Modernizace pražské magistrály je nutnost

Severojižní magistrála je dopravní tepnou, která protíná samotné centrum města a denně přes ni projede až sto tisíc aut. Na její nutné modernizaci panuje široká shoda mezi odborníky i veřejností a projekt „humanizace“ magistrály už je připraven. Na konkrétní podobu rekonstrukce mají však političky a politici různé názory. Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:

Otázka pro političky a politiky Prahy 2

Jak byste řešili rekonstrukci Severojižní magistrály?

NÁZORY KOALCE

JAN KOLÁŘ / ANO

Nikdo ji nechce, ale zásadně změnit zatím nelze

Vážení čtenáři, milí sousedé, předně mi dovolte popřát vám všechno dobré v novém roce, pevné zdraví, hodně štěstí a také potřebnou dávku osobního klidu a pohody.

Pražská Severojižní magistrála je jednou z nejrušnějších dopravních tepen v celé republice. Zároveň už od jejího otevření vzbuzuje rozpaky a působí jako nepřirozená bariéra mezi mnoha částmi města. Má negativní dopad na kvalitu životního prostředí nejen v jejím bezprostředním okolí.

Tlaky na její rekonstrukci a humanizaci tím pádem logicky sílí, což je dobře. Krátkodobě lze na magistrále provést menší úpravy. Osobně bych se vyhnul rušení podchodů, nasnadě je zúžení jízdních pruhů či vytvoření zelených dělících zón. Nicméně skutečná změna současné podoby závisí na dokončení klíčových dopravních projektů.

Jednou z hlavních nadějí je dostavba Pražského okruhu. Úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, plánovaný na roky 2024 až 2027, odkloní část tranzitní dopravy z centra. Severní úseky, které propojí dálnice D7, D8 a D10, by měly být dokončeny kolem roku 2032. 

Další téma je Městský okruh, ovšem termíny jeho dokončení jsou ve hvězdách. Stejně tak Radlická radiála, která má spojit dálnici D5 s Městským okruhem, její realizace se však stále zpožďuje. Zahájení výstavby je očekáváno nejdříve v roce 2026, kdy však zároveň vyprší jedno z klíčových povolení pro její stavbu.

Dopravní tepny se tak pod vlajkou pirátského náměstka pro dopravu na pražském magistrátu zatím jen a jen ucpávají. Chybí systematičnost a globální strategie. Tak třeba příště.

JAN RECMAN / ODS

Jako městský bulvár plný zeleně a obchůdků

Na zklidnění Severojižní magistrály čekají obyvatelé Prahy 2 již desítky let. Tato dopravní tepna spojující sever a jih Prahy dnes přináší nejen značné dopravní zatížení pro naše území, ale také negativní dopady na kvalitu života v přilehlých ulicích. Modernizace této komunikace by mohla významně přispět ke zlepšení veřejného prostoru, životnímu prostředí a dopravní situaci Prahy 2. Je to jeden z nejdůležitějších projektů na našem území, který radnice Dvojky dlouhodobě požaduje od Hlavního města Prahy.

Jsem rád, že se nyní konečně v jedné z nejvýznamnějších výzev městského plánování v hlavním městě posouváme dál. Studie humanizace našeho úseku magistrály je totiž už připravena, a to i ve spolupráci s námi. V plánu je ale také brzké zahájení následného projektování pro povolení stavby. 

Magistrála by se mohla částečně proměnit v městský bulvár, kde se zvýší plynulost dopravy a sníží hlučnost i emise. Zásadním opatřením je zlepšení propojení obou stran magistrály, která nyní působí jako bariéra oddělující Vinohrady a Nové Město. Jsou přichystány nové přechody a semafory, které umožní snadnější a bezpečnější pohyb mezi oběma částmi města. Rekonstrukce také klade značný důraz na zeleň. Je plánovaná výsadba desítek nových stromů, které zlepší nejen estetiku prostoru, ale také přispějí k lepšímu ovzduší a mikroklimatu v této hustě obydlené oblasti. Inspiraci lze jistě čerpat z úspěšných projektů v jiných evropských městech, která dokázala své frekventované dopravní tepny přeměnit na přívětivější místa plná života, restaurací a obchůdků.

