Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

ROZHOVOR

Zčnu odlehčeně zulo mě, že bdlíte

n Dvoce, le protěší strn ulce už e

„usousedů“ Je mez dvěm strnm slnce

ně rozdíl

Ano, nlevo e Prh 2, nprvo Prh 3 Hr

-

nce vede středem slnce Ztím sem tov

průzum neprovděl Td nhoře s rozdíl

nebudou ctelné, to spíš, db člově spdl

n spodní Žžov, tm de e dvdlo Jr

Cmrmn

Poďme nové dvdelní hře oz neb do

e Slve, ter měl vDvdle Bez zbrdlí

preméru už vbřeznu, le ze zdrvotních

důvodů se zčín reprízovt teprve nní

Vní hrete ednu zhlvních rolí

Vpolovně zří sme odstrtovl reulérní

hrní Je to hr pro čtř herce,  Hne

Čerm hreme ústřední mnžels pr

J e mez vm cheme

Určtě velce dobr Jedn sme už ob herc

ve zrlém věu, mme hodně zušeností,

le t se znme už od mldí sme lettí

přtelé N všech bzích nm to svěle fun

-

ue Mluvíme spolu nprosto otevřeně, sme

schopn řešt všechn problém onstru

-

tvně

A sem pochopl, zrovn vtéto hře se

mluví s velm otevřeně Je to především

omuž, ter se ednoho dne ve spoo

-

eném mnželství přzn své ženě, že m

ntmní poměr sozou

Je to hr, ter zoum předsud sexulní

tbu Především e to le omede Celé e to

vel ndsz, ter m le vžnou rovnu

Spíš než ten ev smotn – totž to, co e  co

není v rmc sexult normlní – spíš tto

hr zoum, co e vše oolí ochotné př

-

mout Mnžels pr ve hře sou pdestníc,

teří mí to nespooeněší mnželství,

teré s dožete předstvt sou fnnčně

zštění, sturovní, co se tče prce žvot

-

ního nplnění Jech prtnerství e nprosto

šťstné nplněné Hr uzue, že tto ev

nevzní znud nebo poctu mndru, le

stnou se dvěm nprosto spooenm ldem

Není to důslede ždné rze

Jste zrovn v edním zldí, teré vžd pře

-

vpí, dž se zdnlvě šťstnm spooe-

nm ldem stne něco nečeného

Čím sem strší, tím méně sem převpen,

protože tovch převpení sem zžl

spoustu hlvně vmldí olem pěttřctého

rou mě thle věc přestl převpovt

Nvíc  nesbírm drb, nečtu bulvr, tže

většnou se e mně tové zprv dostnou

pozdě Nepídím se po tom, do se  m J

se uzue, žvot e oprvdu pestrobrevn

stt se může omuolv coolv, dž n

-

vene vede šťstn spooen žvot

Abulvr vs n opltu nechv n poo

As omně občs něco npíšou J ho nesledu

-

u, tže m en občs nědo řene, že omně

všlo něco hnlvého, nebo nop pochvl

-

ného Ale s mě bohudí většnou míí

Ve hře oz neb do e Slve mte

sutečně vpté emotvní scén, rozbííte

věc Je pro vs sndné hrt n evšt něco

tového

Je to sndné J sem snd nd vžvotě nc

nerozbl, nd sem nehodl tlířem, tže

e úplně delní ventlovt to ve hře (smích)

