Karlova univerzita chystá největší výstavbu za posledních 100 let
Jedním z největších stavebních počinů v Praze 2 bude stavba univerzitního kampusu na Albertově. Ten tak definitivně potvrdí svůj charakter univerzitní čtvrti, kde se pohybují především mladí lidé. Začalo se minulý měsíc a přináší to velká očekávání i lehkou nostalgii po světě, který postupně mizí před očima. Na Albertově sídlí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, proto jsme dva její významné představitele požádali o exkluzivní příspěvek do Novin Prahy 2 na toto téma.
Albertov jako univerzitní čtvrť Prahy 2
Albertov je oblastí Prahy 2, kde se prolíná vzdělávání studentů a budoucích odborníků se špičkovým moderním výzkumem. Je také důležitou otevřenou enklávou, která reaguje na společenské výzvy a podílí se na životě české společnosti – právě odtud vycházel 15. listopadu 1939 pohřební průvod Jana Opletala a právě zde začala studentská demonstrace 17. listopadu 1989.
Biocentrum
Globcentrum
Projekt Kampus Albertov po více než sto letech od založení univerzitní tradice v této oblasti dokončuje výstavbu a dotváří charakter lokality jako „univerzitní čtvrti“. Vzniká jeden z největších areálů Univerzity Karlovy v Praze, kde studuje, bádá a žije několik tisíc studentů a akademických pracovníků.
Právě jim by projekt Kampus Albertov měl poskytnout odpovídající zázemí – moderní vědecká pracoviště, špičkově vybavené laboratoře, učebny, ale také menzu, nebo místa pro společenská setkání a diskusi. Zatímco mimo hlavní město rostly v posledních dekádách nové kampusy, Albertov musel na svou příležitost téměř století čekat. Až do jara tohoto roku, kdy byla zahájena výstavba budovy Biocentra. Bohužel, s ohledem na dostupné finanční prostředky není aktuálně možné realizovat projektově zcela připravený záměr Kampusu Albertov v plném rozsahu. Tedy výstavbu dvou budov (Globcentra a Biocentra), včetně revitalizace souvisejících veřejných prostor.
Vítězné architektonické řešení bylo v roce 2017 vybráno prostřednictvím otevřené soutěže o návrh (více na https://kampusalbertov.cuni.cz), které se zúčastnilo 33 ateliérů. Na základě doporučení nezávislé komise architektů, tvořené významnými odborníky, byla vybrána urbanistická řešení citlivě komunikující s okolím a vhodně dotvářející oblast Albertova a jeho genius loci. V navazujícím řízení zvítězil návrh ateliéru Znamení čtyř – architekti (www.znamenictyr.cz). Výstavbu obou plánovaných budov (Biocentra a Globcentra) řeší projekt jako jeden integrovaný celek tak, aby umožnil realizaci náročného výukového a výzkumného programu, který zde bude alokován. Důležitým aspektem projektu je minimalizace provozní náročnosti, energetická a technologická udržitelnost nových budov a jejich flexibilita, včetně variabilní vnitřní dispozice tak, aby celý komplex optimálně sloužil pro vyvíjející se potřeby výzkumu a vzdělávání nastupujících generací.
Centra jsou proto plánována jako střediska excelentní výuky a výzkumu. Tyto funkce jsou zde neoddělitelně spojeny. Interdisciplinarita oborů zastoupených v obou centrech a internacionalizace tohoto prostředí zapojením odborníků i studentů ze zahraničí vytvoří inspirativní prostředí a podmínky pro individuální rozvoj motivovaných studentů.
Věříme, že Kampus Albertov se bude nadále rozvíjet jako úspěšná součást Univerzity Karlovy s mezinárodním věhlasem, umožňující vzájemnou interakci vědců, studentů a ostatních obyvatel města. S počátkem výstavby je bohužel spojený také dočasně zvýšený stavební ruch v této oblasti. Doufáme, že nebude pro přilehlé části Prahy 2 příliš rušivý a že po dokončení první části Kampusu Albertov (Biocentra) i veřejnost ocení novou dominantu univerzitní čtvrti i citlivý přístup k architektonickému řešení této části Prahy. Děkujeme všem za trpělivost.
