Novými čestnými občany Prahy 2 bude deset osobností
Bývá zvykem, že městská část uděluje čas od času titul čestné občanství lidem, kterých si váží a kteří se zasloužili o rozvoj a dobré jméno Dvojky. Tato tradice začala v roce 2004 a od té doby jej získalo 47 osobností.
Jsou mezi nimi umělci a sportovci, vědci, chartisté, lékaři, historici a další špičky různých oblastí profesního a společenského života. Nyní k nim přibude deset nových osobností. Slavnostní vyhlášení se uskuteční na Novoměstské radnici 25. března.
Čestnými občany Prahy 2 je celá řada významných osobností. Zde na fotografii se sešli spisovatel Arnošt Lustig, krasobruslařka Ája Vrzáňová a válečný veterán Tichomir Mirkovič.
Na tomto místě představíme s předstihem všechny nové čestné občany Prahy 2. Jejich jmenování schválili na konci loňského roku zastupitelé Prahy 2 a navrhovat jste je mohli i vy, občané Dvojky.
JAN PŘEUČIL
Oblíbený herec a dabér se narodil 17. 2. 1937 v Pardubicích, ale na Vinohradech žije už téměř šedesát let. A jak s oblibou říká, zdejší čtvrť má opravdu rád a považuje se za vinohradského patriota.
Jan Přeučil vystudoval DAMU, na kterou se z politických důvodů (jeho otec byl v 50. letech odsouzen na doživotí v procesu s Miladou Horákovou) dostal až na druhý pokus a před kamerou se poprvé objevil v roce 1958 v krimi dramatu Smrt v sedle. Už od šedesátých let minulého století patří k respektovaným hercům.
Diváci jej znají z celé řady filmových a televizních rolí, v nichž ztvárnil nejen kultivované, noblesní či intelektuálně laděné postavy, ale také mnoho padouchů. Významná je i jeho práce v dabingu a pedagogická činnost, díky níž ovlivnil mnoho mladších herců.
Přeučil žil s herečkou a moderátorkou Štěpánkou Haničincovou, po její smrti v roce 1999 se v roce 2004 oženil s herečkou Evou Hruškovou, se kterou provozují loutkové divadlo a pořádají především představení pro děti.
FRANTIŠEK ŽDICHYNEC
Je živoucí legendou pražské záchranky. Stál v jejím čele v letech 1984–1990 a pozvedl ji na evropskou úroveň. V roce 2020 se stal Andělem mezi zdravotníky, když vyhrál prestižní soutěž mezi těmi, kdo zachraňují lidské životy. V roce 1987 se zasloužil o vznik letecké záchranné služby, která v Praze zahájila provoz jako první v republice. Ve stejném roce zavedl v hlavním městě po francouzském vzoru tzv. rendez-vous systém, kdy lékař vyjíždí k pacientům v rychlém osobním voze a až na místě se setkává se sanitkou. Po ošetření pacienta pak lékař vyráží na další výjezd – zvládne tak poskytnout péči více lidem. O dva roky později se podílel na vzniku Nemocnice záchranné služby na Malvazinkách. Ta už dnes sice neexistuje, ale bylo to první zdravotnické zařízení, které mělo v republice urgentní příjem.
I když by mohl klidně pověsit uniformu na hřebík, slouží u Záchranné služby hl. m. Prahy jako koroner a stále pomáhá svým žákům. Není jen špičkový lékař, ale podle kolegů i správný chlap, s nímž je radost pobýt.
LADISLAV LÁBUS
Patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt u odborníků i značnou oblibu veřejnosti. Má za sebou např. nejnovější bytové domy v pražských Modřanech a na Smíchově a výjimečnou rekonstrukci Paláce Langhans ve Vodičkově ulici, za niž získal Grand Prix Obce architektů.
Kromě tvorby se dlouhodobě věnoval i pedagogickému působení a proměně Fakulty architektury ČVUT na pozici děkana do roku 2022, nyní je jejím emeritním děkanem. V roce 2014 získal Cenu Ministerstva kultury v oblasti architektury. Je to netypický intelektuál, kterému imponuje obyčejnost a neokázalost. „Kdyby měl být každý barák výjimečný, tak v takovém městě bych nerad žil, pak se z výjimečnosti stává nuda. A nic horšího není,“ uvedl v roce 2023 v rozhovoru pro Noviny Prahy 2. Jeho bratrem je herec Jiří Lábus.
