Na Vyšehrad zavítal sám císař pán. Starostovi předal klíče od pevnosti

Na Vyšehradě stovky poddaných provolávaly slávu Jeho císařskému Veličenstvu Františku Josefu I., po trávě se proháněli bělouši s jezdci v důstojnických uniformách c. k. rakouské armády a linula se zde vůně pokrmů z polní kuchyně. Ožily zde snad výjevy z doby uplynulé před více než sto lety?

Foto: NKP Vyšehrad

Na Vyšehradě, jednom z nejmystičtějších míst Prahy, by něco takového jistě bylo možné. Ve skutečnosti se zde v sobotu 17. srpna ale už popáté konala tradiční akce, která měla připomenout zdlouhavé předání pevnosti Vyšehrad Praze v letech 1909–1919, stejně jako návštěvu císaře Františka Josefa I. na Vyšehradě v roce 1907. Návštěvníky tak čekala věrná rekonstrukce událostí z doby, kdy byly české země ještě součástí Rakouska-Uherska, a to včetně historických rekvizit a kostýmů. 

Sobotní program měl dvě identické části, dopolední i odpolední. Té pozdější se zúčastnil i starosta Prahy 2 Jan Korseska. Ten symbolicky převzal od císaře klíče od Vyšehradu poté, co vladař s početným doprovodem přijel z Mýtného plácku před baziliku svatého Petra a Pavla, kde byl pro něj nachystán červený koberec. „Vaše Apoštolské veličenstvo, děkujeme za důvěru a slibujeme, že o Vyšehrad bude pečováno s náležitou úctou. Nezastavíme jeho rozvoj, ale přeměníme jej v park, kde budou Pražané i návštěvníci moci odpočívat a nacházet klid v blízkosti našich velikánů,“ slíbil starosta císaři. 

„Vyšehrad je nejen symbolem historického a kulturního dědictví, ale i srdcem naší městské části. Tento památný a magický prostor připomíná důležité momenty naší minulosti a je zároveň inspirací i pro současnost a budoucnost,“ uvedl také Korseska. Návštěvníci si poté poslechli pochodové skladby v podání c. k. kadetní hudby a pokochali se jezdeckým uměním skupiny Štvanci, kteří představili jízdu prvního haličského hulánského pluku: nechyběl ani oheň, přes který museli odvážní hřebci přeskakovat. Občerstvení obstarávali důstojníci v dobové polní kuchyni, podávaly se například buřty na pivě, lokše s marmeládou či výborný tymiánový chléb zvaný komisárek. 

Diváci se také mohli dozvědět různé zajímavosti z doby našich předků. U dam, které přišly v dobových kostýmech pozdravit císaře, se například dalo poznat, zda jsou vdané, podle tmavých doplňků na oblečení. Pánové zase na tuto nejvyšší slavnostní příležitost volili jako pokrývku hlavy cylindr – buřinka není pro setkání s mocnářem vhodná. Vivat Kaiser!          

tin