Aleš Soukup, proděkan pro rozvoj Přírodovědecké fakulty UK
Albertov se mění. První budova, s kterou se loučíme, je menza
Všichni, kteří někdy procházeli univerzitním kampusem na Albertově, alespoň jedním okem stočili svůj pohled na dřevěnou budovu na zděné podezdívce. Menza Albertov je jedinečným symbolem celého vysokoškolského areálu. S menzou byla vždy spojena i kolej, která byla nad ní a kde studenti přírodovědy zažívali svoje první studijní úspěchy, ale také slavné mejdany, zábavy a první polibky. Nyní celá budova menzy i kolejí již dožila a místo této dřevěné stavby vznikne nova budova pro výzkum a výuku v biomedicínských tématech.
Budova nynější menzy byla postavena podle vzoru některých budov v amerických vysokoškolských kampusech, jako nový Studentský domov. Díky aktivitě mezinárodního sdružení mladých křesťanů YMCA a za pomoci univerzity v městě Columbus v americkém státě Georgia byla v roce 1921 postavena provizorní dřevěná budova s kamennou podezdívkou o půdorysu písmene U. Obě boční křídla byla rozšířena a doplněna v roce 1923, tedy před 101 lety. Nově vybudovaný Studentský domov nabídl univerzitním studentům z Československa, ale i ze zahraničí nový domov. V rámci Masarykovské akce do Prahy přišlo mnoho Rusů, kteří se nesmířili se sovětským režimem a začali zde studovat a hledat své uplatnění. Studentský domov sloužil jako vysokoškolská kolej, jako studovna, knihovna s čítárnou, s klubovnami nebo se stoly pro tehdy zcela nový sport ping-pong. O tom, že ve Studentském domově byl bohatý kulturní život, svědčí i to, že jednu přednášku o moderním umění a o právě založeném Devětsilu přednesl na základě teoretické statě Karla Teigeho i básník Jaroslav Seifert a pozval na ni i svého kolegu poetistu Vítězslava Nezvala. Ten po skončení přednášky a diskuze prohlásil: „Přišel jsem na Albertov jako zapřisáhlý odpůrce Devětsilu a odcházím jako jeho bezvýhradný stoupenec.“
Studenti si svůj dům sami spravovali, vybrali příspěvky na ubytování a správu domu a také často řešili některé rozepře mezi ubytovanými. Od roku 1935 Studentský domov převzala Česká akademická beseda a dále sloužil jako kolej a menza pro studenty. Po záboru Sudet v roce 1938 našlo na Albertově ubytování mnoho českých rodin, které musely opustit své domovy v Sudetech.
Po druhé světové válce již budovy na Albertově sloužily jako univerzitní koleje a menzy především pro studenty Přírodovědecké fakulty UK, 1. lékařské fakulty UK a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Do menzy chodili i studenti z vedlejší Dopravní fakulty ČVUT. Všichni, kdo jsme tehdy studovali, si pamatujeme nekonečné fronty u výdejního okénka na jídlo, velmi oblíbené studené večeře a na víkend jsme rádi zakoupili konzervy. Lečo s moravskou klobásou, velké konzervy frankfurtských párků nebo třeba vepřové ve vlastní šťávě patřily mezi nejoblíbenější. Do menzy tehdy chodili všichni, od zasloužilých profesorů až po studenty prvních ročníků. U stolu jste se mohli potkat třeba s akademikem Heyrovským, nositelem Nobelovy ceny za chemii, který pravidelně v menze obědval, nebo třeba se spolužáky probrat poslední dopolední přednášku.
Ubytování studentů v provizorních domech z roku 1921 vydrželo až do počátku 90. let, menza ukončila svůj provoz 15. prosince 2022. Provizorní budova stála a sloužila generacím studentů 100 let. V dubnu 2024 se začala dřevěná budova menzy a kolejí bourat a na jejím místě vyroste nová moderní budova Biocentra pro biomedicinské obory.
Končí fenomén Albertova, končí místo, ke kterému mají vztah všichni, kdo se kdy mihli na Albertově. Zatlačíme nostalgické slzy a těšíme se na novou moderní budovu.
Radim Perlín, předseda Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UK