Slovo úvodem

Milí přátelé,

při psaní tohoto úvodníku na téma ohlédnutí za Vinobraním na Grébovce jsem se ponořil do vzpomínek. Vybavilo se mi, jak jsem si při moderování prvního ročníku říkal, proč se jmenuje Vinobraní na Grébovce, a ne v Havlíčkových Sadech, a proč se koná i na náměstí Míru o den dříve. Záhy jsem pochopil. U nás na Dvojce jsme prostě originální. 

Ale teď vážně. Kdo na tomto vinobraní někdy byl, ví, že je prostě famózní. Nejen svým programem a organizací, ale i celkovou atmosférou, která oba dny provází. Jako by se na náměstí Míru i v Havlíčkových sadech, tedy v Grébovce, zastavil čas. Každý ročník je programově koncipován jinak, ale výsledek je vždycky stejný. Všude panuje dobrá nálada, pohoda a uvolněná zábava. Páteční „Mírák“ přímo vybízí k zastavení na konci pracovního týdne, cestou na nákup, při procházce s dětmi a přáteli nebo při venčení psa. Ve vzduchu je cítit první závan podzimu a typická vůně burčáku. Nikdy nechybí tradiční cimbálová muzika a spousta gastronomických specialit. 

To hlavní se ale odehrává v sobotu v Grébovce. Jindy poklidný park odpoledne pohltí tisíce a tisíce návštěvníků, kteří se sem přijdou pobavit nad kelímkem burčáku či se sklenkou vína v ruce a načerpat dobrou náladu, kterou si snad každý naordinoval. Je to den jako stvořený pro všechny věkové kategorie.

A ano, opravdu se říká, že i kdyby v pátek lilo jako z konve, v sobotu se vyčasí. Zatím to tak bylo vždy, co si pamatuju. 

Za těch spoustu let, co Vinobraní na Grébovce moderuju, mám osobních zážitků nespočet. Hlavní jsou pro mne ale lidé, kteří za námi přijdou s úžasnou energií.

 V průběhu let slýchám samé pozitivní ohlasy a budu věřit, že to tak zůstane. Děláme všechno pro to, aby si dvoudenní svátek vína u nás na Dvojce lidé opravdu užili. A podle každoroční návštěvnosti to vypadá, že to děláme dobře.

Krásné nejen podzimní dny přeje

Honza Musil