Parkování v Praze je věčné téma

Připravovaná reforma zón placeného stání na území hlavního města je na spadnutí. Městská část Praha 2 bude v průběhu ledna zasílat magistrátu své připomínky tak, aby pro své území vyjednala ty nejlepší možné podmínky. Jak by si však představovali ideální řešení problematiky parkování uvnitř jednotlivých stran naši volení zástupci? Zeptali jsme se jich: 

Jak byste vyřešili problematiku parkování v centru Prahy?

Upozornění redakce: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.

NÁZORY KOALICE

ONDŘEJ PROKOP / ANO

Vyhrává ten, kdo najde místo!

Parkování v hlavním městě je sportovní disciplína. Napínavá, s prvky hazardu. Když najdete místo, vyhráváte! Bylo by to úsměvné, kdyby to nebyla bohužel pravda. Míst je málo, aut je moc, ulice v centru jsou úzké. Parkování je primárně v gesci magistrátu, kdy ale současná magistrátní koalice ani předchozí garnitura ke zlepšení nic neudělala. Naopak. Náměstek pro dopravu a bývalý primátor Hřib vytrvale pracuje na tom, aby auta z Prahy vytlačil. Má radši MHD a kola. Aspoň to tvrdí. Nemůžeme tak od něj očekávat, že nám ohledně parkování nějak pomůže. P+R parkoviště nestaví, jen dokončuje, co vyprojektovali předchůdci. Bohužel, hnutí ANO je již druhé volební období v opozici. Vzali jsme proto jako opoziční zastupitelé situaci do vlastních rukou. Na konci listopadu jsem svolal panelovou diskuzi, které se zúčastnili odborníci v oblasti dopravy či bývalí ministři dopravy. Shodli jsme se například na tom, že klíčové je správné nastavení parkovacích zón na celém území města a město by mělo začít stavět parkovací domy. Dostat auta z ulic, či alespoň jim odlehčit lze i budováním menších garáží v centru města, jak to známe ze zahraničí. Na panelové diskuzi zazněl i nápad, že by hlavní město ve spolupráci s ministerstvem dopravy mohlo zřídit fond, ze kterého by městské části mohly ve spolupráci se soukromým sektorem financovat další řešení parkování na svém území. V debatě došlo ale i na problematické koloběžky v centru města, nutnost dostavby pražských okruhů nebo potřeby další výstavby metra. Z mého pohledu Praha postrádá vizi. O parkování musíme přemýšlet jako o celku a tak ho i řešit.

JAN KORSESKA / ODS

Hledání rovnováhy mezi pohodlím a potřebou

Parkování v centru Prahy se stalo palčivým tématem diskuzí. Na jedné straně stojí argument dostupnosti parkování. Zajištění parkovacích míst v centru města může podporovat ekonomiku, přitahovat turisty a usnadňovat každodenní život. Na druhé straně ale stojí obavy z dopadů na životní prostředí a celkovou udržitelnost města.

Prvotním úkolem zón placeného stání byla ochrana historického centra města, což je z mého pohledu Praha 1 a Praha 2. Tento úkol stále platí, a proto si myslím, že v těchto městských částech by měli mít nárok parkovat hlavně rezidenti a abonenti. Návštěvnických míst by mělo být méně. Jedním z nápadů může být i zavedení progresivních poplatků za parkování v ostatních městských částech. To by mohlo omezit počet automobilů v centru a zajistit efektivnější využívání parkovacích míst. Podle mne není správný argument, že poplatek v zónách placeného stání  je „poplatek za zábor pozemku“. To by  muselo být tolik parkovacích míst jako žadatelů, a to v centru Prahy není možné. Získané prostředky by se mohly investovat zpět do veřejné infrastruktury, podpory udržitelných dopravních možností a budování parkovacích domů. I proto Dvojka plánuje moderní parkovací dům v Bělehradské ulici, který poskytne kapacitu pro 130 vozidel. V každém případě je důležité, aby dál byla zřizovatelem zón placeného stání obec, a tou je Hlavní město Praha. Městské části si mohou určit rozsah jednotlivých druhů zón, navrhnout cenu pro návštěvníky, ale ostatní musí být řešeno centrálně. Je nezbytné hledat kompromisy a řešení, a parkování v Praze vyžaduje řešení plošné. 

TOMÁŠ HALVA  / TOP 09

Parkování vyžaduje systémovou reformu 

Problematika parkování v centru Prahy je komplexní a vyžaduje promyšlený přístup. Proto jsme společně s ostatními pražskými radními pro dopravu připravovali požadavky na změnu. Současná situace v Praze 2 naznačuje, že i přes zdánlivý dostatek parkovacích míst existuje nesoulad mezi počtem oprávnění a reálnou potřebou. V centru města je téměř nemožné zvyšovat parkovací kapacitu. Je proto nutné hledat systémové kroky, kterými ochráníme rezidenční parkování, tzn. především zavést modré zóny pouze pro rezidenty a zvýšit počet odtahů aut nerespektujících pravidla. Reforma by měla zahrnovat i zavedení celopražského parkovacího oprávnění, zpoplatnění parkování jednostopých vozidel nebo změnu v přístupu k elektromobilům. Další neméně důležitou změnou je zavedení 120hodinového kreditu pro rezidenty, který mohou poskytnout svým návštěvám pro parkování v modré zóně. Nicméně, návrh Pirátů na parkování zásobovačů v modrých zónách vnímám jako velmi problematický, jelikož povede k rozpuštění zásobování do parkovacích zón a zrušení vyhrazeného stání pro zásobovače. Ti tak budou v lepším případě objíždět několikrát za sebou blok a hledat místo k vyložení nákladu. V tom horším případě budou o to víc zásobovat z druhé řady nebo z chodníku. A to nechceme. V souhrnu, řešení parkovací problematiky v Praze vyžaduje integrovaný přístup, který zohledňuje potřeby rezidentů, zásobování, a udržitelnost městského prostředí. Musíme se vyhnout fragmentovaným řešením a místo toho se zaměřit na koordinovanou a systémovou reformu parkování.

