Petr Janda: Jsem pyšným občanem Vinohrad
Jedním z nových čestných občanů Prahy 2 je kytarista a zpěvák Petr Janda, frontman kapely Olympic, s níž hraje už 63 let. Sotva převzal ocenění z rukou starosty, rozjel se do Ústí nad Labem, kde měl ten večer s Olympikem koncert. Nestárnoucí rocker zkrátka pořád žije na plný plyn.
Co pro vás znamená, že jste čestným občanem Prahy 2?
Já jsem opravdu pyšný občan Vinohrad. Narodil jsem se v Londýnské ulici, vyrůstal jsem na plácku v Záhřebské, teď mám byt na Zvonařce. Celou dobu tu mám trvalé bydliště, nikdy jsem se odsud vlastně nehnul. Vinohrady mám rád jako čtvrť.
A pořád tu žijete?
Už málo, dny teď trávím spíš na venkově. Ale mám tady byt a občas tu přespávám, takže jsem pořád nějakým způsobem s Prahou 2 spojený.
Jak se za tu dobu, co zde žijete, Praha 2 ve vašich očích proměnila?
Já si myslím – a říkám zaplaťpánbůh – že se moc neproměnila. Vinohrady jsou architektonicky nádherné. Když jde člověk po ulici, zvedne oči a kouká na fasády domů, tak vidí, jaká je to krása.
Jaké je vaše nejoblíbenější místo na Vinohradech?
Já bych řekl, že pro mě je symbol Vinohrad právě ta čtvrť, která se jmenuje podle hlavních měst Evropy. Bydlel jsem na rohu Záhřebské a Americké, nedaleko je Londýnská ulice... Narodil jsem se v roce 1942 a jako kluk jsem často běhal ulicí Jana Masaryka, kterou po převratu v roce 1948 přejmenovali na Makarenkovu (k přejmenování došlo až v roce 1952 – pozn. red.). Tehdy jsem se bál, že bolševici přejmenují i Americkou, což se nestalo. Já jsem se tím vždycky chlubil, že bydlím v Americké ulici. Sice jsem fakticky bydlel v Záhřebské, ale na rohu s Americkou.
V květnu vám bude 84 let, jste neuvěřitelně vitální. Jak to děláte?
Já pořád říkám, že k tomu je potřeba mít ve vyšším věku malé děti.
Pamatuju si, že jste někde řekl, že vás dítě omladilo…
Spíš dostanete povinnosti, které byste v tomhle věku běžně neměl. Nemáte čas zlenivět, pořád musíte něco dělat. Nejmladší dceři je třináct, dneska ráno jsem ji vezl do školy, protože ji má 35 kilometrů od bydliště. Ještě byla zácpa, takže jsme málem přijeli pozdě. Když máte malé děti, nemáte šanci ze života utéct.
Ptal se: Jan Martinek, foto: Hynek Glos