Noviny Prahy 2

Jsou krásné, skryté, zelené, někdy také zanedbané a nevyužívané. Vnitrobloky jsou neodmyslitelnou součástí činžovní zástavby na území Prahy 2. Dokážeme je efektivně využívat? To je otázka k zamyšlení. Zeptali jsme se proto zástupců koalice a opozice: 

Jak nejlépe využít vnitrobloky v Praze 2?

NÁZORY KOALICE

MARK FLEISCHER / ANO

člen komise rozvoje a životního prostředí

Vnitrobloky v rozkvětu

Začíná jaro, vše rozkvétá, upravují se záhony pro výsadbu zeleniny, bylinek a květin. Ze sklepa se vyndává zahradní nábytek, který se umístí pod nedaleké kaštany. Vyčistí se dětské pískoviště od popadaného listí… Určitě čtenáře napadne, že takto začíná příprava zahrady či zahrádky, ale v tomto případě se jedná o úpravu jednoho vnitrobloku na naší městské části, kde si sousedé řekli, že by mohli tento zarostlý prostor kultivovat a změnit ho na místo k odpočinku. A pokud si říkáte, že by se vám také líbilo mít takto upravený vnitroblok, tak je k tomu teď skvělá příležitost. 

Po zkušenostech z minulého roku, kdy byl vyhlášen program na podporu životního prostředí na naší městské části ve výši čtvrt milionu korun, bylo za velkého zájmu nejvíce žádostí právě na renovaci vnitrobloků. Tento velký zájem našich obyvatel vedl k tomu, že se radnice pro letošek rozhodla navýšit dotační program a spustila speciální projekt pro revitalizaci vnitrobloků, který umožní například vzniknout novým zahradám, zeleným plochám a jejich úpravám, nebo může také přispět k chytrým opatřením v souvislosti s nakládáním s vodou. Zahrnut v projektu může být i drobný mobiliář pro venkovní posezení, herní prvky pro děti aj. Tímto se nabízí jedinečná možnost, jak nejlépe změnit neudržované dvory, dvorky ve vnitroblocích.

Cílem této podpory je přínos pro naše obyvatele, a i s jejich zapojením rozvíjet a zkvalitňovat životní prostředí a mikroklima kolem nás.

LUKÁŠ BŘEČKA / ODS

asistent místostarostky

Vnitrobloky: nevyužitý poklad města

Praha 2 je plná krásných ulic a historických domů, ale co se skrývá za nimi? Často jen opuštěné dvory, betonová zákoutí a popelnice s holuby. Vnitrobloky nabízejí obrovské možnosti – mohou se proměnit v klidné zahrady, místa pro setkávání sousedů a jejich přátel, dětská hřiště nebo zelené oázy klidu. Stačí jen trocha úsilí. 

Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak velký poklad mají doslova za domem. Dvory mezi domy často slouží jen jako nevyužité prostory, i když by mohly být plné života a přinést radost těm, kdo v jejich blízkosti žijí. Přitom někdy stačí málo – posekat trávu, zasadit pár keřů, přidat lavičku, vytvořit kout pro setkávání sousedů. Když se sousedé domluví a společně se o prostor postarají, dokáže se nevzhledné místo proměnit v příjemné prostředí, kde si děti hrají a dospělí v klidu vypijí kávu. 

V jiných evropských městech jsou vnitrobloky cíleně podporovány jako důležité prvky městské zeleně. Inspiraci můžeme čerpat třeba ve Vídni nebo Berlíně, kde se vnitrobloky změnily v místa plná energie. Lidé zde pěstují bylinky, scházejí se s přáteli a tráví volný čas. Jsem rád, že Praha 2 jde podobnou cestou a svým občanům pomáhá ke změně. Díky různým programům už bylo obnoveno několik vnitrobloků. Letos se navýšil rozpočet, protože je to pro Prahu 2 priorita. 

Vnitrobloky jsou skrytým bohatstvím města. Pokud jim dáme šanci, mohou se stát místem, které nám zpříjemní život. Není to jen sen – podívejme se, co máme přímo pod nosem, a pusťme se do toho. Město není jen o ulicích, ale i o tom, co se děje za zdmi našich domovů.

