně Nersněší věc

e pooně usínt uohně pod slním převsem,

dleo od hřmotu svět Zžl sem to mnoho

-

rt, le mé první nh vznl ž oněch

dvcet pět let pozdě Tehd mě poždl přítel

Leopold uč zÚstí nd Lbem, bch pro

eho polotné nldtelství vdl pops tř

-

cet pět pohoří rumunsch rpt, ter sem

všechn prošel T vznl m nh rptsé

hr, určen horsm poutníům Ale dlší

nh sem psl n něčí popud nebo ždost

Jste čestnm občnem Lberce, de žete

už víc než půlstoletí, le mlo se ví otom, že

ste vnohrds rod n Vnohrdech ste

prožl dětství mldí Už tehd ste ezdl do

hor

Nedelší toul po horch sem bsolvovl

vdobě mch vsoošolsch studí Bdlel

sem tehd srodč mldší sestrou vŠfřío

-

vě ulc studovl n Přírodovědecé fultě

Unverzt rlov ve Vnčné ulc, sídlí tm

dodnes Jo lu sem prolézl Rerov sd,

Grottu vGrébovce, vzmě sme sňovl n

Mlenovce přtom sem četl stov cestopsů

předstvovl s všechn t neznm míst

Do slovensch rpt, třeb do Velé Mlé

Ftr, sem se vdvl zPrh 2 utostopem

Osměl toulní slovensm horm česm

r sem brl o sebezchovn vtehdeší

hnusné omunstcé době To le nc nemění

n tom, že sem se nrodl UApolnře Prh e

mé rodné město mm  stle rd

Vsoučsné době se sttsíce ldí ročně

vdví vEvropě n Svtoubsou cestu,

vUSA n Applčsou stezu né dlové

tre poutní cest Je to né než to, co ste

podnl v

Nemm prvo se vdřovt žvotnímu

stlu nch ldí, le mslím s, že e to trochu

mód J sem do hor vržel proto, že sem

tm zžívl svobodn žvot bl sem zod

-

povědn en sm sobě Nersovl sem, dvl

sem s pozor, protože sem věděl, že dž

se zrním, nespíš mě sežerou lš Dnes

stčí vprvt se do czí země, npst otom

nhu nebo ntočt flm př troše štěstí se

zčnete žvt cestovtelstvím Mně něd

té dví nlepu cestovtel, le ždn

cestovtel nesem Zstvm nzor, že dž

chcete zžít dobrodružství, nemusíte et vůl

tomu do Amer, stčí vrzt n Šumvu

Cestovtelé té dnes nezžíví tov poct

odloučenost od svět,  poždé čel n

mě dž sem ednou odížděl n tř tdn

do rumunsch rpt, ttíne bl př mém

odezdu zdrv, dž sem se vrtl, bl už

pohřben Tehd eště nebl moblní telefo

-

n, b m mmn dl zprvu

Setl sem se snzorem, že vš 1000

metrů nd mořem e mc hrnce, d se

uže, co e do zč, do e do není srb

Mte podobnou zušenost

To e nesmsl db to t blo, t žd,

do vronoších vleze n Studnční horu, e

hrdn Prošel sem uns všechn hor není

to nc těžého Nevděl sem pouze mlé pohoří

Smrčn mez Aší Chebem vpohrnčním

psmu, m se nesmělo, t čst Šumv,

teré bl z ostntm drtem Nde vEvropě

se nedostnete do zón smrt, de člově trpí

nedosttem slíu Alp, nevšší pohoří

vEvropě, není Hml

J se vtou čsu mění lds del přírod

Mslím, že podvědomm přírodním delem

ldí e rn ech dětství Mluvím otom vn

-

ze Nčelní, že dvn původní rn sprtur

zubr vprlesích e většně dnešních ldí czí,

bl b se í už b neuměl vní žít Stčí m

hřb vldm vszeném smrovém lese Z

mého mldí bl eště cest ve vsích en písčté

nebo menté, pšenčn pole se osl ručně

osm žebřň soblnm snop thl do

selsé stodol pr oní Všude heč, pěšn,

potůč, hospůd, ucest čsté studn, nde

soro ždn utomobl, ldé vlétě chodl bos,

rdost pohledět Tsíce let žl ldé bez ut, dnes

s rdě ech zplodnm zrcuí žvot, než

