Na Simonu Postlerovou se vzpomínalo v divadle i bazilice
Opona spadla. Poslední rozloučení s herečkou Simonou Postlerovou skončilo. Lidé v zaplněném Divadle na Vinohradech ale 14. května dál stáli a tleskali, jako by se jim nechtělo udělat za rozloučením s oblíbenou herečkou a dabérkou definitivní tečku.
Foto: Hynek Glos
Její náhlé a nečekané úmrtí 5. května 2024 zaskočilo nejen divadelní svět. Ještě den před tím ve vinohradském divadle zkoušela. „Znal jsem ji od jejích osmi let, mluví se mi těžko. Bude mi chybět její zvonivý smích a čistá duše,“ řekl před zaplněným divadlem jeho ředitel a herec Tomáš Töpfer. „Byla skoro součást naší rodiny a nedokážu se smířit s tím, že ji už neuslyším. Byla vtipná a okouzlující, její herecký projev byl empatický a hluboký,“ promluvil za vinohradský divadelní soubor herec Jan Šťastný, s nímž Postlerová hrála v představení Český román dvojici Olga Scheinpflugová – Karel Čapek. A její dcera Jana všechny dojala větou, že žádnou jinou maminku by nechtěla.
Za městskou část Praha 2 se s ní přišli rozloučit starosta Jan Korseska a místostarostka Lucie Pechová. Po obřadu v divadle následovala zádušní mše v Bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru a opět byl chrám plný. Rozloučení se Simonou Postlerovou na dvou místech Vinohrad nebyla náhoda. Tady 32 let hrála po odchodu z Národního divadla, tady plzeňská rodačka dlouhou dobu bydlela a zamilovala si to tu, tady se chodila modlit, tady nakonec zemřela doma v bytě. „Vinohrady mi vždycky voněly. Vinohrady jsou malá Paříž, je to krása. Vždycky jsem tady chtěla bydlet,“ přiznala v rozhovoru pro Noviny Prahy 2 v dubnu 2018.
Také proto neváhala, když jí radnice Prahy 2 před sedmi roky nabídla stát se patronkou Nadačního fondu Dvojka srdcem. Ten založila tehdejší místostarostka Alexandra Udženija s cílem propojit lidi ochotné pomáhat s těmi potřebnými. Simona Postlerová tehdy řekla, že ji dojala možnost zviditelnit svou přítomností dobrou věc.
A ještě jeden úryvek z rozhovoru pro Noviny Prahy 2: Simona Postlerová často a skvěle dabovala a v roce 2002 získala Cenu Františka Filipovského za dabing. „Cate Blanchett, to je moje baba. A nedávno jsem nadabovala Annette Bening ve filmu Hvězdy neumírají v Liverpoolu, to je strašně zajímavá herečka. Výborná, nevyzpytatelná, dívá se, dívá a najednou ty oči udělají křach… “a doprovodila to takovým zvláštním gestem. Bylo to tak výmluvné, že od té doby, kdykoliv vidím na plátně Annette Bening, vzpomenu si na Simonu Postlerovou. Zajímavé je, že každý z lidí, kdo ji znali, má nějakou takovou vzpomínku, určenou právě jemu. Tohle každý člověk neumí. Simona Postlerová takový dar měla.
kla