Radniční vánoční anketa
Jaké jsou Vánoce u radních Prahy 2? Tradiční nebo moderní? Jak je prožívají, bez čeho si Vánoce nedovedou představit? Níže je stručně a odlehčeně zpracovaný výsledek anketních minirozhovorů na radnici a také pár tipů (nejen) na vánoční stůl…
Starosta Jan Korseska si Vánoce nedovede představit jinak než doma a s rodinou. Má rád pohodu, ne honbu za nakupováním a dárky. Vánoce mu poslední dobou připadají příliš materiální, vytrácí se duchovno a setkávání. Štědrý den a svátky obvykle prožívá na chatě u Jílového, kde je les, řeka a přátelé. Vánoční atmosféru si užívá s manželkou a nejmladší dcerkou, zdobení stromečku je její výsadou. Na Štědrý den dodržují jednoduché zvyky – krájí jablka, schovávají rybí šupiny pod talíře. Přes den se snaží vydržet bez masa. Na štědrovečerním stole nesmí chybět smažený kapr, toho má Jan Korseska rád jako všechny ryby, řízky pro ženu a dcerku a salát (dnes ale jiný než ten od maminky). A sušené ovoce nebo oříšky. Čas od Božího hodu patří setkáním s dospělými dětmi: dcerou a synem, vnoučaty, manželčinými rodiči a s přáteli. Rád obyčejně lenoší a dívá se na klasické, laskavé pohádky.
Nejhezčí rituál: Vyhlížení Ježíška a čekání na zvoneček venku s dětmi. I jeho dospělé děti hrají tuto hru dodnes.
Bramborový salát starostovy maminky
Ve slupce uvařené a oloupané brambory, měkký salám (junior), kyselé okurky a vejce uvařená natvrdo nakrájíme na kostičky a smícháme v míse se spařenou a nadrobno nakrájenou cibulí. Osolíme a opepříme. Kelímek šlehačky smícháme s jednou či dvěma lžícemi plnotučné hořčice a promícháme s připravenou směsí. Dobré, vláčné, šťavnaté.
Pro Tomáše Halvu jsou Vánoce symbolem pohody, časem, kdy může vypnout a být delší dobu s širokou rodinou. Vánoce slaví dvoje: ty „malé“ se svými přáteli v Praze. Navodí si atmosféru stromečkem a na výzdobě si dává záležet. Stromek strojí skleněnými baňkami sladěnými do dvou barev, obvykle každý rok jinak. Velká vánoční „slezina“ s rodiči, oběma babičkami a bratrem začíná na Štědrý den u rodičů ve Čtyřkolech a vrcholí 28. prosince oslavou tatínkových narozenin. Těší se na překvapené výrazy pod stromečkem, ale hlavně na štědrovečerní večeři u velkého stolu. U Halvů dodržují starý zvyk nezvedat se od večeře, dokud poslední nedojí. Na stole musí být všechno předem připraveno, a potom se jen hoduje a povídá. Večeře je přizpůsobená každému, na stole je obvykle losos, rybí polévka a vývar s knedlíčky, kuřecí řízek, smažený kapr a bramborový salát.
Nejhezčí rituály: televizní pohádky, film Pelíšky, rodinné procházky a návštěvy kostelů v okolí.
Pro Jaroslava Šolce jsou Vánoce i s adventem kouzelným svátkem, s důležitou křesťanskou symbolikou. Časem odpočinku, vybočení z rutiny a příležitostí pěstovat a kultivovat vztahy. Kdy jindy si popovídat s blízkými a projevit, že se máme rádi? Je to také vhodná příležitost pro dobročinnost. Vadí mu komerční využívání Vánoc. Je zastáncem osvědčených tradic: Žádný Santa, ale Ježíšek, i s příběhem z Betléma. Štědrý den slaví s manželkou, zdobí stromeček klasickými skleněnými ozdobami. Těší se, že další dny přijedou jejich dva synové s rodinami. Je vděčným divákem starých televizních pohádek a vánočních filmů, i když se opakují. Večeří tradičně smaženého kapra se salátem a na Boží hod mají kachnu. K Vánocům patří koncerty, s těmi začínají u Šolců už od adventu. Když to vyjde, jdou na půlnoční mši. Na část svátků rád uteče z města na chalupu a vyrazí na procházku se psem nebo na výlet na hezká místa.