MICHAL ORSÁG / TOP 09

zastupitel, ředitel vzdělávací organizace

Vnitroblok jako osobnost

Může znít nezvykle personifikovat objekt, ale každý prostor je unikátní a vkusem odráží postoje lidí, kteří se v něm – nebo v jeho blízkosti – pohybují. K vidění jsou kultivované zahrady, funkční džungle, zanedbané plochy i strohé plácky. Nebylo by fér posuzovat stav pouze na základě aktuálního vzhledu; někdy je zamýšlený výsledek odložen nikoliv z důvodu netečnosti, ale třeba kvůli nedostatku vnějších podnětů.

Jedno jediné správně řešení efektivního využití vnitrobloků najít nelze. Pěstování bylin, květin nebo ovoce a zeleniny? Může být. Aplikace laviček, herních prvků pro děti nebo pískoviště? Určitě. Vytvoření okrasné zahrady? Proč ne. Výsadba zeleně s cílem zlepšení estetiky a kvality ovzduší, případně implementace retenčních nádrží pro zachycování vody? Samozřejmě. Existuje dokonce i praxe, kdy dochází k propojení dílčích vnitrobloků, a vzniká tak rozsáhlé společné prostranství sloužícímu všem obyvatelům celého bloku.

Budování sounáležitosti – v případě, že o ni stojíte—a je vaší organickou součástí – zvyšuje inkluzivitu prostředí a podporuje wellbeing. Některé činnosti mohou být v rozporu s lidskými instinktivními dispozicemi, aby však mohla sounáležitost vzkvétat, je potřeba vnímat afinitu ke skupině – tedy míru, do jaké rozumíme hodnotám a názorům ostatních členů a nakolik se s nimi ztotožňujeme. Někdo by tedy mohl jednodušeji říct: důležité jsou sousedské vztahy.

Zhodnoťte aktuální stav, identifikujte požadované úpravy, připravte plán, požádejte městskou část o spoluúčast a revitalizujte.

NÁZORY OPOZICE

TOMÁŠ ČADA / PIRÁTI

zastupitel, pedagog

Mít zahradu na dosah ruky je dost cool

Samozřejmě lze vnitrobloky využívat k budování podzemních parkovacích stání či soukromých bazénů (ano, i to se děje). Jako cestu však vidím spíš eliminaci takových excesů. Naopak bych preferoval scelování často neesteticky a nahodile rozdělených vnitrobloků a jejich návrat k původnímu účelu, tedy drobné zahradnické práci, odpočinku a relaxaci. Město by mělo být pro lidi a vnitrobloky mohou být jedním z přirozených míst, kde se sousedi potkávají. Vnitroblok nemusí být jen smrduté betonové stání pro popelnice, místo, kam vaše sousedka chodí na cigárko, prostor, kam kluci z autoservisu odvedle vypouštějí vyjetý olej do kanalizace. K takové změně stačí málo. Domluvit se. Využít třeba některou z grantových pobídek, které nabízí i naše městská část a pak hurá do práce. Osobně rád chodím do „mega“ vnitrobloku Mečislavka na Praze 4. Ukazuje, že lze spojit příjemné s užitečným. Parkoviště zde sice najdete (i ten autoservis), ale zabírá jen menší část pozoruhodného prostoru. Pak tu najdete komunitní zahradu, dětské hřiště či místo pro táborák. Díky komunitě to tu žije.

Sousedské festivaly jako Nuselské dvorky či Žižkovské mezidvorky jsou přesně to, kam by se naše dvojkové vnitrobloky mohly posunout. Z míst pro odložení odpadu či automobilů na prostory, kde se rádi a s chutí potkávají lidé, kde se jednou za čas stane i něco pěkného. Nebo vy byste nechtěli Vinohradské dvorkování, Novoměstské otevřené dvory či Vyšehradské sousedské slavnosti? Já bych se nezlobil.