TOMÁŠ HALVA / TOP 09

Boulevard pro každého

Severojižní magistrála je jedna z nejzásadnějších komunikací pro městskou dopravu v Praze. Jakákoliv změna dopravního režimu má logicky zásadní vliv na celou dopravní síť v hlavním městě. Z dopravních výzkumů vyplývá, že většina dopravy, kterou Severojižní magistrála obsluhuje, je cílová doprava směřující do centra či jeho širšího okolí. To bylo na úvod několik důležitých faktů – při jakékoli změně je totiž nutné dbát na všechny tyto aspekty a vnímat tuto komunikaci jako zásadní propojení města s jeho okolím.

Nicméně si musíme přiznat, že jsou ulice Legerova a Sokolská v současné době velmi vytížené a chybí na nich bezpečná infrastruktura pro cyklisty, dostatečná zeleň i parkování pro rezidenty. A to je zapotřebí změnit. Vměstnat všechny tyto potřeby do jedné takto důležité komunikace je náročné. Zvláště v Praze, kde uliční parter bývá užší než v jiných západních městech.

Někteří mí kolegové – předpokládám, že z opozice – budou jistě nabízet jednoduchý recept: zúžit magistrálu v celé délce na jeden až dva pruhy. To je však absolutní nesmysl. Dopravní modely, které analyzují intenzitu dopravy, by na to odpověděly jasně: kolony až na Jižňák, ucpané centrum a smog pod okny. A to nesmíme dopustit.

Proto jsme se rozhodli začít řešit projekt rekonstrukce Severojižní magistrály. Naším cílem je vytvořit městský bulvár, který bude mít dostatečnou kapacitu pro automobilovou dopravu s tzv. „zelenou vlnou“ řízenou pomocí umělé inteligence, oddělenou cyklostezku (žádný cyklopruh!), parkování pro rezidenty a konečně – s dostatečnou zelení. Vytvoříme tak městskou třídu, která bude sloužit všem, a v níž se budou nejen občané Prahy 2 pohybovat příjemně.

NÁZORY OPOZICE

MARTIN ALTSCHMIED / PIRÁTI

Magistrálu zrušit, ne rekonstruovat

Severojižní magistrála je již desítky let předmětem diskuzí mezi odborníky, politiky i obyvateli města. Denně jí projede kolem sta tisíc automobilů, což výrazně ovlivňuje kvalitu života v centru metropole. Hluk, znečištění ovzduší a bariérový efekt, který magistrála vytváří mezi jednotlivými částmi města, jsou problémy, které vyžadují řešení. Prostá rekonstrukce řešením rozhodně není. 

Magistrálu v současné podobě je třeba zrušit. Vědomi jsou si toho takřka všichni zainteresovaní, shoda ale nepanuje na tom, čím ji nahradit a co provést s enormně vysokou dopravní zátěží.

Mým osobním snem je vybudovat místo současné čtyřproudové dálnice svěží městský bulvár s maximálně dvěma pruhy, s přechody a zelení, který propojí aktuálně rozdělené město a zatraktivní dosud mrtvou oblast, která zabírá okolo 3 % plochy naší městské části. 

Zajímavou inspirací mohou být zahraniční projekty. Existuje řada příkladů, kde byla frekventovaná městská dálnice nahrazena zeleným koridorem, pěšími zónami nebo moderními urbanistickými projekty. Inspiraci lze hledat v The Rose Fitzgerald Kennedy Greenway v Bostonu, nábřeží v Dusseldorfu nebo Madrid Río. Podobné projekty jsou na stole v Paříži, Helsinkách či Bruselu.

Co si vytýčit jako další důležité cíle? Zachování dopravní obslužnosti zejména pro rezidenty naší městské části a zároveň maximální eliminaci faktoru automobilového tranzitu a dojíždění do centra z okrajů Prahy a Středočeského kraje.

