4
3
CO SE CHYSTÁ
ČÍSLO 8 – SRPEN 2023
Prvňáčci v ZŠ Štěpánská usednou do tříd vonících novotou
a nový zážitek se už teď těší děti, rodiče,
ředitelka školy Jana Páčová a starosta
Prahy 2 Jan Korseska, který vznik školičky
inicioval. ZŠ Štěpánská se podobně jako jiné
školy, jež zřizuje MČ Praha 2, potýká s větším
zájmem o studium, než může uspokojit. „Trvalo to pět let, na začátku jsem vedl složitá
jednání s Arcibiskupstvím pražským o pronájmu pozemku, na němž zahradní pavilon
stojí. Podařilo se to a jsem na to skutečně
hrdý. Naším cílem bylo umožnit prvňáčkům
přirozený vstup do školního života. Spokojený život dětí je naší prioritou, proto městská
část poskytla na stavbu včetně projektu
a dokumentace 46 milionů 300 tisíc korun,“
konstatoval starosta Prahy 2 Jan Korseska.
Základní kámen byl položen před půl
rokem, nyní už školička stojí. Jsou v ní dvě
první třídy pro celkem 48 prvňáčků a učebna
pro výuku anglického jazyka, který je na
této škole povinný už od prvního ročníku.
Všechny děti se někdy budou učit v přírodě,
na zahradě je jedna univerzální velká učebna
s tabulí a dřevěnými stoly s lavicemi.
Žáci školy se budou učit lásce k přírodě – bude zde travnatý koberec, hmatový
chodník s povrchem ze šišek nebo kamínků,
po němž budou chodit bosi, bylinková zahrada, ale také oplocený prostor pro maliníky
a jahodníky. „Žije tím celá naše škola, někteří
učitelé se chtějí se svou třídou o část zahrady
starat,“ uvedla ředitelka Jana Páčová.
Stavba nové školní budovy byla komplikovaná, protože do schvalování vstupovali
pražští památkáři. Škola stojí poblíž románské rotundy sv. Longina, kde v dávné
minulosti stávala osada Rybník (odtud název
nedaleké ulice Na Rybníčku). Je tedy cennou
archeologickou lokalitou, kde se nesmí kopat
do země. Aby se požadavkům archeologů
vyhovělo, stojí dřevostavba na 250 vrutech,
na nichž je připevněna ocelová konstrukce.
Celá jedna stěna je prosklená, takže žáci
uvidí do zahrady, a může se otevřít, aby
děti mohly rovnou vyběhnout ven na trávu.
Ostatní stěny jsou z modřínového dřeva,
tedy z přírodního materiálu.
Kolem nové školy, která je jedinečná
svým moderním a ekologickým pojetím, nyní
probíhají závěrečné úpravy okolní zahrady.
„Myslím, že naši prvňáčci tu zažijí dny plné
radosti,“ těší se ředitelka školy Jana Páčová,
která tady s nimi stráví první školní den.
kla
poklep základního kamene proběhl letos v únoru
tak vypadá nová školička měsíc před otevřením
Varhany v bazilice sv. Ludmily se znovu rozezní před Vánocemi
Na kůru baziliky sv. Ludmily na náměstí Míru se nachází klenot mezi pražskými varhanami, velké
romantické varhany pražského mistra Emanuela Štěpána Petra. Nyní nečekaně zmlkly.
K
ostel byl postaven podle plánů architekta Josefa Mockera
v letech 1888–1892 a měl obdržet reprezentativní varhany,
které by byly ozdobou chrámu a chloubou vinohradské obce.
Prestižní zakázkou byl pověřen varhanářský podnik Emanuela
Štěpána Petra ze Žižkova.
Varhany spolehlivě sloužily posledních osmdesát let, během nichž byly pouze čištěny a udržovány. Velkou pohromou
bylo uzavření kostela v roce 1974 z důvodu (nebo spíše pod
záminkou?) výstavby metra, a následně kvůli rekonstrukci
varhan. Během vlekoucích se stavebních a restaurátorských
prací byly varhany v 80. letech 20. století nedbalostí dělníků
poškozeny. Oprava varhan po sametové revoluci krnovským
podnikem byla provedena povrchně. Teprve náročné restaurování mistrů varhanářů Kánského a Brachtla (2013‒2018) vrátilo
nástroji zvukovou krásu a technickou spolehlivost. Obnovené
varhany přitahují pozornost odborné i hudbymilovné veřejnosti. Tak tomu bylo až do konce letošního června, kdy nástroj
neplánovaně opět umlkl.
