Skvělý varhaník, který utíkal před pochvalami

Mezi českými varhaníky a varhanáři se mu říkalo žijící paměť pražských kůrů. Varhaník Otto Novák, který by 2. března oslavil 95. narozeniny, byl legendou české chrámové hudby. Vynikající interpret milující hudbu J. S. Bacha, skvělý improvizátor a rodilý Podskalák, který žil v ulici Na poříčním právu až do své smrti.

Často se připomíná, že byl emeritním dómským varhaníkem katedrály sv. Víta na Pražském hradě a člen souboru Cantores Pragenses (původně Svatojakubský sbor). Málo se ví o tom, že roky hrál také v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. „U Ignáce hrál poprvé už v deseti letech, to ani nedosáhl nohama na pedály,“ říká jeho manželka Marie Nováková. A připomíná, jak moc pro něj varhany znamenaly. „Hodně hrál a mrzl kvůli tomu na kůrech. Až si jednoho dne pořídil do našeho podskalského bytu malé varhany. Sám je navrhl a varhanáři mu je postavili. Mám je doma dodneška,“ přibližuje jeho vášeň pro hudbu Marie Nováková. Jaký byl člověk? „Hodný, srdečný, milý a velmi skromný. Když ho někdo chválil, tak většinou utekl.“

Nechlubil se tím, že byl při významných událostech – hrál například při jmenování Františka Tomáška kardinálem, při svatořečení sv. Anežky a při inauguracích prezidenta Václava Havla. Spolupracoval s Národním divadlem, pražským i plzeňským rozhlasem i s Karlovarským symfonickým orchestrem. Měl sólové koncerty doma i v zahraničí. Zemřel 12. listopadu 2013 ve věku nedožitých 84 let. Jeho kolegové na něj dodnes vzpomínají s úctou a láskou.

kla