4

3

CO SE CHYSTÁ

ČÍSLO 8 – SRPEN 2023

Prvňáčci v ZŠ Štěpánská usednou do tříd vonících novotou

a nový zážitek se už teď těší děti, rodiče,

ředitelka školy Jana Páčová a starosta

Prahy 2 Jan Korseska, který vznik školičky

inicioval. ZŠ Štěpánská se podobně jako jiné

školy, jež zřizuje MČ Praha 2, potýká s větším

zájmem o studium, než může uspokojit. „Trvalo to pět let, na začátku jsem vedl složitá

jednání s Arcibiskupstvím pražským o pronájmu pozemku, na němž zahradní pavilon

stojí. Podařilo se to a jsem na to skutečně

hrdý. Naším cílem bylo umožnit prvňáčkům

přirozený vstup do školního života. Spokojený život dětí je naší prioritou, proto městská

část poskytla na stavbu včetně projektu

a dokumentace 46 milionů 300 tisíc korun,“

konstatoval starosta Prahy 2 Jan Korseska.

Základní kámen byl položen před půl

rokem, nyní už školička stojí. Jsou v ní dvě

první třídy pro celkem 48 prvňáčků a učebna

pro výuku anglického jazyka, který je na

této škole povinný už od prvního ročníku.

Všechny děti se někdy budou učit v přírodě,

na zahradě je jedna univerzální velká učebna

s tabulí a dřevěnými stoly s lavicemi.

Žáci školy se budou učit lásce k přírodě – bude zde travnatý koberec, hmatový

chodník s povrchem ze šišek nebo kamínků,

po němž budou chodit bosi, bylinková zahrada, ale také oplocený prostor pro maliníky

a jahodníky. „Žije tím celá naše škola, někteří

učitelé se chtějí se svou třídou o část zahrady

starat,“ uvedla ředitelka Jana Páčová.

Stavba nové školní budovy byla komplikovaná, protože do schvalování vstupovali

pražští památkáři. Škola stojí poblíž románské rotundy sv. Longina, kde v dávné

minulosti stávala osada Rybník (odtud název

nedaleké ulice Na Rybníčku). Je tedy cennou

archeologickou lokalitou, kde se nesmí kopat

do země. Aby se požadavkům archeologů

vyhovělo, stojí dřevostavba na 250 vrutech,

na nichž je připevněna ocelová konstrukce.

Celá jedna stěna je prosklená, takže žáci

uvidí do zahrady, a může se otevřít, aby

děti mohly rovnou vyběhnout ven na trávu.

Ostatní stěny jsou z modřínového dřeva,

tedy z přírodního materiálu.

Kolem nové školy, která je jedinečná

svým moderním a ekologickým pojetím, nyní

probíhají závěrečné úpravy okolní zahrady.

„Myslím, že naši prvňáčci tu zažijí dny plné

radosti,“ těší se ředitelka školy Jana Páčová,

která tady s nimi stráví první školní den. 



kla

poklep základního kamene proběhl letos v únoru

tak vypadá nová školička měsíc před otevřením

Varhany v bazilice sv. Ludmily se znovu rozezní před Vánocemi

Na kůru baziliky sv. Ludmily na náměstí Míru se nachází klenot mezi pražskými varhanami, velké

romantické varhany pražského mistra Emanuela Štěpána Petra. Nyní nečekaně zmlkly.

K

ostel byl postaven podle plánů architekta Josefa Mockera

v letech 1888–1892 a měl obdržet reprezentativní varhany,

které by byly ozdobou chrámu a chloubou vinohradské obce.

Prestižní zakázkou byl pověřen varhanářský podnik Emanuela

Štěpána Petra ze Žižkova.

Varhany spolehlivě sloužily posledních osmdesát let, během nichž byly pouze čištěny a udržovány. Velkou pohromou

bylo uzavření kostela v roce 1974 z důvodu (nebo spíše pod

záminkou?) výstavby metra, a následně kvůli rekonstrukci

varhan. Během vlekoucích se stavebních a restaurátorských

prací byly varhany v 80. letech 20. století nedbalostí dělníků

poškozeny. Oprava varhan po sametové revoluci krnovským

podnikem byla provedena povrchně. Teprve náročné restaurování mistrů varhanářů Kánského a Brachtla (2013‒2018) vrátilo

nástroji zvukovou krásu a technickou spolehlivost. Obnovené

varhany přitahují pozornost odborné i hudbymilovné veřejnosti. Tak tomu bylo až do konce letošního června, kdy nástroj

neplánovaně opět umlkl.

