Z redakční pošty

Už dávno jsem nečetl tak pozoruhodný úvodník, jaký uveřejnila v čísle 12/2025 paní Eva Horčičková.

V mládí jsme měli známou rodinu, ve stejném věku, pracovali jsme ve stejném podniku, bydleli jsme ve stejném městě, měli jsme shodně ještě nezařízený byt, oni měli ještě jen jedno dítě, my dvě, neměl se nám o ně kdo starat, měli jsme podobné problémy, navštěvovali jsme se.

Po čase se naše cesty rozešly. Po delším čase jsem s manželkou navštívil naši přítelkyni, už vdovu. Dlouho jsme se neviděli, měli jsme si co vyprávět. Naše děti měly už svůj život, zůstali jsme sami. Když jsme se loučili, prohodila – prožili jsme s Bohoušem ledaco. Odešel brzy.

Bylo mi smutno. Povídali jsme si spolu o všem. A bylo to málo. Měli jsme si povídat víc. Zůstaly jen vzpomínky na naše rozhovory.

Vy jste ještě spolu. Říkám vám, povídejte si. Budete mít pěkné vzpomínky na své rozhovory. Nebude toho nikdy dost. Až některý z vás zemře, ten druhý mi dá za pravdu. Povídejte si – to je moje poselství, co vám tu zanechávám.

Úvodník Novin Prahy 2 mi připomněl toto poselství. Povídejte si, dokud jste ještě spolu.

Karel Vondra, senior z Prahy 2