Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 5

Nuspěchné Juoslvsé ulc, ter spoue nměs
Míru sIP Pvlov e lemovn fstfood, s nen
-
pdného bstr možn npoprvé nevšmnete Přtom
e to místo, teré přímo svdí tomu se tu nně
čs zstvt Zpomlt dt s edno znelepších sush,
teré e vtuto chvíl nDvoce dostní
D
louh lét tu bvl currn, terou provozovl
Rdomír Homol Poeho odchodu dopenze pro
-
stor vJuoslvsé nchvíl osřel, než s ho všml mldí
Vetnmc, teří vněm už ro provozuí bstro snzvem
Bsutoro (Bsutoro znmen pons „bstro“, le „toro“ e
té nechutněší čst ms ztuň) „It sem dnes ob
-
čs nědo přde, chce horou čooldu,“ vprví mtel
bstr Len Trn, dcer vetnmsch rodčů, teří přšl
doPrh zčtem devdestch let zsvobodou Len,
eíž sutečné vetnmsé méno e pr přílš těžé vslovt,
mluví bezchbnou češtnou (odeích dvou došest let  v
-
chovvl čes chův, oteré Len mluví o o„bbčce“)
během nšeho vprvění í n nchvíl nezmzí úsměv
ztvře Ato n dž mluví otom, že dž vsněné sush
bstro suchřem evnem před roem otevřel, prochzel
s rušnm zčt doslov boovl opozornost ždého
zzní „Zdeší ulce e hodně fstfoodov Je tu McDo
-
nld’s, FC, betere Boulevrd, mexcé bstro Ldé tu
sou zvlí chodt rchle nš podn míí Přtom uns s
mohou vldu sednout dt s plnohodnotné ídlo Musí s
nto zvnout,“ ří Len
Len vstudovl vPrze eonom, nbrdch s vš
přvdělvl vresturcích,  sm ří, chtěl un
-
nout „orportnímu“ stlu prce žvot, ter b nn
o neonomu nespíš čel Proto dž zstl, že pn
Homol svou dlouholetou currnu zvír, plcl s su
-
chřem evnem, ter přel doPrh ž vesvch ptnct
letech už deset let se plně věnue příprvě sush
    
„Podnní vČesu není ednoduché Sce se tu soro
žd tden otevře nov podn, le pořd e tu hodně
brorce, omezení Ne žd se chce dotohoto bznsu
pustt, e to rzo Isehnt ld e zde těžé Bez evn
potom přvezl sush doJpons, de se toto ídlo dost
-
lo ž císř Auchř, teří pro císře prcovl, přdl
luxusněší nredence pozvedl toto původně chudé ídlo
nvšší úroveň,“ vld pní Trn „Ale tzv fúze, é
znme dnes, zčl ž po, co Jponc zčl zčtem
20 století honě emrovt doUSA Pro mě e sush zrc
-
dlo dob Dnešní svět e loblní, vdnešním sush e t
mnohem víc nredencí,“ uzvír svů hstorc vld
mtel resturce, ter poprvé pons trdční porm
ochutnl vroce 2003 odté dob e zčl vhledvt,
dolv měl možnost
,  
Zroveň ušťue, že není eden sprvn způsob,  sush
íst „Nědo třeb zstv nzor, že sush se í en rum
Proč ne Ale třeb sshm fuson bez hůle nesníte Ste
-
ně t sou dv tbor, estl se m sush íst smonézou
Jeden, ten trdční, ří, že dosush neptří Ale sou ldé,
teří s obednví extr monézu sush doní nmčí
J sce ptřím spíš doprvního tbor, le dž zzníc
chtěí monézu, snžím se m vhovět,“ ří Len Češ s
té rd nmčí rol sush dosóové omč smíchné
swsb řenem Je to t sprvně „Wsb se použív
o mnmlní dochucovdlo nrbu, sóov omč e
spíš „nvíc“, Jponc  n moc needí,“ upozorňue mtel
Té ndovn zzvor podvn se sush slouží podle ní
„včštění chutí“, ldé b s e měl dvt mez ednotl
-
vm soust „J sem s všml, ld uns sush edí různě
Fnšmeř přdou, sednou s nbr řenou, že sou zvlí
íst rum Jní s obední spoustu nredencí smíchí
e dohromd Vpořdu, dž m to thle chutn,“ ří
pní Trn
Ldé doeího bstr chodí především nsshm nr,
což e místní fvort „Nr e nelepší bez dlších nred
-
encí, en ouse čerstvé rb srží Je tu možnost ochut-
nt rbu lehce oplenou, dž se nědo boí srové rb
rsně to voní m to lepší chuť To e s moe oblíben
ombnce,“ l Len Zroveň upozorňue, že veí restu
-
rc nemusí mít zzní ze srového ms obv čerstvé
rb sem dodví en t nespolehlvěší dodvtelé Včetně
česé poboč společnost B Slmon, eímž mbs
-
dorem e světoznm sush mster (nebol expert nsush)
Hrou Terd, vel vzor Len evn „Losos sou
zfrem, de se nepoužíví ntbot, nvltě chut e
to velm znt,“ doplňue Apro zzní, teří rbí mso
nevhledví, přesto b sem rd zšl, e zde možnost
dt s polední menu, de Bsutoro zřzue už porm
shovězím, vepřovm č uřecím msem
  