Ladislav Lábus je vinohradský rodák, který zůstal Vinohradům věrný dodneška. Považuje je za jednu z nejatraktivnějších čtvrtí v Praze. V Praze 2 má jedinou realizaci – rodinnou vilu na rohu ulic Italská a Na Smetance. Rád by ještě jednou v rodných Vinohradech něco postavil.
PETR BRODSKÝ
První porevoluční starosta Prahy 2, architekt Petr Brodský, se narodil 6. 12. 1947, zemřel 31. 10. 2023. V Praze 2 žil od roku 1975 až do své smrti. Čestné občanství, udělené in memoriam, převezme vdova Dagmar Brodská.
„V Praze 2 žil od roku 1975 až do své smrti. Jako architekt s postgraduálem na rekonstrukce památek samozřejmě Prahu 2 dobře znal a miloval,“ řekla Novinám Prahy 2 paní Brodská. Její manžel byl starostou Dvojky v letech 1990-1994. Byl členem Hnutí za občanskou svobodu (HOS), demokratického politického hnutí, které vzniklo ještě za socialismu. Po revoluci kandidoval za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou alianci (ODA), pak byl nestraníkem. Po skončení mandátu starosty byl člen zastupitelstva Prahy 2 a poté byl krátce zastupitelem hlavního města Prahy. Později z politiky odešel a věnoval se profesi architekta. „V oné hektické době měl díky své demokratické, slušné a rozhodné povaze nemalé zásluhy na tom, že reorganizace úřadu a předávání agend proběhly v klidu,“ řekla paní Brodská.
PETR JANDA
Celoživotního rockera, virtuózního kytaristu a frontmana skupiny Olympic asi netřeba podrobně představovat. Ostatně se zmíněnou kapelou působí na českých pódiích už neuvěřitelných 63 let a nezdá se, že by chtěl odejít do důchodu.
Petr Janda se narodil 2. května 1942 a dětství prožil na Vinohradech, nejprve v Záhřebské a později Šumavské ulici, chodil i do zdejších základních škol. Jako malý navštěvoval Dětský pěvecký sbor Československého rozhlasu, na kytaru začal hrát ve čtrnácti letech. Jeho první kapelou byli Sputnici, později B.B.Q. (Big Beat Quintet). Do Olympiku, který v té době už rok působil jako doprovodná kapela pro různé zpěváky, přišel v roce 1963, a jeho příchod skupinu výrazně proměnil: Janda začal skládat a zpívat svoje písně, z nichž některé jako například Želva, Jasná zpráva či Snad jsem to zavinil znají i dnes nazpaměť lidé několika generací. A i přes změny v sestavě, úmrtí některých spoluhráčů a další rány osudu Janda káru zvanou Olympic táhne do dnešních dnů. Poslední album nazvané Bombarďák vyšlo v loňském roce. A ačkoliv je Janda už pradědečkem, pověsit kytaru na hřebík se nechystá. Nedávno dokonce s nadsázkou řekl, že rockera omlouvá jen smrt a že jemu je souzeno zemřít na jevišti.
EVA HUDEČKOVÁ
Herečka, scénáristka a spisovatelka se narodila jako Eva Trejtnarová 3. prosince 1949 v Praze, v roce 1972 vystudovala DAMU. Její první role byla v krimi komedii Zločin v dívčí škole, natočené podle povídky Josefa Škvoreckého (jednu z prvních malých rolí v tomto filmu měl i další oceněný Jan Přeučil). Později ji diváci mohou znát například z komedie Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, či z filmu Zítra to roztočíme, drahoušku. Ve své době platila Eva Hudečková za jednu z nejkrásnějších českých hereček.
