Varhany v bazilice sv. Ludmily se znovu rozezní před Vánocemi

Na kůru baziliky sv. Ludmily na náměstí Míru se nachází klenot mezi pražskými varhanami, velké romantické varhany pražského mistra Emanuela Štěpána Petra. Nyní nečekaně zmlkly.

Kostel byl postaven podle plánů architekta Josefa Mockera v letech 1888–1892 a měl obdržet reprezentativní varhany, které by byly ozdobou chrámu a chloubou vinohradské obce.  Prestižní zakázkou byl pověřen varhanářský podnik Emanuela Štěpána Petra ze Žižkova.

Varhany spolehlivě sloužily posledních osmdesát let, během nichž byly pouze čištěny a udržovány. Velkou pohromou bylo uzavření kostela v roce 1974 z důvodu (nebo spíše pod záminkou?) výstavby metra, a následně kvůli rekonstrukci varhan. Během vlekoucích se stavebních a restaurátorských prací byly varhany v 80. letech 20. století nedbalostí dělníků poškozeny. Oprava varhan po sametové revoluci krnovským podnikem byla provedena povrchně. Teprve náročné restaurování mistrů varhanářů Kánského a Brachtla (2013‒2018) vrátilo nástroji zvukovou krásu a technickou spolehlivost. Obnovené varhany přitahují pozornost odborné i hudbymilovné veřejnosti. Tak tomu bylo až do konce letošního června, kdy nástroj neplánovaně opět umlkl.

Co se stalo? Při loňské pravidelné údržbě nástroje byly v horních etážích varhan nalezeny v píšťalách a ve vnitřních mechanismech napadané skleněné střepy. Lze vyloučit jakýkoliv vstup nepovolané osoby na kůr, a tak se nabízí jediný možný zdroj střepů – růžicové okno v západní stěně kůru vysoko nad varhanami. Ukázalo se, že v okně jsou na různých místech vytlučené nebo prasklé skleněné tabulky. Jak k poškození došlo, můžeme pouze spekulovat; jisté je, že v době, kdy se nástroj restauroval, byly skleněné výplně okna neporušené.

Prozkoumání specialistou na restaurování vitráží mistrem Coufalem přineslo další nemilý poznatek. Skleněné výplně lze vyjmout pouze zevnitř chrámu, k čemuž je potřeba zajistit dostatečný přístup  pro dopravu materiálu a potřebného vybavení. To ovšem znamená vysadit a odstranit více než třetinu všech pedálových píšťal, naneštěstí těch největších, které bezprostředně přiléhají k zadní stěně pod rozetou. Přístup k těmto velkým píšťalám a manipulace s nimi je možná opět až po demontáži průčelních píšťal a vysazení a deponování více než 1100 píšťal z horní etáže varhan.

K provedení náročné práce byl osloven opět mistr varhanář Kánský, který nástroj zná do posledního dílku, a přizváni byli další čtyři varhanáři a pomocníci. K manipulaci s píšťalami byl vztyčen jeřáb a celá akce byla zahájena v posledním červnovém týdnu. Všechny píšťaly a demontované díly byly pečlivě zabaleny, popsány a uloženy. Po skončení opravy růžicového okna v podzimních měsících by se měly všechny píšťaly po řádném vyčištění celého nástroje vrátit zpět do varhan.

I když je havárie rozety nepříjemnou událostí, přece jen lze najít jeden pozitivní aspekt. Koncertní provoz po nedávném restaurování varhan odhalil určitou vzduchovou nestabilitu III. manuálu varhan, která se projevuje nepříjemným houpáním tónů při sólové hře, především na flétnové rejstříky. K zmírnění této vlastnosti, kterou nástroj trpí od doby vzniku, je třeba provést konstrukční úpravy vzduchových cest umístěných v zadních partiích varhan. A právě ty jsou nyní příhodně zpřístupněny kvůli opravě poškozené rozety.

Všechny práce na varhanách jsou naplánovány na pozdní podzim letošního roku a doufáme, že se varhany rozezní v plném lesku a kráse před letošními Vánocemi.

Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské