Dobré cookies musí být vždycky trochu nedopečené
V květnové rubrice Žijí mezi námi jsme žádali čtenáře o tip na zajímavého a kreativního podnikatele. O majiteli pekárny a cukrárny Královské Cookie nám napsala paní Lenka z Vinohrad: „Peče neodolatelné domácí sušenky ‒ cookies a co je opravdu unikátní, jsou jeho velké cookie dorty, pečené a zdobené na zakázku. Přináší lidem v našem okolí radost…“ Byli jsme zvědaví.
Krámek na Vinohradské ulici poznáte už zdálky podle růžové lavičky před vchodem. Když vejdete po pár schodech do malé místnosti, omámí vás vůně vanilky, skořice, čokolády… a čeho ještě? Hýří to tu barvami, hned u dveří nad schůdky do krámku leží úhledné balíčky cookies. Kdo má rád sladké, určitě tyhle americké sušenky zná, jenže majitel a kreativní cukrář Petr Migač jich tu peče na čtyřicet druhů! S vlašskými ořechy, mandlemi, bílou čokoládou, jablky, mákem, dokonce i s konopným semínkem… Právě vytahuje z trouby plný plech: „Dobré cookies musí být uvnitř trochu nedopečené, aby měly správnou žvýkavou konzistenci. Musím vychytat ten pravý moment, kdy je vytáhnout z trouby,“ usmívá se. Nabídne mi makovou. Zakousnu… chutná opravdu návykově.
V jeho maličké cukrářské dílně si můžete koupit malé cookies nebo objednat obří – tzv. cookies dort. Petr Migač takový poprvé viděl před lety v Anglii a rozhodl se nápad převézt do Prahy. Dorty peče a zdobí na zakázku. „Někdo přijde s jasnou představou, s náčrtkem nebo obrázkem. A jiný jenom vysloví přání – třeba dort pro manželku, která má ráda modrou barvu a hraje golf. Vymyslím námět a vytvořím šablonu v počítači. Dekorování potom trvá několik hodin. Je nepřeberné množství možností, jak lze cookies ozdobit,“ říká a se zaujetím mi ukazuje stovky fotek. Jeho klientelu tvoří většinou stálí zákazníci z „vinohradské rodiny“, občas turisté a pár kaváren. Před pár lety bylo zákaznických podniků pětadvacet, po pandemii se trh proměnil. Petr Migač ale chce být pozitivní. Rád by pekárnu přebudoval také pro interaktivní pečení a zdobení s dětmi, něco podobného už vyzkoušel a teď pracuje na scénáři… Loučím se a poslední otázka se týká vánočního cukroví ve vitríně u dveří. Pan Migač každou sezonu peče na zakázku čtrnáct druhů. Kolemjdoucí maminku s kočárkem zaujmou vosí hnízda: „Ty si objednám, kolik stojí? Mám je moc ráda, ale nepeču je, je to moc pracné.“ Souhlasím a odcházím rozhodnutá, že do maličkého krámku brzy přijdu znova. A nejen pro cukroví.
mab