V osmdesátých letech zcela rezignovala na hereckou kariéru (byť se od té doby několikrát objevila v dabingu) a vrhla se na spisovatelskou dráhu. V roce 1992 vydala autobiografický román Bezhlavá kobyla, ve kterém přibližuje své dětství za komunistické totality. Později napsala například pohádku O ztracené lásce či mysteriózní staropražský příběh Tajemství pražského šotka. Její zatím poslední literární dílo je Veselice z roku 2021, román psaný ve stylu magického realismu.
V roce 1977 si vzala jednoho z předních českých houslistů Václava Hudečka, který získal titul čestného občana Prahy 2 před dvanácti lety. Společně žijí v Londýnské ulici.
FRANTIŠEK HODONSKÝ
Malíř a krajinář strávil dětství na jižní Moravě, do Prahy se přestěhoval až na vysokoškolská studia na Akademii výtvarných umění. Od roku 1975 pracoval v tehdejším ÚKDŽ (dnes Národní dům na Vinohradech) na náměstí Míru v oddělení propagace, kde se seznámil se svou současnou manželkou Evou, také výtvarnicí. Od roku 1979 na Praze 2 i žije, nejdříve v Balbínově ulici, odkud se zhruba po patnácti letech přestěhoval do Legerovy ulice, kde má i ateliér.
František Hodonský v loňském roce oslavil osmdesáté narozeniny a v prosinci měl přímo na radnici Prahy 2 výstavu obrazů nazvanou Napříč. Malbě, zejména krajinářství, se věnuje stále: je docentem a vedoucím ateliéru krajinářské a figurální malby na AVU. Je také grafikem, dřevořezbářem, sochařem a v neposlední řadě básníkem: jeho verše, které se k jeho výtvarné tvorbě úzce vztahují, často doprovázejí jeho díla. „Samozřejmě jsem za takové ocenění rád,“ řekl Novinám Prahy 2 a připomněl, že ve Velkém sále Novoměstské radnice, kde 25. března titul čestného občana převezme, pořádal před třiceti lety výstavu svým třem diplomantům.
SIMONA POSTLEROVÁ
Sametový hlas, herecký talent, víra v Boha, hloubka ve všem, co prožívala, mimořádná citlivost, tragické ztráty a zkoušky osudu v milované rodině. To vše ztělesňovala Simona Postlerová, divadelní a filmová herečka a skvělá dabérka. Dabovala například Audrey Hepburn jako Holly v ikonickém filmu Snídaně u Tiffanyho, Lauren Graham v roli Lorelai v seriálu Gilmorova děvčata, které říkala rychlomluvka, Cate Blanchett, o níž zase říkala, že je to „její baba“. Dabovala dvakrát také Annette Bening, jejíž herectví obdivovala. „Dívá se, dívá a najednou ty oči udělají… křach,“ podotkla výstižně před několika roky v rozhovoru pro Noviny Prahy 2. Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský dabing v roce 2002 ale získala za film Vtip, kde namluvila Emmu Thompson. Byly to stovky divadelních, televizních a dabingových rolí, ale také namluvila dokumenty. Zemřela náhle na jaře 2024, ještě týž den zkoušela v divadle.
Dlouhá léta bydlela na Vinohradech a až do smrti byla členkou Divadla na Vinohradech. S radnicí Prahy 2 úzce spolupracovala, stala se první patronkou Nadačního fondu Dvojka srdcem. Poslední rozloučení se konalo ve vinohradském divadle 14. května 2024, kde za herecké kolegy promluvil Tomáš Töpfer a Jan Šťastný, následovala zádušní mše ve svatoludmilské bazilice.
HANA LAMKOVÁ
Divadlo ji provázelo odmalička. Studovala loutkoherectví, dramaturgii a režii. Psala scénáře pro animované filmy a spolupracovala s redakcí oblíbeného Čtyřlístku. Vymyslela postavu Káti a Škubánka, které děti milovaly v televizních Večerníčcích i v knížce. Stvořila také roztomilou kachnu Matyldu. Za tvorbu pro děti a mládež získala několik ocenění. Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi věnovala loutky, fotografie i kresby, aby se děti měly kde setkávat se svými hrdiny.