NÁZORY OPOZICE

JIŘÍ MACH / PRAHA 2 SOBĚ

Parkuji, tedy jsem. Aneb parkovací rodeo v Praze

Parkování nás štve. Marně hledáme parkovací místo, jindy se kvůli špatně parkujícím autům sotva vejdeme s kočárkem na chodník. Sám bydlím u místa pro zásobování a každý den zde vidím stát vše, kromě zásobování. Zásobovací dodávky pak běžně stojí na chodníku, což je nebezpečné pro chodce a navíc to chodníky ničí. Auta na chodníku, na přechodu, v křižovatce, v cyklopruhu, v parku. Proč nám to přijde normální? A jak to změnit?

Máme na stole návrh reformy parkovacích pravidel. Ale bez efektivního vymáhání jsou jakákoliv pravidla k ničemu. Zároveň, reformu nelze diskutovat bez tématu financí. Parkování nyní stojí v přepočtu na den 3 Kč, což je směšná cena, která vybízí k využívání auta. MHD (Lítačka stojí 10 Kč denně!) dotuje Praha z 85 %. Pokud by to mělo být u parkování stejné (proč ale, když MHD slouží mnohem více lidem a navíc je ekologická), parkování by mělo při tržní ceně garážového stání stát minimálně 7000 Kč ročně oproti současným 1200 Kč. A samozřejmě je nutné zachovat cenové zvýhodnění pro sociálně slabší. 

A jak bych vyřešil problematiku parkování v centru? Stačí se podívat do schválených odborných strategických dokumentů Prahy (díky, Adame Scheinherre!). Řešením je vymáhat pravidla, zautomatizovat přestupkový proces a zdražit parkování. Diskuzi nad garážovým stáním nemůžeme vést bez zamyšlení se nad cenou parkovného. Zároveň díky reformě některé pravomoce přejdou z magistrátu na městské části. Doufám, že se tak vymáhání přestupků zlepší ‒ zatím mě ale (ne)aktivita současné radnice nadějí příliš nenaplňuje.

ROBERT VEVERKA / PIRÁTI

Parkování je výsada, nikoli samozřejmost

Parkování v centru Prahy má být vyhrazeno především rezidentům s trvalým bydlištěm, kteří si ve své městské části mohou požádat o celoroční parkovací oprávnění. Cena se aktuálně pohybuje na poměrně nízké úrovni tisíc dvě stě korun za rok. Dokud budeme parkování takto cenově zvýhodňovat, počet aut v centru jen stěží zredukujeme. Jeho cena by se měla pohybovat na úrovni ročního kuponu na městskou dopravu. Stejně tak je žádoucí zdražit i krátkodobé parkování a tím stimulovat návštěvníky, aby místo autem, které mohou nechat na odstavných parkovištích, cestovali do centra hromadnou dopravou. S navýšenou cenou za parkovné by však měla narůst i kvalita poskytovaných služeb. Aktualizované vodorovné a svislé značení, jasně vymezené parkovací zóny pro motocykly a skútry, nabíjecí stojany či fungující systém vymáhání neoprávněného parkování by měly být samozřejmostí. Vedle rezidentů má největší vliv na množství aut v centru zásobování, rozvoz všeho možného či administrativní budovy bez dostatečného počtu vlastních parkovacích míst. Parkování za účelem podnikání je tak nezbytné zdražit také. Parkování není právně zaručená samozřejmost, pokud má občan nebo zaměstnavatel na nákup a správu vozu, pak musí mezi provozní výdaje zařadit i odpovídající cenu za jeho parkování ve veřejném prostoru. 

KLÁRA CINGROŠOVÁ / SPD PRO PRAHU 2 

Reforma parkování k ničemu

Praha připravila reformu zón placeného stání. Ceny parkování v ní nejsou řešeny, ale očekává se, jak jinak, zdražení. Parkování hostů na oranžových a fialových zónách se měnit nebude, parkování v modrých zónách bude pouze pro rezidenty. (Ti budou moci koupit hodinový tarif pro návštěvy a řemeslníky.) Elektromobily už jen sleva, parkování zadarmo končí. Toť návrh HMP v kostce. Městské části by se měly nad  tímto návrhem zamyslet! Zdá se, že jde zas o další bič na již tak ostrakizované majitele aut. Vše nasvědčuje tomu, že na modrých zónách ne-rezidenti nezaparkují už vůbec. Což ve stávajícím stavu, kdy parkovací místa mizí mnohdy nesmyslným rozšiřováním chodníků a budováním cyklostezek je tragédie. Nové bytové domy jsou často „moderními” architekty navrhovány a městskými částmi schvalovány s malým či dokonce nulovým počtem parkovacích míst. Město zase jen vytahá z našich kapes víc peněz, co ale můžeme v reálu očekávat? Budou se plnit už tak plná parkoviště nákupních center, lidi začnou stát na chodnících, trávnících, načerno v zónách pro rezidenty. Riziko pokuty bude totiž mnohem nižší než riziko srdeční slabosti při marném pokusu zaparkovat. P2 nemá žádné záchytné P+R parkoviště a představa, že vyjedu na P+R do P4 či P10, tam nechám auto a pojedu si své věci vyřizovat tramvají, je poněkud absurdní. Zas budeme čelit dalšímu pokusu HMP házet motoristům klacky pod kola. Ale ty už tam, vlastně, drahnou dobu mají. Teď to ale vypadá na pořádnou kládu ‒ změna k horšímu, nebrat!