Z Encyklopedie Prahy 2

Břetislav Pojar (7. 10. 1923 – 12. 10. 2012) 

Narodil se v Sušici. Po válce studoval krátce na AVU a na Vysoké škole architektury, ale studia nedokončil. Začínal jako kreslíř a fázař v Ateliéru filmových triků. Stál u zrodu proslulého studia Bratři v triku a stal se na čtyřicet let předním animátorem i režisérem Studia Jiřího Trnky – mezi jeho první animace patřily filmy v Trnkově režii Staré pověsti české či Sen noci svatojánské. Břetislav Pojar má na svém kontě více než 70 kreslených a loutkových filmů. Jmenujme alespoň jeho režijní prvotinu O skleničku víc, která získala Velkou cenu na festivalu v Cannes (1954), Paraplíčko, nebo film Lev a písnička, oceněný ve francouzském Annecy. Spolupracoval s kanadskou společností National Film Board a za film Vidět či nevidět získal ocenění Zlatý medvěd na festivalu v Berlíně. Zaslouženou slávu u diváků i uznání kritiků mu přinesla série o dvou plyšových medvědech Pojďte, pane, budeme si hrát, ale také příběhy pěti kluků na motivy Trnkovy knížky Zahrada. Spolu s Janem Špátou byl tvůrcem oblíbeného televizního večerníčku Dášeňka čili Život štěněte. V roce 1990 byl jmenován profesorem a stal se prvním vedoucím katedry animované tvorby FAMU. Jeho poslední prací byla spolupráce na filmech Fimfárum 2 a Autopohádky. 

Břetislav Pojar bydlel po 2. sv. válce v domě Trojická 1 na Novém Městě. Od konce 50. let působil jako vedoucí týmu filmových výtvarníků ve studiu Krátkého filmu Praha, v bývalém ateliéru sochaře Karla Nováka v Čiklově ulici (dnes Umělecká zahrada). V roce 2007 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 2, o rok později obdržel od Prezidenta republiky medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.