b se ch vzdl Ale není už cest zpět

Vtěchto dnes se obevl novnov zprv

ot vsoé nvštěvnost Besd, že s zvěř

nem de odpočnout Jsou n místě obv

obudoucnost přírod

Stv zvířen věten se mění, to e edno

-

znčné Desít ptčích druhů uns z posled-

ní desetletí přbl, né zse ubl Většnou

ubví polní druh ptů, npříld sřvn,

což souvsí smoderním způsobem hospodře

-

ní Nehorší e, že ubv hmz Mnoh ldem e

to edno nebo mí rdost, že lít méně much,

le bez hmzu se lds cvlzce během ně

-

ol desetletí zhroutí Ří se, že nněší vě

e věem hmzu, t sme n něm zvslí Bez

hmzu ns če hldomor Člově e n vrcholu

potrvního řetězce, le oto důležtěší e pro

ně zldn

Ovs e znmo, že ste př svch toulch edl

střídmě Jídlo ste s brl ssebou, většnou

vloč, cur, chleb špe, slvovc česne

T první věc chpu, le co ten česne

dž sem vedl sut, bl nš oddílov poř

Ustoro, ustoro, ustoro, ro ro ro Rumuns

e česne ustoro m sme ezdl do Rumun

-

s Česne e zdrv mně chutn, všem sem

ho doporučovl Bl sem tím t pověstn, že

dnes m mrd zoddílu přnesou n

-

rozennm svze česneu Je to míněno o

lerce, le e prvd, že o nědo nosí n

vndru ožešnu n hlvě, se mnou e spoen

česne

Jel ste něd srodnou n dovolenou do

hotelu

Vhotelu sme nd nebl Vnze Nčelní

sem vsvětlovl, že sme to brl po strodv

-

nu ezdl sme snšm třem dětm bbčce

dědečov Mnželčn rodče měl vnevelé

podbesdsé vs rodnnou vlu, uní zhrdu,

ovocné strom, rbíz, oč Je m líto btolt,

ter sou npěchovn do přecpnch ut

míří se svm mořechtvm rodč do Chor

-

vts nebo eště dl mín lze hzet do

vesncého poto vČechch n Morvě ste

-

ně dobře o do moře Možn líp Přznvm

té, že sme n hotel neměl peníze

Trplo vs to

Užírt se touhou po něčem e mrné, zbtečné,

nem to once, t to nedělm Nučl sem

se brt věc t,  přchzeí odchzeí dž

sem vlon dostl sttní vznmenní zruou

prezdent Petr Pvl (medaile za zásluhy

ostát voblasti kultury – pozn.red.), el sem n

Pržs hrd ve vpůčeném obleu ošl,

mnžel m oupl en černé Ap, dž ve

Vldslvsém sle zněl husts chorl tož sú

boží boovníc, bl to povznšeící poct Cho

-

zení po horch mě nučlo, že čím méně věcí

mm, tím se m de lehče prožívm rdost

zúplně prostch věcí

ptala se: Martina Klapalová

Mloslv Nevrl e novodob mst přírod Př svch osmělch toulch po

horch čsto hldověl, nenosl vletru ruční mdlo, spl pod šrem žd

nov den přvítl svm pořem nžní rozhovor Nčelní, ter sním vedl

Aleš Pln, se stl vnetě Ldovch novn nhou rou, dlší Nevrlého nhu

rptsé hr čtenř oznčl o tu, ter m nevíc ovlvnl žvot Nsleduící

rozhovor sdevdestletm vnohrdsm rodem, zooloem spsovtelem

vznl ve Frčově nldtelství vLberc

Ldé už zpomněl,  rsné e usínt uohně

5

ČÍSLO  – SRPEN 

FOTO ŠIMON PIOUS

„Až se někdy probudíte

za bledého úsvitu vkamenných

travách, zpívejte sptáky!“

Podivuhodné chvíle se Sluneční písní, 2006,

čtyři vydání, jedno ve španělštině

„Neznámo před tebou, neznámo za tebou, vstříc ti běží jen tchoří tlapky

noci. Sladká, nebeská vteřina svobody!“

Karpatské hry, 1986, osm vydání včeštině, dvě vrumunštině

Miloslav Nevrlý obdržel loni zrukou prezidenta Petra Pavla

Medaili za zásluhy 1. stupně.