Vzhledem tomu, že tuhle profes dělm už

hodně dlouho, t emotvní vbuch n povel s

po čse osvoíte Aco se tče techncé strn

věc, n t sem měl mlo zouše Zust s

všechno srozbíením e dost drh zležtost

– dž něco rozbete, musí se to oupt znovu

Tže tzvně „n demolc“ bl en edn

zouš Potřebovl sme s  le vzoušet,

b blo všechno bezpečné pro ns n pódu

pro dv Hne m bo poměrně blízo,

ten se en t nčeho nezlene, n očích m

brle, teré mu chrní oblče J dělm všech

-

no řízeně, není to t, že bch měl rudo před

očm nevěděl, co dělm Nop, mm

stoprocentně zpnuté techncé mšlení do

toho hru, že sem mmo smsl, ve suteč

-

nost le přesně vím, co m hzím m to

poletí Je to tzvn ontrolovn emoce

Mte oblíbené místo, de se učíte role

Role se učím zsdně ve své uchn Chvíl

utoho sedím, popíím vu, vurčté chvíl

se učím př vření Znmen to, že mm

ruce hlvu změstnné nou čnností, tím

zouším, co vhlvě e To e druh fze dž

se musíte nučt třeb čtřcet strn textu, e

to docel vel obem co s budeme povídt,

pměť se spřbvícím věem nezlepšue

dž mm poct, že už mm většnu textu

vhlvě, t s vezmu btoh, do ně s dm

text, du se něm prochzet To e fnlní

fze, dobře se m učí vpohbu P s du

lehnout, rno vstnu tzvně s to upev

-

ním Večer před předstvením s rol většnou

opuu

Hrete součsně něol předstvení vrůz

-

nch dvdlech Mte něou víc oblíbenou

rol

Všechn své role mm rd, dom se cítím

vDvdle vCeletné, vnscencích spolu

špr dvdl Verze Těžo vzdvhovt

ednu onrétní rol nd osttní, le zrovn

oz neb do e Slve e tromede, což

mm nerdš Je mstrně npsn, e to edn

zposledních her utor Edwrd Albeeho Je

nesmírně vtpn, už se m dlouho nestlo, že

bch se př čtení scénře t hlstě sml

Hru srstcou ženu, mm vrol velou

spoustu svělch vtpů Poždé e pro mě

velm zbvné to hrt

Herc čsto říí, že se m hrí lépe zpor

-

né role než ldné Je to t uvs

tomu sem se přlněl vmldším věu,

le teď čím dl méně rozlšuu postv n

ldné zporné Spíš mě unch zím osob

-

ní bo žd m vsobě ob protpól, dobro

zlo, dennodenně vrůznch stucích dv

průchod ednomu znch Nevěřím n černo

-

bílé dělení, le prvd e, že zporné postv

sou herec vděčněší Stčí přmhouřt oč

mluvt hlubším hlsem (smích) ldné role,

teré se rozhodnou pro těžší cestu z cenu

ústrů, sou le nročněší n nterpretc

Řím to trochu sndszou, le dolv

ste se před let obevl vrmnlním se-

rlu, t už blo sné, do e vrh

Jo, to e prvd, le to se teď doufm smzlo

serlem Stín vmlze (zde hraje Petra Špalko

-

vá vyšetřovatelku vražd, pozn. red.)

J ste se vůbec herecé profes dostl

Chtěl ste  dělt odmlč

J sem doonce hrl odmlč Od pět let

sem hrl vdvdle N provzu už sem

utoho zůstl Už o pětlet sem věděl, že

přesně tohle chc dělt, n vhní nebl čs

Pmtuete s tu první rol

Hrl sem uře vLšce Bstroušce hned

potom, co sem tuhle rol odehrl, se vrtl

zFrnce Bole Polív sChntl Poulln

zčl zoušet předstvení Šše rlov

-

n Hledl tm holčču Bole s mě vbrl

Všest letech sem zčl hrt sBolem

už tehd sem věděl, že tohle dělt chc

budu

Přesto vs nd nenpdlo, že bste mohl

dělt třeb něco úplně ného

Vtéhle nesté době, d prce přchzí nr

-

zově, e m spíš líto, že nemm něou nou

profes, do teré bch s mohl „odsočt“,

dž není tol prce vdvdle nebo flmu

Vždc mě ll prce se zvířt, mů druh

pln bl stt se veternřou

Včem e dnešní dob podle vs nest

Vnrzovost Můžete mít sce pevné n

-

žm vdvdle, le vdvdlech sou plt

bohužel t nízé, že steně musíte prcovt

boem, poud chcete pltt nem, mít dvě

dět, ps morče o  Jen dvdlo vs

neužví, to n dž ste exponovn herec

vprestžním dvdle romě plného úvzu

ste nucen brt dlší úvz Tže třeb

mte dět, ste schopen e zstt, le zse e

třeb nevdíte

Tenhle problém řeší né profese Ivšet

-

řovtel Md Ml, terou hrete ve

Stínech vmlze, vserlu boue stím, že

vůl prc nem čs n dceru

As t Je to omplovné ve spoustě

profesí Učtelé mí třeb volné víend, le

neumím s předstvt t stoh úolů dom

-

cích prcí, co musí z víend oprvt včetně

příprv n dlší tden

Chcete, b se zvšch dětí stl profeso

-

nlní herc Obě už mí herecé zušenost

Lozí nechce bt herec Chodí n drmť,

ter ho bví, le rd b bl uchřem To

nm řel, dž mu blo šest vděl flm

Rttoulle M vtom odmlč sno, ví, co

chce dělt Anděl e všesté třídě uní se

to proměňue vednu chvíl chce bt veter

-

nř, p curř, p přece en hereč,

teď chodí n tnce

db se le něteré znch pro herecou

drhu rozhodlo, podpořl bste e

Podpořl bch e vtom, ť dělí, co e bude

bvt co e nplňue To povžuu z stěže

-

ní Herecé povolní e z určtch podmíne

dobré, le poud pro to nemte předpold,

může to bt čré zouflství

Točíte teď něco

Zrovn mm mlou puzu, přes przdnn

sem točl dv proet teď mm chvíl

voln Nechc mluvt oproetech, teré sou

rozednné, protože to nechc zřnout

Bude třetí řd Stínů vmlze

Ztím se sní nepočít, což se smozřemě

může změnt Ztím le není vplnu

Ptal se: Jan Martinek

Znmou hereču Petru Šplovou netřeb předstvovt Vsoučsnost  mů-

žete vdět hned vněol dvdelních předstveních Čst nšeho rozhovoru

se točl olem nové omedlní hr oz neb do e Slve, terou nní po

březnové preméře znovu hre Dvdlo Bez zbrdlí

Petr Šplov Role se učím zsdně vuchn

5

ČÍSLO  – ŘÍJEN 

FOTO TEREZA ŘENOVÁ

Ve hře Koza aneb

Kdo je Sylvie? hraje

Petra Špalková ženu,

která se od svého

manžela dozví opravdu

nečekanou a šokující

informaci