Nejhezčí rituály: setkávání s blízkými, pohádky, koncerty a dobré jídlo.
Pro Jana Koláře Vánoce představují zpočátku spíše obavy z příprav a potom vydechnutí a radost. Na Štědrý den popřeje nejbližším, pak ztlumí telefon a snaží se mu přes svátky vyhýbat. Štědrý den je posvátným časem výhradně pro rodinu. Tráví jej s manželkou a střídavě se svými nebo manželčinými rodiči. Den je ve znamení kuchařské roadshow, protože rád vaří. Část příprav ale stále přenechává mamince či tchýni. Připravují kapra a telecí řízky, někdy i dva druhy salátu a rodinnou krémovou rybí nebo hráškovou polévku. Na stole je cukroví od manželky a maminky. Znějí koledy z vinylových desek, které střeží jako oko v hlavě. Staví se betlém. Od dětství zůstává kouzlo tajného zazvonění „od Ježíška“. Dodnes tuto tradici dodržují, jen zvonění obstarává modernější technika. Doma sám strojí stromeček v předvečer Vánoc, má rád staré české ozdoby z foukaného skla, shání je po bazarech. Nechybí ani prskavky. O svátcích si užívá řízení na poloprázdných silnicích, rád vyjede s manželkou na výlety či za dalšími členy rodiny.
Nejhezčí rituály: Společná večeře a zvyk neodcházet od stolu, dokud nedohoří svíčka. Koledy na deskách a stromek, na nějž se pak každé ráno chodí s oblibou dívat a rozsvěcet světélka.
Michal Zuna se moc těší na Štědrý den a na společný čas strávený se svými rodiči a příbuznými. Vánočním přípravám moc nedá a nejsou pro něj důležité. Svůj byt si zdobí symbolicky – věnec, svíčky, světýlka. Vymýšlení dárků – předmětů, které člověk vlastně nepotřebuje, jej nebaví. Nejvzácnější je přece setkání a společný čas. Štědrý den začíná od rána u rodičů, dozdobí se stromek, poskládá a usadí vyřezávaný betlém, pouští se koledy. Přichází pohodové odpoledne, nejhezčí čas. Běží pohádky, střídají se rodinné návštěvy a vedou se hovory. Probírají se zajímavosti z rodinné historie a témata, na která si přes rok nevzpomenou. Večeří vývar s knedlíčky, řízek a bramborový salát. Další svátek se slaví společně s bratrem a jeho rodinou. Letos poprvé se Michal Zuna těší na vánoční čas s přítelkyní, a jestli to bude na Štěpána nebo později, není důležité. A také se těší, že bude mít čas na sebe a na sportování.
Nejhezčí rituál: rodinné setkání a hovory na Štědrý den odpoledne.
Jitka Urbánková miluje vánoční atmosféru a má zásadu: Vánoce musí být hlavně v klidu, v pohodě a bez stresu. Chce si užít každou chvíli, kdy jsou s manželem a dvěma dcerami spolu a navzájem si dělají radost. Vánoce a Štědrý den tráví buď doma, nebo na horách, ona i celá rodina rádi lyžují a Vánoce mají spojené se sněhem. Stromeček proto mají umělý a zdobí je českými foukanými skleněnými ozdobami. Večeří ve slavnostním, polévku, marinovaného pečeného kapra a bramborový salát. Cukroví mají několik druhů od příbuzných, kteří rádi pečou. Někdy zajdou na štědrovečerní večeři do restaurace a Ježíšek mezitím přinese dárky. Zpívají koledy nebo si je pouští. Nesmí chybět návštěvy příbuzných v Pardubicích, které celý rok nevidí. Pěstování rodinných vztahů a vazeb je to nejdůležitější. Učí to i své dcery.
Nejhezčí rituály: staré české pohádky, Pyšná princezna. Letos pouštění lodiček se svíčkami ve skořápkách. Určitě ale zajistí, aby se žádná nepotopila!
