Fotosoutěž

Vážení čtenáři,

v minulém čísle jsme se vás ptali: Poznáte, koho znázorňuje postava na fasádě domu na Novém Městě?  Správná odpověď: Žena představuje Čechii (Bohemii), symbolické zosobnění českého národa. Zdobí dům č. 288/17 na Karlově náměstí.  Výherce Václav Bezouška má u nás v redakci dárek.

Zachycená mozaika oživila místo, které patří mezi ta nejvíce frekventovaná a hlučná. Ale těžko od této křižovatky několika komunikací, kde se dokonce setkává i několik druhů dopravy, můžeme očekávat něco jiného: na svou dobu tu bylo velmi rušno již ve středověku, protože tudy procházela významná cesta do Prahy. Ve 14. století bychom zde spatřili příchozí z východu a jihovýchodu Čech i vzdálenějších oblastí, kteří obdivovali nové bytelné městské opevnění. O jeho síle se v těchto místech v srpnu 1648 přesvědčili švédští dělostřelci: po dvou dnech odtáhli s nepořízenou. 

Během 19. století se tu do zástupu řadili příchozí do města proto, aby u brány absolvovali kontrolu osobní i přezkoumání toho, co do Prahy přinášejí s sebou. Přes noc tu pod kabáty polehávali opozdilci, kteří dorazili k městské bráně již uzavřené na noc a neměli možnost vsunout do natažené dlaně stráže nějakou drobnou minci, aby se vrata na chvíli „zázračně“ pootevřela. Branou v opevnění se sem z Prahy chodilo za zábavou do Novoměstského divadla, rozměrné dřevěné stavby s kapacitou zhruba čtyři tisíce diváků, která po vynesení sedadel mohla posloužit k pořádání oblíbených maškarních plesů. Prý až dolů na Můstek byly slyšet salvy smíchu a potlesk, když se do ostřejší satiry pouštěli oblíbení komici v otevřené Aréně na hradbách, stojící takřka v sousedství Novoměstského divadla. Návštěvníci Arény byli tak vděční, že odmítali odejít v případě průtrže mračen, a dokonce aplausem odměnili herce, když při historické kostýmované hře vytáhli zcela moderní deštníky a dohráli svůj kus pod nimi. Od 60. let 19. století hradební zdi postupně mizely a v blízkosti vyfotografovaného místa vyrostlo mnoho činžovních domů. Zároveň se tu z podzemí od roku 1869 v několika etapách dobývaly statisíce kubíků zeminy, aby se Praha na tomto místě lépe dopravně propojila s jinými částmi monarchie. 

Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

Na jakém místě můžeme spatřit tuto mozaiku? Uhodnete její název?

Odpovědi posílejte na adresu redakce Novin Prahy 2, náměstí Míru 20, 120 39 nebo e-mailem na: tajenka@praha2.cz, nejpozději do 25. září.