Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

Iobčené věc se mohou
čsem stt neobčenm
Prvě mte zsebou dv vprodné oncert vlu-
bu Rox, de ste před let poprvé vstoupl veřeně
nhudební scéně Jste věrn místům svého mldí
Je to soro neuvěřteln, že prcuu smrd, sterm
sem se potl před třcet let dodneš spolu dělme
Steně t se vrcím dolubů Rox nebo 007 nStrhově
Apoprvdě neměním n žen, smoí mnželou sme spolu
už soro třcet let Tže no, vrcím se rd nmíst mého
mldí dětství, všeobecně ctím vžvotě prncpontnut
J se lší Vldmr 518 dvcetlet ten dnešní
Vntřně s přpdm pořd sten Vlstně steně o
vobdobí, d sem neměl nc bl sem vpodsttě pnč,
ter se odstěhovl odrodčů žl hodně sromně Jedn
změn e, že vedvcetsem měl poct neomezené enere
čsu, neomezené m přpdlo tehd úplně všechno T
onečně sem zstl, že svět m své lmt podobně ome
-
zen e čs mé tělo, le vlstně e to docel příemné zš-
tění Nučlo mě to npříld efetvně nldt sčsem
dž sme s domlouvl rozhovor, řel ste, že Vnohr
-
d sou vše srdcov d to zčlo
Vrůstl sem vHostvcích, le Vnohrd znm už oddět
-
ství Tt e trumpetst, velou čst žvot hrl vDvdle
nVnohrdech, m sem sním něd chodl Vevnohrd
-
sém dvdle sem té poprvé vděl předstvení zezdu
zpřítmí, zulsm Pozdě vmldí sem bl stršn
nomd, prošel sem Břevnov, p sem bdlel nSmíchově,
potom ndvou místech nŽžově, ž sem s pronl
bt nVnohrdech vPolsé ulc At ntenzvně sem
se doVnohrd zmlovl, že m blo sn, že už odtud
nedožu odeít Nonec sem nVnohrdech oupl bt,
zbdlel se tu rodn vnímm to td o svů defn
-
tvní domov
Proč prvě Vnohrd
Vznosnost velolepost Vnohrd e rsn Přpd m
fscnuící,  se tu prolíní různé rchtetoncé vlv
urbnstcé oncept – rchtet Antonín Ture, Josef
Mocer, Tomš Prž, Alos Dr, Josef Gočr, t všch
-
n td znechl svou stopu, sedíme vlstně uprostřed
učebnce rchtetur 19 20 století Nvíc Vnohrd mí
dlouhou hstor, rlovsé Vnohrd bl smosttnm
městem, le t čst zhrdbm e eště mnohem strší
Vnohrd sou nenpodobtelné
rs ošlvost, dvě strn edné mnce dž ste se
před pr let vdl pěš zPrh doBrn podél dln
-
ce D1, bl to vš nešíleněší počn
Jo, blo to dost nestndrdní Ale romě brutlt toho vlst-
ního zžtu rd vzpomínm neden vtpn moment, d
sem s dom nndl btoh, nI PPvlov předl ednu dcer
-
u bbčce, řelt ču vrzl podél mstrl furt prč
J dlouho to trvlo Čtř dn
No to bch musel letět Šel sem čtrnct dní Podlnc e to
200 lometrů, le  sem nchodl o80 lometrů víc, šel
sem nepropustnm terénem, smé pole, roští, prothluo
-
vé stěn, les, ter není lesem, le plntží dřev Dnes se
hodně ldí vdv npouť, třeb nSvtoubsou cestu,
nechí se uolébt nednom zposledních pěnch
ousů vEvropě poctem ldu hrmone Podle mě e to
le flešn poct, vzhledem součsné cvlzční stuc,
d už e sné, že sdomnncí člově nd rnou to
není vpořdu T sem se vdl ntuhle určtou nt
-
pouť, bch s nop vostřl poct neldu Utvrdlo mě to
vezštění,  rchle vevelém přírod olem ns ubv,
t bez zshu člově už n není, snd en vnrodních
prcích Problém e, že zeoloe se stlo sprosté slovo, což
povžuu zvelce lrmuící stuc
Thle cest bl uvs vmou, n se věnuete
vhrdně městsm témtům Nslonu loňsého
podzmu vstoupl don celovečerní doument Arch
-
tetur ČSSR 58-89 ntočen podle všeho nmětu
Jeho relzce pr trvl devět let, proč t dlouho
Nebl peníze
Ne, ne, sem utorem nmětu tím ntu otzu vlstně
odpovídm Věnovl sem tomu posledních dvcet let
mého žvot, to období vrchtetuře zpočtu neblo
dosttečně probdné Sbírl sem mterl, senovl
fotorfe, schzel se srchtet, teoret hstor
rchtetur, prcovl nudovzulní prezentc témtu,
resll omsNzčtu bl sére temtcch předn
-
še, postupně sem ztoho zčl enerovt nhu, p se
ozvl Čes televze, že m zem oserl T se pro
-
cesu přzvl režsér Honz Zíče souběžně stelevzním
serlem se zčl točt ten celovečerní česo-slovens
flm Ale možn e dobře, že to trvlo t dlouho To tém
meztím uzrlo ohls dvů sou fntstc Tto
dv smsl
Trochu m to přpomín stuc olem třídílné nžní sé
-
re men, men 0 men 90 oměstsch subultu-
rch podobnch omuntch Zčínl ste snldem
1000 vtsů p musel přdvt přdvt, protože
během něol dní se všechno rozebrlo