JIŘÍ MACH / PRAHA 2 SOBĚ

Magistrálu nahradit městskými bulváry Sokolská a Legerova 

Magistrála je dopravní tepna navržená především proto, aby se auta mohla co nejrychleji dostat z bodu A do bodu B. Dálniční konstrukce vůbec nepatří do centra našeho města, nepatří ani k Národnímu muzeu, Fantově budově ani k náměstí I. P. Pavlova. A přesto ji už dlouhé roky trpíme a často ani nevnímáme, jak moc je problematická – brání volnému pohybu po naší městské čtvrti, doslova nám otravuje ovzduší nebo činí z chůze po městě nebezpečné „dobrodružství“, zvlášť pokud se pohybujeme například s dětmi. 

Řešení je skutečně jednoduché, alespoň v teorii: nahradit magistrálu zpět městskými bulváry. Všichni se rádi procházíme, nakupujeme nebo žijeme v ulicích, kde jsou stromy, živé obchody nebo místa pro odpočinek a zastavení. Řešení je vrátit ulici lidem a současně obnovit dlouho zanedbávaná, na magistrálu napojená místa, jako je Fügnerovo náměstí nebo náměstí I. P. Pavlova. Současný charakter magistrály totiž rozvoj okolí znemožňuje – proč bychom měli zkrášlovat okolí dálnice, když není atraktivním místem k trávení volného času? 

Klíčem k úspěšné přeměně je zklidnění dopravy, bez toho se bohužel neobejdeme a každá změna by byla jen kosmetická. Nemůžeme ani desetiletí čekat na okruh – navíc ani není jasné, jak moc by magistrále ulevil. Snížení počtu jízdních pruhů a omezení automobilové dopravy by umožnilo vytvořit širší chodníky, bezpečné cyklostezky a dostatek prostoru pro stromy a kvalitní veřejný prostor. Doprava totiž není jen automobilová, dopravovat se dá i pěšky, hromadnou dopravou nebo na kole. Zdá se mi, že se na to často zapomíná.

OTAKAR ADAMEC / SPD PRO PRAHU 2

Rekonstrukci ano, ale až po okruhu

Pražská Severojižní magistrála (SJM) je klíčovou dopravní tepnou, denně ji využívají tisíce vozidel, což způsobuje neúnosné dopravní přetížení, ale hlavně má negativní dopady na životní prostředí. Plánovaná rekonstrukce SJM je velmi často diskutovaným tématem, přičemž zásadní a klíčovou otázkou zůstává, zda je vhodné zahájit opravy před dokončením celého pražského okruhu. SJM dnes slouží místní dopravě, což vede k neúnosnému přetížení centra Prahy. Zahájení rekonstrukce SJM bez dokončeného celého okruhu Prahy by mohlo způsobit zásadní dopravní kolapsy – omezení provozu na SJM by neúměrně přetížilo okolní ulice. Dopravní zácpy by razantně zvýšily znečištění ovzduší. Proto následná rekonstrukce by měla být upravena podle aktuálně změněných dopravních potřeb. Dokončení pražského okruhu je nezbytné pro odklon tranzitní automobilové dopravy mimo centrum města a tím přinese snížení a odlehčení provozu na magistrále – Tranzitní doprava bude tím pádem přesunuta na vnější okruh. – Nižší hluk a emise v centru města. Efektivní plánování rekonstrukce – Podpůrná infrastruktura. Pro snížení dopravní zátěže je velice důležité investovat do: Parkovišť P+R – Podpora přestupu na veřejnou dopravu. Podpora jednostopých vozidel např. umožnění používání vyhrazených pruhů pro cyklisty též motocyklům a skútrům. 

Rekonstrukce Severojižní magistrály Prahy je nutná, ale měla by být realizována až po dokončení celého pražského okruhu. Tento přístup umožní smysluplné investice, zlepší dopravní situaci a přispěje ke kvalitnějšímu životu obyvatel Prahy.

Upozornění redakce: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.