Co se stalo? Při loňské pravidelné údržbě nástroje byly
v horních etážích varhan nalezeny v píšťalách a ve vnitřních
mechanismech napadané skleněné střepy. Lze vyloučit jakýkoliv vstup nepovolané osoby na kůr, a tak se nabízí jediný možný zdroj střepů – růžicové okno v západní stěně kůru vysoko
nad varhanami. Ukázalo se, že v okně jsou na různých místech
vytlučené nebo prasklé skleněné tabulky. Jak k poškození
došlo, můžeme pouze spekulovat; jisté je, že v době, kdy se
nástroj restauroval, byly skleněné výplně okna neporušené.
Majitelé památek mohou žádat o dotaci
V
lastníci památek nebo nemovitostí v Pražské památkové rezervaci či památkových zónách na území
hlavního města mohou požádat o dotaci na rok 2024. Je
určena na opravu, obnovu či zachování objektu, který je
památkově chráněný nebo stojí v památkově chráněném
území.
Dotaci poskytuje hlavní město Praha, které nyní
pořádá na toto téma seminář nazvaný „Jak podat žádost
o dotaci hl. m. Prahy – Program pro vlastníky památkově
významných objektů pro rok 2024.“ Majitelé nemovitosti (fyzické nebo právnické osoby) se mohou dostavit na
seminář 28. srpna a 4. září, ve 14 hodin do Škodova paláce
na adrese Jungmannova 29/35, 2. patro, místnost č. 201.
Dozvědí se informace o základních pravidlech programu,
o způsobu vyplnění elektronické žádosti a o propočtech
stavebních i restaurátorských prací. Kapacita semináře je
omezena na 40 osob, proto je nezbytné se předem registrovat na e-mailové adrese: jitka.kyselakova@praha.eu.
FOTO: ADAM SLAVKOVSKÝ
N
FOTO: JAN SCHEJBAL
Několik desítek prvňáčků zažije letos první školní den, jaký jim ostatní děti
mohou závidět. Budou se učit v novém zahradním pavilonu, který pro ně
postavila městská část Praha 2 při Základní škole u sv. Štěpána ve Štěpánské
ulici. Všude kolem sebe budou mít zeleň a všemi smysly budou moci vnímat
přírodu, což je mezi školami umístěnými v centru Prahy naprostý unikát.
Jan Korseska a Jana Páčová
Prozkoumání specialistou na restaurování vitráží mistrem
Coufalem přineslo další nemilý poznatek. Skleněné výplně
lze vyjmout pouze zevnitř chrámu, k čemuž je potřeba zajistit dostatečný přístup pro dopravu materiálu a potřebného
vybavení. To ovšem znamená vysadit a odstranit více než
třetinu všech pedálových píšťal, naneštěstí těch největších,
které bezprostředně přiléhají k zadní stěně pod rozetou.
Přístup k těmto velkým píšťalám a manipulace s nimi je
možná opět až po demontáži průčelních píšťal a vysazení
a deponování více než 1100 píšťal z horní etáže varhan.
K provedení náročné práce byl osloven opět mistr varhanář Kánský, který nástroj zná do posledního dílku, a přizváni
byli další čtyři varhanáři a pomocníci. K manipulaci s píšťalami byl vztyčen jeřáb a celá akce byla zahájena v posledním červnovém týdnu. Všechny píšťaly a demontované
díly byly pečlivě zabaleny, popsány a uloženy. Po skončení
opravy růžicového okna v podzimních měsících by se měly
všechny píšťaly po řádném vyčištění celého nástroje vrátit
zpět do varhan.
I když je havárie rozety nepříjemnou událostí, přece
jen lze najít jeden pozitivní aspekt. Koncertní provoz po
nedávném restaurování varhan odhalil určitou vzduchovou
nestabilitu III. manuálu varhan, která se projevuje nepříjemným houpáním tónů při sólové hře, především na flétnové
rejstříky. K zmírnění této vlastnosti, kterou nástroj trpí od
doby vzniku, je třeba provést konstrukční úpravy vzduchových cest umístěných v zadních partiích varhan. A právě ty
jsou nyní příhodně zpřístupněny kvůli opravě poškozené
rozety.
Všechny práce na varhanách jsou naplánovány na pozdní
podzim letošního roku a doufáme, že se varhany rozezní
v plném lesku a kráse před letošními Vánocemi.
Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské