Desítky obyvatel se pyšní oceněním čestný občan Prahy 2
Být čestným občanem je čest. A většinou toto ocenění získávají lidé, kteří jsou čestní. V Praze 2 jsou jich už desítky a stále přibývají další a stále je z čeho vybírat. V minulosti je vybírali pouze zastupitelé Prahy 2, nyní se už mohou s vlastními návrhy připojit i občané. Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:
Co pro vás osobně znamená čestné občanství?
NÁZORY KOALICE
Adam Knedlhans / ANO
předseda organizace Mladé ANO
Konkrétní příběh je silnější než heslo
Když dnes někomu veřejně poděkujeme, není to jen formalita. Připomíná nám to, že za tím, aby se nám v Praze 2 dobře žilo, stojí konkrétní lidé a roky jejich práce.
Je mi 23 let a patřím ke generaci, která často hodnotí věci podle prvního dojmu. Jsme zvyklí rychle projíždět obsah na telefonu a udělat si názor během pár vteřin, ale to podstatné nám tím snadno uteče. Skutečný respekt se nedá vyrobit ani nasbírat na internetu. V online světě je snadné získat pozornost, těžší je získat důvěru. A právě důvěra rozhoduje, jestli se v domě zdravíme a jestli si v těžké chvíli pomůžeme. Vzniká postupně, když je člověk spolehlivý, drží slovo a myslí na druhé i bez vidiny odměny. Čím rychlejší je doba, tím víc má cenu někdo, na koho je skutečně spoleh. Proto má smysl, když městská část ocení osobnosti, které byly oporou svému okolí. Často nejde o ty nejviditelnější, ale o lidi, kteří dlouhodobě drží pohromadě každodenní život ve čtvrti a dávají mu lidský rozměr. Jejich práce bývá v pozadí, ale bez ní by Praha 2 ztratila svůj sousedský charakter. A pro mě je to i jednoduchý kompas, co má v životě váhu.
Pro mladé je to důležitý signál, že slušnost a odpovědnost nejsou přežitek. Když slyšíme konkrétní příběh někoho odsud, je to silnější než jakékoli heslo. Ukazuje to, že domov nevzniká jen z domů a ulic, ale hlavně u lidí, kteří se o něj starají. Každý z nás může začít tím, že se zapojí a nebude k okolí lhostejný.
LENKA MOTTLOVÁ / ODS
zastupitelka
Výjimečné příběhy, které se píšou vedle nás
Čestná občanství pro mě osobně znamenají zejména poděkování těm, kteří svojí činností, životem a přístupem k druhým zanechali stopu u nás na Dvojce, ale často také daleko za hranicemi Prahy i naší republiky. Oceňování těchto osobností pro mě není jen slavnostní akt a formalita. Je to připomínka, že to, co děláme dobře a poctivě – ať už v umění, sportu, vědě, veřejném životě nebo v každodenní práci – má smysl a může přesáhnout místo, kde žijeme.
Osobní statečnost, vytrvalost, talent i odvaha něco vytvářet a posouvat dál… tím vším mohou „naši sousedé“ inspirovat celé generace. A právě to mi připadá důležité: připomínat si, že výjimečné příběhy se neodehrávají jen někde daleko, ale často přímo vedle nás. Zároveň mi tyto příběhy vždy připomenou, že Praha 2 není jen shluk domů, ulic a parků, ale že je to místo plné příběhů. Příběhů lidí, kteří tu žijí, tvoří, pracují, vítězí a překonávají překážky. Místo, kde se psala historie, kde se rodí nápady, kde vzniká umění, kde se dosahuje sportovních i vědeckých úspěchů a kde se zároveň odehrávají obyčejné, ale důležité každodenní příběhy.
Právě tyto příběhy dávají naší městské části tvář i charakter. A když někomu udělíme čestné občanství, není to jen ocenění jednotlivce. Je to i tiché vyjádření hrdosti na to, že takové osobnosti jsou součástí našeho společného života na Dvojce. Že jsme jejich sousedé a že jejich stopa patří i k příběhu Prahy 2.
Za více než dvě desetiletí se do galerie čestných občanů zapsaly desítky osobností a jako zastupitelka vnímám tuto tradici jako důležitý způsob, jak poděkovat těm, kteří dělají či dělali městskou část lepším místem.
ADAM SLAVKOVSKÝ / TOP 09
člen komise životního prostředí a dopravní komise
Čestné občanství jako výraz díků našim sousedům
Čestné občanství se může na první pohled jevit jako ocenění z jiné doby. Ve skutečnosti má ale i dnes svůj význam a patří mezi nejvýraznější způsoby, jak veřejně a důstojně poděkovat lidem, kteří svým životem, prací a zapojením výrazně přispěli k dobrému jménu a rozvoji Prahy 2. Nejde přitom o žádnou formalitu ani symbolické gesto bez obsahu. Naopak! Jde o jasné vyjádření toho, jakých hodnot bychom si ve veřejném životě měli vážit. Ocenění nám tak připomíná, že město netvoří jen budovy a instituce, ale především lidé, kteří do něj vkládají svůj čas, energii a péči.
Mezi oceněnými bývají osobnosti z nejrůznějších oblastí, od vědy přes zdravotnictví až po kulturu či veřejný život. Spojuje je jediné. Jejich práce má konkrétní a často hmatatelný dopad na životy lidí kolem nás. Často nejde o mediálně nejviditelnější jména, ale o ty, kteří dlouhodobě, vytrvale a obětavě přispívají k rozvoji Dvojky a ke zlepšení života jejích obyvatel. Právě proto má toto ocenění takovou váhu a smysl. Toto ocenění se předává pouze jednou za čtyři roky a jen omezenému počtu osobností, takže si uchovává svou výjimečnost a prestiž.
Důležité také je, že návrhy mohou vzejít přímo od obyvatel. Díky tomu není udělení čestného občanství rozhodnutím shora, ale odráží skutečný respekt lidí k těm, kteří žijí mezi námi. Je to vlastně velmi lidský moment veřejného života. Chvíle, kdy se zastavíme a řekneme nahlas, že si něčí práce a nasazení opravdu vážíme.
NÁZORY OPOZICE
TOMÁŠ ČADA /JSME PRAHA 2
zastupitel, pedagog
Na Dvojce jdeme proti proudu. Správně
Česká republika je srdcem Evropy. Praha srdcem republiky. A Praha 2?
Vzhledem k poloze i historii na Dvojce žijí a působí přední osobnosti společenského života. Osobnosti, které ovlivňují dění. Praha 2 nikdy neměla nouzi o lidi inspirativní, odvážné, charakterní, pracovité, o lidi úspěšné. Osobností, kterým by slušel titul čestné občanky či občana je násobně víc, než kolik jich je možné takto titulovat. Škoda?
Naopak, deviza! Ukázka toho, na jak skvělé adrese společně žijeme, jak skvělé sousedky a sousedy máme, jaké zkušenosti si můžeme vzájemně předávat.
Když čtu deset jmen předložených zastupitelstvu, navržené shledávám úcty hodnými. Položená otázka zní ale trochu jinak. Titul nevnímám ani tak jako ohodnocení kvalit daných osobností, jako ukázku toho, jak chce být vnímána naše městská část. I proto kvituji, a zde budu jmenovitý, že se čestnou občankou Prahy 2 stává i naším klubem „Jsme Praha 2“ navrhovaná Anna Šabatová. Žena, která soustavně prokazuje, že jí nechybí ani inspirativnost, odvaha, ani charakter. Tedy vlastnosti, jež v současném veřejném prostoru často až bolestně postrádám. Je dobře, že na Praze 2 jdeme proti proudu.
MARTIN ALTSCHMIED / PIRÁTI
předseda zastupitelského klubu
Čestné občanství je věcí nás všech
Čestné občanství pro mě není jen slavnostní titul, ale především výraz hlubokého uznání. Mělo by být poděkováním těm, kteří byli s Prahou 2 dlouhodobě spjati. Svou prací, veřejnou službou, kulturní činností či každodenním nenápadným přínosem pro místní komunitu. Nemělo by jít jen o mediálně známé osobnosti, ale o lidi se skutečným vztahem k místu a k obyvatelům, kteří zde žijí.
Zároveň si myslím, že je dnes třeba při udělování takového ocenění velké obezřetnosti. I u velmi známých a respektovaných osobností se někdy zpětně ukázaly skutečnosti, které jejich obraz výrazně změnily. O to víc bychom měli pečlivě zvažovat nejen zásluhy, ale i hodnoty a dlouhodobou integritu navrhovaných.
Historie navíc připomíná, že podobná ocenění bývala někdy poplatná době a vůli těch, kteří měli ve vedení obce dlouhodobou většinu. I proto považuji za správné, že návrhy mohou podávat také občané a opoziční zastupitelé. Čestné občanství by mělo vycházet ze širší shody a být symbolem respektu napříč společností, nikoli jen rozhodnutím momentální politické reprezentace. Proto by se mi líbilo, kdyby o některých návrzích mohli občané také i napřímo hlasovat.
JANA BAŠUSOVÁ / PRAHA 2 SOBĚ
zastupitelka, členka komise rozvoje a životního prostředí
Čestné občanství je mimořádné ocenění
Mezi námi žije, či žilo, skutečně mnoho inspirativních lidí. Vážím si všech vědců, architektů, umělců, politických a vojenských hrdinů, či jiných významných osobností, které tento titul získaly. Čestné občanství je skvělý způsob, jak jim vyjádřit hold. I když je to akt spíše symbolický a v žádném případě nemůže vyvážit jejich mnohdy velmi dlouhou a těžkou práci. Tyto osobnosti jsou pro nás a další generace velkým vzorem.
Dovolte mi ale nyní odbočit. Čím dál víc mám pocit, že se z této strany stává čtenářsky naprosto nezajímavý prostor. Otázky, které jsou nám redakcí kladeny, jsou plytké, a abychom článek obohatili alespoň částečně nějakými zajímavými informacemi, hledáme zcela zbytečně tzv. oslí můstky. Pojďme dát této straně zase šťávu a klaďme si otázky na skutečná politická témata. A ještě lépe, dejme prostor našim čtenářům, ať posílají své náměty do redakce. Věřím, že pak budou tyto Noviny mnohem atraktivnějším čtením, než tomu bylo doposud.
VLADISLAV KUČÍK / SPD PRO PRAHU 2
předseda zastupitelského klubu SPD, člen komise pro životní prostředí a kulturní komise
Komu čest?
Je dnes módou udělovat ceny kde komu. A tak si komedianti vzájemně rozdávají cenu Diovy dcery, i když je jejich kumšt jaksi v krizi. Známá ptačí soška pak kryje bídu českého popu. Nu a mizérie českého filmu a jeho celebrit se neschová ani za sponzory z K. Varů. A tak v časech, kdy „popíci“ či „progresivisté“ jsou častými hosty na Hradě, kde tak rádi přebírají medaile, je třeba více zvažovat patro čestného občanství pod Hradem, udělované ale nikoliv za šaškování v médiích. Lze dnes objevit mámu, co vychovala 5 dětí z děcáku? Můžeme najít lékaře, co za 40 let své práce prospěl zdraví stovek rodin? A proč nemotivovat „čestným občanstvím“ 20letého studenta, co vyhrál světovou chemickou olympiádu? Nebo má týpek počkat, až mu bude 75 a někdo si na něj vzpomene? (Nevzpomene.) „Čestné občanství“ by nemělo být udělováno za dožití, ani by se nemělo rozdávat aktivistům, či za role v televizních seriálech. Mělo by být udělováno za poctivé žití, za prospěch obci, tedy i státu. S osobnostmi, které si obec svojí poctou „vyrobí,“ bude třeba více žít, setkávat se, mluvit. Zvát je do škol, na akce města, ne že budou zapomenuti, s diplomem zastrčeným v šuplíku. Což se vesměs i děje.