Fotosoutěž

Vážení čtenáři,

Děkujeme všem, kteří odpověděli na naši poslední fotosoutěž. Správná odpověď z minulého čísla: Renovovaný oltář je součástí vybavení kostela Nejsvětější Trojice v Trojické ulici, poslední dochované svatyně bývalého Podskalí. Je opravdu krásný, doporučujeme návštěvu. K výhře blahopřejeme Aleně Kosové, má u nás v redakci dárek.

Tentokrát zachycený reliéf zdobí funkcionalistickou budovu, vybudovanou ve 20. letech 20. století jako sídlo úřadu. Do části jejích prostor se z Husovy ulice přestěhovala Národní Veliká Lóže Československá, založená roku 1923. Řeč je o svobodných zednářích. Jedná se o spojenectví lidí uznávajících osvícenství a vědecký pokrok, ale při zachování jasných mravních principů, směřujících k vítězství dobra ve světě. Oslovují se „bratře“, své další členy si pečlivě vybírají a o své příslušnosti k hnutí nemluví často ani s členy vlastní rodiny. Spekuluje se o jejich návaznosti na podobná hnutí již ve starověkém Egyptě (tam se prý myšlenka přenesla z bájné Atlantidy) či starověkém Řecku, případně Římu. 

První lóže byla založena roku 1717 v Londýně a údajně již o 9 let později vznikla její odnož i v českých zemích, konkrétně v domě Františka Antonína Šporka, ale písemně doložená ustavující schůze českých zednářů se uskutečnila až 24. června 1791 v domě U Kamenného zvonu. V průběhu své existence domácí organizace přivítala ve svých řadách například vynálezce a podnikatele F. Křižíka, politiky A. Rašína, E. Beneše, A. Švehlu a J. Masaryka, z literátů pak mj. J. Dobrovského, F. L. Čelakovského, J. K. Tyla, J. Nerudu, V. Dyka, bratry Čapkovy, loutkáře J. Skupu a herce Z. Štěpánka. Dnešních zhruba šest stovek českých příslušníků zednářského hnutí náleží do 23 tuzemských lóží.

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: 

V které ulici stojí rohový dům s touto výzdobou?

Odpovědi posílejte na adresu redakce Novin Prahy 2, nám. Míru 20, 120 39 nebo e-mailem na: tajenka@praha2.cz, nejpozději do 22. října.

Jan Gross, Foto: Jaroslav Koucourek