Hana Lamková je vinohradská rodačka. Základní vzdělání získala v obecné škole K. V. Raise v Šumavské ulici. V únoru 1945 zažila nálet na Prahu v Riegrových sadech, v květnu téhož roku stavěli její otec a bratr barikády ve vinohradských ulicích. Autorka knihy O Vinohradech, kdysi královských – Příběhy z bulvárů i zákoutí (2003) a knihy pro děti Kronika Královských Vinohrad (2005), kterou provází čtenáře skřítek Vítek.
ANNA ŠABATOVÁ
Dlouholetá ochránkyně lidských práv. Patří k výrazným osobnostem českého disentu i porevoluční veřejné debaty o spravedlnosti, rovnosti a ochraně základních práv. Její manžel byl disident a novinář Petr Uhl.
V 70. a 80. letech působila jako signatářka a mluvčí Charty 77 a za svou činnost byla komunistickým režimem vězněna. Po roce 1989 se věnovala především ochraně lidských práv, problematice diskriminace a podpoře občanské společnosti.
V letech 2001–2007 zastávala funkci zástupkyně veřejného ochránce práv, v roce 2014 byla ombudsmankou sama zvolena. Tuto funkci vykonávala do roku 2022. V Praze 2 žije už 52 let.
Foto: ČTK
A zároveň připomeneme všechny ty, kteří se tímto titulem už pyšní.
2004
Ladislav Sitenský | Světoznámý fotograf, letecký mechanik u RAF a válečný zpravodaj, vinohradský rodák.
František Langer | Spisovatel, dramatik a vojenský lékař se narodil do vinohradské židovské rodiny.
Václav Benda | Kybernetik, filozof, známá tvář disentu. Se svou početnou rodinou žil 30 let v bytě na Karlově náměstí, kde má nyní bustu.
2005
Alois Eliáš | Divizní generál, předseda protektorátní vlády popravený nacisty. Vinohradský rodák. Titul udělen in memoriam.
Josef Suk ml. | Fenomenální houslový virtuos žil v domě na Karlově náměstí, kde má pamětní desku.
Joy Kadečková | Překladatelka, příslušnice WAAF (ženské části RAF), odborná poradkyně kultovního filmu Nebeští jezdci.
Vladimír Kotinský | Představitel protinacistického odboje, autor několika historických knih. Žil v Nuslích.
Naděžda Kavalírová | Byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů a odpůrkyní totalitního režimu.
2006
František Černý | Historik, teoretik a kritik českého divadla, děkan Filozofické fakulty UK. Bydlel v Podskalí.
Václav Tošovský | Přední pediatrický ortoped a chirurg. Deset let vedl dětskou nemocnici na Karlově.
Arnošt Lustig | Charismatický spisovatel knih o válce, z nichž mnohé byly zfilmovány. V posledních letech života bydlel v Nuslích.
Ája Vrzáňová | Krasobruslařská legenda, která emigrovala do USA. Dvojnásobná mistryně světa. Narodila se na Vinohradech.
2007
Alexander Beer | Legionář, bojovník u Buzuluku a Sokolova, nositel řádu Bílého lva za statečnost v boji.
Antonín Klimek | Historik a autor významných historických publikací, archivář. Žil na Vinohradech. Čestné občanství získal in memoriam.
Zdeněk Šputa | Malíř, sochař, výtvarník a designér. Tvořil ve vinohradském ateliéru.
Břetislav Pojar | Scénárista, režisér, mistr animovaného filmu. Žil v Podskalí.
2010
Irena Bernášková | Osobnost protinacistického odboje. Popravena nacisty. Vinohradská rodačka.
Stanislav Fišer | Herec a dabér, kterého proslavil dabing filmového Vinnetoua. Žil v Podskalí.
Anna Fárová | Historička, překladatelka, vysokoškolská učitelka, chartistka. Žila na Vinohradech. Titul udělen in memoriam.
Dana Němcová | Psycholožka, socioložka a disidentka se zapsala do povědomí veřejnosti jako morální autorita. Žila v Ječné 7.
2013
Antonín Sládek | Šarmantní malíř, portrétista, autor filmových plakátů. Ateliér měl v Bělehradské ulici.
