Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 12

12

ČÍSLO 10 – ŘÍJEN 2022

REPORTÁŽ

D

vě kuchařky ajedna pomocná síla si nej-

prve rozdělí práci avyfasují ze skladu su-

roviny. Školáci zBotičské mají denně navýběr

vždy ze dvou hlavních jídel aktomu polévku.

Vkastrolu zrovna probublává kroupová

ajedna zkuchařek dává natác nektarinky.

„Máme omáčkové děti. Nejvíce mají oblí-

benou rajskou omáčku stěstovinami anapa-

price. Další vžebříčku jsou lívance,“ říká Kate-

řina Chadimová, která je kuchařkou

vpražských školních jídelnách již patnáct let,

ztoho jedenáct let připravuje obědy dětem

vZŠ Botičská. Prozrazuje, že předtím praco-

vala vevýpočetním středisku, dělala učitelku

plavání nebo vařila vmateřské škole.

Svou práci zjevně miluje. Vlídně vypráví

osvých malých strávnících. „To víte, že mě to

baví, to je zase něco jiného,“ směje se Kateřina

při otázce, jestli ji pak ještě baví vařit idoma.

Být kuchařkou vevelkoprovozu není pro uf-

ňukánky – celou směnu nanohou, zodpověd-

nost, dávka stresu. Podle Kateřiny by vku-

chyni potřebovali ještě jednu sílu, hlavně

navýdej. „Máme jen jednu paní namytí ná-

dobí, akdyž přijde vjednu chvíli třeba šest

tříd najednou, je to očistec,“ popisuje hlavní

DEN S… TENTOKRÁT SKUCHAŘKOU ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Sestavit jídelníček pro školáky je alchymie

Je tři čtvrtě našest ráno apro kuchařky ze základní školy Botičská tou dobou začíná směna. „Dnes

máme navýběr langoše nebo vrabce se špenátem abramborovým knedlíkem,“ vítá nás vesvém

království hlavní kuchařka ZŠ Botičská Kateřina Chadimová. Mezi hrnci apánvičkami panuje čilý ruch

adalší dvě její kolegyně už odčasného rána krájí maso azadělávají těsto.

kuchařka. Pro chyby vpodobě připálenin

nebo přesolení tu absolutně není prostor, su-

roviny se nakupují přesně.

V11 hodin je jídlo hotové, těsně před dva-

náctou se začínají houfovat prvňáčci adru-

háci. Jídelna je rázem plná veselého povyku.

Očistec navýdeji vidíme navlastní oči, ku-

chařky kmitají. Dopůl jedné musí být první

stupeň pryč, přicházejí starší děti. Je znát, že

kuchařky to tu mají napovel. „Sundej si tu

bundu, co tam děláš…,“ stihnou ještě při tom

všem strávníky vefrontě korigovat.

„Sedmdesát osm dětí si objednalo langoše,

devadesát devět vrabce. Vprůměru ale dě-

láme tak dvě stě třicet obědů denně.

Nadnešní moravské vrabce jsme zpracovávali

čtrnáct kilogramů masa, které se dováží

denně čerstvé, dále deset kilogramů špenátu,

devět kilo bramborových knedlíků. Těsto

nalangoše jsme zadělávali zdeseti kil mouky,“

uvádí pro představu hlavní kuchařka. Sama

nejraději připravuje svíčkovou omáčku.

Onákup surovin, ale iplacení stravného

adalší nezbytnou administrativu azajištění

provozu se stará vedoucí školní jídelny. Tuto

funkci vykonává vZŠ Botičská Petra Somrová.

„Snažíme se, aby se zacelý měsíc jídlo neopa-

kovalo. Co musíme dodržet, je takzvaný Spo-

třební koš, tedy živiny. Hlídáme procenta ryb,

luštěnin, masa, mléčných výrobků atak dále.

Zadáváme dopočítače každou výdejku su-

rovin anakonci měsíce nám program musí

ukázat, že jsme živiny splnily,“ říká hospodářka

jídelny adodává: „Nejproblematičtější je splnit

normu načisté mléko, jogurty apacholíky se

sem nepočítají adejte mléko dítěti napít třeba

kešpagetám… Normy nám pomáhají splnit

krupicová kaše abuchtičky se šodó. Spotřební

koš je věčný boj, taková alchymie, protože sle-

dovat musíte irozpočet,“ nechává Petra So-

mrová nahlédnout dozákulisí tvorby jídel-

níčků. Školní jídelnu vede již 25 let.

„Školní jídelna funguje výborně, je velmi sa-

mostatná ajsem sní velmi spokojen,“ chválí

své zaměstnankyně iředitel ZŠ Botičská On-

dřej Machů, který se tu stravuje také každý

den.

Současná inace se zatím doskladby jídel-

níčku nepromítla. „Museli jsme ale zdražit otři

koruny. Děti však mají stále vše, co jejich orga-

nismus potřebuje,“ ubezpečuje Kateřina Cha-

dimová.

Stejně podle ní chutná moravský vrabec uva-

řený veškole, jako doma pro manžela. „Velkou

radost nám udělá, když dítě přijde poděkovat,

že mu chutnalo. Samozřejmě jsou některé děti

zmlsané aje jich asi více, než bývávalo. To víte,

že když děláme hranolky nebo hamburger, tak

by nám utrhaly ruce, aluštěnina se nám vrací, “

usmívá se kuchařka.

Výdej jídel končí ve14 hodin. Vkastrůlku ještě

čeká jídlo napřípadné opozdilce, zatímco se

domývá poslední nádobí autírají přípravné

desky. Odbíjí půl třetí akuchařky sdobrou ná-

ladou odcházejí. Jejich království utichá.

HUL