Zčínl sme tsícovou en uprvního dílu, protože sme
vůbec nečel, že onhu bude tov zem T dlší díl
sme tsl po3000 usech, le steně to nestčlo Postupně
se ždé ztěch tří nh prodlo olem 9000 usů Pro mě
to e srdcov, neděll sem to proto, b se zté nh stl
neonečn bznsov proet, přstupuu tomu srespe
-
tem vůč ldem, ter sou tm zchcen Proto dots
dělme zcel vmečně
sem e, psl fxou, nspreovl nebo npsl štětcem Td
uns vČechch e tov ulturní předstv, že žd
zns b se chtěl podívt nIslnd, de e snov, mc
hodně odlšn rn T sem e tm smbolc odvezl
Ale ndruhou strnu, není třeb to přílš romntzovt Ne
-
dvno se m dostl doru fntstc publce fotor-
fcého teléru Lnhns, to e dnes už vlstně tlo
mrtvch ldí To smozřemě če npříld men
Měl ste volnou ruu vdrmtur součsné vstv
vevnohrdséler Prostor Zde ste umístl ze své
souromé sbír díl ldí, teré mte rd nebo teré
obdvuete, přípdně sou pro vs něm způsobem
zsdní ému expontu se vže neslněší příběh
těm, co vtvořl moe dět, obě mé dcer, protože srod
-
nou nemůže emočně onurovt vůbec nc Sln příběh pro
mě m npříld le sdrov model Rovnovh odJosef
lmeše, protožermue mů zem oeho enerc uměl
-
ců rchtetů To, že sem se sJosefem sthl smrdt
eště před eho smrtí všechn t nvštěv uně vteléru,
d m otevřel své srdce předvl nformce, to všechno
Sm osobě ří, že e tvůrce Vultuře e t šroce rozročen, že ho nelze něm
zřdt Vldmr 518, vlstním ménem Vldmír Brož, e eden znšch neznměších
rpperů, vstupue susupením PSH (Peneř strč Homeboe), le té sólově nebo
vedvoc, věnue se vzulnímu umění, píše edtue nh, e utorem televzních
flmovch nmětů Ld fscnue eho žvotní příběh –  se stlo, že se znědešího
squter zpržsé Ldron spreer stl úspěšn uznvn tvůrce Mlo se ví otom,
že už dlouho že nVnohrdech vPrze 2 m to td rd Proto vznl tento rozhovor
Osoučsné vstvě vProstoře
Vler součsného umění Prostor
vBlncé 9 se on vstv nzvn
Strom Strom Vldmr 518
Jde očst eho souromé sbír,
doníž ptří vtvrn díl, fotor
-
fe, model obet odznmch
umělnebo emu blízch ldí
Lecd nesou efetní nebo sběr
-
tels cenné, le pro Vldmr 518
sou to smbol důležtch setní
sldm, nnchž mu zleží Vstven
díl té vbírl podle důležtost
nformce, ter e vnch obsžen
Npříld odonceptulního mult
-
medlního umělce Federc Díze s
vbrl ednoduchou věc – prohnutou
ln, terou uděll robot Smbolzu
-
e hrnc, de ončí um ldsé ru
de zčín prostor pro mechnc
stro
omentovn prohlíd
vstv sVldmrem 518
se on 15 ledn v1800
Vstv potrv do17 ledn
Otvírcí dn sou
střed, čtvrte pte
1400–1730
Tže už ždn dots s nebude
Něd no, určtě Pomlu vemně dozrlo přesvědčení,
že zčnu prcovt nnovém díle, bude mít nzev men
2030 Avrmc toho udělme dots těch předešlch Nc
to le nemění nmém přesvědčení, že t nh, podobně
o t subultur, m bt exluzvní nedostupn, ne se
nonstop vlet npultech nhupectví Ale ft e, že se mě
nto pořd nědo pt
Něol ldí zté nh e mrtvch, čsto zemřel ztr
-
cch oolností J to vnímte
Je ch cel řd Vposlední době sem bl nIslndu
sprtou dlších umělců olem Dens Vclvové rštof
nter žd zns tm uděll svů proet pro rnu,
 sem prcovl nsér snzvem „Telefonní čísl nld,
term už nemůžu zvolt“ To zn žd zns, proíž
-
díte telefonní seznm nednou vsočí ontt nuž
mrtvého znmého, p dlší dlší postupně ch přbv
T sem nIslndu rozmístl ech telefonní čísl – vrvl
pro mě eho Rovnovh smbolzue Ap bch vzdvhl
fotorf dvoce Jsns – Pol, ter e třcet let str
nprvní pohled tzvně občen, le prvě to zní
děl neobčenou Jsou nní dvě dodv norunní ulc
nVnohrdech Zdnlvě běžn fot, le tím,  strne,
zísv ndůležtost Pro mě obshue nformc, že ob
-
čené věc spřbvícím čsem působí neobčeně
Prvě zčl ro 2025 J b ten nov ro musel bt,
bste ho hodnotl o šťstn
Vosobním žvotě m stčí, dž budu dl lt, co dělm,
budu t svou rodnu svou omuntuc toho člově
nepotřebue Vcelospolensém měřítu znepoou
-
e níld vvo nSlovensuto, že e tmní společ-
nost ochotnodevzdt se totltřsm vůdmTže
bch s přl, bse vnší zem podřlo udržet lespoň
tu míru svobod volného dlou,teré mme vsou
-
čsnost
Ptala se: Martina Klapalová
 
  2
|
 2025
|
 1
5

Noviny Prahy 2