Kapr s rozmarýnem podle Jitky Urbánkové
Porce kapra potřeme marinádou z olivového oleje, citronové šťávy, mořské soli a čerstvého rozmarýnu. Necháme marinovat v lednici několik hodin, třeba i přes noc. Upečeme v troubě nebo na pánvi.
Jan Recman objevil ty pravé Vánoce s narozením dcery. Nejkrásnější je přece společně s holčičkou prožívat těšení na Ježíška a na všechna vánoční kouzla. Stromeček zdobí u Recmanů společně i dva týdny před Vánoci, protože na Boží hod ráno odjíždějí za příbuznými na Moravu. Štědrý den tráví doma. Dopoledne jedou na hřbitov zapálit babičce svíčku, a potom chystají pohoštění pro hosty. Nesmí chybět chlebíčky, mísa s ovocem a cukroví (upečené podle starého babiččina receptu, jeho chuť Janovi Recmanovi připomíná dětství). Přijíždějí rodiče a švagr a společně se těší večer. Na stole je hrachová polévka, smažený kapr, kuřecí a telecí řízek a bramborový salát. Krájí jablíčka, pouští lodičky ze skořápek a schovávají šupiny pod talíř. Celý den poslouchají české koledy a dívají se na pohádky. Po večeři následuje stromeček a dárky.
Nejhezčí rituál: radost dcerky u stromečku, film Pelíšky.
Vanilkové rohlíčky podle babičky Soukupové
Ze 17 dkg polohrubé mouky, 14 dkg změklého másla, 7 dkg mletých lískových nebo vlašských ořechů, 8 dkg vanilkového cukru a 1 žloutku vypracujeme těsto a necháme odležet v chladu. Tvarujeme rohlíčky, které po upečení ještě zatepla obalíme ve vanilkovém cukru.
Lucie Pechová miluje Vánoce a celý předvánoční čas, který ji nabíjí. Odpočívá aktivně a snaží se zažít co nejvíce s lidmi, které má ráda. Vánoční itinerář má nabitý plány a některé musí plnit už od léta: zařídit divadlo, setkání s kamarádkami, pletení věnců… Její Vánoce jsou moderní a pospolité. Stromeček zdobí už první adventní neděli, musí se lesknout a třpytit, druhý čeká na balkoně na Štědrý den. Ten tráví s partnerem a sestrou a širokou rodinou u rodičů v Říčanech. Dopoledne tradiční procházka s rodinou a přáteli, večeře jen s rodinou a v restauraci, sešlost 11 lidí a 3 psů se doma ke stolu nevejde. Večeří každý, co má rád, ona kapra, někdo kubu, svíčkovou… A doma mezitím Ježíšek přiletí komínem. Co se týče dárků, rodina se řídí minimalistickými pravidly. Hlavní je nápad a legrace. A musí se napsat dopis Ježíškovi!
Nejhezčí rituál: vánoční besídka 22. prosince s kamarádkami a hromadnou výrobou salátu, společné setkání s rodinou u večeře.
Pro Janu Černochovou znamenají Vánoce zastavení, klidu a bytí s rodinou a přáteli. Procházky starou Prahou, kostely a betlémy, vánoční trhy. A vzpomínání na ty, co už nejsou s námi. Její oblíbenou vánoční tradicí je zpívání koled se zastupiteli na schodech baziliky sv. Ludmily. Vánoce slaví doma, pozve své rodiče a další členy širší rodiny. Bez svých blízkých si Vánoce neumí představit. Každý rok zapaluje svíčky na adventním věnci, zdobí byt, nakupuje dárky a zdobí stromeček, prostý a staročeský. O Štědrém dnu celá křesťanská rodina dodržuje obvyklé tradice a přes den se postí. Večeří smaženého kapra, jednoduchý bramborový salát, na stole je rybí polévka a polská specialita, zeleninovo-smetanovo-houbová polévka, kterou Jana Černochová vaří podle maminčina receptu. A také různé druhy předkrmů ze zeleniny a ryb.
Nejhezčí rituál: půlnoční mše v bazilice sv. Ludmily, bez ní to není Štědrý večer.