MARTIN BRODSKÝ / PRAHA 2 SOBĚ

občan Prahy 2

Místo zelených ostrovů jen beton

Od 10. března, kdy stavební úřad MČ Prahy 2 povolil stavbu 6 podlažního bytového domu maltského developera ve vnitrobloku ohraničeném ulicemi Italská-Římská-Balbínova-Vinohradská, lze konstatovat, že v očích SÚ (stavební úřad) je nejlepším využitím vnitrobloků jejich masivní zástavba. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se z hlediska urbanismu jedná o historicky hodnotné stabilizované území, které lze jen dotvářet a rehabilitovat, a ve kterém lze zastavovat pouze volné proluky. 

Zcela absurdní postoj SÚ, který z vnitrobloků dělá plně zastavitelné parcely, je rovněž v zásadním rozporu s veřejností vítanou iniciativou MČ Praha 2 v podobě dotačního programu na obnovu a revitalizaci dvorků/vnitrobloků. Optikou SÚ jsou to vlastně vyhozené peníze.

Za téměř 6 let, kdy několik desítek z nás, obyvatel předmětného vnitrobloku, této zcela nesmyslné stavbě oponuje, jsme ze strany SÚ slyšeli tolik názorů pro povolení stavby („Buďte rádi, že tam nestojí 8podlažní budova“, „Je nutné zahušťovat prostor“, „Za stromy a zelení si dojeďte mimo Prahu a ne do vnitrobloku“, „Jste v Praze, tady se bude stavět, zvykněte si“, „Staví a postavily se tu i horší věci“), že nás to opravňuje považovat jakákoliv slova zastupitelů MČ Praha 2 či HMP o ochraně a zásadním významu revitalizace vnitrobloků v boji s měnícím se klimatem a vysokým nárůstem tropických dnů ve městě, za zcela vyprázdněná. 

Místo zelených ostrovů, tak budou ve vinohradských vnitroblocích ve velkém vyrůstat obytné domy s byty pro turisty Airbnb. Zeleň je mrtvá, ať žije beton!

RADEK ŠMÍDT / SPD PRO PRAHU 2

předseda klubu zastupitelů, člen bezpečnostní komise a komise rozvoje

Vnitrobloky coby oázy klidu

Nápadů je, zkušeností je, taky je třeba se rozhlížet a podívat se, jak to dělají jinde. Vše je ale docela prosté, jen se musí kapku chtít. Můžeme vysadit stromky, které časem poskytnou stín a co je důležité, ve stále teplejším letním čase ochladí a vyčistí vzduch.

Pokud zrovna do vašeho vnitrobloku vydatně peče slunce, hodí se skvěle výsadba popínavých rostlin, co se pod vašimi okny budou mile plazit.

Kdo má ovšem ambice větší, může si udělat zahrádku a pěstovat vlastní čerstvá rajčata, papričky nebo jahůdky. V rámci komunitní spolupráce lze zahrádky i hlídat, jeden pěstitel třeba přes den, druhý přes noc, nebo nainstalovat poblíž kameru. A to by v tom byl čert, aby se výpěstky neochránily pro ty, kdo se starali.

Ve vnitrobloku lze vybudovat i retenční nádrže na zachytávání dešťové vody pro zalévání rostlin. Taky se hodí nějaká lavička a stolek na kafíčko, aby bylo kde po práci odpočívat. Možná hřišťátko pro děti, nebo jen malý koutek s hračkami, co moc nestojí a mohou se na písku válet až do prvního sněhu.

Ale je třeba také hlídat, aby křik dětí, či posezení s přáteli, nerušilo jiné obyvatele, co už mají rádi klídek a z přírody snesou jen bzučení medonosných včel či zpívánky sporého ptactva. Tolik základní rady.

Další inspiraci lze najít například na webu magistrátu hlavního města Prahy, který má nastavenou přesnou metodiku, jak vlastně s vnitrobloky nakládat. A případní zájemci, neprošvihněte granty Prahy 2, jsou i na aktivity kolem vnitrobloků!

Upozornění redakce: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.