Co se stalo? Při loňské pravidelné údržbě nástroje byly

v horních etážích varhan nalezeny v píšťalách a ve vnitřních

mechanismech napadané skleněné střepy. Lze vyloučit jakýkoliv vstup nepovolané osoby na kůr, a tak se nabízí jediný možný zdroj střepů – růžicové okno v západní stěně kůru vysoko

nad varhanami. Ukázalo se, že v okně jsou na různých místech

vytlučené nebo prasklé skleněné tabulky. Jak k poškození

došlo, můžeme pouze spekulovat; jisté je, že v době, kdy se

nástroj restauroval, byly skleněné výplně okna neporušené.

Majitelé památek mohou žádat o dotaci

V

lastníci památek nebo nemovitostí v Pražské památkové rezervaci či památkových zónách na území

hlavního města mohou požádat o dotaci na rok 2024. Je

určena na opravu, obnovu či zachování objektu, který je

památkově chráněný nebo stojí v památkově chráněném

území.

Dotaci poskytuje hlavní město Praha, které nyní

pořádá na toto téma seminář nazvaný „Jak podat žádost

o dotaci hl. m. Prahy – Program pro vlastníky památkově

významných objektů pro rok 2024.“ Majitelé nemovitosti (fyzické nebo právnické osoby) se mohou dostavit na

seminář 28. srpna a 4. září, ve 14 hodin do Škodova paláce

na adrese Jungmannova 29/35, 2. patro, místnost č. 201.

Dozvědí se informace o základních pravidlech programu,

o způsobu vyplnění elektronické žádosti a o propočtech

stavebních i restaurátorských prací. Kapacita semináře je

omezena na 40 osob, proto je nezbytné se předem registrovat na e-mailové adrese: jitka.kyselakova@praha.eu.

FOTO: ADAM SLAVKOVSKÝ

N

FOTO: JAN SCHEJBAL

Několik desítek prvňáčků zažije letos první školní den, jaký jim ostatní děti

mohou závidět. Budou se učit v novém zahradním pavilonu, který pro ně

postavila městská část Praha 2 při Základní škole u sv. Štěpána ve Štěpánské

ulici. Všude kolem sebe budou mít zeleň a všemi smysly budou moci vnímat

přírodu, což je mezi školami umístěnými v centru Prahy naprostý unikát.

Jan Korseska a Jana Páčová

Prozkoumání specialistou na restaurování vitráží mistrem

Coufalem přineslo další nemilý poznatek. Skleněné výplně

lze vyjmout pouze zevnitř chrámu, k čemuž je potřeba zajistit dostatečný přístup pro dopravu materiálu a potřebného

vybavení. To ovšem znamená vysadit a odstranit více než

třetinu všech pedálových píšťal, naneštěstí těch největších,

které bezprostředně přiléhají k zadní stěně pod rozetou.

Přístup k těmto velkým píšťalám a manipulace s nimi je

možná opět až po demontáži průčelních píšťal a vysazení

a deponování více než 1100 píšťal z horní etáže varhan.

K provedení náročné práce byl osloven opět mistr varhanář Kánský, který nástroj zná do posledního dílku, a přizváni

byli další čtyři varhanáři a pomocníci. K manipulaci s píšťalami byl vztyčen jeřáb a celá akce byla zahájena v posledním červnovém týdnu. Všechny píšťaly a demontované

díly byly pečlivě zabaleny, popsány a uloženy. Po skončení

opravy růžicového okna v podzimních měsících by se měly

všechny píšťaly po řádném vyčištění celého nástroje vrátit

zpět do varhan.

I když je havárie rozety nepříjemnou událostí, přece

jen lze najít jeden pozitivní aspekt. Koncertní provoz po

nedávném restaurování varhan odhalil určitou vzduchovou

nestabilitu III. manuálu varhan, která se projevuje nepříjemným houpáním tónů při sólové hře, především na flétnové

rejstříky. K zmírnění této vlastnosti, kterou nástroj trpí od

doby vzniku, je třeba provést konstrukční úpravy vzduchových cest umístěných v zadních partiích varhan. A právě ty

jsou nyní příhodně zpřístupněny kvůli opravě poškozené

rozety.

Všechny práce na varhanách jsou naplánovány na pozdní

podzim letošního roku a doufáme, že se varhany rozezní

v plném lesku a kráse před letošními Vánocemi.



Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské