Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

ŽIJÍ MEZI NÁMI

pírnctví Mnep sem dosud znl en

zvprvění znmch, strousedlíů,

teří sem chodl nupovt eště vdětství

srodč nebo prrodč N domluvenou

první nvštěvu přchzím prvě ve chvíl,

d mtel solení obsluhuí bezrdného

zzní Shní ppír n ts pozvn, po-

třebue onrétní odstín žluté, le zpomněl

s dom předlohu nemůže se rozhodnout

Ztímco mu ppírní upultu nbízí vrnt

trpělvě sním probír eho neurčté přní,

rozhlížím se po rmě dchne n mně nos-

tle strch čsů Polce zplněné nerůz-

něším zbožím přpomíní prvorepublov

„obchod vším možnm“, důležté drobnost,

teré n ednom místě už nesou vdění

Ano, e to ppírnctví sou tu všechn možné

věc zppíru (něteré n nezřdím), nplně

do propse per různch druhů, vtvrné

potřeb pro šol profesonl, sešt,

dře, lendře, blcí fóle, lepen různch

velostí, nlep n ořen, špele, pro-

vz Ale té rbč zple, olíč

šňůr n prdlo, pstč n mš, potřeb

pro trmpovní – třeb pesní noží, něco

zdroere včetně prcích elů, belí, role

toletního ppíru „Chodí sem nevíc místní,

většn znch sou už strší ldé Obchodů

voolí moc není, šroo dleo ždn dro-

ere, snžím se sortment přzpůsobt, b

ld nemusel pro ždou nutnost běht do

supermretu,“ vsvětlue Pvel Nepevn

„Ato osttní – proč ne Od mlč sem

trmpovl, mm tu různé věc, teré se hodí

Nerezové hrníč, zvírcí noží, lecomu

uděl rdost, dž tu obeví něco pro dět

nebo pro vnu“

Pvel Nepevn e dvno senor, le n

osmdest b ho s ndo netpovl Schod

do ncelře vprvním ptře vstoup

svžně než  „do chce zžít tmosféru

strch čsů, ť přde ždého nového

zzní rd přvítm," usmív se „Je

to rodnn trdce Vtomhle domě nd

tímhle rmem sem vrůstl,“ ří uzue

rchvní fotorfe doument vdesch

„Vdíte, zvenu to tu vpd steně o

před let“

Podn Mnep zložl eho tet, Mre

Nepevn, vroce 1884 VJečné ulc funue

od rou 1921, vdomě, ter rodn tehd

oupl „Z těmto dveřm bl díln, de

se vrběl prodvl sešt, lendře

né ncelřsé potřeb n obednvu

zzníů Dílnu vedl strc, otec děll d-

mnstrtvu,“ vzpomín pn Nepevn Jen-

že vosmčtřctém omunstc režm

rodně dům podn zbvl, zMnep se

stl Nrp (nrodní ppírn) Pvel Nepev-

n podnu obnovl méno vroce 1991, dž

se po revoluc ul podnní Jednoduché

to le neblo „Dům nm vresttuc vrtl,

le vešeré stroe bl prč n ppírensé

zboží vpodnovém sldu sem s musel

vzít úvěr,“ vzpomín n podntelsé

zčt

Obchod vede přes třcet let stle ste-

nm, prvorepublovm způsobem podle

hesl splníme vm ždé přní Vřzue

dž půdete Ječnou ulcí dolů e

stnc trmve, rme v čísle

31 s vlohou plnou ppírensého

zboží mnete s bez povšmnu-

tí Poud ovšem neptříte mez

zdeší usedlí nebo stlé zz-

ní,  těch m Pvel Nepevn,

mtel snd nestršího prž-

sého menného ppírnctví,

nštěstí dost Ab ne – v eho

rmě s dlouhou trdcí ndete

s stou ndszou všechno, nč s

vzpomenete

telefoncé obednv, ezdí nupovt

zboží pomh obsluhovt zzní

Stlé t, teří potřebuí něco, co vobchod-

ním řetězc neseženou Aco to e „Třeb

rsovcí prno nebo techncé pero Pro

edno s nposled přel zzní ž ze

Zlčín,“ ří Pvel Nepevn obrcí se n

olen, ter vMnepě prcue už osm-

nct let „Znšeho neobvle-obvlého

sortmentu dožeme sehnt do tdne n

obednvu prtc coolv Je to tové

nše now-how,“ usmív se pní Božen

Prvě přvezl bublnovou fól, e třeb

 roztříht usldnt Ještě pr fote

loučím se Vpodvečer du znovu olem

cestou n trmv Přestože e už dvcet

mnut po zvírcí době, zppírnctví v-

chzí zznce, ter s přšl pro oblíben

dř „Nde nde ho neseženu Steně o

tento obchod, lét stle sten Jnde nen-

upuu Hlvně, ť vdrží Chodl sem tu

sdcerou, dž bl eště ml, npřesro

přvedu vnuču Nstupue do šol bude

potřebovt sešt“

mab

Rodnné ppírnctví Mnep funue už 103 let

ČÍSLO  – ŘÍJEN 

Dobré cooes musí bt vždc trochu nedopečené



rme n Vnohrdsé ulc poznte už zdl podle

růžové lvč před vchodem dž vedete po pr

schodech do mlé místnost, ommí vs vůně vnl, soř-

ce, čoold čeho eště Hří to tu brvm, hned

udveří nd schůd do rmu leží úhledné

blíč cooes do m rd sldé, určtě

thle mercé sušen zn, enže m-

tel retvní curř Petr Mč ch tu

peče n čtřcet druhů S vlšsm

ořech, mndlem, bílou čooldou,

bl, mem, doonce sonop-

nm semínem Prvě vthue

ztroub pln plech „Dobré cooes

musí bt uvntř trochu nedopečené,

b měl sprvnou žvvou onz-

stenc Musím vchtt ten prv mo-

ment, d e vthnout ztroub,“ usmív

se Nbídne m movou Zousnu chutn

oprvdu nvově

Veho mlčé curřsé dílně s můžete oupt mlé

cooes nebo obednt obří – tzv cooes dort Petr Mč

tov poprvé vděl před let vAnl rozhodl se npd

převézt do Prh Dort peče zdobí n zzu „Nědo

přde ssnou předstvou, snčrtem nebo obrzem An

enom vsloví přní – třeb dort pro mnželu, ter m

rd modrou brvu hre olf Vmslím nmět vtvořím

šblonu vpočítč Deorovní potom trv něol

hodn Je nepřeberné množství možností, 

lze cooes ozdobt,“ ří se zuetím m

uzue stov fote Jeho lentelu tvoří

většnou stlí zzníc z„vnohrdsé

rodn“, občs tursté pr vren

Před pr let blo zzncch

podnů pětdvcet, po pndem se

trh proměnl Petr Mč le chce bt

poztvní Rd b pernu přebudovl

té pro ntertvní pečení zdobení

sdětm, něco podobného už vzou-

šel teď prcue n scénř Loučím

se poslední otz se t vnočního

curoví ve vtríně udveří Pn Mč ždou

sezonu peče n zzu čtrnct druhů olem-

doucí mmnu sočrem zumou vosí hnízd „T s

obednm, ol stoí Mm e moc rd, le nepeču e, e to

moc prcné“ Souhlsím odchzím rozhodnut, že do mlč-

ého rmu brz přdu znov Aneen pro curoví mab

V větnové rubrce Ží mez nm sme ždl čtenře o tp n zímvého  retvního pod-

ntele O mtel pern  currn rlovsé Cooe nm npsl pní Len z Vnohrd

„Peče neodoltelné domcí sušen  cooes  co e oprvdu untní, sou eho velé cooe

dort, pečené  zdobené n zzu Přnší ldem v nšem oolí rdost“ Bl sme zvědví