Fotosoutěž

Vážení čtenáři,

v minulém čísle jsme se vás ptali: Poznáte znak z naší fotografie? Správná odpověď: Znak města Děčína, spolu se znaky několika dalších měst spjatých s Vltavou a Labem, zdobí Palackého most. Výherce Dušan Brabec má u nás v redakci dárek.

Od Vltavy se za dalším tématem naší fotosoutěže vydáme výrazně do kopce. A na místě ještě hodně zdvihneme hlavu, abychom spatřili kopuli hvězdářské pozorovatelny. Někteří z nás do ní vstoupili v rámci veřejnosti přístupných denních pozorování zajímavých astronomických jevů, zejména přechodů různých planet přes sluneční kotouč. Vzhledem k tomu, že instituce, která v budově sídlí, není zařízena na noční provoz, nelze zatím příliš počítat i s pozorováním noční oblohy pro veřejnost. Světelný smog vnitřní Prahy by to ani příliš neumožnil. 

Praha se stala jedním z nejvýznamnějších evropských míst z hlediska historie astronomie. Připomeňme například setkání Johanna Keplera a Tychona de Brahe na pražském císařském dvoře či zdokonalení pozorování oblohy v Klementinu zásluhou profesora Josefa Steplinga, skutečného průkopníka v oblasti budování hvězdáren. První hvězdárny v Evropě pochází ze 17. století. Podle Štěpána Kováře, někdejšího předsedy České astronomické společnosti, máme v České republice více než 160 vesmírných pozorovatelen nejrůznějšího typu. To z nás činí hvězdárenskou velmoc, protože – jak své zkoumání doplnil Štěpán Kovář – například ve Švýcarsku bychom napočítali jen asi 20 podobných zařízení. Hned 5 hvězdáren vzniklo na území naší městské části. Postupně všechny zanikly, ale ta z naší fotografie se roku 2005 po více než půlstoletí dočkala obnovy. Dnes se v celé Praze nachází 5 astronomických pozorovatelen a doplňuje je ještě planetárium ve Stromovce.

Text: Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek

Kde najdeme astronomickou pozorovatelnu z naší fotografie?

Odpovědi posílejte na adresu redakce Novin Prahy 2, nám. Míru 20, 120 39 nebo e-mailem na: tajenka@praha2.cz, nejpozději do 19. června.