Olbram Zoubek | Sochař a člověk s pevnými občanskými postoji. Vytvořil posmrtnou masku Jana Palacha. Ateliér měl v Salmovské ulici.
Milan Mejla Hlavsa | Baskytarista, zpěvák, skladatel, výrazná tvář undergroundu. Má pamětní desku v Bělehradské ulici. Titul in memoriam.
Jan Gusta Havel | Hokejová legenda. Člen týmu, který v roce 1969 na mistrovství světa porazil sovětské mužstvo. Bydlí na Vinohradech.
2014
Petr Pavlík | Malíř, sochař a publicista proslul obrazy s motivem poutnice. Vinohradský rodák.
Radim Hladík | Nenapodobitelný rockový kytarista a skladatel, spoluzakladatel kapely Blue Effect. Celý život žil na Vinohradech.
Rudolf Rokl | Klavírista, skladatel a hudební aranžér, známý spoluprací s Karlem Gottem. Žil v Londýnské ulici. Titul in memoriam.
Václav Hudeček | Houslový virtuos známý po celém světě. Žije na Vinohradech. Jeho manželkou je herečka Eva Hudečková.
2018
Tomáš Bím | Skvělý malíř a grafik, originální myslitel. Narodil se v domě na Karlově náměstí.
Vlastimil Venclík | Scenárista, režisér, dramatik a herec. Po tragické smrti syna pomáhá obětem trestných činů. Žije na Vinohradech.
Jaroslav Hutka | Folkový hudebník, písničkář, který podepsal Chartu 77. Před emigrací i po ní žije na Vinohradech.
Antonín Doležal | Porodník, soudní znalec v oboru porodnictví, autor knih. Pomohl na svět tisícům dětí v Zemské porodnici U Apolináře.
Soňa Červená | Světově proslulá operní pěvkyně. Pronásledována nacisty i komunisty, odešla do emigrace. Žila na Rašínově nábřeží.
Antonín Panenka | Legendární fotbalista. Proslavil ho gól na ME v roce 1976 v Bělehradě. Vinohradský rodák.
Zina Freundová | Překladatelka a signatářka Charty 77, členka VONS. Po emigraci opět zakotvila v Praze 2.
Tichomir Mirkovič | Válečný veterán, legionář, autor dvou knih. Žil v Praze 2.
Dagmar Evaldová | Sokolka tělem i duší. Její otec a strýc mají pamětní desku ve Vratislavově ulici. Žila v Praze 2.
2022
Jan Klusák | Skladatel, autor hudby k seriálu Nemocnice na kraji města. Hrál i ve filmech. Vyrůstal v domě v Blanické ulici.
Hana Maciuchová | Oblíbená herečka Divadla na Vinohradech. Poslední rolí byla šlechtična ve hře Harold a Maude. Titul in memoriam.
Ivan Havel | Vědec, autor několika knih. Stál u zrodu Občanského fóra. Titul in memoriam. Žil v domě na Rašínově nábřeží.
Eva Rejšková | Choreografka a tanečnice, folklórní královna. Autorka knihy Tančím na tenkém ledě. Žije na Vinohradech.
Rudolf Riedlbauch | Respektovaný malíř tvořil desítky let ve vinohradském ateliéru. Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny.
Ivan Bičík | Uznávaný geograf, spjatý s Přírodovědeckou fakultou UK na Albertově, připravil několik učebnic. Bydlí v Podskalí.
Jana Koubková | Přední osobnost domácí jazzové scény. Zpěvačka a autorka několika knih bydlí v posledních 26 letech na Vinohradech.
Tomáš Töpfer | Herec, režisér a ředitel vinohradského divadla. Je držitelem dvou Cen Thálie. Žije v Praze 2 téměř celý život.
Petr Franta | Architekt s mezinárodním přesahem. Za šíření Charty 77 byl zatýkán. Tvořil v Montrealu, vyrůstal na Vinohradech.
Karel Benetka | Malíř, grafik a ilustrátor řady učebnic a knih i karikaturista. Má talent i pro psaný projev. Žije na Vinohradech.