Len Trn se rozzří, dž mluví očesé uchn, terou
dom rd vří sobě svm dětem „Trdční česou uchn
mm oprvdu rd, steně o trdční vetnmsou Td
le hrí rol mé vzpomín nbbču Mm stršně rd
ulš, svíčovou, vdoleč, buchtč srémem, pečenou
chnu, vvr, oprovu čes uchně e nročn, le
svěl,“ ří Té vešer nterér vbvení resturce e
zčesch ruou, to především odmlch frem řemesl
-
níů „Mm hrozně rd mnmlstc, ednoduch, čst
stl, ter se sush vborně hodí Všechn prv, co tu
používme, sou odmlch česch frem, studí umělců,
chlubí se Len „Odlustrů, tnn nstěně, přes erm
-
u popříbor Snžíme se podporovt menší, zčínící
frm Je fn poznvt ech příběh Uns to funue t,
že ml bzns podporue n ml bzns,“ vsvětlue
Jednoduch desn resturce podle ní oceňuí student
zVsoé šol umělecoprůmslové, teří sou zde čstm
host „Ptí se třeb, odud mme deorce, nebo nmíru
vrobené stol dělí e truhlř zMorv,“ popsue Len
„Ldé, co mí ct pro umění doží ho ocent, se uns
cítí dobře Pro resturc e romě dobrého ídl zsdní
příemn nterér,“ uzvír mtel bstr, teré rozhodně
stoí zto nvštívt
Jan Martinek
Bsutoro Bstro, teré zuste nemnout
bch dotoho určtě nešl Jsme o edn hůl sed-
nou se moc neníte,“ směe se „Jsme ob zdnste Trn,
proto řím, že sme o brtr sestr,“ ří Len Adž
mluví opůvodně ponsém pormu, ter už vČR stčl
zdlouh lét zdomcnět, e vdět, že oněm ví sutečně
všechno „Sush e dnes brno o luxusní drhé ídlo Ale
úplně prpůvodně to blo ídlo chudch, pro dělní,“ ří
Vznlo vČíně npobřeží ře Meon Ldé tehd chtl
rb, protože neměl lednce, zspl e rží dvl e
dohlněnch dí, teré p sldovl vpodzemí Thle
usldněn rb zčl fermentovt, onzervovl se
Popr měsících bl zvšen, le dl se íst Číňné
  
  
  2
|
 2025
|
 4
5
  
Noviny Prahy 2