Břehule, Břehouš a Ledňáček nejsou ptáci, ale přívozy
Kdysi se na převozníky na malých řekách pískalo, aby připluli pro lidi čekající na břehu. Dnes stačí chvíli postát u kotviště a lodička se určitě dřív nebo později objeví.
Stojím na kotvišti Výtoň na náplavce Rašínova nábřeží a jsem tu sama. Když přívoz připluje, vystoupí z něj jediná pasažérka. Prší, náplavka je liduprázdná a obloha je šedivá stejně jako hladina Vltavy. „Tohle počasí mám nejraději. Jezdí se mnou jen lidé, kteří se potřebují dostat z jednoho břehu řeky na druhý. Horší je to během slunečných víkendů, kdy se k nám hrnou rodiny s dětmi a myslí si, že mohou na přívozu plout sem a tam pořád dokola. Těžko se jim vysvětluje, že tenhle přívoz není vyhlídková plavba, ale je součástí městské hromadné dopravy,“ říká převozník Bronislav Gálik.
Přívoz Výtoň, který spojuje podskalskou náplavku se severním cípem Císařské louky a smíchovskou náplavkou, patří k nejvytíženějším v Praze. Není výjimkou, že během jediného dne převeze tisíc pasažérů, někdy i víc. Dnes je tu kvůli dešti ticho, doprovod dělá lodi jen mladé kachně. Právě říční romantika přivedla před několika lety Bronislava Gálika k profesi převozníka. Má kapitánské zkoušky a mohl by se plavit po jakékoliv evropské řece. Ale zůstává věrný pražské Vltavě.
Dnešní den je mimořádný. Na jeho dnešní odpolední službu navazuje zítřejší ranní, proto se v noci nevrací domů. Přespí v domečku pro převozníky na Císařské louce, který má pro takové nocování patřičné vybavení. Noční pohled na krásně osvícený protější břeh se siluetou Vyšehradu mu dělá největší radost. Setkat se s ním můžete i na přívozu Lahovičky – nádraží Modřany nebo Sedlec – Zámky. Žádný z pražských převozníků nemá jen jedinou štaci, střídají se.
V těchto přívozech, označených jako P1, P5 a P6, se plaví na stejném typu lodi. Je to typ Naomi a lodě nazvané Břehule, Břehouš a Ledňáček navrhl na míru právě pro vltavské přívozy Zdeněk Bergman, převozník pražský. Ačkoli se jedná o unikátní typ lodi, navázal při projektování na tradiční převozní lodě, které se zde plavily na konci 19. století. Plavidla byla navržena tak, aby se pohodlněji cestujícím nastupovalo i vystupovalo, jsou zastřešena, takže i v případě nepříznivého počasí poskytují opravdu komfortní svezení. Mají kapacitu 12 osob, délku 8,5 m a šířku 3,15 m. Bronislav Gálik zdůrazňuje, že s takovou lodí se nikde jinde nesetkáte.
Svézt se můžete v sezóně každý den od 8 do 21 hodin. Přístaviště Kotevní na smíchovské straně ale funguje jen na znamení, když o to požádáte převozníka při vstupu na loď v Podskalí, nebo stojíte u smíchovského kotviště, takže si vás všimne. Jinak se jezdí mezi Císařskou loukou a Výtoní. I to stojí za to, protože z Císařské louky je neobvyklý pohled na vyšehradskou skálu.
kla